LMW - kapitola 76

Kapitola 76 – Drancování ledových soch

„Seniore Lingu?” zavolal You XiaoMo na Ling Xiaa. Měl pocit, že dneska byl Ling Xiao trochu divný.

Ling Xiao si odkašlal. „Ne že by žádný způsob neexistoval, akorát že můj způsob by pravděpodobně zničil tu magickou bylinu uvnitř, takže musíme najít jiný způsob. Když jsem sem vešel, zjistil jsem, že je tahle ledová jeskyně velmi nezvyklá. Nezdálo se, jako kdyby ji vysekali lidé sekyrkami a dláty. Místo toho jsem měl pocit, jako kdyby ji vytvořila duchovní energie.”

You XiaoMo se zhluboka nadechl. Vážně tu byla velmi silná duchovní energie. Tohle bylo vážně úžasné, neboť bylo tak nečekané, že by na hoře WuShuang bylo tak magické místo. Pokud to tu vážně bylo vytvořené duchovní energií, pak všechny ty ledové sochy v této ledové jeskyni byly možná ze super koncentrované duchovní vody.

„Seniore Lingu, pokud jsou ty ledové sochy vážně vytvořené z duchovní energie, jak můžeme tu magickou bylinu dostat ven?” You XiaoMo měl tvář plnou naděje. Nebylo to tak, že neměl magické byliny, ale ty co měl, byly 1., 2. a 3. řádu. Byliny 4. a vyššího řádu neměl ani jednu.

Proto byl tak vzrušený, když v té ledové soše viděl magickou bylinu, protože už ji viděl na Kong Wenově dvorku. Takže i když nevěděl, jakého řádu přesně byla, rozhodně musela být 4. nebo vyššího řádu.

„Můžeš zkusit použít svou duševní sílu,” navrhl Ling Xiao jemně, zatímco se na něj díval.

You XiaoMo okamžitě zavřel oči a udělal, jak řekl. Uvolnil svou duševní sílu a pomalu s ní zakryl ledovou sochu. Pak došlo k něčemu šokujícímu. Když se You XiaoMova duševní síla dotkla ledové sochy, bylo pouhým okem vidět, jak ledová socha rychle tála. Jak to You XiaoMo viděl, okamžitě svolal víc duševní síly. Původní ledová socha, co byla člověku skoro do pasu, hned roztála a vytvořila louži duchovní tekutiny s šokující duchovní energií. Magická bylina, co bylo v té duchovní tekutině, se mírně chvěla, listy měla čerstvé jako nefrit a nejevila známky poničení.

You XiaoMo ze své magické brašny okamžitě vytáhl malou lopatku. Lehkými pohyby vykopal magickou bylinu spolu s hlínou kolem kořene.

Tato magická bylina byla ve velmi dobrém stavu a od pohledu bylo dokonce vidět, že kořeny, stonky a listy byly nadité duchovní energií. Dokonce byla lepší než magické byliny zalévané duchovní vodou v You XiaoMově dimenzi. Možná to bylo tím, že celou dobu rostla na místě prosyceném duchovní tekutinou, takže se vždycky koupala v dokonalém prostředí. Na rozdíl od magických bylin v jeho dimenzi, které zaléval jenom třikrát nebo čtyřikrát.

Po tomto nekonečném obdivování ji You XiaoMo myšlenkou přemístil do své dimenze.

„Seniore Lingu, co si myslíš, že je lepší? Tato duchovní tekutina nebo duchovní voda v dimenzi?” You XiaoMo nabral do ruky trochu duchovní tekutiny. Měl pocit, že koncentrace duchovní tekutiny byla vyšší než u duchovní vody.

Když You XiaoMo kopal magickou bylinu, Ling Xiao se přesunul jinam, aby něco zkontroloval. Jak zaslechl tato slova, vůbec neváhal a odpověděl: „Duchovní voda je samozřejmě lepší.”

„Proč?” zeptal se You XiaoMo, když se otočil.

„Tahle ledová jeskyně tu vznikla, protože je v podzemí spoustu vymyšleností. Ty se navzájem ovlivňují a vytvářejí tento nepochopitelný fenomén. Ale duchovní tekutina tady vstřebala akorát duchovní energii z hory WuShuan a vznikla kompresí. Pokud uvážíme čistotu, nedá se s duchovní vodou v tvé dimenzi srovnávat. Ale...”

Ling Xiao se ani neotočil a kopl proti soše nádherné postavy. Jeho noha dopadla přímo do tváře nádherné ledové sochy. You XiaoMo se otočil, aby se podíval, a nemohl si pomoct, aby se nezakabonil. Pokračoval v jeho slovech: „Ale co?”

„Ale tato duchovní tekutina není bezcenná. Můžeš ji uložit a použít ji jako platidlo.” Ling Xiao se otočil, v jeho úsměvu byla najednou patrná zlověstná aura. You XiaoMo to spatřil a cítil, jak mu duch zakolísal. Přemýšlel, jestli se mýlil.

„To říkáš, že tu duchovní tekutinu mám prodat?” řekl You XiaoMo překvapeně.

„Správně, duchovní tekutina je pro mágy na kontinentu Long Xiang velmi vzácným pokladem. Dá se použít na pěstování magických bylin a také se dá použít podobně jako ty používáš duchovní vodu na doplnění své duševní síly. Správně...” Ling Xiao se najednou otočil, jeho pronikavé oči zářily, jak se díval na You XiaoMoa. „Neřekl jsi, že hodláš vydražit magické pilulky? Tahle duchovní tekutina se dá také vydražit.”

„Vážně?” You XiaoMovy bystré oči se rozzářily.

„Samozřejmě že ne.” Ling Xiao cítil, jak mu poskočilo srdce. Proč mu předtím ty oči nepřišly tak živé? Kvůli tomu ho z rozmaru automaticky škádlil.

You XiaoMova rozzářená tvář okamžitě opadla. Zatraceně, takhle ho obelhat. Musel být tak ošklivý?!

Když Ling Xiao na jeho tváři spatřil pohled plný zášti, okamžitě se vzpamatoval. Odkašlal si a zasmál se. „Jen žertuju. Samozřejmě že ano. Tahle duchovní tekutina pravděpodobně utrží mnohem vyšší cenu než tvoje Breathariánská magická pilulka. Dobrá, honem vezmi všechny ty ledové sochy. Musíme spěchat zpět, než dorazí hlídka.”

You XiaoMo na něj zahlížel a řekl: „Už v dimenzi nemám moc sudů. Pravděpodobně to na duchovní tekutinu nebude stačit.”

Ling Xiao to promyslel a na něco přišel. „Tak ty ledové sochy neroztávej. Zkus, jestli je dokážeš useknout svou duševní silou. Pokud ano, přesuň je po kusech. To bude efektivnější a mnohem rychlejší než je tavit na duchovní tekutinu.”

You XiaoMo si pomyslel, že tenhle způsob není špatný, a tak začal dělat, jak navrhl.

Jelikož duševní síla dokázala ledové sochy roztavit, přeseknout je nebylo obtížné. Kontrolovaná duševní síla v podobě tenkého paprsku přesekla spodek ledové sochy. Brzy se ledová socha oddělila od podlahy a You XiaoMo ji přesunul do dimenze. Na podlaze zůstal hladký, lesklý povrch jako zrcadlo.

You XiaoMovi přišla tato metoda velmi efektivní, a tak se do toho energicky ponořil. Protože Ling Xiao neměl nic na práci, pomohl tím, že se podíval, v kterých sochách byly magické byliny nebo jiné dobré věci, a pak You XiaoMovi řekl, aby je odsekl.

Jelikož spolupracovali, byli celkem rychlí. Za hodinu odsekli jednu dvacetinu ledových soch v ledové jeskyni. You XiaoMo přestal jako první, neboť mu co nevidět měla dojít duševní síla.

„Pro dnešek skončíme. Později si najdeme chvilku sem zajít. Už teď jsi toho sklidil celkem dost, takže to prozatím stačí.” Ling Xiao k němu došel a zahákl mu paži do podpaží a zvedl slabého You XiaoMoa z podlahy.

You XiaoMo přikývl. Ačkoli chtěl víc, nynější sklizeň byla celkem hojná. Kromě ledových soch nahromaděných v jeho dimenzi jako malý kopec měl také přes deset magických bylin. Ale jelikož magické byliny 4. a vyššího řádu nepoznával, také byly prozatím na hromadě.

Když ti dva odešli z ledové jeskyně, nebe už bylo tmavé.

Zadní část hory stínily husté stromy, co pokrývaly horu. Když obloha ztmavla, bylo ještě těžší tu něco vidět. Bylo to tak pochmurné a bezútěšné, že se vítr zařezával hluboko do kostí. Občas byl slyšet řev divokých zvířat. You XiaoMo si nemohl pomoct a přetřel si obě paže. Nohy měl slabé a kdyby ho Ling Xiao nedržel kolem pasu, už dávno by skončil na zemi na zadku.

„Ponesu tě na zádech,” řekl Ling Xiao tichým hlasem vedle jeho ucha. Horký dech mu ovanul ucho, takže mu jak znecitlivělo, tak to trochu lechtalo. Celé ucho mu kvůli tomu dechu zrudlo.

Nemohl si pomoct a přetřel si ho. „Nemůžeš mě nést jinak?”

Ling Xiao vyklenul rty, jeho úsměv v sobě nesl náznak výsměchu. Zahákl mu jednu paži kolem ramene a řekl: „Juniore. To mi říkáš, že preferuješ nechat se nést v náručí jako princezna?”

„Tak na zádech,” řekl You XiaoMo okamžitě. Nést se v náručí? Nebyl žena.

„Tak polez.” Ling Xiao se k němu otočil zády. Trochu se sklonil a ukázal tak silné, mocné kontury svých zad, štíhlé dokonalými proporcemi a pocitem dokonalé pevnosti. Dokonce i jeho záda byla tak dokonalá, nebylo divu, že na něj tolik žen útočilo s tak hvězdným zaslepením. Kdyby se s ním někdo srovnával, akorát by zemřel frustrací.

You XiaoMo chvíli váhal, než se mu s reptáním vyškrábal na záda. Obě paže mu pevně ovinul kolem krku. Blízký kontakt mezi muži nebyl nic divného, takže aby nespadl, nechoval se nijak trapně a stydlivě.

Jak Ling Xiao cítil to teplé tělo, co se mu škrábalo po zádech, ukázal prohnaný úsměv úspěchu. Když se narovnal, oběma rukama se pevně chopil těch dvou dokonale kulatých a elastických oblin You XiaoMova pozadí. Už ráno cítil, že You XiaoMo měl pozadí velmi elastické. Když mu seděl na stehnech, přišlo mu velmi měkké, takže ten chtíč v jeho očích skoro vyrašil.

Jak You XiaoMo ucítil, že se ho dvě ruce chopily za pozadí, ztuhl. Dovolit muži, aby ho hladil po zadku, bylo trochu trapné. Ačkoli to druhá strana dělala pro jeho dobro, pořád se v duchu cítil trapně.

S tím se nedalo nic dělat, řekl si You XiaoMo hned v duchu. Oba byli muži. Nebylo to nic závratného. Za chvilku to skončí.

Brzy cítil, jak stoupá vzhůru. Kolem něj z obou stran fičel studený vítr. Jelikož ho Ling Xiaovo tělo štítilo, necítil ani trochu chladu. Místo toho měl pocit, že se kvůli teplu jeho těla cítil obzvláště pěkně. Kdyby to šlo, nechtěl se z toho místa pohnout.

Ling Xiao byl velmi rychlý. Za patnáct minut už opustili zadní část hory a dostali se na malou stezku, kde byli během dne. V dálce viděl lucerny Centrální linie. Ling Xiao využil krytí měsíčního světla a vyhnul se hlídkám, co strážily kolem domů. Hlídky naštěstí teprve začaly s pochůzkou, takže se k nim ještě nedostaly. A jejich pokoj byl pořád stíněný bariérou, co předtím vztyčil, takže nikdo nezjistil, že skoro dvě hodiny nebyli uvnitř.

Když Ling Xiao vešel dovnitř, položil You XiaoMoa na zem. „Zůstaň v místnosti. Za chvilku se vrátím.”

Otočil se a šel.

You XiaoMo se okamžitě zeptal: „Kam jdeš?”

„Až se vrátím, řeknu ti to.” Ling Xiao odešel hned, jak to řekl. Odešel z místnosti, posílil bariéru a pak rychle odletěl do přítmí noci.
--------------------------------------------


~ Kampak asi? Zahladit důkazy, ne? ~

~ You XiaoMo se neustále utěšuje, že jsou oba dva muži a že k ničemu nedojde. Na to se ale chudák ocitl ve špatné novele, gehehe. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>