LMW - kapitola 26

Kapitola 26 – Nefér podmínky

You XiaoMo se s Lin Xiaem setkal jenom párkrát, ale nikdy ho neviděl se usmát. Dokonce i když byl se svou sestrou učednicí nebo s mistrem Mo Guem, nikdy se neusmál. Ani nemluvě o tom laskavém způsobu řeči. Tohle bylo první, co ho prozradilo.

Druhé bylo slova, co použil. Kdyby to byl skutečný Lin Xiao, věděl by, že nebude s mistrem Mo Guem. Už ráno, když dorazili do města He Ping, se rozdělili. Pokud by byli spolu, došlo by k tomu až další ráno. To jenom znamenalo, že 'Lin Xiao' před ním nebyl ten, co viděl předtím.

Tento muž jasně přiznal, že je Lin Xiao. Navíc v tváři vypadal přesně jako Lin Xiao, jediným rozdílem byl jeho oděv. Lin Xiao z rána měl na sobě černou róbu, zatímco teď byl v bílé róbě. Nejenom, že se změnilo oblečení, měl pocit, že i jeho chování a aura byla jako u úplně jiného člověka.

You XiaoMo ani nezajímalo, jestli Lin Xiao před ním byl podvodník. On věděl akorát to, že Lin Xiao v bílé róbě vydával mnohem nebezpečnější vibrace než Lin Xiao v černé róbě.

You XiaoMo vykoktal: „S-seniore Line, pořád musím ještě něco vyřídit, takže půjdu. Uvidíme se později!”

Jak to řekl, otočil se k odchodu a předstíral, že neviděl, že 'Lin Xiao' chtěl něco říct. V důsledku čehož než vůbec udělal dva kroky, cítil, jak se mu kolem krku ovinula ruka a jak se mu zkrátil dech, takže nemohl dýchat. Brzy nato se mu nohy odlepily od země a on vystoupil do vzduchu a otočil se, než stanul tváří v tvář 'Lin Xiaovi'. Byl sotva pět centimetrů od jeho nosu.

Naprosto vyděšený You XiaoMo zíral na tu pohlednou tvář přímo před sebou. „Se... se-seniore Line?”

Ling Xiao nepromluvil, ale mírně se usmál a zamířil zpět do pokoje. Dveře tiše zavřel, zatímco měl ruce pořád kolem You XiaoMoa. Teprve když byli o samotě, postavil You XiaoMoa na zem.

You XiaoMo nabyl svobodu a okamžitě odběhl od Ling Xiaa. Ling Xiao tohle udělal jen proto, aby si potvrdil jeho úmysly. Jeho usmívající tvář byla přehnaně sladká a byl tak ještě elitnější a arogantnější. Přesně jako krvežíznivý kavalír. Tak to přesně bylo! Krvežíznivý kavalír!

You XiaoMo si poprvé uvědomil, že se někdo vlastně dal popsat termínem krvežíznivý kavalír. Prostě to byla podivuhodná kombinace. Kdyby byl jenom nezasvěcený člověk, pravděpodobně by mu to přišlo úžasné. Ale když se teď nacházel přímo ve středu celé té situace, necítil ani trochu vzrušení. Radši by tuhle příležitost neměl.

„Velký válečníku, já nic nevím. Nic jsem neviděl. Vážně!” You XiaoMo měl ruce nad hlavou a jak to povídal, chvěl se. Pak na toho muže zíral jak s očekáváním, tak s hrůzou, jako kdyby čekal, že ho nechá být v jedné velké ukázce milosrdenství.

Ling Xiao se rty zkroucenými ho zatlačil do kouta, oči plné zájmu měl upřené na You XiaoMoa. „Ach, copak to víš? A co jsi to viděl?”

You XiaoMo ztuhl a měl obrovské nutkání si zase vrazit pořádnou facku. Neříkejte mu, že si tento muž neuvědomil, že už ho prohlédl, že předstírá být Lin Xiaem? Když si pomyslel, že si vlastně vykopal vlastní hrob. Ať byla realita jakákoli, měl pocit, že dneska byl nesmírně nešťastný den.

„Já... já... vím, že nejsi první senior Lin Xiao.” You XiaoMo byl z toho nátlaku naprosto rudý v tváři.

Ling Xiao se podíval na jeho bezmocný výraz, co mu připomínal ztraceného a roztomilého, ubohého, malého bílého zajíčka. Nemohl si pomoct a cítil se trochu potěšeně, jak z něj vyprchaly veškeré náznaky hněvu.

Po chvilce You XiaoMo zaslechl nad svojí hlavou hlas: „Jelikož jsi můj převlek prohlédl, nemám na výběr. Tak uvidíme, jak se tě mám zbavit? Mám tě zabít nebo uvařit nebo usmažit?”

You XiaoMo se okamžitě zatvářil (-_-”). Byl mezi těmi třemi možnostmi nějaký rozdíl?

„Všechny jsou nepřijatelné. Já nechci zemřít,” řekl You XiaoMo tichým hlasem a smutnou tváří. Nebylo to ani deset dní, co přišel na tento svět. Kdyby měl znovu umřít, kdo ví, jestli by skončil v pekle nebo prostě zmizel v obláčku dýmu. To bylo příliš hrozivé!

„Tak co mám dělat? Přece jenom znáš moje tajemství,” řekl Ling Xiao a předstíral, že je ve složité situaci.

You XiaoMovi zacukalo ve víčku a okamžitě zvedl ruku, aby odpřísáhl: „Slibuju, že nikomu neřeknu, že předstíráš, že jsi senior Lin. Pokud to řeknu, ať mě nebesa zatratí a roztříští mou duši, ech, navždy odsouzen zůstat mágem nízkého řádu. Tohle nestačí?” zeptal se obezřetně nakonec.

„Ty jsi mág?” Ling Xiao zvedl obočí, v jeho pohledné tváři byl najednou vidět náznak vzdoru. Přesně jako při tom jeho elitním a arogantním výrazu na něm nebyl vidět ani nejmenší náznak nervozity. You XiaoMo přikývl a pak se na něj s očekáváním podíval. Ling Xiao lhostejně odpověděl: „Pokud jsi mág, tak mi vyrob magickou pilulku.”

„To, nepřinesl jsem si svůj kotlík...” You XiaoMo nedokázal vymyslet, co plánoval, ale když viděl, jak Ling Xiao pozvedl obočí, okamžitě dodal: „Ale mám už hotové. Mám pár v magické brašně. Jsou to magické pilulky, co jsem vyrobil včera.”

„To myslíš v téhle magické brašně?” Ling Xiao zvedl ruku, v které k jeho úžasu svíral brašnu, co se k němu zdánlivě nehodila. Ta brašna nebyla žádná jiná než ta You XiaoMova.

You XiaoMo si instinktivně prohmatal oblast kolem pasu, kde bývala jeho magická brašna. Nedokázal si pomoct a omráčilo ho to. Kdy mu ji vzal? Vždyť ani nic necítil.

Ling Xiao z magické brašny všechno vytáhl, včetně čtyř malých nádob, co vydávaly mírný léčivý pach. You XiaoMo viděl, jak jednu z nádob otevřel a vysypal světle modrou magickou pilulku na shromáždění energie. Tu s nízkým rizikem. Za You XiaoMova udiveného pohledu si ji hodil do pusy. Dvakrát přežvýkl a Ling Xiao mírně pozvedl obočí. Pak pokročil k tomu, aby si vysypal všechny zbývající magické pilulky na shromáždění energie a spolkl je. To samé se stalo s třemi ostatními nádobami. Všechno spolkl, jako kdyby jedl kaštany v cukrové krustě.

You XiaoMo se na něj díval s pusou otevřenou a očima vytřeštěnýma. Copak neslyšel, že se magické pilulky nemohly jíst jen tak halabala...

Když Ling Xiao snědl všechny magické pilulky, olízl si rty. Podíval se na You XiaoMoa s dalším náznakem spokojenosti. „Vážně jsem nečekal, že ty magické pilulky, co jsi vyrobil, budou tak výborné. Obzvláště dvě ty nádoby. Nechutnalo to špatně. Takže blahopřeju, rozhodl jsem se tě prozatím nezabít.”

You XiaoMo si to vyslechl s poplašeným srdcem a celý nesvůj. „Pro... prozatím? Uch, ne, totiž, vážně?”

„Možná tě nezabiju, ale...” Ling Xiao mu hodil prázdné nádoby a magickou brašnu a ukázal mu úsměv. „Od teď mě musíš každý den uctít dvěma sty magickými pilulkami, obzvláště těmi z modrých nádob.”

Modré nádoby obsahovaly magické pilulky s 10% rizikem.

„Dvě... dvě stě magických pilulek?” zakoktal se You XiaoMo, jak ho to množství omráčilo. Se svými nynějšími schopnostmi neměl jak vyrobit dvě stě magických pilulek za den. I kdyby vynechal jídlo i pití, zvlášť ještě když chtěl Ling Xiao ty nízkorizikové pilulky.

Ling Xiaovi zacukalo v obočí. „Copak? Chceš odmítnout?”

V mžiku You XiaoMo cítil mezi obočím pronikavě ostrý nátlak, takže skoro nebyl schopen dýchat. Rychle zakroutil hlavou. Samozřejmě že to po tom těžkém zápolení, aby ho ušetřil, neodmítne. „Ne, ne, velký válečníku. Seniore Line, jak vyrábět magické pilulky jsem se naučil teprve před pár dny. Stovka pilulek za den je můj limit. Na-navíc podle pravidel sekty TianXin musím odevzdat polovinu magických pilulek...”

Ling Xiao na něj zíral. Dle Lin Xiaových vzpomínek sekta TianXin vážně měla takové pravidlo. Takže věděl, že se ho You XiaoMo nesnažil oklamat. „Samozřejmě padesát pilulek, pokud k tomu nejsi ochotný, nevadí mi tě hned teď proměnit na mrtvolu.”

Ale mě to vadí! You XiaoMo se samozřejmě neodvážil se vzpírat. Bez ohledu na to, jak nefér to byly podmínky, stejně se nedaly srovnávat s jeho ubohým životem, takže mohl akorát souhlasit. Zrovna když si vydechl úlevou, nad jeho hlavou se znovu ozval Ling Xiaoův lhostejný hlas.

„Ale abych se ujistil, že mě nezradíš, vydej mi půlku své duše!”
--------------------------------------------

~ Pokud jste zmatení, dávejte obzvlášť pozor na příjmení: Lin Xiao = původní první senior x Ling Xiao = vlk v rouše beránčím, co předstírá, že je Lin Xiao. ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>