LMW - kapitola 70

Kapitola 70 – Okázalý mizera

V Ling Xiaových očích Liu LiQing a Tantai MiaoYin opravdu jenom tančily, vznášely se z místa na místo bez žádné síly. Kdyby s takovou silou šly ven, za pár dní by je někdo přesekl. Jejich vzhled byl také nevalný. Takže místo aby se díval na ty dvě, bylo by lepší dívat se na You XiaoMoa.

S touhle myšlenkou Ling Xiao přesunul pohled od těch dvou na You XiaoMoa. Nečekané bylo, že ho spatřil zírat na ty dvě ženy na pódiu se zářivýma očima, zdánlivě od nich nedokázal odtrhnout oči. Bez zjevného důvodu se v Ling Xiaově srdci vzedmul nával zuřivosti.

You XiaoMo si neuvědomil, že ten člověk vedle něj už byl ve špatné náladě, a pořád přihlížel se zahloubanou pozorností.

Ling Xiao zkrotil svůj hněv a řekl vlídně: „Juniore, líbí se ti ta podívaná?”

You XiaoMo vesele přikývl, odpověděl, aniž by otočil hlavu: „Je to úžasné, ty dvě seniorky jsou vážně něco.”

Ling Xiao nebezpečně přimhouřil oči. „Ach, jsou to jejich bojové schopnosti, co jsou úžasné, nebo jejich vzhled?”

You XiaoMo konečně zareagoval, když zaslechl tuhle otázku. Tak nějak stydlivě sklonil hlavu a řekl tichým hlasem: „Oboje je úžasné. Neříkej mi, že ty si nemyslíš...” řekl, jak zvedl hlavu a podíval se na něj. V důsledku čehož se mu ta poslední slova zadrhla v krku.

„Nemyslíš co?” Ling Xiao se široce usmál, jak se na něj díval.

„Nic...” You XiaoMo se zachvěl. Tenhle výraz velmi dobře znal. Tak dobře, že si nemohl pomoct a vždycky když ho spatřil, se bezděky zachvěl. Aaach, co se stalo? Tenhle člověk, proč byl naštvaný? On věděl akorát to, že když se Ling Xiao naštval, pokaždé to byl on, kdo byl v maléru.

„Nic, tak na co ses teď díval s tak zahloubaným zájmem?” Ling Xiao se dál mírně usmíval.

„Uch, díval... díval jsem se, jak bojují...” You XiaoMo se dál třásl.

„Co je tak skvělého na souboji?” řekl Ling Xiao sladce.

„Vlastně... vlastně na tom není nic skvělého...” Jak You XiaoMo zaslechl jeho sacharínový hlas, po celém těle mu naskákala husí kůže.

Ta slova Ling Xiaa uspokojila. Ten sladký, a přesto zlověstný úsměv z jeho tváře zmizel, jen aby ho nahradila 'bratrská náklonnost', jak You XiaoMoa pohladil po vlasech. Usmál se a řekl: „Jelikož se není na co dívat, prostě se nebudeme dívat.”

You XiaoMo pořád dokola přikyvoval, ale v duchu tiše brečel. Senior Ling byl vážně strašlivý!

V této chvíli zápolení na pódiu dosahovalo finále. Vítězem se nečekaně stala Tantai MiaoYin.

Na pódiu se volně mihotaly bílé šifónové šaty, zdůrazňovaly Tantai MiaoYininu eleganci a ladnost. Stála tam na vyvýšeném stupínku se svou hladkou, lesklou pletí jako bohyně, co sestoupila z nebes. Jelikož si zrovna prošla litým bojem, ta její melounová tvář ve tvaru kachního vejce byla zbarvená dvěma zčervenalými tvářemi, bylo to jako čerstvé růžové květiny delikátní krásy. Ta neotřelá ladnost se jevila ještě kouzelnější a dojemnější. Tahle zdánlivě vlídná a jemná kráska vlastně vyhrála nad relativně silnější Liu LiQing.

Liu LiQing, kterou srazila z pódia, tento výsledek také evidentně nečekala, neboť na Tantai MiaoYin zaraženě zírala pohledem naprosté nevíry. Možná si přehnaně věřila, ale nedalo se popřít, že Tantai MiaoYin skryla svou moc.

Od začátku si chytře schovala 20% své síly a předstírala, že je s Liu LiQing silou vyrovnaná – až do okamžiku, kdy svou sílu vyčerpala. Pak využila toho, že si myslela, že jsou obě na svém limitu, a polevila v obezřetnosti, najednou ukázala svou sílu. Takhle ten překvapivý útok provedla!

Tohle byla lekce, ale také jasné představení Tantai MiaoYiny síly každému přítomnému.

„Seniorko Liu, nechalas mě vyhrát!” Tantai MiaoYin sbalila ruce směrem k Liu LiQing, co byla pod pódiem. Její jasný, řízný hlas byl vážný, přirozený a upřímný, okamžitě si jím získala srdce většiny lidí. A pak se jako by náhodou podívala na Ling Xiaa.

You XiaoMo, co se kradmo díval na pódium, si toho pohledu náhodou všiml. Ale You XiaoMo nebyl tak narcistický, aby si myslel, že se Tantai MiaoYin dívala na něj. Ačkoli se vážně dívala jejich směrem, po jeho boku byl pořád 'super úžasný' Ling Xiao.

Kvůli tomu You XiaoMo tak nějak odrazeně sklonil hlavu. Neměl nic, co by ženy přitahovalo, zvlášť když byl s Ling Xiaem. You XiaoMo neměl ponětí, že tímto svým počinem se Ling Xiaovi vlastně zavděčil.

Ling Xiao si také všiml Tantai MiaoYina pohledu, ale protože seděli spolu, myslel si, že se možná dívala na You XiaoMoa a okamžitě byl kvůli tomu nespokojený. Když viděl, jak You XiaoMo sklonil hlavu a nedíval se na ni, okamžitě tu trochu nespokojenosti odkopl do rohu.

„Juniore, nebuď tak smutný. Je to teprve druhý souboj, pořád nás po tomhle pár čeká. Jen se v klidu dívej,” utěšoval ho Ling Xiao se zářivým úsměvem.

You XiaoMo se zakabonil. Kdo mu zrovna zakázal celé zápolení sledovat?

Naopak když Tantai MiaoYin viděla, že jí Ling Xiao nevěnoval pozornost, tak trochu zklamaně sestoupila z pódia. Myslela si, že tohle zápolení bude moct využít, aby si jí první senior víc všiml. Takhle by měla šanci ukázat mu své dobré stránky.

Naopak Tang YunQi sledovala každý její pohyb a pohrdlivě si odfrkla. Troufala si jít kvůli prvnímu seniorovi proti ní? Ani za milion let!

Tang YunQi věděla, že její milý Xiao byl velmi pozoruhodný. Mnoho učednic ze sekty TianXin jej mělo rádo a jedna z nich byla Tantai MiaoYin. Ostatní možná nepoznali, že se zajímala o Ling Xiaa, ale Tang YunQi to jako žena viděla jasně jako den. Ale v jejích očích to byla nevýznamná rivalka. Věděla, že její největší překážkou teď byl člověk, co seděl vedle Ling Xiaa, You XiaoMo.

Jak o tom přemýšlela, Tang YunQi vrhla nenávistný pohled na You XiaoMoa. Chtěla počkat až do finále, ale když viděla, že You XiaoMo měl vlastně na sobě Ling Xiaovo oblečení, k smrti žárlila a už nemohla déle čekat.

Po krátké přestávce zápolení znovu začalo.

Třetí kolo, čtvrté kolo... jedenácté kolo, všichni začali zvedat hlavy v očekávání, zvedali je tak moc, že se jim začaly prodlužovat krky. V prvních jedenácti kolech vlastně Ling Xiaa nevybrali. Takhle to pokračovalo jedno kolo zklamání za druhým až k poslednímu kolu, kdy v losovací krabici zůstaly jenom tři kousky papíru.

Jelikož ve druhé fázi soutěžilo dvacet pět lidí, bylo to dvanáct soubojů jeden na jednoho. Takhle jeden člověk zůstane. Takže poslední losování bude poslední souboj. Co se týkalo toho posledního zbývajícího jména, ten člověk bude mít štěstí a postoupí do další fáze bez boje.

Všichni bedlivě sledovali každý pohyb staršího Jianga, byli plní očekávání. Ale nejvíce nervózní byli ti dva učedníci, co ještě museli soutěžit. Mysleli si, že bylo vysoce pravděpodobné, že budou muset čelit Ling Xiaovi, takže oba ztratili naději. Takže se oba v duchu modlili. Ať nebojují s prvním seniorem. Ať postoupí bez boje. Nebo ať bez boje postoupí první senior.

Starší Jiang měl tvář klidnou jako voda, nebyl ani trochu rozrušený. Pod tíhou všech těch pohledů klidně strčil ruku do krabice a pomalu vytáhl dva lístky. Otevřel je a podíval se na jména. Se stěží znatelným zamračením řekl: „Účastníky dvanáctého souboje jsou Chen Yang a Gao Jun.”

Kvůli tomuto výsledku byli někteří vážně zklamaní a zbytek oslavoval!

Zklamáním na tom bylo, že první senior nebude dva dny po sobě bojovat. Kvůli tomu byli lidé, co nadšeně čekali, až uvidí Ling Xiaa v boji, nesmírně zklamaní. Šťastní lidé měli pocit, že první senior měl vážně velké štěstí. V prvním kole Zhou Peng odstoupil. Ve druhém kole postoupil bez boje. Jeho štěstí bylo vážně výjimečné.

Také tu byli tací, co byli jak šťastní, tak smutní: Chen Yang a Gao Jun. Šťastní, protože nemuseli bojovat s prvním seniorem. A přesto smutní, protože to nebyli oni, kdo postoupil bez boje. Tohle byl vážně nepříjemný pocit, který člověk jen stěží kdy zakusil.

„Seniore Lingu, vážně máš štěstí.” You XiaoMo vážně obdivně lapal po dechu. Kdyby jen i on měl takové štěstí.

„Někdy štěstí není nezbytně dobrá věc.” Ling Xiao se usmál s nečitelným výrazem.

„Proč?” zeptal se You XiaoMo udiveně.

Tentokrát Ling Xiao nevztyčil bariéru, takže učedníci kolem něj slyšeli, co řekl. Všichni nastražili svoje velké uši ve snaze poslouchat. Všichni byli zvědaví, proč by první senior řekl něco takového. Copak postup bez boje nebyl hoden oslavy?

Ling Xiao pomalu nadzvedl koutky úst. „Už jsem čekal tak dlouho. Myslel jsem si, že se brzy dostanu na pódium a procvičím se, ale...”

Zbytek nemusel říkat. Všichni mohli dojít k závěru, že byl zklamaný, protože ho nevybrali, a že vážně chtěl jít na pódium na jeden souboj.

Jak to Chen Yang a Gao Jun zaslechli, okamžitě děkovali svým šťastným hvězdám. Díky bohu, že nemuseli čelit prvnímu seniorovi. Kdyby to prvního seniora náhodou až moc vyburcovalo, nezmlátil by je, až by byli napůl mrtví? Vypadalo to, že to oni tady měli štěstí. Jak si tohle pomysleli, okamžitě cítili, jak se jim zlepšila nálada.

Jediný, koho to neoklamalo, byl You XiaoMo. Věděl, že Ling Xiao nechtěl soutěžit.

Než aby bojoval, aby to ostatní viděli, radši by sledoval ostatní bojovat. Tento výraz rozhodně nasadil pro dobro ostatních. Ling Xiao byl v podstatě nesmírně prohnaný člověk. Akorát že ostatní učedníci z něj měli až příliš dobrý dojem. Zvlášť když k nim přestal být tak ledově chladný. Zdálo se, že si z něj muži udělali takový vzor. A zdálo se, že ženy podlehly jeho hranému vlídnému chování. A proto ho nikdo ani trochu nepodezíral. Ale You XiaoMo jako člověk, co velmi trpěl pod jeho týráním, byl naprosto bdělý.

You XiaoMo v duchu vykřikl: ty jsi takový pózista!
--------------------------------------------

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>