AK - kapitola 22

Kapitola 22 – Zkazky o princezně

[Kristoffovo hledisko]

Já, jemuž byla dána důležitá mise setkat se s lady Shane, princeznou Orannijskou, jsem před nějakou chvilkou vyrazil s velitelem rytířů Eckartem do Orannie.

Slyšel jsem o synovci nynějšího krále, ale abych věděl, co to je za člověka, měl jsem v plánu od teď poslouchat historky lidu.

„Co jiného čekat od Květinového hlavního města, co? Je to tu barevné a naprosto nádherné.”

„Ano, vskutku.”

Bez námitek jsem souhlasil s obdivem sira Eckarta. Mělo by to být pouhé centrum, ale oči mi padly pouze na pitoreskní scenérii. A nejenom to, z celé země byla cítit živost.

Ale nepřišli jsme sem kvůli turistice.

„Pokud si chceme vyslechnout historky lidu, pak jedině v hospodě, ne?” navrhl jsem a když padla noc, oba jsme zamířili do hospody.

Kvůli nadcházející svatbě v královské rodině bylo i v hospodách vysoké nadšení. Přirozeně se mluvilo o zkazkách o princezně, takže jsme se mohli bez obtíží přidat k diskuzi.

„Jak jsem řekl, i když má princezna Shane svého milého lorda Urie, musí se pro naše dobro provdat za [Odměřeného krále] z Casparu.”

Ten muž, co mluvil, už byl opilý, ale miloval drby, takže znovu začal povídat.

„Vážně? Zdá se, že toho o královských milostných aférkách hodně víš.”

„Jo, protože ten pár chodil každý rok na festival ve městě. Tehdy jsem nikdy nehádal, že to je princezna Shane, ale lord Urie je slavný.”

Pak se k tomu přidal muž, co pil vedle.

„Já jsem měl na festivalu na starosti střílecí stánek a lord Urie vyhrál všechny výhry. Ale lord Urie si z toho vybral jenom jednoho plyšového medvídka a dal ho princezně Shane. Slečna Shane ho přijala s uzardělou tváří, bylo to velmi okouzlující.”

Z toho, co řekl ten druhý muž, jsem usoudil, že tato zkazka byla velmi důvěryhodná.

„To bylo už před třemi lety, takže jsem si dokonce myslel, že se spolu vezmou.”

Potom začaly historky o tom, jak je princezna nádherná a jak je tahle země úžasná a když jsme konečně vyklouzli z hospody, nebe už začínalo světlat.




„Zdá se, že jsme císaři Leovi provedli něco žalostného.”

Sir Eckart také znal veškeré okolnosti, neboť byl učitelem šermu Jeho Veličenstva Lea. Byl přátelský i vůči Jeho Veličenstvu, takže mu bylo dovoleno použít tuto přezdívku.

„Ale není dobře, že ji všichni přijali a že s tím nebude žádný problém? Ať to je, jak je, aby celý národ věřil v tuto 'princeznu' bez ohledu na to, jak její existenci zatajovali. Jakoupak magii asi použili?”

Povídalo se, že otec princezny Shane byl výjimečný mág, ale jak se dalo čekat, bylo nepředstavitelné, že by byl schopen použít takový druh magie. Ještě víc jsem se těšil na naše setkání.




Mezitím nastal den setkání s královskou rodinou Orannie. Jakmile jsem během slyšení spatřil princeznu, omráčilo mě to. Kde přesně byl v tom vzezření muž? Mnohem přesnější bylo říct, že byl „nádherná žena”. Sira Eckarta to také stejně překvapilo.

A pak jsme odjeli z Orannie společně s princeznou.

Podle toho, jak se hlasitě rozloučila před královským palácem a jak v kočáru odolávala slzám z odluky, jsem cítil její silnou vůli a odvahu. A kromě toho vypadala pěkně.

Možná že Jeho Veličenstvo se do ní také zamiluje.

Zatímco jsem se v duchu ušklíbal, přijeli jsme do Casparu.
--------------------------------------------

Hlavní stránka

<Předchozí>...<Následující>