LMW - kapitola 27

Kapitola 27 – Pravda pod vlídností

Té noci měl You XiaoMo nejneklidnější spaní od chvíle, co přišel na tento svět. Druhého dne ho Ling Xiao svým despotickým přístupem přinutil jej následovat na místo setkání. Jelikož ho ta včerejší poslední slova vyděsila, neodvážil se vzdorovat. Teprve když se před ostatními objevil s Ling Xiaem, si uvědomil, že byl vyřízený.

On, jenž byl vždycky nevýznamný a průhledný, se stal středem pozornosti. Jako první zareagovala juniorka Tang YunQi a přiběhla k Ling Xiaovi. Když se na You XiaoMoa opovržlivě podívala, řekla Ling Xiaovi: „První seniore, vyřídil sis, co jsi musel?”

Ling Xiao lhostejně přikývl a tentokrát to nehrál. Tahle juniorka na něj vážně nepůsobila dobrým dojmem. Ale jelikož Lin Xiao se k této juniorce vždycky choval takhle, nikdo neměl pocit, že by na tom bylo něco špatného.

Naopak You XiaoMo si z čela otřel pot. Ale než mohl proklouznout, Tang YunQi na něj namířila svůj hrot.

„První seniore, proč jsi s tímhle člověkem?”

Tang YunQi se ovinula kolem Ling Xiaovy paže, pozvedla své elegantní obočí a pohrdlivě se podívala na You XiaoMoa.

Ling Xiao v klidu vyprostil svou paži a stočil koutky úst v mírném úsměvu. „Je problém, že jsem sem přišel s ním?”

Na té pohledné tváři, co mu nepatřila, rozkvetl úsměv, při kterém lidé pomysleli na jarní vánek. Ale působil takovým pocitem dokonalosti, jako kdyby se měl tento člověk vždycky usmívat. Ovšem jenom You XiaoMo věděl, že to všechno jenom hrál. Včera sám zakusil, jak tenhle člověk uměl měnit tváře, z jedné nálady na druhou jako člověk s rozštěpenou osobností.

Úsměv na Tang YunQině pěkné tváři vyprchal. Zorničky se jí mírně rozšířily, jako kdyby nedokázala uvěřit, že s ní První senior takhle mluví.

Mo Gu také viděl, že Ling Xiao dneska nebyl úplně stejný jako včera, ale nepodezíral ho, že by byl podvodník. Ačkoli byl překvapený, že byl s tak nevýznamným člověkem z Pozemské hory, moc o tom nepřemýšlel.

„Jelikož tu jsme všichni, pojďme!” Jak to Mo Gu řekl, vedl učedníky na náměstí s okřídlenými ptáky.

You XiaoMo měl v plánu proklouznout a potají se přidat k učedníkům z Pozemské hory, ale kdo mohl vědět, že zrovna když se otočil, skoro se uškrtil kvůli silnému úchopu za límec. Když se otočil, střetl se s Ling Xiaovým „laskavým” vzezřením.

„Juniore, kam si myslíš, že jdeš?”

You XiaoMo sebou cukl a celkem bezpáteřně řekl: „Nikam, nikam nejdu.”

Zdálo se, že Ling Xiaa tahle bezpáteřní reakce velmi potěšila. Pustil ho, řekl mu, aby ho následoval, a pak šel napřed.

Co se týkalo Tang YunQi, jak se dívala na jeho vzdalující se záda, najednou se otočila a věnovala You XiaoMovi zuřivý pohled, než se jala Ling Xiaa pronásledovat.

You XiaoMo svěsil hlavu a odevzdal se svému osudu. Měl pocit, že tenhle výlet z hory dolů byl vážně smolný, když na sebe svolal takovou neuvěřitelnou horu problémů. A nejenom to, juniorka ho teď nenáviděla. Jeho pokojná existence, co trvala jen pár dní, teď oficiálně skončila.

Když se dostali na náměstí s okřídlenými ptáky, You XiaoMovi se dostalo dalšího nenávistného pohledu od Tang YunQi. Tentokrát byl její hněv o to očividnější, neboť Ling Xiao chtěl sedět na stejném okřídleném ptákovi jako You XiaoMo. I když to řekl lhostejně, působil dojmem, že se o tom nedá vyjednávat.

V důsledku čehož na You XiaoMoa nezahlížela jenom Tang YunQi, ale nepříjemně se na něj dívalo i několik učedníků z Nebeské hory. Obzvláště ten, kterému bylo řečeno, aby se šel posadit k učedníkům z Pozemské hory. Tvář měl rudou potlačovaným hněvem.

„Juniore, pojď si sednout sem.” Ling Xiao poplácal místo vedle sebe a promluvil na otálejícího You XiaoMoa.

Jakmile to vyslovil, všichni upřeli zrak na You XiaoMoa. Byla v tom žárlivost, hněv a dokonce i obdiv. Ale nejjasnější byl ten zuřivý upřený pohled od Tang YunQi. Konečně to nedokázala vydržet a prohlásila: „První seniore, to je moje místo.”

„Vážně?” Zdálo se, že to Ling Xiao promyslel, než řekl: „Tak mi nebude vadit sedět vzadu.”

Jak to řekl, vstal, přešel k You XiaoMovi a sedl si vedle něj. Naprosto si nevšímal upřených pohledů ostatních, včetně ukřivděné Tang YunQi, co vypadala, že se co nevidět rozbrečí.

Učedník s nejvyšším postavením, Mo Gu, to všechno pobral, ale nic neřekl. Co mohl říct? Na jedné straně byla dcera velmistra a na druhé nejstarší učedník, v kterého velmistr vkládal velké naděje. Tento starý muž nemohl zasahovat do afér mladší generace. Navíc zhruba chápal Lin Xiaovu povahu. Kdyby měl Lin Xiao vážně Tang YunQi rád, nechoval by se k ní vždycky tak lhostejně.

Nakonec Tang YunQi nedokázala změnit Ling Xiaovo rozhodnutí. Ačkoli si ubránila místo, stejně ji od sebe první senior odtlačil. Ačkoli se choval jinak, jeho tvář byla pořád stejná.

Okřídlení ptáci vzlétli, roztáhli svá nádherná křídla. V mžiku stoupali na oblohu a Tang YunQino nenávistné vzlykání vystřídalo svištění větru kolem jejich uší. Kvůli tomu, že okřídlení ptáci létali velmi rychle, nikdo během letu obvykle nemluvil. You XiaoMo si to také myslel, ale najednou mu k uším doputoval škádlivý hlas s náznakem zlomyslnosti.

„Víš, juniore. Teď ti všichni závidí.”

You XiaoMo cítil, jak mu něco explodovalo v hlavě. Instinktivně se otočil a ocitl se tváří v tvář páru chladných výsměšných očí. Nemohl si v nich nevšimnout záblesku zlomyslnosti, kvůli kterému se kymácel prodělaným šokem. Zíral na Ling Xiaa s vytřeštěnýma očima. Tohle... bylo naschvál? Kdyby mu to neřekl, vážně by nevěděl, že to bylo záměrné.

Když dorazili do sekty TianXin, You XiaoMo tu situaci stále nepochopil. Ale během celé cesty se k němu Ling Xiao nemohl chovat lépe.

Na rozcestí se Mo Gu chtěl zeptat Ling Xiaa, jestli s nimi chtěl jít na Nebeskou horu. Ale Ling Xiao je nechal jít napřed, protože chtěl jít s You XiaoMoem. Zatímco se na ně Tang YunQi občas nenávistně ohlížela, Ling Xiao doprovodil You XiaoMo proti jeho vůli na Pozemskou horu.

Po cestě se ostatní čtyři učedníci neodvažovali promluvit a často se pokoutně dívali na Ling Xiaa. V duchu si pravděpodobně mysleli to samé, co učedníci z Nebeské hory. Jak to, že se You XiaoMo a Lin Xiao během jediného dne tak sblížili?

Když dorazili na Pozemskou horu, Ling Xiao následoval You XiaoMoa do jeho pokoje. Naštěstí zrovna probíhalo dopolední vyučování, takže po cestě nikoho nepotkali.

You XiaoMo otevřel dveře a vešel dovnitř. Ling Xiao stál na prahu, zhodnotil pokoj a řekl: „Jak omšelé!”

You XiaoMo se na něj ohlédl a vykoktal: „Všechny pokoje na Pozemské hoře jsou takové. Pokud... na to nejsi zvyklý, můžeš se vrátit do vlastního pokoje.”

Tu poslední část řekl velmi tiše, ale Ling Xiao všechno slyšel. Rty se mu začaly vytáčet vzhůru, jak se zasmál. „Juniore, bylo by lepší, kdybych se k tobě přestěhoval?”

You XiaoMo se na něj okamžitě s hrůzou podíval. To si musel dělat srandu!

Kvůli jeho výrazu byl Ling Xiao blahem bez sebe, takže zahučel smíchem. You XiaoMo okamžitě zčervenal, jak si uvědomil, že ho oklamal.

Ling Xiao nakonec nezůstal. Zdálo se, jako kdyby byl majitel, co si prohlížel svoje území. Zanedlouho pro Ling Xiaa přišel jeden junior a řekl, že ho hledá velmistr kvůli něčemu urgentnímu. Brzy odešli.

Jakmile odešli, You XiaoMo si ochable vlezl do postele. Otřel si pot z čela a cítil, že s ním tahle zkušenost otřásla až do morku kostí!
--------------------------------------------

~ Chudinka You XiaoMo, teď bude trpět pro potěšení druhého, stane se úhlavním nepřítelem celé Nebeské hory ^^. ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>