LMW - kapitola 189

Kapitola 189 – Úskok vlastního zranění

Když to You XiaoMo tolikrát zopakoval, Zhao DaZhou mu konečně uvěřil.

Zhao DaZhou držel Šestikřídlého božského tygra a hihňal se. Vždycky si myslel, že on bude mít démonické zvíře až tak po pár stovkách let.

Aby na něco takového došlo, měl se stát mágem 6. nebo 7. řádu, než by mu otec dovolil dělat si, co se mu zlíbí. A pak by on a jeho kolegové učedníci odešli ze sekty TianXin na výpravu. Poté by byl konečně schopen provázat se se svým prvním démonickým zvířetem. Takže bylo naprosto nečekané, že by mu jeho sedmý junior dal toto démonické zvíře.

Jakmile skončil se svým dlouhým hihňáním, Zhao DaZhoua najednou napadla jedna otázka. Vzal malého Šestikřídlého božského tygra pod oběma tlapkami, podíval se na toto zmatené malé démonické zvíře a zeptal se: „Sedmý juniore, co to je za druh, je nízkého řádu nebo vysokého řádu?”

You XiaoMo bez váhání řekl: „Nemá to být démonické zvíře vysokého řádu?” 'Dokonce zmínil zvíře nízkého řádu, copak vypadal jako ten typ člověka, co by chtěl na svého seniora zapůsobit démonickým zvířetem nízkého řádu?'

Zhao DaZhou se mu vysmál, nevěřil mu. „Jsi tak malý, jak se ti vůbec podařilo tak snadno polapit démonické zvíře vysokého řádu? Nemysli si, že nic nevím. Pokud je toto démonické zvíře druh, co se zrovna nedávno narodilo, jeho rodiče by byli rozhodně nedaleko.”

Co řekl, byla pravda, ale...

You XiaoMo pokrčil rameny a řekl: „Ale vážně to je démonické zvíře vysokého řádu...”

„Haha... já jenom...” Zhao DaZhou vážně neměl jasno, co řekl, a tak se chvíli smál a pak se v půli najednou zarazil. Okamžitě otočil hlavou tak rychle, že si You XiaoMo myslel, že si ji utrhne, a pak na něj zíral očima doširoka rozevřenýma. „Co jsi to zrovna řekl?”

You XiaoMo to trpělivě zopakoval: „Řekl jsem, že to je démonické zvíře vysokého řádu.”

Zhao DaZhou okamžitě zakroutil hlavou. „Špatně, takhle jsi to předtím neřekl.”

You XiaoMo: „Co jsem řekl špatně?”

Zhao DaZhou řekl: „Zrovna před chvilkou jsi jasně řekl, že to má být démonické zvíře vysokého řádu. Absolutně jsem se nepřeslechl.”

You XiaoMo: „...” Naschvál chceš nacházet chyby, co?

Zhou DaZhou si nevšiml jeho výrazu. Akorát zíral na malého Šestikřídlého božského tygra, co držel, a stěží tomu věřil. Řekl: „Sedmý juniore, jak jsi získal toto démonické zvíře vysokého řádu, když ho nikdo jiný nenašel?”

You XiaoMo čekal, že se na to zeptá, a tak už si připravil výmluvu, jak mu odpovědět. „V Rajské říši jsem narazil na dvě démonická zvířata, co spolu intenzivně bojovala. Pak obě zemřela a nechala po sobě jenom toto malé démonické zvíře, a tak jsem ho prostě vzal s sebou.”

Zhao DaZhou se při pohledu na něj zatvářil komplikovaně a řekl: „Vážně máš velké štěstí.”

You XiaoMo se zasmál. „Teď je to štěstí tvoje.”

Zhao DaZhou na chvilku zmlkl a pak otevřel pusu a řekl: „Slyšel jsem, že ses provázal s Aristokratickým vlkem 8. řádu, proč sis tohle démonické zvíře vysokého řádu nenechal pro sebe?”

You XiaoMovi začalo být trapně, co by mu měl říct? Že PiQiua nezískal v Rajské říši? Jen co rychle vymyslel důvod, vysvětlil: „Toto malé démonické zvíře se narodilo ani ne před měsícem; i kdybych se s ním provázal, prozatím pro něj nebudu mít žádné využití. Není tak dobré jako Aristokratický vlk, co může bojovat. Tohle možná nevíš, ale díky tomuto Aristokratickému vlku jsem našel hodně dozrálých magických bylin.”

Dozrálé magické byliny a ty, co stále rostly, nebylo to samé. Pokud by neřekl, že to byly dozrálé magické byliny, lidé by to zjistili a přišli by za ním s otázkou, jestli má pole, kde ty magické byliny pěstovat.

Zhao DaZhou se na něj díval napůl nevěřícím pohledem, chvíli ho tak sledoval, než uvěřil, že to nebyla lež. A pak obdivně prohmatával jemnou srst malého Šestikřídlého božského tygra. „Jelikož jsi to řekl takhle, pak bych ho měl přijmout. Ach správně, to, co má v tlapkách, to je zhuštěný duch jeho rodiče?”

Už si toho všiml dřív, to malé démonické zvíře ve svých tlapkách pevně drželo zhuštěného ducha. You XiaoMo přikývl. „Je to zhuštěný duch jeho matky. Pokud to dokáže vstřebat, jeho brzká fáze kultivace by měla být vyšší než u jiných démonických zvířat jeho druhu. Jen tak mimochodem, ostatním bys o tomto démonickém zvířeti neměl říkat.”

Zhao DaZhou: „Neboj se, vím, co mám dělat.”

Jelikož bylo toto malé démonické zvíře vzácné, You XiaoMo mu dovolil, aby se s ním provázal u něj v pokoji; protože měl několikeré zkušenosti s provázáním, mohl ho navádět. Ačkoli to malé démonické zvíře bylo vysokého řádu, ještě si nerozvinulo duchovnost. Takže i když aura démonického zvířete vysokého řádu vytvářela nezvyklý nátlak, pro Zhao DaZhoua, co už byl mágem 3. řádu, to nebyl velký problém.

Za půl hodiny si konečně vytvořili pouto. Zhao DaZhou si s malým démonickým zvířetem vytvořil životní pouto, takže to trvalo déle; než odešli, ještě chvilku zůstali.

Když se You XiaoMo rozloučil se Zhao DaZhouem, krátce si poklidil v pokoji a pal šel do své dimenze.

Už zasadil magické byliny, co získal v Rajské říši. Ve skutečnosti byla většina Lopatková bylina a ta měla schopnost vytvořit zhruba stovku semen. Když teď většina semen vypadala, oba Skrytí páchnoucí brouci vesele létali kolem políčka s magickými bylinami.

You XiaoMo šel ke břehu jezera a rozhlédl se. Kromě SheQiua a MaoQiu, co vodu neměli rádi, byli druzí dva u jezera a hráli si. Nemohl si pomoct a měl z toho bolehlav.

Když tak o tom přemýšlel, ve skutečnosti se s těmi démonickými zvířaty provázal, aby mu mohli čas od času pomoct. Jako třeba zalévat magické byliny rozředěnou duchovní vodou a sbírat semínka. Semínka magických bylin, co zasadil, rostla neuvěřitelnou rychlostí a bylo jich mnoho; pokud je nějakou dobu nesbíral, nahromadilo by se to. Původně si myslel, že mu pomůžou, ale oni se tu akorát poflakovali.

You XiaoMo přišel blíž, podíval se na SheQiua a MaoQiu, co se tam rozvalovali, a pak řekl těm dvěma u jezera: „PiQiu, XiaoHei, copak jsem vás nepožádal, abyste sesbírali semínka? Proč místo toho oba plavete v jezeru?”

XiaoHei se proměnil na krutého nádherného mladého chlapce, mluvil jen zřídka a často jej ignoroval. Úplně jako teď. I když jeho slova slyšel, nezajímalo ho to a jen se skryl ve vodě.

PiQiu byl lepší, vynořil se z jezera, ukázal svou bílou a jemnou tvář, co vypadala jako pařený bochánek, a naivně řekl: „XiaoHei a SheQiu řekli, že to je tvoje práce. Že to s námi nemá co dělat.”

You XiaoMova delikátní a pěkná tvář najednou potemněla.

XiaoHei na něj chrstl vodu, zíral mu do tváře a řekl: „Hlupáku, to chceš dostat na zadek?”

PiQiua to poděsilo a okamžitě se ponořil pod vodu.

You XiaoMo se naštval. Bez ohledu na to, co kdokoli říkal, to on PiQiua vychoval, dokud nevyrostl. A ačkoli to bylo jen pár měsíců, už PiQiua považoval za svou rodinu. Nečekal, že XiaoHei PiQiua obelže.

Bylo tu mnoho semínek magických bylin a on měl obvykle spoustu práce, takže je neměl čas sesbírat. I když je požádal o pomoc, byl to úkol, co by nezabral moc času. Hráli si v dimenzi ve vodě, spali a flákali se, a přesto neměli čas mu pomoct sesbírat semínka?

You XiaoMo nevěděl proč, ale najednou se cítil tak podrážděně.

Jako kdyby na jeho pocity prostor reagoval, i když byl předtím tak pokojný, najednou začal vát silný vítr a modrá obloha potemněla a okamžitě zahřmělo. Zároveň s tím mu půlku tváře ozářil blesk; v tom pochmurném prostoru začalo být najednou dusno.

Tento fenomén okamžitě probral SheQiua a MaoQiu, co pochrupovali na břehu jezera.

XiaoHei a PiQiu, co byli ve vodě, také vylezli. Vrátili se zpět na břeh a dívali se na nebe spolu s SheQiuem. Odhadovali, že to mělo nějaké spojení s You XiaoMovým tělem.

You XiaoMo si to nejprve neuvědomil. Začal si to uvědomovat, až když zaslechl pár hřmění. Jeho podrážděná nálada se okamžitě proměnila na poděšení. Prázdně se rozhlédl kolem sebe, všechno kolem něj bylo odvanuté vzhůru nohama. Po chvilce si najednou vzpomněl a rozběhl se k políčku s magickými bylinami. A když spatřil, že všechny magické byliny byly bezpečně zasazené na poli, najednou se mu ulevilo. Ta čtyři zvířata nic neřekla, ale tak nějak matně dokázali odhadnout, co se stalo.

PiQiu se zezadu díval na postavu svého pána a pak se podíval na XiaoHeie, SheQiua a MaoQiu. Pak ze sebe setřásl kapky vody a svýma dvěma nožkama běžel ke svému pánovi.

„Pane, pomůžu ti.”

You XiaoMo se otočil a spatřil, jak k němu spěchal PiQiu ve své dětské podobě; v porovnání s tím, jak po proměně nedokázal chodit, to bylo vážně zlepšení. Nemohl si pomoct a zasmál se. „PiQiu, jsi tak hodné dítě, neutratil jsem těch několik tisíc zlatých na koupi skopového jen tak pro nic za nic.”

PiQiu se okamžitě zašklebil a ukázal dvě řady dětských zubů. Jeho duchovnost se utvořila brzy, takže věděl, že jeho pán na něj byl hodný.

Pán i sluha se na sebe dívali a chvíli se hihňali a pak začali sbírat semínka.

Oba dva dál pracovali, oba měli magickou brašnu a pracovali na jednom řádku políčka. Bez ohledu na to, jestli byla semínka dobrá nebo špatná, dali je do brašny. Ta nálada byla tak příjemná, jako kdyby se mezi ně nemohl nikdo vetřít.

Zrovna když chtěl You XiaoMo sebrat semínko, najednou kolem sebe vycítil další tři dechy. Otočil hlavou na jednu stranu a spatřil, že XiaoHei s chladnou tváří dřepěl na políčku vedle něj. V jedné ruce držel magickou brašnu a druhou rukou sbíral semínka, co vypadla na zem. Před ním byl lenivý SheQiu a tichá MaoQiu. Letmo se po nich podíval a pak pohled zase odvrátil. Sklonil hlavu a koutky úst se mu pomalu vyklenuly nahoru. To byla ale banda trapných chlápků, přiměli ho použít tu jeho lest s „vlastním ublížením”.

Ale ta změna v dimenzi byla nečekaná. On sám si to neuvědomil, ale že se prostor měnil v závislosti na jeho náladě, bylo dalece mimo jeho očekávání.
--------------------------------------------


~ Haha, YXM začíná využívat to, co se naučil od Ling Xiaa. ~

~ Ta jeho dimenze evidentně nebude jen tak obyčejná, ale na nějaké vysvětlení si přece jenom ještě počkáme... ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>