LMW - kapitola 45

Kapitola 45 – Vousatý muž

Transakce magických pilulek proběhla bez problémů. Navíc cena těch pěti nádob byla ještě vyšší než posledně. Kvůli tomu, že účinek magické pilulky dalece převyšoval účinek obyčejné pilulky 1. řádu, pár zákazníků jeden po druhém naznačilo, že jsou ochotní zaplatit vysokou cenu, když už ochutnali její sladkost. Ačkoli na kontinentu Long Xiang bylo spoustu magických pilulek 1. řádu, vlastně to byla spíš povodeň hraničící s katastrofou, byl tu také nekonečný počet kultivátorů, co potřebovali magické pilulky. Pokud existovala lepší možnost, radši by si trochu víc připlatili.

Vedoucí využil magických pilulek, co mu You XiaoMo minule prodal, aby si zlepšil reputaci, takže obchod teď vypadal naprosto jinak. Ale jelikož nevěděl, kdy You XiaoMo zase přijde, neodvažoval se přijmout předobjednávky. Akorát souhlasil, že jim dá vědět jako prvním, až bude mít další várku. I když teď bylo jenom sto magických pilulek, pro vedoucího obchodu to stačilo.

Jelikož se prodejní cena zdvojnásobila, laskavě dal You XiaoMovi vyšší cenu. Takhle ten mladý muž s největší pravděpodobností prodá pilulky jenom jemu, ne? Vedoucí jednal na základě tohoto předpokladu.

Přece jenom na tom mohl vydělat a zlepšit reputaci obchodu, tak kdo by to nechtěl udělat? Jediným problémem bylo, že se okolní obchody začaly vyptávat po původu těchto magických pilulek.

You XiaoMo odešel z obchodu dokonale spokojený s dvěma tisíci zlaťáků, co mu vedoucí dal. Tentokrát cena za magickou pilulku vzrostla o 50%, takže to nakonec bylo 15 zlatých za pilulku.

Tisíc pět set zlatých za sto magických pilulek. Když k tomu přidal těch pár zlaťáků, co mu zbylo od posledně, jeho celkové jmění bylo víc, než co měla většina učedníků v sektě TianXin. Dokonce ani učedníci z mírně bohatého zázemí neměli tolik.

Ling Xiao mu v prodeji magických pilulek nijak nebránil. Když viděl, že transakce skončila, odešel z obchodu spolu s You XiaoMoem.

„Kam dál?” Ling Xiao nebyl ani v nejmenším netrpělivý. Celá jeho osoba byla nečitelná, nejevil ani náznak toho, na co myslí.

„Uch, seniore Lingu, copak taky nemáš něco k vyřízení? Když mě budeš následovat, nezdrží to tvoje záležitosti?” You XiaoMo na jeho otázku hned neodpověděl. Místo toho se vyhýbavě podíval všemi směry kromě na Ling Xiaa.

Ling Xiao se mírně usmál. „Žádné zdržování. Navíc je pořád brzy.”

You XiaoMo byl sklíčený. Po tomhle si chtěl jít koupit semínka magických bylin, ale rozhodně nechtěl, aby s ním šel Ling Xiao, protože semínka magických bylin si obvykle kupovali jenom mágové s bylinkovými zahrádkami. Co se jeho, úplně nového mága 1. řádu, týkalo, neměl důvod kupovat tolik semínek – evidentně mu to bude připadat podezřelé. Tak inteligentní člověk jako Ling Xiao na to určitě přijde, takže ho bude bezpochyby vyslýchat.

Už předvídal, že se Ling Xiao nezařídí dle jeho přání a neodejde, ale pořád v sobě udržoval náznak naděje. Nakonec ho Ling Xiao následoval na Jižní ulici, kde prodávali magické byliny.

Jižní ulice byla méně rušná než Severní ulice, ale pořád tu bylo celkem dost lidí. Pár z nich byli kultivátoři, ale většina byli mágové.

Orchidejový pavilon byl obchod s magickými bylinami, který You XiaoMo navštívil posledně. Když You XiaoMo přišel blíž, zdálo se, že si na něj prodavač, co ho posledně obsluhoval, vzpomínal. Když ho viděl přijít, vřele ho uvítal a pozval ho dovnitř. Samozřejmě nezapomněl ani na Ling Xiaa, co byl s ním. Ve skutečnosti si prodavač nevšiml You XiaoMoa, ale Ling Xiaa.

Pro člověka jako on, co pracoval podle provizí, bylo důležité lidi posoudit. Stačil jediný pohled a dalo se říct, že luxusně oděný Ling Xiao byl člověk z privilegované šlechty s deseti tisíci šňůrami mincí v měšci.

Jelikož byl You XiaoMo předešlý zákazník, věnoval se prodavač hlavně jemu. Když slyšel, že si přišel koupit další semínka, svižně vytáhl čerstvé zásoby, co dorazily před několika dny. Od řádu 1 do 3 a všechna semínka byla čerstvá a baculatá.

You XiaoMo pomyslel na rychlost, kterou magické byliny rostou v jeho dimenzi. Také pomyslel na značnou sumu peněz, co měl v magické brašně. Tentokrát koupil hodně semínek naráz; sadu po tisíci semínkách magických bylin 3. řádu a dvě sady pro 2. řád. Dohromady ho to vyšlo na osm set zlatých a tak se jeho peněženka o více než polovinu smrskla. Dobré na tom bylo to, že mu rozzářený prodavač dal jednu sadu po pěti stovkách semínek magických bylin 1. řádu zdarma.

Když You XiaoMo odešel z Orchidejového pavilonu, s bolestí se podíval na peníze, co mu v měšci zbyly. Zbývalo mu zhruba jenom sedm set zlatých.

You XiaoMo se pokradmu podíval na Ling Xiaa. Nečekaně se ho vlastně nezeptal, proč si koupil semínka magických bylin.

„Seniore Lingu, koupil jsem si všechno, co jsem potřeboval. Teď se postaráme o tvoje záležitosti nebo se setkáme s juniorkou Tang v té restauraci?”

Ling Xiao přimhouřil oči a podíval se na něj. Zíral na něj tak dlouho, až ho z toho začalo svědit v zátylku, než v poklidu řekl: „Nejdřív pojďme do té restaurace. Přece jen jsem je sem vzal já. Kdyby se něco stalo, bylo by pro mě obtížné to vysvětlit velmistrovi.”

Ačkoli to řekl takhle, You XiaoMo měl pocit, že na jeho tváři nebyl ani náznak těch obtíží, co zmínil. Zrovna když chtěli vyrazit do Západní ulice, dav za nimi začal najednou hučet a doprovázely to chaotické kročeje.

You XiaoMo se otočil, aby se podíval, a spatřil skupinu lidí spěchajících jejich směrem. Ale na tvářích neměli poplašený výraz, ale spíš zvědavost, když se doslechli něco šťavnatého. You XiaoMo byl zvyklý vídat takový výraz. Ten výraz, kdy jste chtěli být svědkem něčeho vzrušujícího.

Skupina lidí proběhla kolem nich směrem k Východní ulici. You XiaoMo neměl zájem a zrovna chtěl odejít, když zaslechl povídání dvou pouličních prodavačů.

„Slyšel jsem, že se ve Východní ulici něco děje.”

„Taky jsem to slyšel. Zdá se, že tam došlo zase k nějakému konfliktu. Posledně to bylo v Západní ulici. Tentokrát je to Východní ulice.”

„Neříkej mi, že to je stejná skupina lidí? Nezdá se, že by si o sektě TianXin mysleli nějak moc, co. Ačkoli He Ping není na území sekty TianXin, pořád je pod jejich vlivem. Kdo za tou skupinou lidí stojí, že se tady odvažuje dělat problémy?”

„Kdo ví. Ale musí to být někdo velký. Nikdo si netroufá je provokovat. To akorát že dívky z He Ping jsou teď v ošklivé situaci.”

„Přesně. Děvčatům u mě doma není dovoleno vycházet, jinak by narazily na tu skupinu lidí.”

„Haha, děvčata u tebe doma? Pořád je tu otázka, jestli by o ně měli zájem.”

„Co tím myslíš?”

Když You XiaoMo zaslechl tento kousek, vytřeštil oči. Pokud se nemýlil, Tang YunQi a ten senior Chen šli do Východní ulice. Jak na to pomyslel, okamžitě se otočil na Ling Xiaa. „Seniore Lingu, co kdybychom se šli nejdřív podívat do Východní ulice?”

Pokud to vážně bylo tak, jak si myslel, určitě to všechno půjde do pekel. Protože při Tang YunQině povaze se celá situace mohla akorát zhoršovat.

Ling Xiao neměl zájem zjišťovat, jestli je hlavní aktérem Tang YunQi. Akorát měl pocit, že by mu přinesla problémy, ale jelikož byla dcerou velmistra, nemohl jen tak stát stranou. Tohle bylo to jediné, co ho přimělo jít s You XiaoMoem do Východní ulice. Jižní ulice nebyla tak daleko od Východní, ale i když hned vyrazí, než se tam dostanou, trvá to zhruba údobí, za které se uvaří dva šálky čaje. Kdo mohl vědět, jestli se za tuhle krátkou dobu nestane něco, co už se nebude dát zvrátit. A tak Ling Xiao prostě vzal You XiaoMoa za límec a dokráčel k rohu.

Když se znovu objevili, oba dva už byli ve Východní ulici. You XiaoMo byl zmatený a trpěl závratí, v podstatě neměl ponětí, co se zrovna stalo. Brzy se šokem z pronikavého jekotu zase vzpamatoval.

Tenhle známý hlas nemohl zapomenout, ani kdyby chtěl, tento hlas vycházel z úst Tang YunQi. You XiaoMo se otočil po směru hlasu a skoro mu vypadly oči z důlků. Tvář mu celá zrudla, rozhlížel se na všechny strany a neodvažoval se znovu podíval na juniorku Tang.

Při Tang YunQině nynějším vzezřením bylo vážně nepředstavitelné, že se rozloučili ani ne před hodinou. Růžové dlouhé róbě scházel obrovský kus látky, co odhaloval nádherné útlé a světlé nohy. Zbývající kus látky jen stěží zakrýval její plné pozadí. Horní část byla ještě tragičtější, neboť materiál hrudi byl roztržený a matně odhaloval měkká, bílá prsa. Odhalená kůže byla zbarvená do růžova, to bylo pravděpodobně proto, že cítila nesmírnou hanbu a hněv. Nedalo se popřít, že Tang YunQi byla ještě nádhernější než předtím a ještě více přitažlivější.

Všichni muži v davu byli omráčení, zatímco ženy přihlížely s obdivem, žárlivostí a nenávistí. Z čehož pár mělo škodolibou radost nad jejím neštěstím.

Pokud tu byl někdo, koho její krása nedojala, pak to s největší pravděpodobností byl Ling Xiao, jeho tvář nemohla být klidnější. Jeho pohled rozhodně nebyl jako pohled těch, co chlípně zírali na spoře oděnou Tang YunQi. Místo toho se díval na vousatého muže, co čelil Tang YunQi; klidně přimhouřil oči. Ten muž byl člověk, co zaútočil na Tang YunQi, chlípník, co jí roztrhal šaty na kusy. Ale rozhodně to nebyl obyčejný chlípník.

„Zatracený chlípníku. Takhle mě zostudit. Počkej, až na to přijde můj otec. Rozhodně na tebe pošle tisíc nožů a naseká tě na deset tisíc kousků.” Tang YunQi byla tak nahněvaná, že jí to pokroutilo její pěknou tvářičku. V jejích očích intenzivně planuly ohně nenávisti. Kdyby pohled dokázal zabíjet, ten muž před ní by už pravděpodobně zemřel milionkrát.

Ten muž se jejích výhrůžek ani v nejmenším nebál, místo toho se nahlas zasmál. Oplzle si olízl rty a šibalsky řekl: „Obávám se, že než na to tvůj otec přijde, už bude příliš pozdě. V té době už budeš moje. Radím ti, aby ses mi poslušně podvolila. Možná mě to potěší a budu se k tobě chovat trochu něžněji.”

„Zlovolný chlípníku. Můj první senior je nedaleko. Pokud se opovážíš jen zkřivit jediný vlas mé juniorky, první senior tě rozhodně nenechá jít,” řekl Chen GaoYang s nenávistí, co byl rozplácnutý na zemi. Když předtím slyšel, jak ji tento muž ponížil, bojoval s ním, ale nedokázal ho porazit. Kdyby ho porazil, Tang YunQi by nebyla v takové svízelné situaci. Navíc v té dřívější rvačce mu přesekl obě nohy, takže nedokázal ani vstát.

„První senior? Pche!” Muž se chladně zasmál. „Neboj se, pokud se přede mnou odváží objevit, já...”

Z davu zazněl uštěpačný hlas a přerušil ho: „Co uděláš?”
--------------------------------------------

~ Zlovolný chlípníku! Teď sis ale naběhl. ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>