LMW - kapitola 83

Kapitola 83 – Kong Wenovy otázky

Druhého dne přišel Fu ZiLin brzy ráno zaklepat na Ling Xiaovy dveře.

Jelikož zápolení Centrální linie skončilo dříve, mohli také odejít dříve.

Fu ZiLin tu byl právě ohledně odchodu. Jelikož byl You XiaoMoův druhý senior a přišli sem spolu, musí zajistit, že také společně odejdou. Jinak by ho mistr a první senior vyslýchali.

Včera v noci byli You XiaoMo a Ling Xiao v tom kdo ví, jak dlouho. Když Fu ZiLin zaklepal na dveře, You XiaoMo byl pořád pod přikrývkou a hluboce spal. Jak mohl vůbec slyšet klepání? Dveře šel otevřít Ling Xiao. Také nebylo jasné, co Fu ZiLinovi řekl, ale ten nakonec odešel sám. You XiaoMo o tomhle nevěděl.

Když se probudil, slunce už se blížilo poledni. You XiaoMo se vyhrabal z pod přikrývky a mnul si svoje stále ospalé oči. Natáhl krk, ale po Ling Xiaovi neviděl ani stopu. Dneska bylo relativní ticho. Poslední dva dny už bylo touto dobou hlučno jako ve vřícím kotlíku.

You XiaoMo si vzpomněl, že zápolení skončilo, a ulevilo se mu. Vstal a umyl se. Když viděl, že se Ling Xiao nevrátil, otevřel dveře a šel ke dveřím vedle. Zaklepal na Zhou Pengovy dveře. „Druhý seniore, druhý seniore, jsi tam?”

Když párkrát opakovaně zavolal a nedostalo se mu odpovědi, pomyslel si, že Fu ZiLin musel jít ven, protože musel něco vyřídit. Zrovna se chtěl vrátit do pokoje, když zaslechl, jak se dveře vedle těch Zhou Pengových otevřely. Ven vyšel normální, přátelsky vyhlížející chlapec. Když ho viděl, řekl: „Ty jsi junior You, že? Hledáš svého seniora? Už odešel.”

You XiaoMo se zrovna otočil. Když zaslechl tato slova, okamžitě se otočil zpět a vrhl po něm shluk otázek: „Cos to řekl? Senior Fu už odešel? Kdy?”

„Ano. Vzpomínám si, že to bylo kolem sedmé. Když jsem šel ze svého pokoje, viděl jsem tvého seniora klepat na dveře prvního seniora.”

Když učedník spatřil ten údiv na jeho tváři, nechápal, proč se tak tvářil.

You XiaoMo si tragicky vzpomněl, že v té době evidentně spal jako mrtvé prase.

Ten muž viděl, že měl tvář tak pokroucenou, až z ní měl skoro míč. Pravděpodobně se bál, protože tu zůstal sám, a tak ho utěšil: „Nemusíš se bát. První senior tě pošle zpět.”

To kvůli němu se tak bál! Zabručel You XiaoMo v duchu. Ten člověk ho určitě naschvál nevzbudil. Určitě měl nějaké zlovolné úmysly. Než se vrátil do pokoje, poděkoval tomu muži. Kdyby mu to neřekl, pořád by si myslel, že tu druhý senior je.

Jak se vrátil do pokoje, začal si balit věci. Bez ohledu na to, kdy se Ling Xiao vrátí, byl odhodlaný odejít dneska, než slunce zapadne. Pokud ne, určitě by se o tom mluvilo a potvrdilo by to, že on a Ling Xiao mají nějaký tajný vztah, z čehož by vzniklo pár šarlatových zpráv.

Ling Xiao ho nenechal čekat dlouho. Vrátil se, zrovna když skončil s balením. Ling Xiaa nepřekvapilo, když viděl, že v místnosti už nebylo nic z You XiaoMových věcí.

You XiaoMo se bál, že možná nebude ochotný ho dneska odvést, a tak rychle vyhrkl: „Zápolení skončilo. Chci dneska odejít. Kdy máš v plánu mě dovést zpět? Nebo půjdu zpět sám?”

„Můžeš odejít, kdykoli chceš.” Ling Xiaa celkem pobavil pohled na jeho nervózní výraz. Mohl si myslet, že ho tu bude dál zadržovat? I kdyby chtěl, pořád by to vyžadovalo Tang Fanovo svolení, ale nemyslel si, že by to ten starý mazaný lišák schválil. Centrální linie přece jenom nebyla žádné staré místo, kam si mohl každý chodit, jak chtěl, i když You XiaoMo už složil přísahu. Také tu byla ta záležitost, kdy se nevyřešilo pohřešování staršího Jianga, takže nechtěl, aby tu You XiaoMo zůstal.

You XiaoMo evidentně nečekal, že odpoví tak upřímně. Po chvilce omráčení si nemohl pomoct a trochu se styděl za svou malichernost. Zdálo se, že Ling Xiaa mylně ohodnotil. Prostě neměl úmysly, jaké mu v duchu přisoudil.

Toho odpoledne ho Ling Xiao přivedl zpět, přesně jak řekl. Protože zápolení ostatních čtyř linií ještě neskončilo, prostě ho přivedl zpět k Fang ChenYuemu.

Fang ChenYue se už dřív od Fu ZiLina dozvěděl, že když byli pryč, staral se o You XiaoMoa Ling Xiao. Takže ho nepřekvapilo, když je viděl se objevit spolu, akorát mu zdvořile poděkoval, že se o You XiaoMoa postaral.

Ačkoli Ling Xiao nebyl šťastný, že měl You XiaoMo k Fang ChenYueovi tak blízko, stejně by to před ostatními nedal najevo, a tak odešel po pár slovech.

„Juniore, když vidím tvoji energii, musel jsi to mít těchto pár dní lehké. Ale brzy budeme mít napilno. Zápolení čtyř linií není jako Centrální linie, protože jsou tam zranění velmi běžná. Takže možná budeme mít brzy spoustu práce.”

Když Fang ChenYue očima vyprovodil Ling Xiaa, vřele promluvil na You XiaoMo, co byl vedle něj.

You XiaoMo odolával závistivým pohledům od ostatních a řekl rozpačitě: „Rozumím, první seniore.”

Toho odpoledne You XiaoMo nakonec zjistil, co přesně znamenalo to „spoustu práce”.

Přes dvacet lidí z Pozemské hory mělo tak napilno, že se ani nohama nedotýkali země. Nejdřív se někdo zranil v ringu číslo 1. Pak se někdo zranil v ringu číslo 2 a 3, takže spěchali tam. Jak You XiaoMo utíkal sem a tam, měl pocit, že toho bylo až moc, aby to snášel celé odpoledne.

Tahle situace pokračovala až do odpoledne za dva dny později. Toho odpoledne je mistr Zhao nechal si sbalit svoje věci a vrátit se na Pozemskou horu. Všichni byli jako bez života, neobtěžovali se ani jíst nebo se vykoupat. Kromě Fang ChenYuea a Fu ZiLina všichni ostatní spali skoro až do poledne.

Druhého dne ne tak dlouho poté, co se You XiaoMo probudil, mu někdo řekl, že má zajít za svým mistrem.

You XiaoMo si myslel, že si mistr chce promluvit o záležitostech ohledně Centrální linie, a tak se neodvažoval protahovat. Za patnáct minut vyrazil do Kong Wenova pavilonu. Po cestě se opakovaně díval na bylinkovou zahradu. A opravdu, zahlédl několik známých magických bylin, zhruba stejných jako ty, co vykopal z ledové jeskyně.

Když na to pomyslel, byl ještě nedočkavější, až bude moct jít na druhé podlaží knihovny.

„Pojď dál.” Zrovna když o tom přemýšlel, zevnitř na něj zavolal Kong Wenův hlas.

You XiaoMo odložil své zbytečné myšlenky, otevřel dveře a vešel dovnitř. Tohle bylo poprvé, kdy byl v Kong Wenově studovně, neboť se posledně setkali na zadním dvorku. Ve studovnách bylo obvykle mnoho knih a Kong Wenova studovna nebyla výjimkou. Ale You XiaoMo ucítil jemnou, lehkou vůni. Podvědomě se rozhlédl po studovně a opravdu, na okenním parapetu bylo pár květináčů s rozkvetlými magickými bylinami, byly rudé jako oheň. Za slunečního světla ty skvostné květy vydávaly barevné paprsky světla.

Tohle byla další magická bylina, kterou nepoznával!

Ale You XiaoMo stejně dokázal říct, že tahle magická bylina byla lepší než všechny magické byliny venku. Koncentrace duchovní energie a to, jak rostla, byla prvotřídní. Neměla by to být obyčejná magická bylina vysokého řádu, jinak by ji Kong Wen nedal naschvál do studovny, aby se o ni staral. Také si všiml, že hlína v květináčích byla rudá, ne černá jako půda v jeho dimenzi.

Kong Wen se otočil a zahlédl, jak se nedokázal přestat včas dívat. Na tváři se mu objevil mírně pobavený výraz a řekl: „Víš, co to je za magickou bylinu?”

You XiaoMoa to trochu překvapilo, honem zakroutil hlavou, sbalil dlaně a řekl: „Učedník neví.”

Kong Wen natáhl své štíhlé prsty a jemně pohladil okvětní plátky magické byliny a tiše řekl: „Tohle je magická bylina 8. řádu Plamenná květina. Není stejná jako magické byliny nízkého řádu. Její skutečná podstata je v jejích osm okvětních plátcích, co jsou nesmírně cenné. Když vyrábíš magické pilulky, je třeba utrhnout jenom jeden plátek. Ale pokud je Plamenná květina nízké jakosti, jsou třeba čtyři okvětní plátky.”

You XiaoMovi se rozšířily oči. Tohle bylo vskutku osvěcující.

Tahle bylina byla vlastně magická bylina 8. řádu. Člověk to vážně nedokázal poznat, ale rozdíl mezi vysokou a nízkou jakostí byl vážně až moc velký.

Kong Wen viděl jeho tvář plnou zvědavosti a závisti. Nemohl si pomoct a jeho vážná tvář se proměnila na mírný úsměv. „Nemusíš závidět. Počkej, až budeš mág 4. řádu. Pak taky můžeš mít vlastní bylinkovou zahrádku. Tehdy si budeš moct zasadit, co budeš chtít.”

You XiaoMovi bylo trochu trapně. Než se z něj stane mág 4. řádu, kdo ví, jaký rok a měsíc to bude!

„Slyšel jsem, že... když jsi šel do Centrální linie, zůstal jsi u Ling Xiaa. Zdá se, že máte velmi dobrý vztah?” Kong Wen se mu díval do tváře a bez varování se vrhl přímo do hlavního tématu.

Když You XiaoMo zaslechl slovo „slyšel”, okamžitě se měl na pozoru. A opravdu, tohle byl skutečný důvod, proč ho sem mistr zavolal. Konečně ho slyšel se dotazovat na záležitost mezi ním a Ling Xiaem. Než sem přišel, naštěstí se připravil, takže byl celkem klidný, ale stejně předstíral, že ho to překvapilo.

„Senior Lin je dobrý senior. Věděl, že to bylo poprvé, co jsem byl v Centrální linii, a tak mě nechal u sebe. Máme celkem dobrý vztah. Ale většinu času se o mě stará.”

Kong Wen mírně zaťukal prsty do stolu, ozval se jasný, řízný zvuk.

You XiaoMo obezřetně polkl. Cítil, jak ho ten zvuk tahal za srdce, vyděsilo ho to tak moc, že se neodvažoval zhluboka dýchat.

„Ach, vážně máš mnohem větší štěstí než ostatní učedníci. Lin Xiao je opravdu celkem hodný člověk. Když se podívám na jeho sílu a schopnost shromažďovat fanoušky, je jasné, že je jednička v celé Válečnické divizi. Nikdo neví, co se v budoucnu stane, měl by ses toho řádně chopit.” Kong Wen vstal a přišel k němu, lehce ho poplácal po rameni a poradil mu ze své pozice seniora a mistra. Jeho tón byl velmi vřelý.

„Rozhodně si zapamatuju tvoje slova, mistře,” promluvil You XiaoMo a přitom sklonil hlavu.

„Bude dobře, když to budeš mít na paměti. Ach, správně, slyšel jsem od prvního seniora, že máš rozbitý kotlík. Později zajdi do Síně magických bylin a vyzvedni si u mistra Zhaa nový. Dobrá, můžeš jít. Jsem unavený.” Jak to Kong Wen řekl, promnul si oči a mávl rukou, aby ho odeslal. Možná celou noc vyráběl magické pilulky, a tak se ráno cítil vyčerpaně.

„Takže já půjdu. Dobře si odpočiň, mistře.” Jak to You XiaoMo zaslechl, v duchu byl trochu překvapený. Zmínil to prvnímu seniorovi teprve včera. Nečekal, že první senior okamžitě informuje mistra. První senior byl samozřejmě lepší než jistý někdo.

Tenhle názor samozřejmě nemohl říct Ling Xiaovi.

Ten chlápek by rozhodně našel nějakou výmluvu, jak ho přimět udělat věci, které nebyl ochotný dělat. Bez ohledu na to, jak ho nutil tyhle ostudné věci dělat, už mu k tomu nedá příležitost!
--------------------------------------------

~ Z Kong Wena mám takový všelijaký pocit, na jednu stranu ho přijal za učedníka, ale na druhou se o něj vlastně ani moc nezajímá... ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>