AK - kapitola 34

Kapitola 34 – Narozeniny

Příští týden jsem měl narozeniny, ale můj vztah s Leem byl pořád rozpačitý. Poté, co jsem si uvědomil své pocity, jsem byl frustrovaný z toho, že jsem se choval tak podezřele, kdykoli jsem se na něj podíval. Bylo víc a víc těžké předstírat rozvážnost.

Mými jedinými chvilkami klidu bylo, když jsem s Eliasem pil čaj.

„Paní Shane, rozhodla ses, jaké šaty si vezmeš na slavnost příští týden?”

„Ach, přemýšlela jsem, že si vezmu ty světle fialové šaty, co mi nedávno dalo Jeho Veličenstvo. Je to divné?”

„Ne, protože si jsem jistý, že to Jeho Veličenstvo určitě potěší, ne?”

Ulevilo se mi, že se mnou souhlasil. Když jsem byl v Japonsku, slyšel jsem, že muži dávali ženám oblečení, protože chtěli, aby si je oblékly; když jsem si vzpomněl na něco takového, cítil jsem se trochu trapně. V žádném případě jsem nikdy netoužil udělat něco takového...

Byly to moje první narozeniny od doby, co jsem přišel do Casparu, takže se rozhodlo, že to bude velká narozeninová oslova. Zúčastní se jí i Urie, protože se to překrývá s doručením magického lektvaru.

Přirozeně na slavnosti bude příležitost si zatančit. Myslím, že budu trochu víc trénovat, abych Leovi aspoň nešlápl na nohu. Nebylo překvapivé, že jsem jednal kvůli němu.




A zrovna takhle nastal den oslavy. Když nastal večer, do velkého tanečního sálu na královském hradě začali proudit lidé.

Čekal jsem za dveřmi, než jsem vstoupil společně s Leem. Bylo to dlouho, kdy jsme byli o samotě jen my dva, takže jsem se cítil trochu napjatě.

„Ty šaty ti sluší.”

„Děkuju, jsem ráda, že se můžu zúčastnit tak velké oslavy v těchto rozkošných šatech.”

Byl jsem rád, že mě pochválil a že jsme si mohli popovídat. Sklonil jsem tvář, aby neviděl, že jsem zrudl. Zdálo se, že bylo velmi obtížné potlačit mé pocity.




Když jsme vstoupili do tanečního sálu, mnoho účastníků nás přivítalo potleskem. Nejdřív jsme se pozdravili, Leo pak pronesl přípitek a pak se taneční síní rozlehla hudba hraná orchestrem.

Jako hlavní postava večera jsem se pozdravil s mnoha lidmi a když jsem se začal cítit trochu unaveně, bylo konečně na čase si zatančit. Ulevilo se mi, že jsem dokázal pohybovat tělem.

Leo byl samozřejmě můj první taneční partner. Paži mi přirozeně ovinul kolem pasu a já bezděky vzhlédl a fascinovaly mě jeho nádherné oči.

„Je vyčerpávající být dlouho ve stejné pozici. Jsi v pořádku?”

„Ano. Už je to dlouho, co jsem tančila, takže jsem trochu nervózní,” zašeptal jsem, zatímco jsme šli do středu tanečního parketu.

Ostatní účastníci nám přirozeně udělali místo a zdálo se, že nás sledovali. Když jsme začali tančit, cítil jsem se trochu trapně, ale při Leově hladkém vedení to v mžiku uteklo. Když skladba skončila, všichni kolem nás tleskali.

Poté Lea přirozeně obklopily jiné ženy, protože bylo povinností hostitele si s nimi zatančit.

Na jednu stranu to nebylo tak, že by mi nebylo dovoleno tančit, ale zdálo se, že tu nebyl nikdo s dostatečně vysokým postavením a sebevědomím, co by mě, manželku krále, vyzval k tanci před Jeho Veličenstvem, takže se ze mě stala okrasa.

Ale zavolal na mě Urie: „Princezno, pokud vám to nevadí, zatančila byste si se mnou?”

„Ano, s radostí.”

Chyběl mi ten trochu žertovný hlas. Elegantně mě vzal za ruku a vedl mě ke kraji tanečního parketu. Urie vzal v potaz to, abychom moc nevyčnívali. Jelikož mě Urie naučil tančit, náš dech se dokonale shodoval.

Když jsme dotančili, dohnal mě alkohol, co jsem vypil, a trochu jsem se zapotácel.

„Měl by sis dát oddych. Pojďme na terasu.”

Urie, co se o mě bál, šel se mnou.

„Promiň, Urie, a díky.”

„To nic, také jsem si chtěl o něčem promluvit,” řekl Urie trochu rozpačitě. A když si potvrdil, že kolem nikdo nebyl, naklonil se blíž ke mně a zašeptal mi do ucha.

„Chtěl jsem ti říct, že jsem se rozhodl oženit se svou milou, o které jsem se dřív zmínil. Vlastně jsem chtěl, abys taky přišel na svatbu, ale vím, že to nejde, takže jsem ti to chtěl aspoň říct. Ale stejně ti pošlu pozvánku.”

„Blahopřeju! To je vážně skvělé!”

Bezděky jsem Urie vzal za ruku a poblahopřál mu kvůli té nečekané novině.

„Ach, děkuju!”

Urie vyhlížel stydlivě a také potěšeně, pak přesunul zrak po úhlopříčce nad mě a pak se mu oči rozšířily.

„Můžeš mou manželku pustit?”

Když jsem se při tom náhlém hlase ohlédl, byl tam Leo s chladným výrazem na tváři, co jsem ještě nikdy neviděl.
--------------------------------------------

~ Haha, a teď se z toho stane řežba. Shane zavřou do vězení a/nebo vyženou do tzv. chladného paláce. A Urieho popraví za vlastizradu. ~


Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>