ABO - kapitola 30

Kapitola 30 – Upgrade mecha

Druhého dne instruktor Knox vedl 50 studentů na školní střelnici k tréninku střelby. U vojáků musela být schopnost střelby dle standardu, aby potom později mohli mecha ovládat na ještě vyšší úrovni.

Knox stál před řadou studentů a řekl s vážným výrazem: „Následující tři dny budou zasvěcené tréninku střelby. Dneska bude první fáze, každý člověk musí vystřelit desetkrát za sebou a všech deset výstřelů musí zasáhnout cíl se skórem 8,5 nebo výše. Studenti, co to splní, se mohou vrátit a odpočívat. Studenti, kterým se to nepodaří, tu musí zůstat a trénovat, dokud neprojdou!”

Lin Yuan hrával online spoustu stříleček. Jak se poprvé v reálu dotkl lehké a útlé částicové zbraně, nemohl se dočkat, až ji vyzkouší. Na rozkaz instruktora Knoxe Lin Yuan okamžitě pozvedl zbraň a začal střílet na terč.

8.9, 8.6, 8.8, 8.0...

Kruci, propočítalo to méně než 8.5.

Lin Yuan se zhluboka nadechl, upravil záměr paže a začal s novým kolem střílení.

8.6, 8.5, 8.3...

Reset.

Naštěstí tento druh částicové zbraně nepotřeboval munici a místo ní používal energii na kontrolu částicového paprsku. Baterie dokázala vystřelit zhruba 1.000 částicových paprsků, což pro ranní trénink studentů stačilo.

Lin Yuan se soustředil na střílení na terč, když najednou zaslechl, jak instruktor Knox zavolal: „Caesare, můžeš odejít!”

Všichni: „...”

Skupina se jako jeden otočila, aby se podívali Caesarovým směrem, zírali na monitor se skóre nad jeho hlavou, na kterém se zobrazovaly výsledky jeho deseti výstřelů – 9.7, 9.6, 9.8, 9.6, 9.8, 9.6, 9.7, 9.6, 9.8, 9.9.

Na ten monitor nezíral jenom Lin Yuan, i ostatní studenty to udivilo!

Tahle úroveň, nebylo to srovnatelné s profesionálním střelcem?

Všech deset výstřelů nad 9.5. A ještě neskutečnější bylo, že tím posledním výstřelem zasáhl vysoké skóre 9.9! Prosím pochopte, že čím déle jste ustavičně stříleli, tím víc se zvýšil ten psychologický nátlak. Zvláště u posledního výstřelu. Kvůli nervozitě bylo snadné pochybit.

Ale nejenom že to na Caesara nemělo vliv, poslední výstřel vystřelil klidně a získal vysoké skóre 9.9...

Lin Yuan na svého spolubydlícího s obdivem zíral a náhodou se střetl s Caesarovým pohledem.

Lin Yuan si nemohl pomoct, usmál se a ukázal mu palce nahoru.

Caesar odložil pistoli a sundal si klapky z uší, pak přešel k Lin Yuanovi a zašeptal: „Jak se ti vede?”

Lin Yuan odpověděl: „Nejsem moc stabilní, budu muset dál trénovat.”

Caesar se podíval na monitor, pak se postavil za Lin Yuana, vzal ho za paže a jemně mu je zvedl a upravil mu postoj. Pak mu tiše promluvil do ucha: „Nebuď napjatý. Zavři oči a zhluboka se nadechni, aby ses uklidnil. V půlce se nedívej na monitor nahoře, jen se při každém výstřelu upřímně spolehni na svůj úsudek a instinkty.”

Lin Yuan přikývl. „Jo, já vím. Budu dál trénovat.”

Caesar se usmál a řekl: „Tak já půjdu, dneska se musím o něco postarat.”

Lin Yuan mu mávl. „Dobře, ahoj!”

Caesar odešel z tréninkové místnosti a okamžitě natrefil na Briana, co vycházel ze sousední střelnice.

Brian se rozzářil a poplácal Caesara po rameni, hrdě řekl: „Takový trénink je tak nudný. Měl jsem dril střelby od třinácti let, ty jsi taky hotový, že?”

„Jo.” Caesar přikývl. „Jelikož máš trénink hotový, máš dneska volno?”

Brian natáhl paži a promnul si krk. „Jo, to je pro dnešek všechno, taková nuda...”

Caesar řekl: „Dobrá, pane Znuděný, pojď mi prokázat laskavost.”

Brian spustil paži a zmateně se ohlédl na Caesara. „Pořád potřebuješ moji pomoc?”

Caesar se otočil a řekl: „Pojď, následuj mě.”




Aby neupoutali ničí pozornost, Caesar a Brian kráčeli k přední bráně a ze školních pozemků nasedli do suspenčního auta. Když se od vojenské základny trochu vzdálili, dva chlapci vyskočili z auta a povolali Bílé Pírko.

Caesar a Brian vstoupili do kokpitu. Bílé Pírko ve svém kokpitu ucítil dalšího člověka a nemohl si pomoct a zeptal se: „Pane, někoho jsi přivedl do mého kokpitu! Je to cizí člověk?”

Brian se usmál a pozdravil: „Ahoj, Malé Pírko, to jsem já.”

Když Bílé Pírko spatřilo Briana, okamžitě se proměnil na virtuální bílé pírko a vzrušeně se vznášelo před Brianem. „BB! Co se stalo ve finální epizodě té série? Řekni mi to, řekni mi to!”

Brian: „Zabili tvého oblíbeného vedlejšího herce.”

Bílé Pírko pochmurně odpovědělo: „Jak to? Ten vedlejší herec byl evidentně něžnější a starostlivější!”

Brian: „Taky jsem si to myslel, jeho postava mi vždycky připomněla mě, něžného a starostlivého.”

Caesar: „...”

Nestydatý přítel a nestydaté mecha, vážně jste museli mít velkou trpělivost, abyste ty dva snesli.

Caesar ignoroval konverzaci těch dvou, otevřel 3D navigační mapu a zadal Bílému Pírku cílové souřadnice.

Přirozeně to byl les Sharman, co se nacházel celkem daleko od vojenské základy. Les byl opuštěný a navíc byl hustý. Bude velmi těžké tam najít ukrytá mecha.

Během modifikací se inteligenční centrum mecha musí naprosto odpojit, stejně jako se lidské bytosti museli před operací uspat anestetiky. Proces modifikace mecha byl velmi komplikovaný, takže by to nevyhnutelně poničilo inteligenční centrum mecha. Suzaku se musel vypnout a uvést do nečinnosti. Takto bezmocný se proměnil a vstoupil do prostorového tlačítka, takže bylo nezbytné najít bezpečné místo, kde ho mohli vypustit.

Caesar vybral velkou paseku v lese, na které mohlo Bílé Pírko přistát, a pak z prostorového tlačítka uvolnil Suzaka.

Když Brian to mecha spatřil, vykulil oči šokem. „Není to... Suzaku?”

Caesar přikývl. „Ano, je to Suzaku.”

„...” Brian zíral na to obrovské rudé mecha před sebou, dlouho neměl slov.

Když byl dítě, často svého dědečka slyšel mluvit o Suzakovi. Slavný vynálezce mech z Impéria, Aston Bayh, vlastně vyrobil jen čtyři mecha řádu S. První bylo Lví král patřící Jeho Veličenstvu Trentovi, druhým byl Černý drak maršála Rosena, třetím byl Suzaku generála Ling Yua a čtvrté bylo Bílé Pírko prince Caesara.

Od dokončení konstrukce Bílého Pírka zdraví pana Astona chátralo a on nebyl schopen pracovat.

Vyrobit mecha řádu S zabralo spoustu času a úsilí. Od fáze návrhů až po montáž součástek, u každého kroku se musely provádět nesmírně přesné propočty. Kvůli chybě v řádu 0,1 mm mohlo mecha v posledním okamžiku implodovat. Brian se už setkal se Lvím králem, Černým drakem a Bílým Pírkem, ale legendárního Suzaka viděl jen na obrazech a nikdy se s ním nesetkal osobně.

Od konceptu po dokončení Suzakových plánů je jeho děda více než stokrát předělal, než byl konečně spokojený. Když je Brian spatřil poprvé, dokonce i on měl pocit, že ta úroveň komplexnosti byla absurdní.

Suzaku bylo dědečkovo umělecké dílo, na které byl nejvíc hrdý. Ale protože jeho pán porušil vojenská nařízení a byl odsouzen k popravě, Suzaku se do toho bohužel také zapletl a uvěznili ho.

––Nikdy jsem si nemyslel, že vlastně budu mít příležitost ho spatřit!

Brian si nemohl pomoct a byl radostí bez sebe, přiběhl k Suzakovi, aby se na něj pořádně podíval – Tohle bylo magnus opus jeho dědy, každý kousek Suzakova těla od velkých dílů k malým byl dokonalý!

Brian si Suzaka opatrně poměřil, pak se otočil a zeptal se: „Caesare, proč máš Suzaka?”

Caesar Brianovi krátce vysvětlil Suzakovu situaci.

Briana to vyvedlo z míry. „...Degradace?! Zešílel jsi?”

Suzaku najednou načal: „Briane, prosím tě, nechci, aby mě objevili a znovu mě zamkli. Pokud mě dokážete degradovat na řád C, budu moct proklouznout pod radarem. I kdyby to asociace mech prošetřila, nebude žádný důkaz.”

„...” Brian nikdy neslyšel Suzakův hlas, a tak si nemohl pomoct a zíral.

Zabarvení hlasu, který jeho dědeček nainstaloval do Suzakova zvukového systému, bylo velmi něžné. Suzakův hlas zněl jemně a příjemně, takže se posluchači cítili příjemně. Na rozdíl od Bílého Pírka, kvůli jehož pronikavému a rozjařenému hlasu lidi napadlo, že by jej uhodili perlíkem.

Caesar viděl, že Brian začínal váhat, a honem mu poskytl závěrečné pošťouchnutí. „Tohle jsou nynější okolnosti. Jelikož už to tajemství znáš, nemáš na výběr a musíš mi pomoct, ne? Každopádně pokud jsem já ten, co za tím stojí, teď jsi můj komplic.”

Brian: „...”

Aby měl za přítele tak bezstarostného prince, vážně měl pocit, že žil na hraně!

Brian byl chvíli zticha, než zdráhavě přikývl. „Ačkoli teoreticky vím, jak to udělat, nikdy jsem osobně mecha nedegradoval. A Suzaku je navíc mecha řádu S, jeho vnitřní stavba musí být velmi komplikovaná... Musím se vrátit a získat trochu víc dat, pokud během toho procesu udělám jakoukoli chybu, mohl bych Suzaka poničit.”

Caesar přikývl. „Vrátíme se a později sesbíráme informace. Příští tři dny jsou zasvěcené tréninku střelby. Pokud ohodnocením projdeš brzy, zbytek dne můžeš brát jako své volno. Využijeme těchto tří dnů, abychom se připravili na operaci. Potom nebudeme mít na výběr a budeme se muset proplížit v noci.”

Brian si nemohl pomoct a vzhlédl na Caesara. „Tohle jsi intrikoval dlouho, co? Dokonce jsi propočítal program?”

Caesar bezmocně pokrčil rameny. „Nemám na výběr. Jelikož jsem se rozhodl Suzaka osvobodit, můžu se akorát snažit ze všech sil. Naštěstí mám génia v mecha, Briana, co mi pomůže.”

Brian si okamžitě odfrkl. „Je zbytečné mi pochlebovat. Většina odborníků na mecha dokáže najít způsob, jak mecha modernizovat, ale nikdo není tak znuděný nebo dostatečně lehkomyslný, aby mecha plně degradoval. A navíc je velmi vzácné najít mecha, co by bylo ochotné se nechat degradovat... tohle je také můj první pokus.”

Caesar upřímně odpověděl: „Věřím tvým schopnostem.”

Brian byl chvíli zticha, než se usmál a řekl: „Jelikož trváš na tom, že mi polichotíš, pak nemám na výběr a musím tu výzvu přijmout. Vlastně mám ve své schopnosti super důvěru.”

Caesar: „...”

Než ti dva našli bezpečné místo, kam mohli Suzaka uložit, už byl čas oběda. Caesar zavolal na Bílé Pírko a řekl: „Bílé Pírko, během příštího měsíce se Brian a já pokusíme najít si každý den chvilku času, abychom Suzaka modifikovali. Během modifikací musíme Suzakovi odpojit inteligenční centrum. Musíš zůstat se Suzakem a ochránit ho před jakýmikoli nehodami.”

Bílé Pírko vzrušeně odpovědělo: „Rozkaz, pane! Je skvělý nápad udělat ze mě osobního strážce předchůdce! Rozhodně tuto misi dokončím se slávou a ctí, neboj se, pane!” Když domluvil, proměnil se na obrovského ptáka a hrdě stál vedle Suzaka. Jedno křídlo měl nestoudně natažené nad Suzakem, pózoval v ochranném postoji.

Suzaku: „...”

Suzaku se okamžitě vypnul.

Caesar: „Víš, co dělat, když se někdo cizí kromě mě nebo Briana pokusí dotknout Suzaka?”

Bílé Pírko okamžitě odpovědělo: „Vím, okamžitě ho rozdrtím na kousky!”

Caesar spokojeně přikývl. „Dobře, tak tu zůstaň jako osobní strážce. Já jdu s Brianem zpět.”

Když ti dva chlapci odešli, okolí ztichlo a Bílé Pírko vzrušeně zakřičel: „Předchůdče Suzaku, jsme tu jenom my dva, pojďme si povídat! Když mě pan Aston vyráběl, vždycky o tobě mluvil. Nazýval tě svým nejoblíbenějším mecha, svým nejuspokojivějším výtvorem! Vždycky jsem se s tebou chtěl setkat! Vážně vypadáš dobře, rudá ti tak svědčí!”

„Design našich inteligenčních systémů je podobný, takže když jsem ten den pronikl do tvého inteligenčního centra, viděl jsem spoustu špatných vzpomínek. Je tak žalostné, že tě tolik let násilím vypnuli. Naštěstí tě můj pán zachránil. Můžeš se přestat trápit, předchůdče. Brzy budeš mít nového pána a já, já tě vždycky ochráním!”

Bílé Pírko si nemohlo pomoct a při svém vlastním prohlášení se cítilo trochu nesměle, ale po dlouhém čekání zjistil, že Suzaku vůbec neodpovídal. Bílé Pírko to zmátlo a nemohl si pomoct a shlédl. Pak na místě ztuhl. „C-cožee... proč jsi vypnutý?!”

Suzaku: Když jsem vypnutý, nic neslyším, takže si můžu vesele užít trochu klidu a ticha!




Brian povolal Modráčka, aby je vzal zpět do školy.

Ačkoli Asociace mech Modráčka zhodnotila jako mecha řádu D, při hodnocení mecha bylo mnoho faktorů včetně jeho schopnosti útoku, počtu chladných zbraní, kulek světelné energie atd. Ačkoli měl Modráček hodnocení útočné síly blízko 0, jeho rychlost nebyla nic pro smích.

Tohle bylo poprvé, kdy Caesar vstoupil do Modráčkova kokpitu. Na rozdíl od tlachání Bílého Pírka a jeho nic netušení před vzlétnutím byl Modráček mnohem poslušnější. Bez jediného komentáře vzlétl, pečlivě se držel udané trasy. Být s Brianem tolik let, a přesto si zachovat klidné inteligenční centrum, to vážně nebylo snadné dosažení.

Brian zkontroloval Modráčkovo inteligentní centrum a pak vzrušeně řekl: „Ach správně, Caesare, když jsi mi to teď připomněl, myslím, že Modráčkovi by se hodila dobrá modernizace. Jeho inteligenční systém by měl být řád A nebo výš, ale hardwarová zařízení s ním nedokáží udržet krok, takže ho Asociace mech ohodnotila jako řád D.”

Caesar: „Hodnocení Asociace mech je celkem povrchní a kritéria hodnocení jsou příliš ustrnulá. Stovky let se nezměnila. Modráčka jsi vyrobil, když jsi byl velmi mladý, takže tvoje návrhy byly velmi nedospělé, až budeš mít později šanci, měl bys to modifikovat...”

Brian přikývl. „Jo, to jsem si myslel, že udělám. Až se vrátím, opráším si procesy modernizace. Musím si Modráčka prohlédnout, abych zjistil, která část by využila modifikaci. Hmm, myslím, že nejdřív odstraním paže a nohy a vyměním je za něco z pružnějšího materiálu.”

Modráček: „...”

Diskutuješ o svých plánech, jak mecha odstraníš ruce a nohy, a to přímo před ním? Vážně to byl dobrý nápad?




Brian a Caesar strávili zbytek odpoledne v knihovně na 15. podlaží. Jejich ID karty jim daly tu nejvyšší pravomoc. V důsledku čehož mohli snadno získat přístup k tajným informacím, co nebyly dostupné veřejnosti. Skutečné bohatství knihovny v San Romia se nacházelo na 10. až 15. podlaží. Ta široká kolekce vzácných knih a tajných dokumentů byla prostě fascinující.

V rozporu se svým obvyklým chováním byl Brian velmi efektivní, když se do toho vložil ve vší vážnosti. Během odpoledne shromáždil seznam informací o modifikacích mecha a demontáži částí, co potřeboval, a pak použil světelný tablet, aby si ty informace zkopíroval a odnesl z knihovny.

Když byl čas večeře, dva chlapci sešli dolů a na 5. podlaží lékařské sekce narazili na Snowa.

Snow evidentně zrovna dokončil kopírování informací a vycházel z pátého podlaží. Šla s ním Beta dívka, jak s ním mluvila, měla na tváři příjemný úsměv. Snow jí upřímně naslouchal, tvářil se soustředěně.

Brian se široce usmál a pozdravil: „Hej, Snowe, to je ale náhoda.”

Snow se díval, jak Brian a Caesar sešli těch posledních pár schodů, a zmateně se zeptal: „Dívali jste se na knihy nahoře?”

Většina knih na 6. a vyšším podlaží se vztahovalo k historii a společenským vědám. Co měli ti dva nahoře na práci?

Brian spěšně vysvětlil: „Ne, byli jsme na 15. podlaží, potřebovali jsme se podívat na pár informací.”

„...” Snow byl zticha. Kvůli hojnosti tajných informací na 10. a vyšším podlaží bylo na otevření těchto podlaží třeba patřičné autorizace. Ten proces vydání svolení prostřednictvím školní křišťálové karty byl velmi komplikovaný. Většina studentů měla příležitost jít nahoru, až když si potřebovali naplánovat svůj absolventský projekt. Knihy dostupné na 1. až 10. podlaží byly na každodenní studium přece jenom víc než dostatečné.

Kdo mohl čekat, že Brian a Caesar měli autorizaci k otevření těchto podlaží? Také to byli studenti prvního ročníku. Bylo absurdní mít tak vysokou autorizaci tak brzy po nástupu na školu. Evidentně ke vstupu museli použít své vlastní ID. Rodinné zázemí těch dvou Alf evidentně nebylo prosté.

Když Brian viděl, že Snow neodpovídal, letmo se podíval na dívku vedle něj a nemohl si pomoct a zeptal se: „Kdo to je?”

Snow se vrátil do reality. Představil ji: „Tohle je moje přítelkyně Cheryl.” Pak ji vtáhl do ztuhle vyhlížejícího důvěrného objetí, paži měl kolem jejího ramene a řekl: „Tihle dva jsou moji spolubydlící, Caesar z fakulty vojenského velitelství a Brian z fakulty inženýrství.”

Cheryl měla postavu hodnou pýchy a husté vlnité vlasy. Elegantně se usmála: „Ráda vás poznávám.”

Caesar zdvořile: „Nápodobně.”

Brian: „...”

WTF!

Cheryl z Briana evidentně cítila hluboce soustředěné nepřátelství, a tak se po něm zmateně podívala, pak vzala Snowa za ruku a vydali se po schodech dolů.

Brian se díval na jejich vzdalující se záda, ty nepříjemné emoce v srdci se mu desetkrát znásobily!

Po chvilce ticha Caesar řekl: „Nikdy mě nenapadlo, že Snow bude jednat tak rychle. Od začátku nového semestru to je jen týden a on už si našel přítelkyni... Aspoň má dobré oči, Cheryl je velmi nádherná.”

Ale Caesar si nemohl pomoct a měl své pochybnosti. Pokud byl Snow vážně Omega... Bylo pro něj vhodné, aby si našel beta přítelkyni? Neměl by si najít alfa chlapce, aby se dostal přes hárání?

Caesar tam zamyšleně stál, nevšiml si, že Brian měl oči jako v plamenech.

Zatímco ti dva večeřeli, znovu spatřili Cheryl a Snowa, jak kráčeli ruku v ruce do jídelny. Snow jí dokonce ohleduplně podržel talíř. Brian se už dostal ze svého počátečního hněvu a postupně začal být deprimovaný, žalostně zíral na Snowova záda jako velký pes, kterého opustil jeho páníček.

Caesar si konečně všiml, že se s jeho kamarádem něco děje, a nemohl si pomoct a zeptal se: „Co se děje, Briane?”

Brian zůstal chvíli zticha a pak se vážně zeptal: „Caesare, kdyby sis uvědomil, že máš někoho rád, ale že ten člověk se už vídal s někým jiným, co bys dělal?”

Caesar si představil, že by Lin Yuan randil s někým jiným... To bylo naprosto nesnesitelné!

„Vážně o tom musíš přemýšlet? Samozřejmě ho musím ukrást.” Caesar nemilosrdně řekl: „Dokud ten člověk není sezdaný, není o tom rozhodnuto. Každý si zaslouží šanci na spravedlivou soutěž. Proč nebojuješ o to, co chceš?”

Brianovi se rozzářily oči. „Správně, taky si to myslím! Nevydám ho nezištně někomu jinému!”

Brian si v hloubi srdce odhodlaně přísahal: Snow patří mě.

V té chvíli Snow, co jedl se svou seniorkou z vyššího ročníku, najednou pocítil podivné zamrazení v zádech.
--------------------------------------------

~ Haha, Bílé Pírko bylo naprosto ignorováno! ~

~ A Brian rozhodně vyvede nějakou nepatřičnost... ~

~ Tak, teď bude pár suchopárných kapitol o trénování na soutěž mecha a nějaké to minimální sbližování, ale až se do děje trochu víc dostane Rosen a další, bude to mnohem záživnější! ~

<Předchozí>...<Následující>