Kapitola 10 – Za dva roky jsem si toho všiml
Zatímco jsem možná vzal na vědomí šokující milostné okolnosti na tomto jiném světě, ve mně se nic nezměnilo.
To akorát, že ty žerty, co ostatní v zahradě trousili, byly pro mě možná jenom žerty, ale teď jsem si uvědomil, že oni to brali tak nějak vážně.
A tak mrknutím oka uplynuly dva roky od chvíle, kdy jsem přišel na tento svět. Tehdy jsem si toho všiml. Až do teď jsem nikdy nevyšel z královského paláce. Až do teď mi to nevadilo, protože jsem byl zaneprázdněný učením se řeči a písma tohoto světa, ale jakmile jsem došel k tomuto uvědomění, už jsem nedokázal svou zvědavost zvládat.
Večer toho dne jsem se rozhodl, že si s Alexem promluvím hned, co se vrátí domů.
„Alexi, chci jít do města.”
„Och, konečně? Tak bys měl radši použít tohle,” řekl a dal mi měšec s měnou této země. „To je tvůj plat, Haruto. Do teď jsi nikdy nic neřekl, tak jsem se rozhodl ho prozatím odkládat. Jelikož máš peníze, nebylo by pěkné, kdybys tentokrát zašel do města na festival?” navrhl Alex.
Ulevilo se mi, že jsem dostal řádný plat, a taky jsem velmi šťastný, že je na mě Alex tak hodný.
Ale pořád tu je jeden problém.
„Ale nevadí, když půjdu ven s těmi svými vlasy a očima?”
Když jsem vyjádřil svou starost, Alex odpověděl: „Pro případ, že by se něco takového stalo, jsem připravil tohle.”
Se spokojeným pohledem vytáhl malou lahvičku s černým práškem.
„Čas od času magie na lidi nezabere. Ale vypozoroval jsem, že zrovna ty máš konstituci, u které je nesmírně těžké, aby tě magie ovlivnila. A proto předešlá magie neselhala, akorát ta změna byla tak malá, že to nebylo poznat.”
„Neselhalo to!” zdůraznil Alex se smíchem.
„Proto jsem to vzal v úvahu. Když se magie aplikuje vnějšně, může být těžké, aby zapůsobila. A tak jsem vyrobil tenhle magický lektvar. Udělal jsem to tak, aby magie působila vnitřně. Měl bys to vypít před festivalem,” vysvětlil a předal tu malou lahvičku mě.
Nemohl jsem dělat nic než poděkovat. Z hloubi srdce jsem byl vážně rád, že mě našel zrovna tenhle člověk.
„Děkuju. Určitě ti koupím suvenýr.”
Když jsem tohle prohlásil, Alex odpověděl jenom: „Tím se netrap.” A odešel z místnosti.
Co takhle kdybych zítra pozval na festival Urieho? Šel jsem spát s touhle myšlenkou, ale zdá se, že bude těžké usnout, když se tak těším.
Žádné komentáře:
Okomentovat