ABO - kapitola 24

Kapitola 24 – Povolení křišťálové karty

V této době byla konferenční místnost v muzeu v chaosu. Kvůli Suzakově náhlému útěku se kurátor Brutus hojně potil nervozitou. Okamžitě vyslal veškeré bezpečnostní pracovníky v muzeu a dokonce vyslal na vojenskou základnu signál o nouzové pomoci. Z muzea vyběhla obrovská pátrací armáda, ale po téměř půl hodině pátrání pořád nic nenašli!

Co byl Suzaku? Bylo to mecha řádu S!

Rychlost mecha řádu S byla o několik stupňů vyšší než u průměrných mech a válečných lodí. Pak se k tomu přidalo ještě to, že Suzaku tak náhle utekl během oběda, v době, kdy byla obrana muzea nejlaxnější, protože většina lidí byla na přestávce. Suzaku beze stopy zmizel už ve chvíli, než vůbec pustili svůj oběd a jali se ho pronásledovat!

Letová výška desítek tisíc metrů, rychlost blízká rychlosti světla, ta rudá tečka téměř okamžitě zmizela z očí davu!

„Stopovací jednotky říkají, že cíl uniká směrem k Velkému kaňonu Barila! Plně vpřed!”

„Stopa cíle zmizela!”

„Monitorující data jsou pryč!”

„...”

Brutus seděl ve své kanceláři a poslouchal různá hlášení na veřejném kanálu armády, obočí se mu stahovalo pevněji a pevněji.

V této chvíli komunikačním kanálem náhle proběhla šokující zpráva: „Vpředu jsme odhalili chytré mecha! Plnou rychlostí se pohybuje směrem k muzeu! Je... je bílé? Řád S!! Druhá strana vyslala mírový signál!”

Všechny to omráčilo.

Co se to dělo?

To byl dneska festival mech řádu S?

Rudý Suzaku utekl a bílé mecha přiletělo zpět, mnoho lidí za celý život nemělo příležitost spatřit jediné mocné mecha řádu S a dneska se jim vlastně dostalo spatřit dvě za sebou, bylo to až příliš divné!

Bílé Pírko kroužil nad omráčeným davem lidí, hrdě nadýmal hruď a roztahoval křídla, jak létal kolem muzea, pak se ve vysoké výšce zastavil a splnil Caesarův rozkaz přímo se spojit s videokanálem v kurátorově kanceláři.

Když Knox a Irene viděli, že se na obrazovce objevil Caesar, udiveně se na sebe podívali.

Irene si pospíšila ke kurátorovi a zašeptala mu do ucha: „Kurátore, toto je čtvrtý princ, jeho výsost Caesar.”

Brutus to zaslechl a okamžitě se snažil položit si pravou ruku na hruď a složit Caesarovi uctivé královské pozdravení.

„Vaše výsosti.”

„Není třeba být tak zdvořilý, kurátore.” Caesar se usmál a řekl: „Vrátil jsem se říct vám o Suzakově situaci.”

Kvůli těm slovům se vysocí důstojníci v místnosti na sebe okamžitě překvapeně podívali.

Caesar se tvářil klidně, jak řekl: „Dneska v poledne jsem byl na 80. podlaží, když jsem na střeše bezděky zaslechl zvuk tříštění. S pochybami jsem otevřel dveře a vystoupal po schodech vedoucích k dalším dveřím. Právě včas, abych viděl, jak Suzaku přetrhl elektromagnetické řetězy, co jej věznily, a unikl z muzea.”

„Okamžitě jsem přivolal Bílé Pírko a pronásledoval jej, ale bohužel byl příliš rychlý. Já a Bílé Pírko jsme byli o krok pozadu a nedokázali jsme ho dohnat ani při naší nejvyšší rychlosti. Suzaku letěl přes Velký kaňon Barila, ale došla mu energie a zřítil se.”

Caesar s lítostí řekl: „Je mi to vážně líto, nezachránil jsem ho včas. Mohl jsem akorát sledovat, jak se roztříštil na kousky a jak ho to pohřbilo v hromadě kamenů na dně Velkého kaňonu.”

Bílé Pírko: „...”

Jeho výsost princ byl vážně nadaný v lhaní jako když tiskne a ještě to vášnivě nazýval pravdou. Kdyby se svým pánem zrovna předka Suzaka horečnatě nezachránil, skoro by uvěřil Caesarově vymyšlené lítostné historce!

Bílé Pírko si nemohl pomoct a v duchu ukázal svému pánovi palec.

Brutus o Caesarově vysvětlení tak nějak pochyboval, ale druhá strana byla princ, nemohl ho tak snadno vyslýchat. Ale podplukovník Knox se na Caesara podíval a vážně se zeptal: „Co Lin Yuan?”

Suzaku zničil monitorovací centrum v muzeu, jeho útěk byl evidentně předem naplánovaný. Nikdo nevěděl, co se v té době stalo, ale když se v poledne shromáždili, pohřešoval se Caesar a také Lin Yuan. Knox věřil, že tato záležitost měla rozhodně spojitost s Lin Yuanem.

Caesar upřímně řekl: „Lin Yuan zaslechl ten pohyb na střeše spolu se mnou, pronásledovali jsme ho spolu. Lin Yuan byl v kokpitu Bílého Pírka, ale protože to byl jeho první let v mecha řádu S, jeho tělo nebylo uvyknuté na ten tlak, takže utrpěl vážnou migrénu. Odpočívá.”

Caesar přesunul přenos na kameru v ložnici, všichni spatřili tiše spícího Lin Yuana.

Dav se na sebe podíval, ale zůstal zticha.

Když Caesar viděl, že nikdy nevyjádřil své pochyby, usmál se a řekl: „To je celé. Nevím, proč Suzaku unikl, ale bohužel jsem ho nedokázal zastavit. Omlouvám se, kurátore.”

„...” Brutus se v tváři najednou zarděl, nečekal, že jeho výsost princ bude nejenom pokorný a zdvořilý, dokonce se mu i omluvil. Brutus honem řekl: „Vaše výsosti, jste příliš zdvořilý. Tohle není vaše chyba, Suzaku to evidentně plánoval velmi dlouho. Chtěl uniknout a to my jsme ho nedokázali zastavit. Nemysleli jsme si, že by měl v těle tajný zdroj energie, byli jsme až příliš nedbalí!”

Suzaku o tom přirozeně dlouho přemýšlel, každý den použil těch pár minut světla, aby nasbíral světelnou energii, a tajně si ji ukládal. Kdyby se do toho Lin Yuan a Caesar dneska náhodou nezapletli, vážně by utekl.

Caesar řekl: „Jelikož už se stalo, můžeme jen odvést dobrou práci při důsledcích. Nikdo nemůže předvídat takovou nehodu.”

Brutus okamžitě přikývl. „Ano, vaše výsosti!”

Caesar se otočil na Irene: „Instruktorko, Lin Yuanovi je vážně špatně, chci ho vzít zpět do školy, můžu?”

Irene chvilku přemýšlela a řekla: „Dobře, vezmi ho zpět. Až budeme mít později šanci, zajdeme za ním na návštěvu.”

Caesar se usmál a řekl: „Děkuji, instruktorko.”

Když Caesar ukončil videohovor, nařídil Bílému Pírku, aby se obrátil k Akademii San Romia.

Bílé Pírko promítl do kokpitu své inteligenční centrum jako čistě bílé pírko a vznášel se v kruzích kolem Caesara, pak se mu zastavil na rameni a lichotivě se mu otřel o tvář.

Jelikož to ale bylo virtuální pírko, když se dotkl Caesarovy tváře, bohužel prošlo přímo skrz, byl to zvláštní obrázek.

Caesar ho ignoroval a šel se do ložnice podívat na Lin Yuana.

Bílé Pírko se s tím nedokázal srovnat. Proměnil se na virtuálního Lin Yuana, skákal před Caesarem a také ho lichotivě objal a taky se mu tváří otřel o tvář.

Caesar: „...”

Ačkoli to byl jenom přízrak, objímal ho realistický Lin Yuan. Caesar najednou ztuhl a zahlížel na Bílé Pírko, zatímco odsekl: „To už tě znavilo žití?! Myslíš si, že tě nepošlu do šrotu?!”

„...” Bílé Pírko, kterému se dvakrát nepodařilo svého pána potěšit, se frustrovaně proměnil na malé Bílé Pírko a a řekl ukřivděným hlasem: „Jen jsem chtěl vědět, jak se hodláš vypořádat s předkem Suzaku...”

Jak Caesar poslouchal ukřivděný hlas mecha, jeho výraz se mírně uvolnil.

Když se Bílé Pírko proměnil na Lin Yuana a skočil na něj, příliš jej to rozrušilo, bylo to mimo Caesarovu spodní hranici. Obvykle nezáleželo na tom, jak moc Bílé Pírko hlučel, nikdy se nenaštval, ale když se proměnil na Lin Yuana, Caesar najednou pocítil hněv.

Lin Yuan byl speciální, nemohly ho nahradit iluze. Nemohl Bílému Pírku dovolit, aby se stal Lin Yuanem, a dělal tak přehnané věci! Respektoval Lin Yuana, a tak doufal, že i Bílé Pírko mu projeví respekt...

To byl pravděpodobně ten důvod, ne?

Caesar se zhluboka nadechl a potlačil ten nevysvětlitelný nával hněvu, pak natáhl ruku a jemně se dotkl Bílého Pírka. Tohle byl jenom symbolický konejšivý počin, ve skutečnosti se nemohl dotknout iluze, ale nálada Bílého Pírka se díky tomu ihned zlepšila.

—Projevuje mi pán přízeň?

—Skvělé, pán mě má vážně rád!

Bílé Pírko okamžitě vyletělo vzhůru a arogantně se postavilo Caesarovi na hlavu.

Caesar: „...”

Jak se díval na to pírko, co mu neustále poskakovalo na hlavě, Caesar bezmocně řekl: „Dobrá, řeknu ti, jak to zařídím se Suzakem.”

Caesar si z kapsy vytáhl náhrdelník, rudý křišťál ve tvaru diamantu na stříbrném řetízku. Křišťál za světla zářil, vypadal obzvláště jemně a nádherně...

Tohle byl dárek, co mu královna Anna dala, když byl malý. Křišťálový náhrdelník, co se dal použít jako prostorové tlačítko.

Caesar se usmál a řekl: „Dal jsem Suzaka do tohoto prostorového tlačítka, dám ho Lin Yuanovi jako dárek.”

Dárek?

Jinými slovy Suzaku bude později Lin Yuanovo mecha?

On byl princovým mecha, Suzaku byl mecha prince choti. Pokud ta dvě mecha poletí spolu, budou vypadat velmi harmonicky. Jedno bílé, jedné rudé, jak letí bok po boku, bude to velmi nádherný pohled, velmi dobrá shoda!

Bílé Pírko byl pohroužený do nádherné a romantické fantazie a nedokázal se od ní odtrhnout.

„Řekl jsem těm lidem, že se Suzaku zřítil, přirozeně ho nemůžu dát Lin Yuanovi přímo. Až se vrátím, požádám o pomoc Briana, aby degradoval Suzakův hardware. Takže se dočasně bude moct přeměnit na mecha podobné řádu C.”

Caesar se odmlčel. „Příští měsíc je výroční soutěž mech. Pokud se člověk kvalifikuje do národního kola, může přímo získat certifikát pilota mecha řádu C. A letos dostanou první tři místa jako cenu mecha řádu C. Lin Yuan se jen musí umístit na prvních třech místech. A já můžu vyměnit jeho mecha za Suzaka, takhle to nevyvolá žádné podezření.”

Bílé Pírko vzrušeně řekl: „Tenhle přístup je dobrý! Ale pane, jsi si jistý, že se dostane na první tři místa? Nepodceňuj soutěž v mecha, v národním kole jsou experti běžní jako mraky!”

Caesar se po Bílém Pírku podíval ve stylu „přestaň s těmi hloupostmi” a řekl: „Myslím, že to dokáže. Shoda jeho duchovního prahu se Suzakem dosáhla 100%. Evidentně má vrozený talent v pilotování mecha.”

Caesar se odmlčel a podíval se zpět na chlapce, co v tichosti spal na posteli. Jeho výraz postupně zněžněl.

„I kdyby se nedostal na první tři místa, jsem tu já.”

„—Vyhraju tu cenu místo něj.”

Caesar Bílému Pírku rozkázal, aby přeletěl přímo nad vojenskou školou, natočil se přímo nad velké otevřené prostranství u kolejí a pak aby se zmenšil. Když si prošel ověřením hesla k vojenské obranné síti, přímo přistál.

Jeden nebo dva studenti, co trénovali na cvičišti, bezděky vzhlédli a pomysleli si, že spatřili momentální iluzi... bílého pírka, co najednou spadlo k zadní části kolejí?

Caesar nechtěl upoutat pozornost, a tak si vybral na tiché přistání tento čas a toto místo. Bílé Pírko padlo k zemi a Caesar okamžitě vyskočil z kokpitu s Lin Yuanem v náručí. Uložil své mecha, nakráčel na koleje a jemně chlapce položil na postel v jeho ložnici.

Když se Lin Yuan vzbudil, našel se ve své ložnici.

Známé prostředí se srazilo s jeho stále zmatečnými střípky vzpomínek, takže chvíli jen tak omráčeně ležel. Oči se mu postupně zaostřily a všiml si druhého člověka v místnosti. Caesar seděl vedle jeho postele a vlídně se na něj díval.

„Vzhůru?” Když Caesar viděl Lin Yuanův zmatený výraz, nemohl si pomoct a usmál se. Vstal, nalil mu šálek teplé vody a podal mu ho. „Trochu se napij, příliš ses potil.”

„...Ach.” Lin Yuan si šálek vzal a v tichosti se napil. Když vypil celý šálek, vzpomněl si na realitu a překvapeně se na Caesara podíval. „Jak to, že jsem na kolejích? Jo, co se to kruci dneska stalo? Co to bylo s tím rudým mecha...”

Lin Yuan to všechno řekl a nemohl si pomoct, aby se nezamračil.

Bolela ho hlava a na mysl mu neustále tanuly komplikované vzpomínky, bylo to jako ostrý nůž zařezávající se do nervů jeho mozku.

Do hlavy mu narážely vlny bolesti a Lin Yuan si kvůli tomu sevřel hlavu a jeho výraz se pokroutil.

Caesar si honem pospíšil k němu, jemně Lin Yuana popadl za paže a tiše řekl: „Nemysli, nejdřív se uklidni... Nemysli na to...”

Lin Yuan naslouchal Caesarovým slovům a trochu se uklidnil, ale pořád se cítil přemožený svými neuspořádanými vzpomínkami.

Noční jednotky? Generál? Pán? Omega? Inhibitor?

Co to bylo za zmatek?!

A táta? Odkud se ty vzpomínky vzaly...

Lin Yuan se prázdně díval na Caesara.

Caesar v jeho očích viděl žádost o pomoc a okamžitě trpělivě vysvětlil: „Neboj se, dneska ses setkal s mecha řádu S jménem Suzaku. Má pár desítek let vzpomínek, takže když jsi ho pilotoval a vrhl se do duchovního spárování, vyměnili jste si vzpomínky. Ty podivné vzpomínky v tvé mysli pocházejí z jeho zkušeností za posledních pár dekád.”

Když si Lin Yuan vyslechl Caesarovo vysvětlení, trochu se uklidnil.

—Vážně to byly vzpomínky mecha?

Ale ty vzpomínky byly tak realistické, dokonce mohl cítit Suzakovu radost, hněv, osamělost a bolest... Ty věci se mu evidentně nikdy nestaly, ale stejně cítil soucit, jako kdyby je také zažil. Vlastnit paměť jiného člověka byl pro Lin Yuana velmi podivný pocit, jako kdyby se proplížil do mysli někoho jiného a nakoukl do jeho minulosti.

Ale... na tom nezáleželo. Byl to jen velmi dlouhý sen, ačkoli by bylo lepší, kdyby to byl sen o úžasné zkušenosti.

Každopádně k tomu už došlo a on nemohl jít na operaci, aby si ty vzpomínky vymyl, že?

Lin Yuan se poškrábal ve vlasech, usmál se a řekl: „Mecha řádu S je vážně mocné, co?”

Rychle přijal fakt, že mu vnutili vzpomínky a už na tom nelpěl. Tolerantním tónem řekl: „Je těžké řídit mecha řádu S, nevěděl jsem, co mám dělat.”

Caesar se díval na ten jeho předstíraný klid a úsměv a nemohl si pomoct, ale cítil, jak ho zabolelo u srdce.

Naštěstí měl Lin Yuan v povaze veselý optimismus. Kdyby byl v jeho situaci někdo jiný a najednou by se mu do mysli nevysvětlitelně dostaly podivné vzpomínky, i kdyby se duševně nezhroutil, rozhodně by mu bylo dlouho nepříjemně. Možná by dokonce potřeboval psychiatra, co by jej vyslechl a pomohl mu upravit jeho duši.

Ale Caesarovi se stejně ulevilo, že Lin Yuan tu realitu rychle přijal. A už se nezdálo, že by byl zmatený.

Caesar chvíli váhal a pak se konečně zeptal na otázku, na kterou se vážně chtěl zeptat—

„Lin Yuane, jak jsi dneska otevřel ty dveře do chodby?”

Lin Yuan na chviličku ztuhl, vlastně mu to přišlo také velmi divné. Východ z chodby byl zamčený a on jenom zvědavě projel svou kartou dveřmi. Při jeho školní kartě to s dveřmi nehnulo, ale karta, co mu dala jeho matka, je nějak snadno otevřela?

Lin Yuan o tom přemýšlel a pak se rozhodl to Caesarovi říct. „Na dveřích byl senzor na otevření. Projel jsem jím svoji křišťálovou kartu a šel dovnitř.”

Caesar na chvilku zmlkl. „Můžeš mi ukázat svou křišťálovou kartu?”

Lin Yuan přikývl, vytáhl křišťálovou kartu z kapsy a podal ji Caesarovi.

Byla to platinová křišťálová karta, na které byl vytištěný bledě stříbrný pěticípý odznak galaxie Cepheus. Kromě toho na ní nebyly žádné další symboly.

„...” Caesar okamžitě na místě ztuhl.

Tohle byla karta zasvěcená královské rodině, zlatá karta s nejvyšším oprávněním, kterou uděloval Jeho Veličenstvo Trent.

Mohla otevřít dokonce i brány od paláce Impéria Lacey.
--------------------------------------------

~ Teprve při překladu mě napadlo, že Bílé Pírko je možná ona. Do teď jsem si ho vizualizovala jako jeho. ~
~ A Caesar si teď určitě bude myslet, že Lin Yuan je jeho nevlastní bratr! ~

<Předchozí>...<Následující>