LMW - kapitola 87

Kapitola 87 – Kong Wenův cíl

Když se vrátili na Pozemskou horu, You XiaoMo se okamžitě probral k životu, popadl Ling Xiaa za límec a neustále se ho vyptával, jestli se mu to, co se stalo, jenom zdálo. Obtěžoval Ling Xiaa, až ten nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Nakonec mu několikrát zabubnoval do hlavy, takže se vzpamatoval.

You XiaoMo si zakryl hlavu a vesele vykřikl: „Mlátíš mě do hlavy, takže evidentně nesním.”

Ling Xiao zaskřípal zuby. Tenhle zabedněnec si evidentně říkal o výprask. Kdyby to věděl dřív, zabubnoval by ještě párkrát.

Když You XiaoMo zklidnil své vzrušení, konečně si uvědomil, že ho Ling Xiao nesl v náručí. Ještě tíživější bylo, že ho Ling Xiao nesl jako princeznu. Takže ho nesl z hory YunShui zpět na Pozemskou horu?

Ling Xiao ten pohled na jeho tváři pochopil. Vycenil zuby v úsměvu: „Blahopřeju. Odhadl jsi to správně. Zrovna teď se mnoho lidí stalo svědky, jak tě nesu zpět. Takže mi dovol ti znovu poblahopřát. Znovu ses proslavil.”

„Ne~~~~~~~” You XiaoMoův ubohý křik se v mžiku roznesl po celé Pozemské hoře.

Ling Xiao vážně nelhal. Když ho nesl zpět, vidělo je spoustu lidí a nejenom učedníci z Pozemské hory. Už tak hodně lidí čekalo a sledovalo, komu dá ty tři magické byliny. Když zjistili, že Ling Xiao vzal dneska You XiaoMoa na horu YunShui, už dokázali odhadnout výsledek, a přesto tu pořád bylo hodně lidí, co tomu až do poslední chvíle odmítalo uvěřit.

A tak se to z jednoho člověka rozšířilo na deset, z deseti na sto a ze sta na tisíc. A v důsledku toho o tom nevěděla jenom Magická divize. Dokonce se to po větrech všetečnosti prohnalo i Válečnickou divizí. Takže když se You XiaoMo skrýval ve svém pokoji, už o této záležitosti mluvilo spoustu lidí.

A tak teď už byl You XiaoMo konečně a pevně svázán s touto Ling Xiaovou lodí a neměl být nikdy oddělen.

Zanedlouho poté, co Ling Xiao odešel, si You XiaoMoa znovu zavolal Kong Wen.

Tentokrát to nebyl jen rozhovor mistra s učedníkem. Konalo se to v Hlavní síni Pozemské hory. Kromě jeho pěti seniorů a seniorky NanGong Ying a mistra Zhaa tam byli ještě další dva mistrové, které You XiaoMo nepoznával.

You XiaoMo tam vešel rozechvělý strachy. Kvůli těmto přítomným měl pocit, jako kdyby čelil závažnosti kombinace tří soudů. Byl jenom nevýznamný človíček, nic víc.

„Učedník zdraví mistra.”

„Sedmý juniore, víš, proč jsem si tě dneska zavolal?” Kong Wenovy zářící oči na něj padly s výrazem nejvyšší závažnosti. Jako kdyby to, co hodlal říct, bylo nanejvýš důležité.

You XiaoMo o tom přemýšlel a přemýšlel, ale vážně v tom neměl jasno. A tak to zahrál do autu a zakroutil hlavou. „Učedník neví. Mistře, prosím, objasni to.”

Kong Wen najednou ovinul svých pět prstů kolem opěrky na ruku. Po chvilce ticha řekl: „Slyšel jsem, že tě mistr Ye z hory YunShui chce za svého učně. Je to pravda?”

You XiaoMovi se rozšířily oči. Zdálo se, že k tomu došlo teprve před dvěma hodinami. Nečekal, že se to tak rychle roznese. Myslel si, že si ho mistr zavolal kvůli těm třem magickým bylinám 6. řádu nebo kvůli Ling Xiaově podivnému chování. Vypadalo to, že se mýlil. Honem řekl: „Ano, mistr Ye mi dovolil o tom popřemýšlet.”

Zrovna když domluvil, z obou stran zaslechl tiché zalapání po dechu.

„Řekni nám, co se stalo, když jsi šel na horu YunShui. Ať je to naprosto jasné, rozumíš?” promluvil Kong Wen chladně a přísně.

„Ano, mistře.” You XiaoMo sklonil hlavu. V této záležitosti vážně neměl co skrývat. Jelikož o tom mistr už věděl, musel mít způsob, jak ty informace získat. Ale také věděl, že nemohl říct všechno. Takže kromě toho, že mu vykopat magické byliny trvalo patnáct minut, převyprávěl všechno ostatní a nevynechal jediné slovo.

Když si vyslechli jeho slova, všichni byli zticha.

Fang ChenYue od začátku moc nereagoval, dokud nezaslechl ta poslední slova. Na tváři se mu objevil vřelý úsměv, který You XiaoMo znal. „Juniore, vypadá to, že jsi ty knížky nečetl nadarmo.”

You XiaoMo zacukalo v koutcích, jak se nepříjemně usmíval.

I ostatní od Fang ChenYuea více méně slyšeli, jak You XiaoMo rád čte. Povídalo se, že do knihovny chodil každých pár dní, aby si půjčil knížky. Také tam byl dneska ráno.

Kong Wen si tiše povzdechl: „Zaujmout mistra Ye je tvoje štěstí. Ale uvážil jsi, že i když se svou nynější silou půjdeš na horu YunShui, moc dobrého ti to nepřinese? Nejnižší magické byliny na hoře YunShui jsou 4. řádu. A ty jsi teď jenom mág 1. řádu. Kdyby to byl tvůj první senior nebo druhý senior, pak...”

Fang ChenYuemu se trochu rozšířily zorničky a zrovna když chtěl promluvit, Kong Wen mu věnoval významný pohled.

You XiaoMo si myslel, že teď znal skutečný důvod, proč si ho Kong Wen zavolal. Ten výbuch vzrušené energie konečně vyprchal. To, co mistr řekl, nebylo špatně. Byl jenom mág 1. řádu, co se dal najít všude. Hora YunShui bylo exkluzivní místo. Kdyby tam šel, akorát by marnil příležitost.

I když měl pocit, že co mistr řekl, bylo správné, stejně ho trochu bolelo, když to slyšel.

Také byl mistrovým učedníkem. Už tak bylo špatné, že nebyl natěšený, že dostal tuto příležitost. Ještě k tomu mu vlastně naznačil, že by tu příležitost měl dát ostatním. Když viděl, že i ostatní vypadali, že s tím souhlasí, jeho výraz víc a víc posmutněl. Fajn, naštěstí mistr navrhl prvního a druhého seniora. Pokud opravdu půjdou oni, pak rozhodně nebude namítat!

„Co mistr řekl, je naprostá pravda. Učedník to mistrovi Ye řekne, až ho příště uvidí,” řekl You XiaoMo tak nějak odrazeně a sbalil dlaně.

Kong Wen a ostatní dva mistři se okamžitě spokojeně usmáli. Teprve pak se zběžně zeptali, jak se mu daří. Nakonec Kong Wen nadnesl záležitost s těmi třemi magickými bylinami 6. řádu.

You XiaoMo si myslel, že to bude jako ty scény v televizi, kdy se člověk musí zříct dobrých věcí ve prospěch svých starších. Kong Wen mu je nečekaně nechal a vlastně mu dal tři nefritové krabičky, aby je v nich uchoval. Údajně je měl použít, až se v budoucnu stane mágem 6. řádu. V podstatě to byla kompenzace v převleku!

Co se týče toho, proč o ty magické byliny nepožádal, s největší pravděpodobností to bylo proto, že se vzdal příležitosti od mistra Ye.

Když se You XiaoMo vrátil do svého pokoje, na nic neměl náladu. Sesul se na postel a nedokázal znovu stát.

Měl pocit, že celý den jel na horské dráze. Srdcem mu to od rána až do teď násilně házelo. Jeho omezené mozkové buňky byly naprosto vyčerpané, a tak spal celé čtyři hodiny a vyhrabal se, až když slunce zapadlo.

Pak strávil hodinu tím, že si konečně urovnal své chaotické myšlenky. Jako první ze sebe vypustil všechny ty nadávky, co v sobě celý den dusil. Vybuchly mu z úst. Po tomto upuštění páry se cítil mnohem lépe a konečně se probral tím, co se stalo.

Staly se tři hlavní věci.

Zaprvé dostal tři magické byliny 6. řádu. Na magické byliny tohoto řádu se teď mohl akorát tak koukat.

Zadruhé ho mistr Ye z hory YunShui chtěl přijmout za učně. Byla strašná škoda, že jeho vzrušení trvalo jenom chviličku, než ho mistr přiměl dát tu příležitost prvnímu a druhému seniorovi. Velmi deprimující. Ale měl kvůli prvnímu a druhému seniorovi upřímnou radost, protože oba byli velmi schopní. Také je velmi obdivoval.

Zatřetí znovu urazil Tang YunQi. Tentokrát to byla smrtelná urážka.

A to byl konec. V podstatě tyhle tři věci.

Co se týkalo jeho vlastních plánů pro dnešek, nezvládl vůbec nic.

Teprve teď si You XiaoMo vzpomněl, že si chtěl s Ling Xiaem promluvit, jak se prolomil 1. řádem Písma nebeské duše. Až do chvíle, co Ling Xiao odešel, na to nepomyslel. Vypadalo to, že mohl akorát čekat a říct mu to příště.

You XiaoMo pak z magické brašny vytáhl ty tři nefritové krabičky, co mu mistr dal. Už o těchto krabičkách četl, byly vyrobené z bílého nefritu. Na omak byly obzvláště chladné, ale na kůži nemrazily. Vyráběly se obzvláště pro to, aby se v nich uchovávaly magické byliny vysokého řádu, aby se předešlo ztrátě duchovní energie.

Ale existovalo také mnoho druhů nefritových krabiček, protože bylo mnoho jakostí bílého nefritu. Čím vyšší jakost měl, tím vyšší řád magických bylin se v něm dal uchovávat – jako třeba ta krabička, co měl v ruce. Od pohledu se dalo říct, že kvalita tohoto bílého nefritu nebyla jen tak obyčejná. Mistr vlastně řekl, že se daly použít na uchovávání magických bylin vysokého řádu, to muselo znamenat 7. a vyšší řád. Slyšel, že takové nefritové krabičky se daly nalézt jen stěží, a on mu vlastně dal tři najednou. Vážně byl ochotný vzdát se takových cenností.

Byla prostě jen škoda, že nefritové krabičky nepotřeboval. Dimenze v jeho hrudi byla zaplavená duchovní energií a bylo to to nejlepší místo na uchovávání magických bylin. Kdyby ty nefritové krabičky mohl směnit za semínka magických bylin 4. až 6. řádu, bylo by to pěkné. Zdálo se, že si You XiaoMo přál, aby se nebesa otevřela, jak takhle toužebně přemýšlel.

Když vyšel ze svého fantazijního světa, poplácal se po ztuhlých tvářích.

Když si uložil nefritové krabičky, nejprve zkontroloval, že má pokoj řádně zamknutý. Pak se vrátil do postele a jedním pomyšlením se objevil v dimenzi.

Tam jej uvítal lán svěže zelených sazeniček, všechno to byla směska magických bylin 2. řádu. Už nesázel magické byliny 1. řádu, protože je brzy spotřebuje a taky už je tak moc nepotřeboval. A tak většina magických bylin na poli byla směsice 2. řádu. Nevysadil je všechny, protože neměl sílu je všechny použít. Zasadit příliš mnoho nemělo smysl.

You XiaoMo přišel k políčku a přemýšlel o přibližném datu sklizně magických bylin 2. a 3. řádu. Pak přešel ke stojanům u jezera.

Pokojně na nich leželo těch zhruba 10 magických bylin, co objevil v ledové jeskyni, a 3 magické byliny, co mu dal Ling Xiao. You XiaoMo vzal cedník a položil je do něj. Pak se přesunul k políčku a jednu po druhé je zasadil.

Ačkoli v nich bylo stále pár nečistot, nevadilo to, mohl jim pomoct s vnitřní očistou!
--------------------------------------------

~ Hlavně že argumentuje tím, že by mu to jako mágovi 1. řádu nebylo k užitku, ale už naprosto pominul to, že jako mág 1. řádu bezvadně vykopal byliny 6. řádu. Kong Wen je takový ***
(╯°□°）╯︵ ┻━┻  ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>