LMW - kapitola 59

Kapitola 59 – Vyzvednutí

Druhého dne se You XiaoMo vzbudil velmi brzy a byl stále plný energie. Včera v noci téměř tři hodiny v kuse vyráběl magické pilulky, ale to bylo s pomocí duchovní vody. Její účinek byl vážně výjimečný. Necítil se ani trochu unavený. Pak zamířil na místo před Západní stranou, aby se shromáždil s ostatními.

Zrovna když mistr Zhao rozděloval lidi, objevil se Ling Xiao. Ani o minutu dřív a ani o minutu později.

Při pohledu na Ling Xiaa byli všichni učedníci z Pozemské hory velmi zvědaví. Ačkoli posledně opravdu přišel do kantýny na Pozemské hoře, neviděli ho všichni. Dojem většiny lidí se stále zakládal na zkazkách, co dřív slyšeli.

Když pomysleli na nedávné zkazky, všichni se otočili na You XiaoMoa. Že se tu objevil Ling Xiao, s největší pravděpodobností znamenalo, že očividně přišel za You XiaoMoem!

„Mistře Zhao.” Ačkoli Ling Xiao přišel vyzvednout You XiaoMoa, nebyl tak arogantní, aby ignoroval mistra Zhaa.

Ačkoli s přihlédnutím na jeho postavení a pozici byl mistr Zhao v jeho očích vážně nikdo. Původní Lin Xiao byl arogantní, ale stejně se ke starším choval velmi uctivě. Jelikož teď hrál Lin Xiaa, bylo lepší, když se jeho charakter nebude od toho původního moc lišit.

Mistr Zhao také slyšel zkazky o Ling Xiaovi a You XiaoMovi, ale nikdy o tom moc nepřemýšlel. Když teď viděl, že Ling Xiao přišel osobně a že se všichni ostatní učedníci dívali na You XiaoMoa, více méně na to přišel. Ale ačkoli to mistr Zhao pochopil, nahlas to neřekl. Jen se zeptal: „Juniore Line, přišel jsi pro učedníky?”

Ling Xiao zvedl koutek rtů a hladce řekl: „Abych řekl pravdu, mistře Zhao, přišel jsem si vyzvednout malého juniora Youa.”

You XiaoMo stál mezi lidmi a teď mu zacukalo ve víčkách. I když ho přišel vyzvednout, musel zdůrazňovat to „malý”? Ačkoli ještě nebyl dospělý, rozhodně tady nebyl nejmladší. Pořád tu byl ještě jeden učedník, co byl o rok mladší než on.

„Junior Fu chce taky jít; pokud ti to nevadí, mohl bys s sebou do Centrální linie vzít i juniora Fua?”

Zhao Zhen kývl. Když je Lin Xiao vezme na místo, cítil se mnohem klidněji. Takže nijak nenamítal a dokonce mu předal Fu ZiLina. Upřímně řečeno se ze všech nejvíc bál právě o Fu ZiLina. Tento učedník vyhlížel velmi vyrovnaně, ale ve skutečnosti byl velmi tvrdohlavý.

„Nevadí mi to,” odpověděl Ling Xiao se zářivým úsměvem. Zhao Zhen navrhl přesně to, co čekal. Dokud to nebude Fang ChenYue, ostatní učedníci mu nevadili.

Zhao Zhenovi se okamžitě ulevilo a zavolal na Fu ZiLina a You XiaoMoa.

Centrální linie nebyla stejná jako ostatní linie, neboť tam byla mnohem vážnější atmosféra. A nejvíce nepřijatelnější bylo, když byl člověk mluvka nebo když se vyptával na vnitřní záležitosti. A tak když je Zhao Zhen předvolal, silně je nabádal, aby nedělali nic nežádoucího. Museli se řídit tím, co jim řeknou starší. Tuto svou radost zopakoval, aby zdůraznil její důležitost.

Ačkoli byl Fu ZiLin chladný jako led, jak ta slova zaslechl, mírně kývl hlavou. I když to byl jen malý pohyb, Zhao Zhen věděl, že to pochopil. You XiaoMo se neodvažoval odpovědět Zhao Zhenovi tak lhostejně jako Fu ZiLin. Když domluvil, čile pokýval hlavou a také řekl, že to pochopil.

Když Zhao Zhen viděl jejich opakované ujišťování, konečně se mu ulevilo a předal je Ling Xiaovi.

S tím ti tři vyrazili do Centrální linie. V této chvíli mělo přátelské zápolení teprve začít.

You XiaoMo kráčel uprostřed a měl silný pocit, že kráčel na špatném místě. Po levici měl chodící ledovec, co často uvolňoval chomáčky studeného vzduchu. A po pravici měl vlka v rouše beránčím, co byl schopný se kdykoli proměnit na ďábla.

Předtím si to neuvědomil a tohle byl ten tragický výsledek. Když si pomyslel, že změní pozici, znovu a znovu se na něj upíral Ling Xiaův významný pohled, což ho tak vyděsilo, že na nějaké přesouvání nedokázal ani pomyslet. A tak pokračoval v této nepříjemné situaci až do Centrální linie.

Centrální linie se nacházela na nejvyšším vrcholku hory WuShuang. Ten obrovský vrcholek se nacházel za ostatními čtyřmi liniemi a za ním bylo nekonečné moře oblak.

Ling Xiao je tam přivedl po relativně odlehlé trase, takže po cestě nepotkali jiné učedníky z Válečnické divize. Nakonec se zastavili před obrovskou chrámovou bránou. Na té bráně visela černá, zlatem orámovaná plaketa. A na té plaketě byly velkolepě vyvedená dvě slova: Centrální linie. Ten impozantní dojem byl celkem výjimečný. Při pohledu na ta slova by lidem s nižší silou bylo nepříjemně.

Člověk, co ta slova napsal, musel být velmi mocný. You XiaoMovi stačil jediný pohled a srdce mu začalo bít rychleji. Nemohl si pomoct a srdce se mu zachvělo, ale bylo to jenom na okamžik. Ačkoli nebyl kultivátor, jeho duše byla silnější a odolnější než duše normálního člověka. Tohle se nedalo oddělit od jeho tréninku Písma nebeské duše. Kdyby na jeho místě byli jiní učedníci, možná by se takhle necítili.

Fu ZiLin byl mág 4. řádu a jeho duševní síla byla mnohem silnější než ta You XiaoMova. Síla těch dvou slov na něj neměla žádný vliv.

Co se týkalo Ling Xiaa, na něj to neudělalo absolutně žádný dojem. Nebylo by vůbec nic divného, kdyby ten člověk, co ta dvě slova napsal, vůči němu cítil posvátnou hrůzu.

You XiaoMo potřásl hlavou a konečně ze sebe setřásl ten pocit. Zvedl hlavu a podíval se na Ling Xiaa, co na oplátku koukal na něj. Byl bezvýrazný a když viděl, že je v pořádku, odvrátil pohled. You XiaoMo pak viděl, jak Ling Xiao vytáhl z hrudi černou destičku a prohodil ji tou chrámovou bránou.

Ten klidný vzduch se zavlnil směrem ven. Vypadalo to, jako kdyby se ta černá destička nořila do bažiny, to vlnění ji pomalu pohlcovalo, až nakonec zmizela. You XiaoMo už tenhle fenomén viděl dřív v knihovně.

Když si chtěl vzít knihy z police, také potřeboval destičku. Později se dozvěděl, že ty police chránila bariéra. Pokud si člověk nevzal destičku od toho starého muže, co knihovnu strážil, i kdyby se mu podařilo do knihovny vstoupit, stejně by nedokázal vzít knihy z police. A kromě toho by na něj také přišli.

Tahle nynější situace s největší pravděpodobností znamenala, že tohle byla také bariéra. A že ta černá destička byla prostě klíč na otevření bariéry.

Když to You XiaoMo zažil už tolikrát, nebylo nečekané, že už ho tyhle podivné události nešokovaly. Události na tomto světě vlastně už dávno překonaly vědecké smýšlení, které znal ze svého minulého života. Pokud by stále chtěl vysvětlovat ty nevěděcké věci pomocí vědeckého smýšlení, mohl si stejně dobře přiložit nůž ke krku a zabít se.

Ačkoli se chrámová brána nezměnila, poté, co destička zmizela, You XiaoMo věděl, že teď mohou vstoupit. Fu ZiLin nečekal, až Ling Xiao promluví, a jako první prošel branou.

You XiaoMo ho chtěl těsně následovat, ale najednou si vzpomněl na své nepříjemné postavení. Zrovna v tom okamžiku zaváhání mu rameno sevřela taková síla, co se nedala tak snadno setřást. Nos mu prosytila známá vůně. Kdo jiný to mohl být, když ne Ling Xiao?

„Milovaný juniore. Pokud se ti nechce chodit, můžu tě dovnitř donést.” Nad hlavou se mu vznášel mělký smích.

You XiaoMo si bezděky představil, jak ho Ling Xiao nese. Okamžitě mu naskočila husí kůže. Vážně to byla příliš děsivá myšlenka. Pak se okamžitě rozběhl jako o život směrem k Fu ZiLinovi. Ling Xiao se díval na jeho utíkající záda, než zvedl hlavu a dobře se zasmál.
--------------------------------------------

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>