LMW - kapitola 47

Kapitola 47 – Odhalené tajemství

You XiaoMo vzhlédl a spatřil, jak se na něj Ling Xiao mračí. Zrovna když chtěl promluvit, Tang YunQi zaječela a v panice se k nim rozběhla.

You XiaoMo se podíval Ling Xiaovi přes rameno a spatřil, jak se Luo Shan snažil postavit. V té chvíli bylo jeho vnější vzezření naprosto jiné než předtím. Kůži měl původně tmavě žlutou, ale teď byla pokrytá vrstvami načernalé šedi. Deset nehtů na prstech byly tři centimetry dlouhé a působily černě. Tělo měl o metr a půl vyšší než předtím, svaly se mu boulily a trhaly mu šaty. Kde byla podoba Luo Shana? Tohle byl očividně démon!

You XiaoMo o démonech nikdy neslyšel. Takže vážně neměl jasno, proč lidé nazývali Luo Shana démonem. Navíc se chovali, jako kdyby se dívali na ďábla.

„Co se tomu chlápkovi stalo?” zeptal se You XiaoMo a skrčil se přitom v Ling Xiaově náručí.

Nedalo se s tím nic dělat, nechtěl být tak k ničemu, ale pravou nohu už měl zlomenou. Lidé kolem všichni panikařili. Kdyby se někam rozběhl, pravděpodobně by mu podupali a zlomili i druhou nohu. Nechtěl dopadnout tak, že z hory sešel a nahoru ho budou muset nést na nosítkách.

„Démon.” Ling Xiao se otočil a podíval se na Luo Shana, co kráčel k nim.

„Jak to takhle dopadlo? Copak to není člověk ze sekty QingCheng? Jak se proměnil na démona?” zeptal se You XiaoMo a nasucho polkl.

„He, na to se budeš muset zeptat jeho.” Ling Xiao se mírně usmál, a přesto se mu v očích objevil náznak pohrdání. Podřadné bytosti byly pořád podřadné a on se přesto odvážil v jeho přítomnosti rozdmýchávat plameny nepokoje. V ruce se mu objevil létající meč měděné barvy.

„Kdo doopravdy jsi? Abys byl schopen prohlédnout mou skutečnou povahu.” Démon Luo Shan se zastavil na tři metry od Ling Xiaa. Ačkoli měl oči naprosto černé, pořád bylo vidět, že se Ling Xiaa bál.

„Tvůj tělesný pach je tak odporný, je vůbec třeba se dívat?” řekl Ling Xiao neuspěchaně, hlas měl vlídný jako nefrit a nesmírně příjemný na poslech. Až na to, že tu byl někdo, kdo když zaslechl tento tón, měl pocit, že mu hlava tak hořela, že skoro vyrazil k němu. „Ale jelikož je synovec velmistra sekty QingCheng démon, neznamená to, že je celá sekta z démonů?”

Démon Luo Shan se zlověstně usmál. Zorničky jeho očí se pomalu změnily na rudé tečky, tohle byla nejnápadnější vnější charakteristika démonů. A tak okolní přihlížející dav při pohledu na jeho vzezření okamžitě poznal, co byl zač.

Neodpověděl na Ling Xiaovu otázku. Místo toho vyskočil na střechu a když nabyl rovnováhu, shlédl na ně z výšky. Natáhl obě ruce a temně se zasmál. „Dřív nebo později bude kontinent Long Xiang teritoriem démonů. A co se vás všech týče, brzy se stanete našimi otroky!” Jak to démon Luo Shan řekl, otočil se k odchodu. Jelikož tenhle boj neměl jak vyhrát, mohl akorát uniknout. Byl nesmírně rychlý, v mžiku urazil skoro tisíc metrů, jako kdyby měl tělo obklopené černým mrakem.

Ling Xiao pozvedl létající meč, co měl v ruce, a dýchl na čepel. Pak ten meč poslal pryč směrem, kterým prchl démon Luo Shan.

You XiaoMo akorát zahlédl jeho počínání, ale než se mohl zeptat, meč zmizel a už nebyl vidět.

I když démon Luo Shan odešel, během dne se rozšířila zpráva, že se ve městě He Ping objevil démon. Kdyby byl Luo Shan běžný kultivátor, většina velkých sekt by prostě poslala učedníky, aby ho obklíčili a potlačili. Ale jelikož byl jasně učedníkem sekty QingCheng a k tomu ještě synovec velmistra, tohle naprosto měnilo význam.

Když se řeklo slovo démon, nebylo jediného kultivátora, kterého by to nechalo klidným. Démoni neutvářeli sekty, ale dalo se to brát tak, že žili ve skupině. Stejně jako kultivátoři vytvářeli na kontinentu Long Xiang nezávislé frakce.

Démoni měli základnu na Severu, který byl tvořen ucelenými horskými pohořími, a proto to bylo dobré místo, kde se mohli démoni skrýt. A proto kultivátoři normálně nechodili do severních hor, protože mohli kdykoli narazit na démony. Ti šťastní by utržili zranění ohrožující život a těm nešťastným by naprosto vysáli životní sílu a proměnili by se na lidskou skořápku. A proto byli démoni a kultivátoři smrtelnými nepřáteli, co nemohli žít pod jedním nebem. Podobně jako vztah mezi kočkami a myšmi.

Když démon Luo Shan odešel, nikdo už neměl náladu na procházky. Překvapivé zjevení démona ve městě He Ping se nedalo utajit. Přece jenom kdo mohl vědět, jestli přijdou znovu. Aby ochránili své skromné životy, většina lidí si už tady nepřála zůstat, takže mnoho obchodů bylo opuštěných.

Tang YunQi navrhla, aby se okamžitě vrátili do sekty TianXin, ale Ling Xiao se vymluvil na You XiaoMovo zranění, aby se drželi původního plánu. Takže ji nechal jít napřed, aby informovala velmistra.

Na tomto si trval. Kromě toho Chen GaoYang měl zraněné obě nohy a nebyl schopen se snadno přesouvat. Tang YunQi neměla na výběr a musela se do sekty TianXin vrátit jako první.

Ling Xiao pro Chen GaoYanga zařídil pokoj, než se vrátil do svého vlastního, aby zkontroloval You XiaoMoa. You XiaoMo seděl na židli a svou zraněnou nohu měl položenou na druhé židli. Zranění měl ošetřené a ovázané zářivě bílým obvazem, vypadalo to trochu otekle.

Jelikož to byla zlomenina, prozatím se nemohl pohybovat. Musel nějakou dobu odpočívat, než se mu to zahojí, ale to bylo jen za normálních okolností. Jelikož You XiaoMo neměl co na práci, mohl akorát čekat na Ling Xiaa a pít horký čaj, co zrovna donesl sluha hostince.

Když zaslechl, že se dveře otevřely, nebylo třeba se dívat, aby věděl, že to je Ling Xiao. You XiaoMo rychle a nadšeně nalil další šálek čaje. You XiaoMo mu nabídl čaj a zeptal se: „Seniore Lingu, jak je na tom senior Chen?”

Ling Xiao si vzal čaj a vyklenul na něj obočí. „Proč se o něj tak staráš?”

You XiaoMo chvíli neměl slov, neboť tím akorát zahájil konverzaci, nic víc. Doopravdy se o něj nezajímal, zvlášť když to byl člověk, co se na něj vždycky díval ošklivě a vždycky proti němu s Tang YunQi něco osnoval. Musel by se tak moc přejíst, aby pukl, než by se o něj začal bát. Přece jenom nebyl žádná bohyně z bílého lotosu.

„Jenom se ptám. A co ten démon Luo Shan?” Když You XiaoMo viděl, že ho to popudilo, mohl akorát změnit téma. Také byl velmi zvědavý, kde skončil ten meč.

„Ten?” Ling Xiao si výsměšně odfrkl. „Mrtvý.”

„Jak to?” You XiaoMo si nemohl pomoct a zvedl hlas. Tahle novina byla příliš náhlá. Nebyla to ani hodina, co unikl, a už byl mrtvý?

„Myslíš si, že ten meč, co jsem poslal, je býložravec?” Ling Xiaovi zacukalo v jeho elegantním obočí, jako kdyby ho ty pochybnosti rozčílily.

You XiaoMo skoro vychrstl čaj, co měl v puse. Otřel si koutek úst a vysvětlil: „Samozřejmě že ten létající meč není býložravec. Jen je to trochu nečekané, to je celé.”

Od prvního dne, co se setkali, You XiaoMo věděl, že Ling Xiao nebyl býložravec. Byl schopen v klidu zabít Lin Xiaa a zaujmout jeho místo, jak by mohl být býložravec? S největší pravděpodobností ho nedokázalo uspokojit ani obyčejné maso a ryba.

„You XiaoMo, máš čas starat se o ostatní, proč se místo toho nestaráš o sebe?” Ling Xiao najednou přimhouřil oči a vyjevil svůj pánovitý postoj s náznakem vyslýchání. Jeho hlas měl zároveň škádlivý tón, jako kdyby žertoval.

You XiaoMo nechápal, co tím myslel, a sklonil hlavu, aby se podíval na svou zraněnou pravou nohu. „Uch, moc to nechápu.” Čím se měl o sebe starat?

Ling Xiao viděl, že si hraje na hloupého, ale nenaštval se. Dal si doušek čaje a tónem lehkým jako vánek a lehké obláčky řekl: „Nemáš v těch nádobách ve své magické brašně schovaného něco dobrého? Když bys to nalil na své zranění, nezahojilo by se to rychleji?”

Tentokrát to You XiaoMo nedokázal zatajit. Vyprskl doušek čaje přes celý stůl. Než se mu vůbec podařilo otřít ústa, skoro vyhrkl: „Jak o tom víš?” Naštěstí si rychle pomyslel, že Ling Xiao možná myslel magické pilulky, co vyrobil. Přece jenom kromě těch pár nádob s jezerní vodou měl magickou brašnu plnou různých jiných nádob.

You XiaoMo už se neodvažoval na Ling Xiaa podívat. Naklonil hlavu ke straně, jak si namáhal mozkové závity a hledal výmluvu. Co mám dělat, ach, co mám dělat, ach? Ačkoli měl v magické brašně spoustu nádob, všechny byly prázdné. Dneska ráno už prodal nádoby s magickými pilulkami. Jediné, co mu zbývaly, byly Breathariánské pilulky, ale tohle věděl i Ling Xiao, takže by mu to rozhodně neprošlo.

Ling Xiao na něj také nespěchal. Když viděl, že se na něj neodvažoval podívat, pokojně se zeptal: „Copak? Vymyslel jsi dobrou výmluvu, jak mě oklamat?”

You XiaoMovi okamžitě vypnul mozek. Tahle slova evidentně znamenala, že to už věděl.

„Jak jsi na to přišel?” přinutil se You XiaoMo zeptat. I kdyby měl zemřít, chtěl zemřít a vědět proč. Jasně si dával takový pozor, nikdy vodu nevytáhl v jeho přítomnosti.

Ling Xiao otáčel šálkem v ruce, díval se na něj s mlhavým úsměvem. „To mě bereš za nevzdělaného hlupáka? Nový zkušební učedník, kterému chybí vrozený talent, je vlastně schopen za den vyrobit přes stovku magických pilulek a ještě k tomu bez přestávky. Kdyby nebylo nějakého triku, jenom hlupák by si myslel, že to jde.”

You XiaoMovi spadla brada skoro až na zem. Vypadalo to, že tohle byl ten důvod. Ale teprve až po jeho varování si You XiaoMo uvědomil, kolik vlastně bezděky před Ling Xiaem odhalil.

„Navíc máš příliš růžové tváře.” Ling Xiao se k němu najednou nahnul a natáhl ruku, aby jej pohladil po tváři. Měl ji vážně velmi jemnou a hladkou.

You XiaoMovi okamžitě zčervenaly tváře...
--------------------------------------------

~ A to se You XiaoMo tak snažil to ututlat. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>