LMW - kapitola 185

Kapitola 185 – Shromáždění u teleportačního bodu

Za půl hodiny se Démonická hora konečně přestala hroutit. Všechny větší síly začaly počítat oběti. Stačil jeden pohled a každý mohl říct, že to bylo velmi strašné. Ačkoli mnoho lidí prchlo včas, někteří neměli čas prchnout; někteří spadli do puklin, některé to rozdrtilo; počet lidí drasticky klesl.

Lidé ze sekty TianXin si uvědomili, že zmizela Tang YunQi.

Starší Wang zbledl v tváři a několikrát proletěl pohledem dav, ale stejně Tang YunQi nenašel. Velmistr předal Tang YunQi konkrétně jemu. Kdyby se jí něco stalo, bude první, koho se na to zeptá. „Viděli jste Tang YunQi?”

Huang Jie vstal a řekl: „Starší, když se Démonická hora začala hroutit, juniorka Tang prchla z hory jako první; v té chvíli měla s sebou Sedmiocasou démonickou lišku.”

Už znali Tang YunQinu povahu, ale aby utekla sama a jako první a aby se nezajímala o život či smrt svých ostatních kolegů, bylo něco jiného. Kdyby to udělala potají, možná by ostatní nic neřekli a akorát v sobě dusili tu zášť. Ale jelikož se prostě přede všemi vydala pryč, samozřejmě že ji zkritizovali.

Huang Jie nebyl ten typ člověka, co by se nechal snadno rozčílit. Byl jediným učedníkem Maitreyi Du Yuna; nebyl ze stejné linie jako Tang YunQi, takže s ní mluvil jen zřídka. Ale stejně ji neměl ani trochu rád.

„Pořád máme ještě jeden den, než se budeme muset vrátit z Rajské říše; co třeba tohle, Huang Jie a já budeme hledat Tang YunQi, zatímco ostatní můžou jít napřed k teleportačnímu místu. Setkáme se tam za pět hodin,” řekl starší Wang.

Huang Jie si nemohl pomoct a řekl: „Starší Wangu, juniorka Tang má s sebou Sedmiocasou démonickou lišku. I když ji nebudeme hledat, sama se může dostat k teleportačnímu bodu.”

Starší Wang se po něm podíval. „Huangu, i ty víš, jakou má YunQi povahu. Kromě toho krize v Rajské říši je velmi nebezpečná. Co budeme dělat, kdyby se něco stalo? Bude lepší, když se po ní podíváme.”

Když to takhle řekl, Huang Jie nedokázal najít žádnou výmluvu, kterou by namítal, ale jeho dojem z Tang YunQi se ještě zhoršil. Tahle dáma vážně nenechala lidi odpočinout až do konce.

S tím se začali rozcházet.

Teleportační místo nebylo tak daleko od Démonické hory a už nemuseli hledat magické byliny. Takže i když cestou od teleportačního bodu k Démonické hoře strávili pár dní, na návrat bylo třeba jen půl dne.

Starší Shi šel směrem, kde bylo nejvíce lidí; zjistil, že většina jich vypadala vyčerpaně, a zdálo se, že měli vážná zranění. To nebylo žádným překvapením, skutečné poklady Rajské říše byly na vrcholu Démonické hory. Ale nikdo nečekal, že se Démonická hora zřítí. Nejenom že utekli s prázdnýma rukama, ale také přišli o hodně učedníků. Dalo se říct, že během této cesty do Rajské říše musely všechny větší síly zaplatit velmi vysokou cenu, neboť tato tragédie byla ještě horší než při předchozí cestě.

V této chvíli k teleportačnímu bodu dorazil Luo ShuHe a další učedníci.

V porovnání se sektou TianXin utrpěla sekta QingCheng horší ztráty.

Zemřela téměř polovina lidí, tedy čtyřicet až padesát lidí; zbytek učedníků měli buď menší, nebo vážná zranění. A počet jejich obětí předčil předchozí cestu. Ale byli lidé, kteří na tom byli mnohem hůř, například sekta XingLuo. Když se spočítali všichni jejich starší a učedníci, zbývalo jenom šest lidí.

Nejméně újmy utrpěly pravděpodobně tři malé síly. Až na sektu XiaoYao, co měla pět mrtvých učedníků a jejichž starší Xing ShiYi zemřel, nezdálo se, že by zbývající síly nějak moc utrpěly. Dokonce i skupiny jednotlivců přišli jen o tři lidi.

Když Luo ShuHe spočítal zbytek učedníků a lidí ve své skupině, začal být rozmrzelý. Dokonce ještě ani teď nemohl najít staršího Liho, měl podezření, že už byl možná mrtvý. Ale starší Li byl obezřetný člověk, nebyl ten typ, co by zemřel snadno. A navíc tak podivně.

Luo ShuHe měl pocit, že na smrti staršího Liho bylo něco divného, a obrátil pohled k sektě TianXin.

„Mladý pane, jak je na tom zranění Hromového ptáka?” zašeptal mu starší Mo, co za ním přišel. Znělo to jen jako normální úvodní pozdrav, ale jenom Luo ShuHe věděl, co za význam to skrývalo.

Luo ShuHe nakrčil obočí, v jeho očích byl vidět náznak otrávenosti. „Z padesáti procent zhojené.”

Starší Mo se zeptal: „Tak kvůli čemu se tak trápíš, mladý pane?”

Luo ShuHe odpověděl: „Tím se ty trápit nemusíš.”

Naopak zatímco se starší Shi vyptával učedníků na jejich stav, uvědomil si, že se k nim někdo blížil. Než se mohl otočit, Qin ShiYu, co byl jen lehce zraněný, najednou řekl: „Starší Shi, dorazili lidé ze sekty QingCheng.”

Starší Shi se otočil a podíval se. Dorazil Luo ShuHe se skupinou lidí, každý z nich byl plný krvežíznivosti. Ačkoli měli v úmyslu to skrýt, pořád to bylo vidět.

„Mo Shengu, co to má znamenat?” Starší Shi se zamračil, jak ho sem viděl přijít spolu s Luo ShuHem. Když je viděl se přiblížit bez přátelského přístupu, určitě si nepřišli jen popovídat.

Luo ShuHe přišel s magickou brašnou v ruce. „Starší Shi, tato magická brašna patří sektě TianXin, že?”

Starší Shi přimhouřil oči. Zhruba dokázal odhadnout, proč sem přišli, a tak okamžitě řekl: „Pár našich učedníků se dřív pohřešovalo a později jim někdo ukradl magické brašny. Mladý pane Luo, jak to, že máš magickou brašnu sekty TianXin? Neříkej mi, že to ty jsi mému učedníkovi vzal magickou brašnu.”

„Nesmysl, my v sektě QingCheng nemáme v úmyslu krást vám magické brašny,” odpověděl učedník ze sekty QingCheng nervózně, když viděl, že vinu svaloval na jeho sektu.

„Dobrá, už o tom nemluvme,” zakřičel Luo ShuHe, aby tomuto muži zabránil větu doříct.

Ten učedník se konečně vzpamatoval. Kvůli provokaci toho starého muže skoro kápl božskou. Okamžitě ho polil studený pot a zahanbeně se vrátil ke své skupině.

Luo ShuHe v klidu zíral na staršího Shi a řekl: „Toto je magická brašna, co junior Yang našel u zelené bystřiny. Zdá se, že vážně patří sektě TianXin, takže ji samozřejmě vrátíme, ale zrovna teď tu nejsme proto, abychom vám dali vaše ztracené věci.”

Starší Shi pozvedl obočí. „A pročpak tedy?”

Luo ShuHe hodil magickou brašnu na zem a řekl: „Tuto magickou brašnu v ruce držel můj junior a v té době byl už dlouho mrtvý.”

Staršímu Shi se změnil výraz v tváři. „Mladý pane Luo, neříkej mi, že tím chceš říct, že člověk, co tvého juniora zavraždil, byl od nás?”

Mo Sheng si chladně odfrkl a řekl: „Důkaz je tady a vy se stále nechcete přiznat k vlastnímu zločinu a říkáte, že vrah není ze sekty TianXin. Dneska jsme sem přišli, abychom pro naše zemřelé učedníky získali spravedlnost.”

Starší Wang okamžitě vybuchl a vyplivl: „Mo Shengu, pokud dokážeš přijít až sem a falešně nás obvinit, kdo ví, možná že vy ze sekty QingCheng jste zabili své vlastní učedníky, vzali tu magickou brašnu a políčili to na nás. Nemysli si, že můžeš sektu TianXin tak snadno šikanovat. Zatracená sekta QingCheng, jste jen banda zlodějů!”

Když lidé ze sekty QingCheng zaslechli tato slova, potemněla jim tvář.

Mo Sheng měl teď tvář ještě bledší, věděl o tom receptu na magickou pilulku 9. řádu, a tak věděl, co to slovo „zloděj” znamenalo. Ale jeho učedník o tom nevěděl.

Luo ShuHe měl zachmuřenou tvář a probodával je svým chladným pohledem. „A co je sekta TianXin? Nejste jen zbabělci, co se ani neodváží přiznat k tomu, co jste provedli?”

Kvůli těmto slovům učedníci ze sekty TianXin zareagovali.

Jelikož to došlo až sem, nebylo jak se usmířit.

Jakmile Luo ShuHe a ostatní přišli za sektou TianXin, ostatní síly si to také uvědomily, ale držely se stranou a čekaly.

Prozatím měla sekta TianXin a sekta QingCheng nejvíce přeživších. I když se do toho chtěli vložit, neměli na to sílu. A kromě toho byli rádi, že se ty dvě největší frakce postavily proti sobě. Dokonce se na to těšili, doufali, že obě sekty budou možná bojovat až na smrt.

Zrovna když se těšili, jak se ty dvě strany střetnou, z oblasti teleportačního bodu najednou přišel zvuk. Byl to veselý smích.

„Takový ruch, to mě všichni vítají?”

Když lidé zaslechli tuto větu, většina si nemohla pomoct a pevně sevřela rty. Kdo byl tento člověk, co dokázal být tak necitlivý?

Všichni se podívali ke zdroji toho smíchu, někdo tam kráčel k místu setkání. A k jejich překvapení to byl Ling Xiao.

Když ho spatřili, všichni si najednou vzpomněli, že—

Když o tom popřemýšleli, vypadalo to, že se na Démonické hoře vůbec neobjevil; protože přímo tam byla tak intenzivní atmosféra, nevšimlo si toho mnoho lidí.

Když starší Shi viděl, že se Ling Xiao v bezpečí vrátil, polekalo ho to. A stejně tak to polekalo i staršího Wenga, co stál vedle něj. V tichosti se na sebe podívali.

Nečekané bylo, že tuto jejich reakci viděl Luo ShuHe. Nezdálo se, že by to byla šťastná reakce. Místo toho vypadali, že je překvapilo, že sem dorazil. Copak možná věřili, že Lin Xiao zemřel? Zdálo se, že vztah mezi Lin Xiaoem a starším Shi nebyl takový, jak si Luo ShuHe představoval. Vnímavý člověk jako Luo ShuHe už začal odhadovat.

V té chvíli zpoza Ling Xiaa někdo vystrčil hlavu; ten člověk tiše promluvil: „Seniore Lingu, nezdá se, že tě vítají.”

Tento člověk byl You XiaoMo; po smrti Tang YunQi šel spolu s SheQiuem a MaoQiu cestou k teleportačnímu bodu a hledal Ling Xiaa. Samozřejmě to bylo předtím, než udělal tento rozruch. Ale samotnému Ling Xiaovi to nevadilo.

Ling Xiao se smíchem řekl: „Juniore, některé slova je lepší nechat nevyřčená.”

You XiaoMo odpověděl: „...Příště si na to vzpomenu.”

Jako kdyby.
--------------------------------------------


~ No, vítají nevítají... kdyby věděli, že zdroj jejich rozkolu (vrah lidí na obou stranách) právě dorazil, jak by se asi tvářili. ~

~ Handrkování sekt je vždycky taková zábava ^_^ zloděj křičí chyťte zloděje. Ale velké sektovní finále nás ještě čeká. ~



Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>