TS2 - kapitola 28

Kapitola 28 – Past

Mnoho věcí zůstalo nevyřčených. Tang Feng si nemyslel, že by jeho slova měla na Gina nějak velký vliv, ale alespoň mu to dovolí se jasně zamyslet nad minulostí a nechat Fiennesův stín za sebou co možná nejrychleji. Byl si jistý, že Gino jednoho dne nechá svoje vzpomínky na Fiennese v minulosti, jen doufal, že k tomu dojde dřív.

Byl ochotný se s Ginem přátelit, ale pokud dojde k cokoli vážnějšímu, bylo lepší to nechat tak.

„Jak to, že se mi v předchozím životě nevyznalo tolik lidí?” Jak se Tang Feng oblékal před zrcadlem, přemýšlel.

Posledních pár dní neměl žádné scény, co bylo potřeba natočit, takže měl čas soustředit se na jiné věci. Včera mu zavolala Anička a pozvala ho k sobě domů. Posledně nemohl jít, protože jel k Fiennesově hrobu, takže kdyby ji znovu odmítl, vážně by mohl zranit její pocity. Tang Feng nedokázal snést být tak krutý vůči roztomilému, nevinnému dítěti a měl pár dnů volna, takže pozvání svolně přijal.

Aniččin dům ve Philadelfii byl jenom dvě hodiny od Tang Fengova apartmánu. Tang Feng měl v plánu tam dneska dorazit, zůstat přes noc a druhého dne se vrátit.

„Tvůj předchozí život? To zní, že jsi ve svém předchozím životě nebyl moc vítaný, z Lu Tianchenova vyznání jsi byl šťastný jako blecha, můj ubohý drahoušku.” Kromě Charlese nebyl nikdo, kdo uměl mluvit tak plynně tak pošetilým tónem. Měl na sobě světle šedé volnočasové oblečení a opíral se o veřeje dveří. Kdo ví, kdy sem přišel; v porovnání s Lu Tianchenem byl Charles skutečný lenoch.

„Správně, než jsem spadl do vody, nechtělo mě moc lidí.” Jak se Tang Feng dooblékl, přešel ke kraji postele, aby si nasadil hodinky, a zkontroloval čas. Bylo 8 ráno. Před obědem se k Aničce dostane.

„Zdá se, že to já jsem odhalil tvé kouzlo, drahoušku.”

„Ach, díky.” Tang Feng ze zásuvky vytáhl krabici delikátních cukrovinek, co koupil včera jako dárek k návštěvě, a zamířil ke dveřím. Když se otočil bokem, aby prošel kolem Charlese, ten ho zatahal za paži.

„Vážně mám rád děti,” prohlásil Charles se zářivým úsměvem. „Obzvláště roztomilé malé dívenky.”

Proč jeho výraz připadal Tang Fengovi tak zlověstný?

„To je ale hrozivý strejda.” Tang Feng potřásl hlavou, osvobodil se z Charlesova sevření a šel do přízemí.

Když spatřil Lu Tianchena, co seděl u stolu a četl noviny, zeptal se: „Jdu na dva dny k Aničce domů, půjdeš?”

Charles jej následoval a chladně se ušklíbl.

Lu Tianchen se podíval přes noviny a lhostejně odpověděl: „Nemám rád děti.”




„Vážně máš rád malé holky?” zeptal se Lu Tianchen, zatímco seděl na pohovce s rukama založenýma na hrudi.

„Ne, nenávidím děti.” Charles seděl v podobné pozici jako Lu Tianchen. Oba dva se dívali francouzským oknem ven na Tang Fenga, co si hrál s Aničkou s vodními pistolemi. Vážně nedokázali pochopit, co bylo tak zábavného na hloupém, tvrdohlavém dítěti. Nejenom že děti kolem čtyř, pěti let neposlouchaly, z většiny z nich se stali malí ďáblíci, jelikož je rodiče rozmazlili.

Lu Tianchen neměl děti rád, protože mu chyběla trpělivost si s nimi hrát a komunikovat.

Charles neměl rád děti, protože děcka křičela a ječela a skákala kolem, což mu připomínalo vrabce a přišlo mu to otravné.

A proto ani jeden z nich nevěnoval pozornost malé holce, co vypadala jako západní panenka. Místo toho sledovali Tang Fenga, co měl vlasy a košili promočenou od vodní pistole.

„Nemyslel jsem si, že půjdeš. Copak jsi dneska neměl být na nějaké oslavě?” zeptal se Charles, zatímco se podíval na svého starého přítele vedle.

„Copak v těhle dnech také nemáš nějaký obchod k diskuzi?” Lu Tianchen přesunul pohled od Tang Fenga k Aničce vedle něj. Přimhouřil oči. „Myslím, že mi tahle Anička přijde trochu povědomá.”

„Je to tvoje utajovaná dcera?” Charles lhostejně udělal špatný žert.

„Nevypadá spíš jako tvoje dítě? Podívej se na ty její rusé vlasy, vypadá úplně jako ty.”

Tang Feng za oknem zamával na ty dva muže sedící v domě a lákal Charlese a Lu Tianchena, aby si šli ven hrát. Ti dva mu mávli na oplátku, zakroutili hlavami a v tichosti se usmáli ve vzájemném souhlasu. Vyjádřili tím, že budou radši sedět uvnitř.

Kdyby se o Tang Fenga nebáli, nepřišli by si sem hrát s nějakým děckem.

Lu Tianchenovu pozornost upoutalo zazvonění Charlesova mobilu.

„Bezpečnost především.” Charles se usmál, jak mobil odemkl. Když před chvílí dorazili do Aniččina domu, poznamenal si jméno jejího otce a adresu a nechal si vyhledat dívčin původ.

Jak úžasná profesní úchylka. Ať byl kdekoli, byl zvyklý prověřovat totožnosti cizích lidí.

Když zběžně pročetl obsah mailu, Charles v klidu odložil telefon a podíval se ven na Aničku. S úsměvem, bez nadšení řekl: „Žádné problémy.”




„Šéfe, odešli,” řekl muž tlumeným hlasem.

„Mladá slečna si vesele hraje?” Na druhém konci se ozval Albertův hluboký, osobitý hlas. Zněl bohatě jako vypravěč v Shakespearově hře.

„Mladá slečna Anička a pan Tang Feng si spolu vesele hrají,” nahlásil muž upřímně. Bez ohledu na to, jak bylo dítě chytré nebo předčasně vyspělé, jeho hravá povaha zůstala beze změny.

„To je dobře.”

„Šéfe, máme se do toho pustit?” zeptal se muž.

„Ne, takhle to je v pořádku. Doufám, že v jeho procesu růstu zůstane moje stopa, ale nepřeji si předčasně utrhnout nezralé ovoce. Ať Anička zůstane s Tang Fengem v kontaktu.”

„Ano, šéfe.”

Nejdřív snížit jeho ostražitost a pak si pomalu, krok za krokem, vychutnávat potěšení z lovu.




FILM: SATAN'S ALLEY

SCÉNA: 43

DEN, VESNICE U KOSTELA, EXTERIÉR, MNICH TANG



Mnich společně s pár lidmi z kostela šel do nedaleké vesnice, aby nakoupil zásoby. Protože museli nakoupit spoustu různých věcí, rozdělili si úkoly a každý si šel po svém.

Tang musel koupit pár jednoduchých, každodenních položek jako mouka. Ve své domovině jedl jenom rýži a ačkoli starý otec s ním také jedl rýži, také ho přiměl ochutnat trochu toho chleba. Vážně mu chutnalo to měkké a chutné jídlo. Akorát že když ho teď jedl hodně, začalo se mu stýskat po rýži.

Stýskalo se mu po mnoha věcech, včetně několika lidí.

Chris už byl pryč půl roku a kdyby nebylo jejich občasného kontaktu, myslel by si, že se po tom muži, s kterým měl jednou důvěrné chvilky, slehla zem.

Tang dorazil do obchodu, kde se prodávala mouka. Majitel obchodu ho už znal, takže už nemusel gestikulovat nebo psát na kousek papíru, že chce koupit mouku.

Když zaplatil, pracovník z obchodu mu pomohl donést mouku do vozu. Množství mouky, co celý kostel potřeboval, bylo mnohem víc než jen jeden pytel.

Pomyslel na Chrise. Když šel poprvé do vesnice koupit zásoby, bylo to s Chrisem. Ten ho naučil, jak komunikovat s majiteli obchodů a jak řídit koňský potah. Najednou se mu po Chrisovi začalo stýskat. Jak čas plynul, víc a víc nedokázal ovládat svou touhu po mladém a pohledném blonďatém muži.

Tohle byl hřích, ale najednou mu to bylo jedno. Dny byly tak jednotvárné, že se cítil, jako kdyby se dusil.

„Zdravím, mnichu, nech tu hrubou a těžkou práci na mě. Nebesa, máš tak bledé a jemné ruce, že jsou ještě hezčí než ruce Andrewovy mladé dámy. Mnichu, jelikož si první člověk, co sem přišel z Východu, je pravda, že tamější lidé ví, jak létat? Ach bože, mnichu, mají všechny tamější dívky tak jemnou a hladkou pleť jako ty? V-vážně vypadají tak...” Pracovník z obchodu s moukou nasucho polkl a natáhl svoje hrubé dlaně s touhou se muže dotknout.

„Tome! Vrať se k práci a přestaň mnicha obtěžovat!” zakřičel zevnitř majitel obchodu. Tom se zašklebil a plivl na zem, než pokračoval v nakládání pytlů mouky na vůz.

Tang kráčel kolem koňského potahu, aby jej sledoval. Neměl Toma rád. Když Chris odešel, vždycky když sem přišel koupit mouku, Tom na něj pokaždé nepříjemně zíral. Možná to bylo tím, že mu Tom začal říkat velmi hloupé věci, když zjistil, že nemohl mluvit.

Zdejší lidé byli slušnější, než si představoval, ale někteří byli také sprostější.

Rozdíl mezi Tomem a Chrisem byl jako rozdíl mezi zablácenou dešťovou vodou a bílými oblaky na obloze.

Stýskalo se mu po Chrisovi ještě víc.

Chrisi, kdy se vrátíš?

Chrisi, už mám odpověď ve svém nitru.
------------------------------------------------

~ Zajímalo by mě, jestli Charles zjistil, že Anička patří k Albertovi a nepřišlo mu to nebezpečné, anebo se nechal oklamat. ~

~ A Albert na scéně, přišlo mi, že už je v zákulisí nějak moc dlouho a on akorát kul další pikle! Doufám, že se Tang Feng po těch 2 dnech opravdu vrátí (☉_☉) ~

<Předchozí>...<Následující>