LMW - kapitola 98

Kapitola 98 – Vnitřní démoni prázdnoty

„Kdyby byla přísaha na nic, proč bych ji po tobě chtěl?” řekl Kong Wen hlubokým hlasem. Pak vysvětlil obecné body ohledně přísah vztahujících se k mágům. Přísahy byly zkrátka jako kontrolní typ bariéry. Pokud člověk, ať už kultivátor nebo mág, porušil přísahu, tato přísaha ho pak následovala navždy jako vnitřní démon. Zmizela jenom tehdy, když se člověku podařilo ji porazit nebo... pokud člověk zmizel.

Pokud se jednalo o mága, bylo 100% jisté, že od té doby zůstane na stejném řádu. Pokud se jednalo o kultivátora, bylo to ještě horší. Když trénoval, aby dosáhl průlomu, přísaha se kolem něj omotala. Přinejmenším skončí s vážným zraněním. A v tom nejhorším případě to v sobě neslo skryté nebezpečí, že v tomto stavu zůstane. A proto mnoho kultivátorů a mágů nebralo přísahu na lehkou váhu.

You XiaoMo poslouchal, až mu začal po těle stékat studený pot. Naštěstí neporušil tu přísahu, kterou udělal posledně v Centrální linii. Kdyby ji porušil, skočilo by to na něj jako infekce, co se zažere až do morku kostí. A pak by neměl naději, že by kdy povýšil v řádu.

Ale když už byla řeč o loajalitě vůči sektě TianXin, You XiaoMo měl pocit, že rozhodně necítil moc sympatií vůči sektě TianXin. Navíc techniku tréninku duše, co sekta TianXin měla, nepotřeboval. Kdyby se nechal ovládat sektou TianXin kvůli bezcennému manuálu na trénování duše, to za to nestálo.

Naštěstí ho Kong Wen nepožádal, aby to hned odpřísáhl. Předání technik byla vážná záležitost. I když byl jeden ze tří mágů s nejvyšším řádem v sektě TianXin, stejně bez dřívější autorizace nemohl předat techniku tréninku duše ani svému vlastnímu učedníkovi. Pořád to musel nahlásit nadřízeným a počkat, až to starší prodiskutují a rozhodnou.

Díky tomu si You XiaoMo vydechl úlevou.

„Sedmý juniore, můžu ti pomoct jenom takto. Co přijde dál, záleží na tvém vlastním úsilí. A také jsem ti posledně slíbil, že když první a druhý senior projdou testem mistra Ye, splním ti jednu žádost. Teď to platí, takže přemýšlel jsi o tom, co chceš?” řekl Kong Wen vřele.

„Děkuju, mistře. Ale pořád jsem se nerozhodl. Může to počkat, až se rozhodnu?” Na tohle skoro zapomněl.

„Ano. Můžeš mi říct, kdykoli se rozhodneš.” Kong Wen kývl hlavou.

Když You XiaoMo odešel od svého mistra, celou cestu zpět klusal. Po cestě potkal spoustu učedníků. Když ho viděli, všichni byli velmi vzrušení a blahopřáli mu, že složil zkoušku. Někteří ho dokonce silou plácali po rameni a chválili ho, že porazil nejvýznačnějšího učedníka z Nebeské hory, Jiang Liua. Nikdo z nich nedokázal skrýt tu radost ve svém nitru, obzvláště učedníci, co se předtím Nebeské hoře vysmívali.

You XiaoMo si bezmocně přetřel nos. Nemyslel si, že se to tak rychle roznese.

Když se You XiaoMo rozloučil s těmi učedníky, vrátil se do svého pokoje. Zjistil, že se učedník ve vedlejším pokoji nevrátil. Vzpomněl si, že oba učedníci zkoušku složili, a tak hádal, že museli někde oslavovat s ostatními.

You XiaoMo si otevřel dveře a zrovna chtěl vejít dovnitř, když se najednou zarazil. Měl pocit, že se v místnosti vznáší známá vůně. Když zvedl hlavu, spatřil, jak zpoza paravanu vykročila postava. Muž oděný v nádherné bílé róbě, jehož tělo bylo štíhlé a elegantní.

Jak ho You XiaoMo spatřil, oči se mu okamžitě rozzářily. „Seniore Lingu, jak to, že jsi tady?”

„Proč? Nejsi šťastný, že mě vidíš?” Ling Xiao mírně přimhouřil oči, ale na rtech mu rozkvetl úsměv.

„Ne, ne, také tě hledám.” You XiaoMo rychle potřásl hlavou a vesele přihopsal k Ling Xiaovi. „Seniore Lingu. Musím ti říct jednu dobrou zprávu. Už jsem složil zkoušku a jsem teď oficiální učedník sekty TianXin. Teď můžu jít z hory, kdykoli se mi zachce.”

Ling Xiao mu položil ruku na hlavu a zlehka se usmál. „To už vím. Ale z toho, co jsi mi řekl, jsi mi ve skutečnosti chtěl říct tu poslední maličkost?”

You XiaoMo se zasmál, to měl přesně v úmyslu.

„Tu dražbu jsem už zařídil. Až přijde čas, budeš muset akorát připravit věci a můžeme kdykoli vyrazit. Ale předtím musíme urovnat tvoje záležitosti.” Proto tu Ling Xiao byl.

„Moje? Co se mnou?” zeptal se You XiaoMo překvapeně.

Ling Xiao mu najednou stiskl nos, odfrkl si a řekl: „To mi říkáš, že Kong Wen nenadnesl tu záležitost ohledně manuálu na trénink duše?”

You XiaoMo nemohl dýchat a honem Ling Xiaovy odtáhl ruku a překvapeně řekl: „Jak to víš? Mistr to vážně nadnesl, zrovna před chvilkou. Taky řekl, že pokud je budu chtít studovat, budu muset složit přísahu. Zrovna jsem přemýšlel, že to s tebou budu muset prodiskutovat!”

Že byl prvním, koho You XiaoMo vyhledal, když se něco přihodilo, Ling Xiaa velmi potěšilo. To dokazovalo, že si You XiaoMo začal zvykat na jeho přítomnost. Také se na něj začal víc a víc spoléhat. Předpokládal, že časem kvůli tomuto spoléhání nebude moct od něj odejít.

„Tohle není těžké pochopit. V Síni mágů jsi ukázal výjimečný talent a sejmul jsi učedníka z Nebeské hory jedním vrzem. Stačí jen toto, aby tě sekta TianXin považovala za důležitého. Ačkoli je tvůj vrozený talent omezením tvého budoucího vývinu, ne všichni hlavní učedníci sekty TianXin jsou mágové vysokého řádu. Pokud by tě Kong Wen po tomto tvém hvězdném představení nepřitáhl, znamenalo by to, že se akorát jeví impozantněji, než ve skutečnosti je,” promluvil Ling Xiao sebevědomě. Ačkoli tu zkoušku sám viděl, všechno tohle byly jenom odhady.

You XiaoMo se na něj obdivně díval a upřímně ho chválil: „Seniore Lingu, jsi vážně neuvěřitelný. Zkouška teprve skončila a ty už toho tolik víš. Tak co si myslíš, že bych měl dělat? Už mám Písmo nebeské duše. Nezdá se, že by mi svazek technik na trénink duše, co má sekta TianXin, byl nějak k užitku.”

Nechtěl přísahat nebo se nechat bezdůvodně omezit přísahou jen kvůli zbytečnému manuálu technik. Ale nemohl to odmítnout, protože jakmile by to udělal, znamenalo by to, že neměl v úmyslu být sektě TianXin loajální. Něco takového by bylo ještě katastrofálnější než složit přísahu. Dokonce si dokázal představit mistrovu náhlou změnu ve výrazu.

„Ten manuál smetí ti vážně k ničemu nebude.” Ling Xiao vykročil do vnitřní místnosti.

You XiaoMo ho okamžitě následoval, zatímco se mu snažil lichotit: „Seniore Lingu, jsi tak mocný. Máš nějaký způsob, jak tu přísahu neskládat a přitom aby mě mistr nepodezíral?”

Ling Xiao se po něm podíval s jiskrou v oku. Zvedl ruku a uhodil ho do hlavy. „Takže ses vlastně naučil umění lichotit.”

You XiaoMo se kabonil, jak si zakryl hlavu. V duchu proklínal, že dělá jen to, co musí!

„Pojď sem.” Ling Xiao přišel k posteli a posadil se. Prstem mu ukazoval k sobě.

Ten úsměv na jeho tváři byl jasně vlídný, a přesto se kvůli němu You XiaoMo nepopiratelně cítil, jako kdyby na něj mával vlk s velkým ocasem. To vzezření, stačil jeden pohled a bylo mu úzko u srdce, ale neměl žádnou jinou možnost. Teď se nejvíce mohl spolehnout akorát na Ling Xiaa.

You XiaoMo k němu šel co možná nejpomaleji a hloupě se zasmál: „Seniore Lingu, co to děláš?”

„Sundej si boty a vylez na postel. Pak ti to řeknu.” Ling Xiao se na něj škádlivě podíval a ukázal na místo vedle sebe.

You XiaoMovi začala pomalu rudnout tvář. Evidentně myslel na věci, na které by neměl myslet. Ten pocit byl silnější a silnější, až se vážně chtěl otočit a odejít, ale nemohl...

Sundal si boty a pomalu vylezl na postel. You XiaoMo se se zkříženýma nohama posadil před Ling Xiaem.

Ling Xiao se najednou přesunul blíž k němu, špičku nosu neměl ani centimetr od něj. Horký dech z jeho úst byl jako pára stoupající z vařící vody, otíral se o You XiaoMoa a uši mu kvůli tomu zrudly.

„Seniore Lingu...” You XiaoMo zněl jako kotě, nevěděl, co by měl dělat s rukama.

Ling Xiao mírně pozvedl koutky rtů. „Není se třeba bát. Nejdřív ti řeknu, jak se vytváří přísahy.”

You XiaoMo zamrkal. Jak se vytváří přísahy? Zdálo se, že mu to mistr vlastně neřekl. Jen zhruba popsal omezující a zhoubné účinky, co přísahy měly na mágy a kultivátory.

„Víš, proč přísahy účinkují na kultivátory?” zeptal se Ling Xiao.

You XiaoMo zakroutil hlavou. Tohle bylo to, co vážně nechápal. Pokud byly přísahy vážně účinné, všechny lidi z 21. století by to vyhladilo, neboť vždycky přísahali, jen aby tu přísahu pořád dokola porušovali.

Ling Xiao nečekal, že to bude vědět. Nostalgicky řekl: „Vně vesmíru je prázdnota. A v ní žijí podivná stvoření, kterým se říká void. Když kultivátor skládá přísahu, prolomí se to prázdnotou a to stvoření vstoupí do těla člověka, co přísahu skládá, a přilne k povrchu jeho duše. Pokud kultivátor přísahu poruší, prázdnota se mu zavrtá do duše jako zlá infekce, co se dostane až do morku kostí. A zmizí, teprve když kultivátora zničí.”

You XiaoMo cítil, jak mu hrůzou vstávají vlasy na hlavě. Rázně si přetíral paže. „Vážně neexistuje způsob, jak ten void porazit?”

Ling Xiao se usmál a řekl: „Ne. Člověk se může spolehnout jen na svou sílu vůle, aby prázdnotu porazil. Jenom tak dokáže void navždy setřást. Ale když ho setřeseš, má to ohromnou výhodu.”

„Jakou výhodu?” zeptal se You XiaoMo spěšně a oči se mu přitom rozzářily.

Ling Xiao se podíval na jeho zářící oči a najednou cítil, jak se mu zachvělo srdce. Přimhouřil oči a řekl: „Výhodou je, že už se při skládání přísah nemusíš bát voidů. Protože se kvůli té přísaze objeví jiný void. Pokud je ten void menší než ten předtím, nic se nestane, pokud tu přísahu porušíš.”

„Taková skvělá výhoda, hm. Takže...” vykřikl You XiaoMo vesele.

„Ano, takže chceš to zkusit?” zeptal se Ling Xiao tiše a ďábelsky se usmál.

You XiaoMo se podíval na jeho výraz a okamžitě se vzpamatoval. Honem zamával rukou, zasmál se a řekl: „Jenom žertuju.”
--------------------------------------------

~ Tak lehké to určitě nebude, porazit nějakého voida... Ovšem na příští kapitolu se můžete těšit, protože je tam @. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>