LMW - kapitola 190

Kapitola 190 – Vězení smrti

Po tom dni se už You XiaoMo nemusel starat o sbírání semínek magických bylin. Kvůli jeho lsti s „vlastním ublížením” SheQiu a ostatní démonická zvířata začala pomáhat se sbíráním semen, co vypadla na políčka. Navíc začali dokonce pomáhat i se zaléváním duchovní vodou.

You XiaoMo sepsal všechny druhy magických bylin, co měl, jak často by je měli zalévat a kdy dozrají. A pak to vylepil na nástěnku. Takže pokud přijdou na něco, čemu nerozuměli, mohli se akorát podívat na nástěnku a nemuseli hledat jeho. Když s tím skončil, měl pocit, že byl tak chytrý!

Všechna démonická zvířata kromě PiQiua měli pocit, že je oklamal!

Od té chvíle, co You XiaoMovi pomohli sesbírat semínka, ten úkol jim předal. Původně to byla jeho práce, ale teď to byla jejich práce.

Ačkoli věděli, že je oklamal, stejně pracovali. Pokud by You XiaoMo začal být nešťastný, na ty, co žili v dimenzi, by čekal blesk.

Mrknutím oka to bylo už půl měsíce, co se vrátili do sekty TianXin. Ačkoli to vypadalo, že se vánek zklidnil a vlny utichly, všichni to cítili. Ať se jednalo o sektu TianXin nebo jiné sekty, jejich vztahy dosáhly limitu.

Vztah mezi sektami TianXin a QingCheng byl nezranitelnější. Ale velmistři na obou stranách nebyli vůdci jen podle jména, už měli problémy s ustavičnými rozpory mezi lidskými kultivátory a démony. Pokud by se stále navzájem vraždili, démoni by toho akorát využili.

Kromě toho všeho se před pár dny stalo něco vážného. Týkalo se to lidí ze sekty XingLuo. Povídalo se, že lidé ze sekty XingLuo spolupracovali s démony.

Důvodem bylo, že když byla Rajská říše otevřená jen pět dní, v Nefritové duchovní jeskyni byli všichni kromě Xin ShiYiovy skupiny bez milosti zabiti. A také tam bylo pět neidentifikovaných těl. Později lidé přišli na to, že ta těla patřila těm, co kultivátory hluboce nenáviděli. Démonům.

Podle stop po boji na místě činu to vypadalo, že lidé ze sekty XingLuo spolupracovali s démony, aby bojovali se svými nepřáteli. Ale to nebyl důvod, proč lidé zvažovali, jestli sekty XingLuo spolupracovala s démony nebo ne.

Skutečným důvodem bylo, že s nimi do Rajské říše přišel jeden kultivátor a ten se provázal s magickým zvířetem. To démonické zvíře řeklo, že než se provázali, spatřilo pár lidí ze sekty XingLuo, jak jdou s jedním extravagantním člověkem. A pak zabili lidi ze sekty XiaoYao.

Co se týkalo toho, jak zemřeli a kdo je zabil, to to démonické zvíře nevidělo, protože ho odvanula mocná síla.

Tohle byla vážně velká novina!

Aby se jedna z velkých sekt spojila s démony, to byla pohroma.

Na nějaký čas sekty dočasně došly ke kompromisu a odložily stranou své předsudky vůči sektám QingCheng a TianXin. Utvořily alianci a postavily se sektě XingLuo.

Výsledkem bylo, že velmistr sekty XingLuo, ShenTu Dao byl nucen vyjít ze svého ústraní. ShenTu Dao prohlásil, že lidé ze sekty XingLuo nikdy nespolupracovali s démony a že to na ně všechno hodil ten kultivátor.

Pouhý nezávislý kultivátor, co neměl žádnou podporu, co by jej chránila, a co vůči sektě XingLuo neměl žádnou zášť. Vážně by sektu XingLuo jen tak najednou falešně obvinil? Tento argument nedával žádný smysl.

Zanedlouho poté jeden starší ze sekty XingLuo vysvětlil, že onen kultivátor měl kdysi konflikt s učedníky z jejich Bambusové skupiny. A pak vůči nim dost dlouho choval zášť, aby falešně obvinil sektu XingLuo. Dokonce podplatil i svědka.

Nejdřív tomu někteří lidé věřili, protože když to zkontrolovali, ten kultivátor vážně měl nějakou zášť vůči učedníkům ze sekty XingLuo. Ale zanedlouho poté tu lež vyvrátili.

Aby ShenTu Dao konfrontoval toto obvinění vůči sektě XingLuo, samozřejmě ho nemohl nechat jen tak být. A tak poslal lidi, aby ho našli a zabili. Démonické zvíře toho kultivátora mělo naštěstí schopnost ztajit jejich dech, a tak je nechytili. Když toho kultivátora později zahnali do kouta, utekl k sektě QingCheng a přísahal před mnoha lidmi. A pak zmizel.

Kvůli té přísaze mu lidé, co mu předtím napůl věřil a napůl o něm pochybovali, konečně uvěřili. Sekty QingCheng a TianXin vedly ostatní a přinutili ShenTu Daoa, aby přísahal. Pokud se sekta XingLuo vážně nespojila s démony, pak by měl přísahat.

ShenTu Dao samozřejmě přísahat nemohl, a tak to znamenalo, že sekta XingLuo vážně pracovala s démony.

Spolupráce s démony znamenala, že zradili lidstvo; dokonce ani ten značně prohnaný člověk jako ShenTu Dao nečekal, že se věci rozvinou takto.

Nakonec sekta TianXin spolupracovala s několika ostatními sektami, aby se sektě XingLuo postavili.

Za méně než půl měsíce se situace dramaticky změnila. Teď několik sil projednávalo, jak se vypořádat se sektou XingLuo. ShenTu Dao měl sílu v Císařském řádu, Luo ChengYuan a Tang Fan se museli účastnit. Poté, co Tang Fan odešel, se ta záležitost s Ling Xiaoem a Zhou Pengem prozatím odložila.

You XiaoMo veškeré ty novinky získal od Yang Yia.

Předtím You XiaoMo nechápal, proč Tang Fan nepropustil Ling Xiaa a Zhou Penga, i když už bylo celkem pozdě. Teď věděl, že se situace změnila.

Později se vyptal, kde se nacházelo vězení smrti. Kdo si počká, ten se dočká. Nakonec ho našel.

Vězení smrti v sektě TianXin mělo dlouhou historii. Nacházelo se v lese WanE, za horou sekty TianXin, ale bylo přísně střežené. Strážili ho stráže ve stříbrném brnění a všichni stráže, co to místo strážili, byli v řádu Hvězdy. Kromě toho les WanE obklopovala bariéra. Kdyby se jí někdo dotkl, Stříbrné stráže by přišli.

Vězení smrti bylo tak přísně střežené, protože dovnitř vsadili všechny vězně od kdysi dávna až do teď. Byli to zrádci sekty TianXin, špioni, co špehovali v sektě TianXin, někteří známí zlosynové a tak dále.

Až do teď se uvnitř nashromáždilo velké množství lidí, takže bylo nutné mít venku mnoho stráží. A nejenom to, byl tam také starší sekty TianXin, co byl kdysi dávno velmi slavný.

Momentálně v nekonečné temnotě uvnitř problikával plamen, neustále vydával zvuk, z kterého se člověku svíralo srdce. Byl to zvuk žalostných muk, následovaný zvukem bití; ten bolestný zvuk začínal být hlasitější a hlasitější, ale časem ho to začalo otupovat.

To byla nynější situace ve vězení smrti, ve skrytém světě, co se nacházel za lesem WanE. Zatímco zároveň to také byl svět, co vypadal jako očistec.

Stačilo ve vězení smrti zůstat den a každý by zešílel. Říkalo se, že byste nedokázali poznat svého dobrého přítele, ani kdyby stál před vámi.

Bylo slyšet lehké kroky, co vycházely z jednoho vchodu.

Z plamene sálalo světlo a vzduch prosycoval pach čerstvé krve, bylo to slané a vlhké. Brzy se to rozšířilo až ke špičce nosu, bylo to dost silné na to, aby se výraz normálního člověka okamžitě proměnil na úděs. Ale místo toho ten člověk nejevil nejmenší známku reakce. Ze schodiště přicházely pomalé kroky, ze šlapek mu stékaly kapky krve.

Stranou této řeky krve se vršila hora kostí a ty kosti vypadaly „čerstvě”. Na těch kostech pořád zůstávalo trochu masa; podél krvavé řeky se jich kupily tucty a stovky. Kdyby se nenacházeli v podzemí vězení smrti, kde bylo dost šero na to, aby to člověku omezilo výhled, stačil by jediný pohled a každého by to vyděsilo k smrti.

Ale ten muž se podíval na hromady kostí vedle něj, jako kdyby to nic nebylo, a dál šel, až se dostal na konec krvavé řeky.

Vězení smrti bylo zbarvené do tmavé rudé, kam jen oko dohlédlo. Železné tyče vypadaly spálené, každá z nich byla rozpálená doruda dost na to, aby spálila a roztrhala maso a krev.

V tomto vězení, kam se lidé zavírali individuálně, se lidé museli změnit k nepoznání. Nikdo nedokázal spatřit vzezření jediného člověka.

Několik lidí se z cel podívalo na muže, co před nimi kráčel. Mezi těmi lidmi byl starý muž, co měl tvář pokroucenou a co najednou vyrazil vpřed a oběma rukama se pevně chopil železných tyčí. Nebál se bolesti ze spalujícího železa a vydal ze sebe žalostný vřískot: „Tang Zhene, ty démone! Jen počkej, až ty a Tang Fan bez milosti zemřete!”

„Hehe...” Ten muž se tiše zasmál a zastavil se před celou starého muže. Otočil se, aby se na něj podíval, tvářil se radostně a měl na tváři skrytý veselý úsměv. „Staříku, zdá se, že tvůj život potrvá jen pár dalších dnů, brzy bude řada na tobě.”

Jak to řekl, ignoroval toho starého muže a pokračoval v chůzi.

Za patnáct minut se dostal ke konci cel. Těch pár cel na konci bylo postavených jinak než ty vpředu. V těchto celách nebyly rozžhavené železné tyče, místo toho tam bylo černé ráhno. Ačkoli vypadalo obyčejně, velmi kultivátory omezovalo. Uvnitř nemohli použít žádnou svou moc.

Muž prošel kolem a zastavil se u posledních dvou cel. Otočil se a podíval se do tmavých cel po své pravé straně. Byla tam štíhlá silueta, co jako by splynula s temnotou.

Ten muž zíral na člověka uvnitř a usmál se. „Juniore Line, jak se cítíš po půl měsíci vězení?”

Majitel té štíhlé postavy vyšel z temnoty; překvapivě to byla ta osoba, co You XiaoMo už půl měsíce neviděl – Ling Xiao. Ačkoli byl uvězněný, nebyl na něm ani náznak nějakých těžkostí. Právě naopak stále měl svou auru elegance, úplně jako pohledný a vytříbený vznešený syn. Pobral to jeho pokrytectví, chvíli o tom uvažoval a pak kývl. „Jsem v pořádku.”

Ten muž si myslel, že se jenom chvástal, a řekl: „Lin Xiao, tvoje kvalifikace byla výtečná, byl by z tebe výborný nástupce. Je škoda, že můj nejstarší bratr nechce vzpurného učedníka. Určitě víš, co je vězení smrti za místo. Pokud sem vstoupíš, po zbytek života už nevyjdeš.”

Ling Xiao řekl: „Vážně jsem si nemyslel, že když sekta TianXin navenek vypadala jako prestižní sekta, bude v zákulisí nečekaně mít takové věci. Copak se nebojíš, že to sektě TianXin pošpiní pověst, pokud se tato informace dostane ven?”

Muž se zasmál. „Hehe.”

„Tím se nemusíš trápit. Od chvíle, co se vězení smrti založilo, odtud nikdo neutekl a nedostal.”

Ling Xiao mu odpověděl: „Tím si nebuď tak jistý.”

Muž řekl: „Můžu ti dokázat, jestli jsem blufoval nebo ne. Příště bude řada na tobě a juniorovi Zhouovi. Užijte si svých posledních pár dní.”

Jak to řekl, odešel. A když jeho silueta zmizela, zase padla tma.

Černě zbarvené cely zase utichly a vrátily se do svého ponurého stavu. Najednou se z té temnoty ozval tichý hlas.

Z cely před ním řekl Zhou Peng hlasem plným vzlyků a zoufalství: „První seniore, promiň, kdybych nebyl tak hloupý, nezatáhli by tě do toho a nevzali by tě do vězení smrti se mnou.”

Ling Xiao se usmál a najednou řekl: „Juniore Zhou, už jsem ti řekl, že to nebyla tvoje vina. Tang Fan už byl se mnou dřív nespokojený a normálně máš ke mně nejblíž, takže bylo jenom přirozené, že se do tebe pustil. Vlastně jsem to byl já, kdo tě do toho zatáhl. Už se nemusíš obviňovat, místo toho bys měl akorát přemýšlet, jak odtud uniknout.”

„První seniore, už mě nemusíš utěšovat, mé nitro to jasně pochopilo,” řekl Zhou Peng, zatímco potřásl svou hlavou. Myslel si, že to první senior řekl, protože chtěl, aby se přestal obviňovat.

Ling Xiao se zasmál a vyhuboval mu: „Kdo tě chce utěšovat? Neříkej si, že mým slovům nevěříš.”

Zhou Peng spolkl vzlyk. Nedokázal to řádně vysvětlit a mohl akorát naříkat.

Ling Xiao řekl: „Juniore Zhou, pokud bys jednoho dne přišel na to, že nejsem první senior, co jsi znal, litoval bys toho, že jsi pro mě všechno to vykonal?” Konečně se ho na to zeptal.

Zhou Penga to najednou omráčilo. Po chvilce ztichl a pak pevně zakroutil hlavou. „Nelitoval.”

Ling Xiao se zeptal: „Proč?”

Zhou Peng chvíli váhal a pak řekl: „Vlastně mám zrovna teď pocit, že jsi mnohem víc lidštější. To tvé dřívější já, i když to vypadalo, že jsi ke všem laskavý, měl jsem pocit, že ses od všech stejně distancoval. Ačkoli jsi lidi chápal, nikomu jsi nevěřil. Věřil jsi jenom sobě a nikdy jsi mi neotevřel srdce. Po pravdě řečeno jsem se dřív cítil nepříjemně, protože jsi vždycky používal tón, jako kdyby bylo jedině správné, abych ti ve všem pomohl. Ale zrovna teď mám pocit, že ses hodně změnil. Jsi mnohem veselejší, o hodně se se mnou dělíš a dokonce jsi mi pomohl se zlepšit...”

Ačkoli byla naprostá tma, Ling Xiao ve zlomku sekundy viděl, že na té jeho tváři nebyla ani známka nervozity nebo nějaký nepřirozený výraz. Když si vyslechl jeho důvody, nemohl si pomoct a zasmál se. Bylo to poprvé, co od někoho jiného slyšel, že byl společenský a veselý. Moc se smál. Úplně ho to drásalo.

Nicméně Ling Xiao si nikdy nepomyslel, že by Zhou Peng dokázal všechny prohlédnout. Ve svém nitru vždycky přemýšlel o spoustě věcí, i když to nikdy neřekl. Vážně to nedokázal udržet v sobě. „Jelikož mi vážně věříš, juniore Zhou, dám ti obrovský dar.”

Zrovna když tu větu dořekl, starý muž v cele vedle Ling Xiaa najednou promluvil.

„Juniorové, máte zájem se mnou uzavřít úmluvu?” 

--------------------------------------------


~ Jak jsem řekla, Ling Xiao si užívá dovolené a tvoří vlastní armádu. A nová postava, Tang Zhen, takže Tang Fan měl mladšího bratra, hm? ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>