LMW - kapitola 61

Kapitola 61 – Spi se mnou

Aréna pro zápolení Centrální linie bylo největším volným placem nalevo od chrámové brány. To bylo také místo, kde učedníci Centrální linie pravidelně trénovali. Když toto místo vybrali jako lokaci zápolení, vztyčili tu velkou uzavřenou arénu. Jelikož v Centrální linii nebylo tolik učedníků jako v ostatních čtyřech liniích a jelikož to byli hlavní učedníci s výjimečným talentem, zápolení bude ve stylu soubojů jeden proti jednomu.

Ačkoli ještě nenastal čas zápolení, bylo tu stejně shromážděných spoustu lidí. V minulosti by učedníci mluvili o záležitostech ohledně zápolení. Jako třeba jestli se objeví nějaká velká neznámá nebo výsledné umístění; ale letos to bylo trochu jiné. Zdálo se, že všichni mluvili o You XiaoMovi. Obzvláště jedna k smrti žárlivá mladá dívka.

„To říkáte, že bratr Xiao vážně zůstává ve stejném pokoji jako ten You XiaoMo?” Tang YunQiným srdcem zmítala taková žárlivost, že skoro šílela. Jen nebesa věděla, jak moc se chtěla rozběhnout do Lin Xiaova pokoje a vytáhnout You XiaoMoa ven, i kdyby ji to mělo stát život. Ona v pokoji bratra Xiaa nezůstala ani hodinu a You XiaoMo tam vlastně bude bydlet!

Těch pár učedníků ze stejné hory, co s Tang YunQi pravidelně trávili čas, se podívali jeden po druhém. Když se o tom poprvé doslechli, také tomu nevěřili.

Mezi nimi jedna delikátní a pěkná mladá dívka přikývla a řekla s jistotou: „Juniorko Tang, vážně to je pravda. Včera jsem to viděla na seznamu. You XiaoMovo jméno je hned za prvním seniorem.”

„Proč?” stěžovala si Tang YunQi zahořkle.

Mladá dívka zaváhala, než řekla: „Zdá se, jako kdyby sám první senior požádal, aby You XiaoMo zůstal s ním.”

Tang YunQi sevřela svých pět prstů do pevné pěsti, mačkala tak moc, že jí zbělaly klouby a ozývalo se jasné praskání. V očích jí planuly zuřící plameny, jako kdyby je mohla co nevidět vystřelit. Myslela si, že zájem bratra Xiaa o You XiaoMoa nepotrvá moc dlouho. Ale když teď bydleli ve stejném pokoji, jejich vztah pravděpodobně nebyl tak jednoduchý, jak si představovala.

„To ne, nesmíme dovolit, aby to pokračovalo. Bratr Xiao může být jenom můj,” řekla Tang YunQi temně a zaskřípala zuby.

„Juniorko Tang, teď bydlí s prvním seniorem. Obávám se, že nebude snadné si na něj došlápnout,” řekl jeden ze seniorů rozpačitě. I když chtěl You XiaoMovi vážně ublížit, kdyby na to někdo přišel, nedopadlo by to moc dobře. Takže i když se chtěl Tang YunQi podbízet, pořád měl svoje pochybnosti.

„A co, přece to není tak, že by první senior mohl být vždycky s ním.” Mladá dívka se na toho seniora podívala s náznakem opovržení a pohrdání. Říkal si muž, a přesto neměl ani trochu kuráže.

„Správně, nemůžou být pořád spolu. Bratr Xiao musí taky soutěžit. V té chvíli bude You XiaoMo určitě sám, dokonalá chvilka, abychom jednali. Každopádně mám ještě jednu možnost.”

Váhání v Tang YunQiných očích okamžitě vystřídala krutost. Musela zařídit, že za to You XiaoMo všechno zaplatí, jinak budoucnost nebude hladká.

Když se ten senior díval na ten ledově chladný pohled v jejích očích, nemohl si pomoct a zachvěl se. Jak o tom popřemýšlel, stejně váhavě řekl: „Juniorko Tang, myslím, že bude stačit, když mu akorát dáme lekci, ne? Přece jen je to přímý učedník mistra Konga. Kdyby se něco stalo a kdyby se dopátrali až k nám, co bychom dělali?”

Mladá dívka se na něj podívala a s úsměvem řekla: „Seniore Liangu, zdá se, že ti chybí odvaha.”

Senior Liang nakrčil obočí a řekl: „Juniorko Liu, tohle nemá co dělat s odvahou. Já mám jen pocit, že i když mu chcete dát lekci, musí to být v určitých mezích. Kdyby se stalo něco vážného, kdo na sebe vezme vinu? Neříkej mi, že ty?”

Tvář mladé dívky potemněla. Zahlížela na něj, ale neřekla ani slovo.

Tang YunQi se už každopádně rozhodla této příležitosti využít a dát You XiaoMovi dobrou lekci a varovat jej, aby se od Lin Xiaa držel dál.

V té samé chvíli pod velkým stromem ne tak daleko za nimi vzpřímeně stála černá postava. Nebylo jisté, jak dlouho tam stála. Jisté bylo to, že slyšel všechno, o čem Tang YunQi a její skupina diskutovali. V těch tmavých, černých očích se objevil záblesk světla, když zaslechl jisté jméno.

Zrovna teď Ling Xiao přinutil You XiaoMo, aby se porozhlédl po Lin Xiaově pokoji. Vážně tam nebylo nic k vidění. Kdyby byl Lin Xiao dívka, pak by tam možná bylo něco, co by stálo za to vidět. Možná by to také v You XiaoMovi vybudilo nějaký zájem. Přece jenom ať už se jednalo o tento život nebo ten předešlý, nikdy neměl příležitost navštívit dívčí pokoj.

Ve svém předchozím životě měl staršího a mladšího bratra. Co mu chybělo, byla starší nebo mladší sestra. Sám byl druhý nejstarší a doma se mu nedostávalo moc pozornosti. Jeho rodina se jím vážně nezabývala, takže když dodělal střední, naschvál si vybral univerzitu daleko od domova a hned odjel. Nechtěl zůstat na kolejích, a tak si pronajal pokoj nezávisle. V důsledku čehož jeho tragické já zemřelo, než mohlo zakusit univerzitní život.

You XiaoMo si setřel imaginární slzy a jeho myšlenky okamžitě odpluly zpět do přítomnosti. Když se rozhlédl po Ling Xiaově pokoji, stejně cítil trochu závisti. Ačkoli v mužském pokoji nebylo nic, co stálo za pohled, vůbec to tu nemělo špatnou kvalitu.

V porovnání s jeho holým pokojem, co už nemohl být holejší, by se Ling Xiaův pokoj dal bezpochyby popsat jako prvotřídní a luxusní. Dřevo tu nebylo obyčejné dřevo z rudé břízy, ale tisícileté bílé dřevo. Neustále vydávalo jemnou vůni a nejenom že zklidňovalo nitro a zvyšovalo ducha, ale také mělo výtečné ochranné vlastnosti. Říkalo se, že jenom seniorové mohli požívat toto privilegium. Takže to, že Lin Xiao dostal tento pokoj, jasně ukazovalo na jeho nadřazené postavení.

V této chvíli You XiaoMo, v jehož srdci praskaly bubliny závisti, neměl ponětí, že Tang YunQi a její skupina proti němu tiše intrikovali.

„Proč tu je jenom jedna postel?” You XiaoMo vyšel z vnitřní místnosti a konečně měl pocit, že je na tom něco divného. Když se rozhlížel, snažil se vymyslet, co mu na tom nepřišlo správně. V pokoji byla postel, stůl, čajová souprava, šatník, všechny obvyklé věci. Ale měl pocit, že je na tom něco divného. Teprve když vyšel a spatřil Ling Xiaa sedět u stolu a pít čaj, se mu najednou rozsvítilo.

Ling Xiao odložil čajový šálek a vyklenul koutky úst. „Je to pokoj pro jednoho, kolik si myslíš, že je tu třeba postelí?”

You XiaoMo ukázal na sebe a suše řekl: „A co já? Kde budu spát?”

Ling Xiao ukázal, co se dle You XiaoMoa dalo považovat za zlomyslný úsměv, a lehkovážně řekl: „Samozřejmě budeš spát se mnou!”

Kdyby se mu v ruce objevil vějíř, rozhodně by vypadal úplně jako místní tyran, co násilím unesl dívku a co se oplzle usmíval na malého bílého zajíčka před sebou.
--------------------------------------------

~ A teď se přiznejte, kdo byl z nadpisu radostí celý bez sebe a pak bum... zase nic. ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>