AK - kapitola 16

Kapitola 16 – Náhlá žádost

Od chvíle, co jsem přišel do této země, uběhlo pět let.

Od toho poprvé, co jsem si vyšel do města, jsem se každým rokem účastnil festivalu v Urieho doprovodu. V převlečení za ženu. Kvůli tomu se rozšířily přehnané zkazky, že má Urie svou milou. Dle nich to byla mladá dáma se slabou konstitucí, co mohla vycházet jen jednou do roka. Někteří tvrdili, že to byla princezna z prosperující země, co zanikla. Chtěl bych, aby to i Urie přestal odmítat jen tak, aby se neřeklo.

Ale Urie má taky někoho, koho má rád, a i letos pro ni koupil suvenýr. Když jsem mu řekl, že toho člověka může pozvat místo mě, s lascivním výrazem na tváři řekl: „I když žárlí, je roztomilá, nemůžu přestat.”

Přemýšlím, co je to za ženu, když Urie řekl něco takového?




Ten den jsem neměl službu, takže jsem čas trávil uvolněně za popíjení černého čaje.

Pak se vrátil Alex, který byl od rána někde pryč.

„Haruto, někdo se s tebou chce setkat, půjdeš na chvíli se mnou?” řekl Alex tak nějak vyhýbavě.

„Ano, dobře, ale nejsi celkem unavený, Alexi?”

„Jsem v pořádku. Jen jsme trochu vážně diskutovali.”

Alex mě vedl a prostě jen tak vstoupil do královského paláce. Uvnitř všichni, co jsme potkali, před Alexem ustupovali a klaněli se mu. Kromě toho se Alex vůbec netvářil rozrušeně. Kdo kruci je? Takhle pozdě jsem si připomněl, že nejsem moc dobře informovaný, co se Alexovy totožnosti týče.

A když jsme dorazili před masivní dveře, Alex na ně zaklepal a dveře se otevřely.

Uvnitř seděli dva muži, co byli zhruba stejně staří jako Alex.

„Ty jsi Haruto?” zeptal se člověk uvnitř.

„Ano. Jsem Haruto Nishiguchi.”

„Aha.” Jen tak zničehonic začal mluvit: „Rád tě poznávám, Haruto. Já jsem Ariel Orannia, král této země. Jsem starší bratr Alexise.”

To nemůže být pravda. Řekl, že je král. Nebo spíš že Alex je mladší bratr krále...

Přemýšlel jsem, co se dalo do pohybu na místech, o kterých jsem nevěděl.

Pak se postavil člověk, co seděl vedle krále.

„Těší mě. Já jsem Alfred Orannia. Svěřili mi postavení velitele rytířů. Jsem třetí syn. Kdysi jsem ochutnal tvoje bento. Moc děkuju za tak výtečné jídlo.”

To Alex jedl svoje bento na takovém místě? Nebo bych spíš měl říct: co to je za vývoj? Co to je za situaci?

Otočil jsem se zpět na Alexe.

„Co to je za situaci?” zeptal jsem se šeptem.

A král odpověděl: „Haruto, chci, aby ses provdal za krále z Casparu.”

Ne, to není vysvětlení. Co tím myslí: provdat se? Dle mých znalostí je to situace, kdy jde žena za mužem, aby se stala jeho manželkou.

„Omlouvám se, ale nechápu, co tím myslíte.”

„Arieli, dokonce i nedostatečné vysvětlení má své meze. Haruto, co kdyby ses nejdřív posadil?”

Když jsem byl tak zmatený, Alfred mi přispěchal na pomoc.




Ale i když jsem si vyslechl Alfredovo vysvětlení, nedokázal jsem to pochopit. Nedokážu pochopit význam toho, že se muž provdá jako Alexova dcera.

„Já jsem normální, takže si nemyslím, že ohledně této svatby do Casparu budu nějak k užitku.”

Rozhodl jsem se, že ten problém krok za krokem vyřeším.

„Haruto, není třeba, abys krále Casparu miloval. Navíc jsi řekl, že nebudeš k užitku, ale co se týče jejich přání, že se chtějí naučit ekonomiku naší země, myslím si, že si budou chtít promluvit se specialisty. Myslím, že chci, abys byl naším prostředníkem. Král Casparu už má tři konkubíny, takže s následnictvím podle mě nemají problém,” odpověděl Alfred klidně.

„Co se stane, když řeknu, že se za žádnou cenu nechci vdávat?”

Tentokrát s vážným výrazem odpověděl král: „I když tohle vyjednávání odmítneme, neznamená to, že na nás Caspar najednou zaútočí. Ale za posledních pár let je naše země v situaci, kdy si nejsme jistí, kdy nám ostatní země vyhlásí válku. Pokud s Casparem neuzavřeme spojenectví, může být jen otázkou času, než se ocitneme ve válce.”

A tak prosím, mohl bys to přijmout?

Král se upřeně díval přímo na mě, nedokázal jsem od něj odvrátit zrak.

„Ale i když budu souhlasit, že se provdám jako žena, letos mi bude 25. Přece jen si myslím, že není možné, abych předstíral, že jsem žena.”

Když jsem je informoval o tomhle, všichni kromě Alexe na mě zírali s přehnaným výrazem na tváři. Tohle je... deja vu.

A poté došlo k dalšímu incidentu s věkem.

--------------------------------------------

~ Na mě vybalit něco takového, tak nevím... asi bych to nevzala tak klidně. ~

Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>