TS2 - kapitola 8

Kapitola 8 – Malá Anička

Když Tang Feng viděl, že je ta dívka sama, přišel a poklekl před ní. Díval se jí z očí do očí a tichým hlasem řekl: „Ahoj, já jsem Tang Feng. Co tady děláš sama?”

Malá dívka na něj zírala s uslzenou tváří. Z dálky se její oči jevily jako černé, ale jak před ní Tang Feng klečel, viděl, že měla vlastně hnědé oči. Své velké oči měla plné slz. Zamrkala na Tang Fenga, ty slzy v jejích očích přetekly a řinuly se jí po tvářích. „Táta je pryč. Anička se tátovi ztratila.” Její dětsky vysoký hlásek byl stejně jako její vzezření roztomilý.

TS2 - kapitola 7

Kapitola 7 – Naschvál

„Zapomněl jsi, že jsme se museli políbit, když jsme se poprvé potkali? Chrisi, jsem zklamaný.” Tang Feng navedl konverzaci na bezpečné téma. Pro něj bylo lepší mít jasnou hranici mezi osobním a veřejným životem. I když bral Gina jako kamaráda, nebyli si dost blízcí na to, aby spolu diskutovali o tak hlubokých tématech jako život a láska.

Po Tang Fengově pobídnutí se Gino zatvářil, že mu to došlo. Oči se mu rozjasnily a na tváři se mu objevilo očekávání. „Ach, tohle je zlé. Ještě nejsem připravený točit tuhle scénu. Co kdybychom si to zkusili a pokusili se najít ten správný pocit. Takhle to hravě zvládneme, když dojde na ostré natáčení.”

DS2 - kapitola 7

Kapitola 7

Ráno— No, pravděpodobně bylo ráno. Nebylo jak to říct s jistotou. Světla se v jedný chvíli rozsvítily, ale podle všeho mohla být klidně ještě hluboká noc. V každým případě světla se v jednu chvíli rozsvítily a dveře od výtahu se rozevřely a k nám připochodovali čtyři chlápci od vojenský policie. Levá pravá, levá pravá, jako kdyby byli na cvičišti a šarže se dívala.

Zapraskala statická elektřina a pak jeden z nich promluvil. „Dneska máte lékařskou prohlídku. Poručíku Rushtone, předstupte, pane.”

TS2 - kapitola 6

Kapitola 6 – Čtení scénáře

Od začátku natáčení Satan's Alley uplynul týden. Kromě prvního dne, kdy režisér Tang Fenga dohnal skoro ke zhroucení, to po jeho hereckém průlomu byla hladká jízda. Ačkoli film měl dva hlavní hrdiny, Tang Feng měl více scén než Gino. Ale většina publicity filmu se z promočních důvodů zaměřovala na dvě největší jména, a to režisér Li Wei a Gino.

První týden si filmový štáb prošel hlavně Tang Fengovými individuálními scénami. Tang Feng a Gino měli spolu hrát až pozítří.

TS2 - kapitola 5

Kapitola 5 – Pochopení v noci

Kdo se nebál smrti?

Když lidská mysl zavítala uprostřed noci k tématu „smrt”, člověk si nemohl pomoct a počítal dny, co mu ještě v životě zbývaly. Při tom čísle se mu sevřela hruď a po zádech mu přeběhl mráz, jak na něj padla beznaděj.

To nemělo co dělat s odvahou. Dalo se to považovat za reflex, za přirozenou odolnost, co měli lidé vůči temnotě, vůči smrti. Ale také by bylo přesné to popsat jako strach povstávající z lidského upoutání k životu. To byl důvod, proč byla Tang Fengova smrt v jeho minulém životě tak pokojná. Neměl nic, co by ho poutalo k životu. Mnohé noci snil o okamžiku, kdy tento svět opustí. Když smrťák konečně pozvedl svou kosu a spoutal jeho duši řetězy, necítil moc strachu.

DS2 - kapitola 6

~ A je tu další kapitola Temného vesmíru. Cam a Brady se ocitnou ve vězení a poprvé si uvědomí celý rozsah jejich mezivesmírného problému. Já osobně mám na téhle kapitole nejradši Bradyho oddanost k Lucy a jeho náhlý obrat vůči Chrisovi :D ~ 

Kapitola 6

To první, co jsem se jako děcko naučil, bylo, že existují věci, od kterých nemůžete utýct. Ale nikdy mi to nezabránilo v tom, abych snil o útěku. Ve všech mých snech jsem mohl běžet navěky a nikdy jsem nezastavil, ani když jsem dorazil k oceánu. Pak jsem plaval. Ve všech mých snech nebylo nic, co by mě tížilo: ani hlad, ani únava, ani lítost.

TS2 - Kapitola 4

Kapitola 4 – Dech beroucí

„Vypadáš, že se co nevidět rozpláčeš.” Lu Tianchen si nedokázal pomoct a zamračil se. Nejenom že Tang Feng vypadal, jako kdyby se měl rozbrečet, ale ten pohled v jeho očích ho bodl hluboko do srdce.

Jak Lu Tianchen zíral do těch očí, měl pocit, jako kdyby spadl do moře střepin. Voda sestávající z ostrého skla mu drásala tělo všude možně a zraňovala jej.

„Tang Fengu, není třeba se do ničeho nutit. Všichni mají svou slabou stránku, ale také máme právo se té slabosti občas poddat. Nepřeceňuj vlastní sílu. Nejsi tak silný, jak si myslíš.” Lu Tianchen vtáhl Tang Fenga do náruče. Zopakoval: „Jsi obyčejný člověk. Obyčejný člověk.”