AK - kapitola 44 @

Kapitola 44 – První noc @

Na setkání nebylo žádné Othello.

Leo a já jsme odešli z tajné zahrady a šli jsme do Leových soukromých komnat.

„Haruto, chtěl bych splnit další slib, nevadí to? Chci tě učinit svým.”

„Dobře.”

Cítil jsem, že mi tvář rudla.

Ale stejně jsem neváhal.

Leo mě vzal za bradu, co jsem sklonil, a zvedl ji.

A tak jsem vzhlížel do Leových planoucích očí.

Přirozeně jsem zavřel oči, jak Leovy rty překryly ty mé. Jeho rty se přesunuly k mým tvářím a víčkům. Po chvilce to začalo lechtat, a tak jsem oči otevřel.

A Leo řekl: „Otevři pusu.”

Řekl to mírně zastřeným hlasem. Ačkoli mi bylo trapně, stejně jsem poslechl. Mezerou mezi mými pootevřenými rty přišel Leův jazyk. Navzdory tomu, že se můj vlastní jazyk pokoušel utéct, Leo ho lízal, zatímco jsme se víc sbližovali.

„Nn... fu...”

Zvuk mého hlasu mě zastihl nepřipraveného.

Mezitím mě Leo něžně objal a odnesl mě do postele. Jemně mě na ni položil a znovu mě políbil. A během té doby mi začalo vytrvale mizet oblečení. Leo prokázal své zkušenosti, jak zručný byl v používání svých rukou. Rychle mi sundal oděv a jeho rty se postupně přesouvaly k mým dolním partiím.

Poté natáhl ruku a já trochu ztvrdl.

„Leo, zadrž, prosím, počkej chvilku.” Poplácal jsem ho po zádech, abych ho přerušil.

Leo na chvilku zvedl tvář, jako kdyby bylo něco špatně, a řekl: „Nemožné.”

Dostalo se mi jednoslovné odpovědi a nebral na to ohled.

„Počkej, prosím, počkej. Nelíbí se mi, že jsem jediný nahý. Prosím, Leo, taky si sundej oblečení.”

Leo se ode mě rychle odtáhl a v mžiku si všechno sundal. Leova holá kůže, co jsem viděl poprvé, byla pevná s nádhernými svaly. Ale když jste se podívali pořádně, bylo vidět, že měl mnoho jizev.

Všiml jsem si toho a chtěl jsem je políbit.

„Haruto, přestaň zírat, je to trapné.”

„Chceš, abych tě přestal ztrapňovat? I když jsi mi před chvilkou dělal to samé?”

Jak jsem to zaslechl, stal se ze mě trochu uličník.

„Dobře. Takže to udělám znovu, ale tentokrát pomalu. Teď se tě chci dotknout, Haruto,” řekl Leo, dal mi ruce k sobě a přitiskl mi je nad hlavou.

Znovu se natáhl dolů a roztáhl mi nohy.

„Už to neudělám, prosím, pusť mě. Taky se tě chci dotýkat.”

Nelíbilo se mi, že se dotýkal jenom on mě.

Leo udržoval něžný kontakt. Jednou rukou se dotkl sebe. Pevně se chopil tam dole a ono se to zvětšilo, ze střední tvrdosti na naprostou tvrdost.

Když jsem pomyslel na to, co se brzy stane, bylo v tom trochu strachu, ale také silná touha takhle s Leem splnit slib.

Po chvilce takového konání Leo z postranice postele vytáhl malou lahvičku. Nalil si tekutinu do ruky a začal mě zezadu roztahovat.

„Haruto, půjdu pomalu, aby sis na to mohl zvyknout,” řekl něžně, ale trochu nervózně a tiše.

„Dobře,” odpověděl jsem.

Pomalu strčil jeden prst.

Cítil jsem pocit nekompatibilnosti, což bylo nevyhnutelné, byla to senzace, co jsem ještě nikdy necítil. Ale zatímco jsem si na to zvykal, zároveň s tím jsem přijal druhý prst.

„Haruto, jsi v pořádku? Nebolí to?”

Silně jsem cítil, že chci tohoto člověka řádně přijmout.

„Ano ...nn. Je to trochu těsné, ale jsem v pořádku... unn, aach, nnn... ech, aach... tady...”

Jakmile se Leovy prsty dotkly konkrétního místa, vyšel ze mě neuvěřitelný hlas.

„Hádám, že tohle je tvoje sladké místo, Haruto. Můžeš bez starostí křičet. Každý se při dotyku na tomto místě cítí dobře.”

Ale i tak jsem se trochu zdráhal, že jsem vykřikl hlasem, co se podobal ženě. Ale Leo na mě rukou zaútočil, takže jsem neměl čas starat se o něco takového. Počet prstů se zvýšil a i přirážet rukou začal rychleji.

„Fuu... Leo, prosím, přestaň s rukou...”

Znovu jsem poplácal Lea po zádech. Ale znovu mě ignoroval.

„Tentokrát to vydrž. Pokud přestanu, nebudu moct vstoupit,” řekl Leo a pohnul rukou hlouběji.

„Hmm, už... jéé...”

Zakrátko mě to udolalo. A zatímco jsem byl mimo, Leo se nahnul kupředu a jeho erekce do mě vstoupila.

„Aaach... jen počkej~ ech~ chvilku.”

„J-ještě trochu se uvolni.”

Ať už jsem jeho slova chápal nebo ne, Leo do mě vytrvale vcházel. Jelikož jsem byl uvolněný, necítil jsem žádnou vážnou bolest. Ale ten pocit nátlaku, jako kdyby mi tlačil na vnitřní orgány, zvýšil můj strach.

Když jsem vzhlédl k Leovi, mírně se potil a mezi obočím měl vrásky. Když jsem viděl, že Leo byl trpělivý a šel pomalu, chtěl jsem mu otřít pot a natáhl jsem ruku.

V té chvíli to vytrvale zasunul až po jílec.

„Nn, ach~”

„Jsem celý uvnitř. Budeš v pořádku, když se pohnu?”

„Fu~ na něco takového se nemusíš ptát.”

Už jsem nic víc nedokázal odpovědět.

Leo, co se začal pomalu pohybovat, se občas dotkl mého sladkého místa, občas namířil do jeho blízkosti, hříšně mě škádlil...

Bylo to moje poprvé a já mohl akorát křičet.

„Haruto, jaké to je?”

„Nnn, ech? Všechno je v pohodě ~ach, tam~”

„Tady? Udělám to řádně, tak se udělejme spolu.”

V mžiku mě měl připraveného a nakonec jsme se udělali. A po chvilce jsem cítil, jak na mě Leo volá, a přerušil tak můj stav napůl při vědomí.

Když jsem se probral pak, zdálo se, že se o mě už Leo postaral. Byl jsem oblečený a v Leově náručí.

Z okna, kde jsme zapomněli zatáhnout záclony, bylo vidět, že se obloha postupně rozjasňuje.

„Pořád je před úsvitem. Ještě můžeš chvilku spát,” slyšel jsem za sebou hlas a někdo mě políbil na vlasy.

„Ano. Chci vidět oblohu před úsvitem.”

„Aha. Je nádherná. Chci to ochránit, tu nádheru.”

„Ano. Pomůžu ti,” odpověděl jsem a okamžitě poté jsem za sebou slyšel pravidelný dech spánku. Zatímco jsem tomu naslouchal, chvíli jsem sledoval oblohu.

Obtíže, utrpení, nebezpečí, kterému od teď bude čelit. Ať už to bude v Japonsku nebo v Orannii, zůstanu po jeho boku a pomůžu mu. A přesto jsem chtěl být s ním a splnit jeho přání bez ohledu na to, co se rozhodne obětovat.

Až se příště probudím, začnu přemýšlet o tom, co dělat, ale zrovna teď jsem si myslel, že jsem chtěl akorát užívat toto štěstí. A znovu jsem usnul v Leově náručí.

(Pokud se bojí otevřeně psát o mužské anatomii a celém procesu, tak by to prostě měli přeskočit nebo nějak květnatě opsat. Takhle to je akorát trapné... Po tomhle jdeme na něco Západního, zlatá jejich přímočarost. Dozvíte se i to, co nechcete!)
--------------------------------------------

~ Tohle... nebylo uspokojivé, když uvážím, že se na to čekalo nějakých 40+ kapitol. Pokud se bojí otevřeně psát o mužské anatomii a celém procesu, tak by to prostě měli přeskočit nebo nějak květnatě opsat. Takhle to je akorát trapné... Po tomhle jdeme na něco Západního (jak už jsem zmínila), zlatá jejich přímočarost. Dozvíte se i to, co nechcete! ~

~ Po tomhle je už jenom takový dovětek, takže šup na něj. ~

Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>