LMW - kapitola 14

Kapitola 14 – Dlouhá cesta před sebou

Když se You XiaoMo poptal, konečně pochopil, co to jsou ty body zásluh zač. Jedna magická bylina 2. řádu měla cenu 5 bodů zásluh. Úklidem v kantýně nebo v Síni magických bylin jste si vydělali dvacet bodů za den. Ne moc, ale taky ne málo. Ale jelikož ne všichni měli šanci dělat tyhle domácí práce, učedníci se v tom střídali.

Pozemská hora rozhodně neměla málo učedníků. Kromě pár bohatých učedníků byla většina z nich skromného původu. Takže se všichni ucházeli o těchto pár míst, obzvláště o to, aby starším učedníkům pomáhali strážit bylinkovou zahradu. To proto, že tento úkol byl relativně snadný, ale člověk za něj získal relativně hodně bodů. A proto se o tyto úkoly ucházelo dost lidí.

I když o to člověk usiloval, nebylo zaručeno, že to místo dostal. To proto, že důležitým faktorem byly konexe. Pokud známý člověk někoho doporučil, pak byla pravděpodobnost úspěchu 80%. Bez konexí člověk nemohl ani snít o tom, že by ho vybrali, dokonce i jenom se objevit před staršími učedníky byl problém.

Když se You XiaoMo dostal v myšlenkách až sem, konečně chápal, proč byli někteří lidé tak dychtiví zalichotit ostatním učedníkům. Ať to bylo jakkoli, You XiaoMo nezačal lichotit svým nadřízeným. Nebyl tak egoistický, aby si myslel, že si ho seniorové oblíbí, pokud se s nimi bude tak dychtivě kamarádit. Co se týkalo Fang ChenYuea, ani ho to nenapadlo. Ačkoli spolu párkrát promluvili, kdo ví, co byl první senior za člověka.

Pokud by mu to náhodou přišlo nepříjemné, pak by to za to nestálo. Ale naštěstí pro něj byl mág druhého řádu ještě daleko. You XiaoMo se rozhodl jít s proudem a prozatím se tím netrápit. Odložil ten tíživý problém stranou a najednou se celý cítil mnohem lehčeji. Zrovna byl čas oběda, a tak You XiaoMo následoval ostatní do kantýny.

Tři lidé, co kráčeli před ním, byli starší než on, takže se dali považovat za jeho seniory. Ti tři lidé obletovali seniora Zhaa. Senior Zhao a první senior byli oba učedníky mistra Konga. Senior Zhao byl učedník číslo pět, mág druhého řádu. Ale povídalo se, že byl na okraji průlomu na 3. řád. V porovnání s nimi to byl mnohem větší senior a také mnohem znalejší. Aby si učedníci zajistili lepší budoucnost na Pozemské hoře, pár z nich za ním čas od času přišlo, aby nasbírali nějaké informace. Samozřejmě byli velmi uctiví.

„Seniore Zhao, my jsme tu jenom pár dní a pořád toho spoustu nevíme. Byl bys tak laskavý a řekl nám něco?”

„Co byste chtěli vědět?” Zdálo se, že možná uspěli, neboť senior Zhao působil celkem potěšeně.

„Rádi bychom věděli, jaká je konkurence v úkolu pečování o bylinkové zahrady,” zeptal se jeden z nich obezřetně.

Senior Zhao si odfrkl a řekl: „Ani o tom nepřemýšlejte. Na Pozemské hoře není moc bylinkových zahrad. I kdyby se v tom lidi střídali, nikdy se na vás nedostane. Pokud starší někoho potřebují, vezmou někoho z vlastních učedníků. Co se týče bylinkových zahrad mistra, prvního seniora a druhého seniora, ty už mají pevně danou stráž.”

Tohle bylo zklamání, ale ne nečekané. Přece jenom byli naprosto noví zkušební učedníci. Nemohli očekávat bohaté úkoly.

„Seniore Zhao, řekl jsi, že první senior a druhý senior už mají své vlastní bylinkové zahrady. Neříkej mi, že už jsou ve 4. řádu?”

Bylo všeobecně známo, že jenom mágové 4. řádu a výše mohli mít vlastní bylinkové zahrady. Tohle už jim včera vysvětlil první senior.

„Samozřejmě. První senior a druhý senior mají pozoruhodný talent. Ze začátku minulého roku se stali mágy 4. řádu. Dají se považovat za nejvýznačnější učedníky Pozemské hory.” Jak to řekl, podíval se na jejich nervózní tváře. Se smíchem dodal: „Není třeba ztrácet naději. Ačkoli se za celý život můžete dostat nanejvýš do 3. řádu, pokud jste ochotní pilně pracovat, také můžete v tomto oboru uspět.” S tímhle se mu na tváři objevil nadřazený pohled. Ačkoli mu z úst vycházela slova útěchy, jelikož měl modrou auru, v očích neměl ani náznak soucitu.

Ti tři se na sebe konsternovaně podívali a suše se usmáli. No ano, jejich vrozený talent už předurčil, že mohou být jenom mágy nízkého řádu. Čtvrtý řád byl jen něco, k čemu mohli vzhlížet, nic víc.

Když vstoupili do kantýny, You XiaoMo pořád stál na tom samém místě a prázdně zíral. Po dlouhé době mu začalo být trochu trapně. Ještě před chvilkou se radoval, že se teď nemusí trápit 2. řádem. Zatímco ostatní učedníci už plánovali takhle daleko do budoucna. No ano, pokud si teď začnou hledat práci a pomalu střádat body zásluh, můžou je pak použít, až se dostanou do druhého řádu. Vlastně ho to nenapadlo. S touhle myšlenkou měl You XiaoMo najednou pocit, že má před sebou dlouhou cestu.

Po obědě strávil You XiaoMo celé odpoledne plněním úkolu, co jim dal první senior. A to upevnit sílu své duše, naučit se dobré a špatné magické vlastnosti různých magických bylin a podobně. To proto, aby si vybudovali silné základy a aby se vyhnuli komplikacím při výrobě magických pilulek. Teprve když slunce skoro zapadlo, se You XiaoMo vrátil do svého pokoje.

You XiaoMo se chtěl vykoupat a najednou si vzpomněl na pravidlo Pozemské hory, kvůli kterému neměl slov. Nikdy nevěděl, že je Pozemská hora tak chudá, že i voda byla omezená. Teprve včera zjistil, že každý učedník se může koupat jen jednou za tři dny. Byli tu lidé, co se koupali jen jednou za deset dní nebo půl měsíce, ale pro You XiaoMo to bylo holé mučení, neboť ho tělo začalo svědit už po jednom dni. Bylo tu to místo propojené s modrou kapičkou a i když nebylo jasné, co to bylo za dimenzi, náhodou se stalo, že tam bylo jezero.
--------------------------------------------

~ Za chvilku se konečně vysoukáme z těhle úvodních kapitol a začne trochu té akce. Jen co You XiaoMo sejde z hory do města... ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>