LMW - kapitola 60

Kapitola 60 – Sdílení pokoje

Aby Lin Xiao někoho osobně vyzvedl, byla pro většinu lidí nesmírná pocta. Když se ta novina rozšířila, všichni chtěli vidět, jak ten junior, kterého Lin Xiao osobně vyzvedl, vypadá.

Lin Xiao byl nesmírně nadaný člověk a všichni mu záviděli. Ačkoli dokázal být drzý a zbrklý nebo chladný a odměřený, stejně to nic neměnilo na místě, které měl v srdcích ostatních učedníků. Zvláště teď, když se trochu změnil.

Od té doby, co se vrátil ze své cesty z hory, se jeho povaha změnila. Předtím měl Lin Xiao na tváři jen jeden výraz: lhostejnost. Ať už se o někoho zajímal, nebo se někomu stranil.

Nynější Lin Xiao už nebyl stejný. Na jeho pohledné tváři se často nacházel vřelý úsměv. Jeho hlas zněl příjemněji na poslech a jeho vlídnou a nespoutanou povahou teď vedlo vlákno rošťáctví a šibalství. Jak z něj přetékal magnetismus, lidé nemohli popřít, že pod kouzlem jeho vlídného hlasu jako nefrit a usměvavé tváře se nechalo okouzlit víc a víc učedníků.

Nebylo to tak, že by nikdo o této Lin Xiaově změně nepochyboval. Faktem bylo, že ten první den, co se Ling Xiao vrátil do sekty TianXin, upoutal pozornost už pár mazaných starých lišáků. Když se Ling Xiao setkal s Tang Fanem, zkoumal ho, ale nenašel nic podezřelého. Co se týkalo ostatních, ti o té Lin Xiaově změně zjistili až později. Sekta TianXin, hlavní sekta na kontinentu, musela být obezřetná v každém ohledu. Takže i ostatní lidé Ling Xiaa prošetřovali, ale podobně jako Tang Fan nenašli nic podezřelého. To proto, že nynější Ling Xiao věděl o různých tajemstvích sekty TianXin. Ale ti lidé nikdy nečekali, že všechna tato tajemství pocházela z Lin Xiaovy paměti.

V porovnání s Lin Xiaem předtím byla povaha nynějšího Ling Xiaa mnohem sympatičtější, a tak se s ním chtělo sblížit mnohem víc učedníků. Za jediný krátký měsíc si vyhrál většinu učedníků z Válečnické divize. Dokonce i ti, které Lin Xiao předtím nedokázal vyhrát, teď byli pevně na Ling Xiaově straně. Popularita nynějšího Ling Xiaa ve Válečnické divizi byla mnohem vyšší než ta původního Lin Xiaa. Takže když se You XiaoMo a Ling Xiao ukázali spolu, okamžitě to přilákalo velký dav přihlížejících.

„První seniore, tohle je ten junior. Vypadá... ne tak zle, co!”

„Ach, není ošklivý, je to typ, co mám rád.”

„Dopadlo to tak, že první senior šel osobně vyzvednout jeho, co? Už jsem ho dřív viděl. To je význačný talent Pozemské hory Fu ZiLin, ta slavná pokerová tvář?”

You XiaoMo: „...”

Fu ZiLin: „...”

Ling Xiao: „Haha!!”

Když mluvili všichni takhle jeden přes druhého, bylo to úplně jiné, než co se o učednících Centrální linie povídalo. Nezasvěcení je popisovali jako záhadné lidi a elitisty. Byli nečekaně... upovídaní. Akorát že se jejich pozornost upírala na špatný cíl.

Zhou Peng si podepřel čelo rukou. „Všichni se pletete. Není to on.”

Diskuze okamžitě odumřela. Pak zpoza Fu ZiLina váhavě vyšel You XiaoMo. V mžiku jej páry očí probodli jako rentgen. You XiaoMo stáhl krk a přemýšlel, jestli by z tohoto bojiště mohl ustoupit.

„To je ale roztomilý malý kluk. Není mu ani osmnáct, co?”

„Fuu, tohle se mu víc podobá. Jak může první senior mít rád pokerovou tvář?” Bylo slyšet hluboké oddechnutí.

„Vypadá to, že první senior má rád malý a slabý typ. Není divu, že nepřijal své předešlé pronásledovatele. Kdybych to věděla, nenaučila bych se tu techniku šermu QingGang.”

„Hnus, i kdyby ses ji nenaučila, nic by se tím nezměnilo. Podívej se na svou medvědí postavu,” řekl učedník znechuceně.

„Drzý spratku, jak se opovažuješ takhle mluvit se svou seniorkou? Kde vypadám jako medvěd?”

You XiaoMo kvůli jejich slovům zčervenal jako rajče. Ling Xiao ho měl rád? To nebylo možné. Ačkoli mu Ling Xiao hodně vypomohl, všechno to bylo výměnou za jeho tvrdou píli. Kromě toho souhlasil s mnoha nefér úmluvami.

Ling Xiao měl relativně silnou hroší kůži, zdánlivě ho jejich slova nezdeptala. Po pár slovech je nechal jít zařídit nějaké přípravy na zápolení. Pak vzal You XiaoMoa a Fu ZiLina do jejich pokojů.

Centrální linie nebyla stejná jako ostatní čtyři linie, neboť to pro lidi, co tu neměli co dělat, bylo zakázané místo. Takže tu přirozeně nebyli žádní návštěvníci. Kvůli tomu tu nebyly ani žádné hostinské pokoje, takže se museli nacpat a sdílet pokoje s ostatními.

Ale když to Ling Xiao vysvětlil, největší reakci na to měl vlastně You XiaoMo.

„Ty, ty, ty... tím myslíš, že musím spát ve stejné místnosti jako ty?” You XiaoMo se na Ling Xiaa nevěřícně podíval.

„Centrální linie nemá žádné pokoje pro hosty. Při všech předešlých zápoleních několik lidé také sdílelo jeden pokoj. Nemůže to být tak, že ti o tom tvůj první senior neřekl?” Jak Ling Xiao mluvil, celý zářil. Podle tónu jeho hlasu se zdálo, že byl v dobré náladě.

You XiaoMovi mírně spadla brada. Od prvního seniora vážně nic takového neslyšel. Vždycky si myslel, že každý bude mít svůj vlastní pokoj.

„Kde je můj pokoj?” otevřel konečně pusu Fu ZiLin, co za celou dobu neřekl ani slovo. Přijal tu realitu mnohem snadněji než You XiaoMo. I pro něj to bylo poprvé, co byl v Centrální linii, ale byl mnohem mentálně odolnější než You XiaoMo. Kromě toho tu byla jeho povaha chladná jako led, takže bylo nemyslitelné, že by se obtěžoval dohadovat kvůli něčemu takovému. Ve skutečnosti to bylo proto, že existoval jenom jeden výsledek, a to to přijmout!

Ling Xiao se usmál, zatímco ukázal na vedlejší pokoj. „Vedle je pokoj juniora Zhoua. Dalších pár dní budeš muset zůstat s ním.”

Fu ZiLin lhostejně kývl hlavou. Pak prošel přímo tam, otevřel si dveře a se zabouchnutím je za sebou zase zavřel. Celý ten proces byl tak přímý a bez nejmenšího zaváhání, jako kdyby to už dělal mnohokrát předtím.

You XiaoMo se na to díval s očima doširoka otevřenýma a pusou dokořán. Ale když pomyslel na vlastní situaci, prostě to nedokázal snést. Kdyby musel sdílet pokoj s někým jiným, tak by to ještě přijal. Ale člověk, se kterým musel sdílet pokoj, byl Ling Xiao, co si z něj rád utahoval. Byl to tak nesmírně nepříjemný člověk!

„Seniore Lingu, tohle se domluvilo předem?” You XiaoMo měl podezření, že Ling Xiao zneužíval své moci.

Ling Xiao přimhouřil oči a zdálo se, jako kdyby mu v nich problýsklo šibalství. V očích se mu objevil ďábelský náznak, ale udržoval svůj vlídný a přátelský úsměv. Bylo slyšet uvolněný, unylý hlas: „Tím myslíš, že bys radši sdílel pokoj s někým jiným než se mnou?”

„Ne, ne...” You XiaoMo třásl hlavou jako chrastítkem. Měl pocit, že se mu rozostřoval zrak.

„Nezapomeň, že při své situaci můžeš zůstat akorát se mnou. Pokud by někdo přišel na tvoje tajemství, myslíš si, že někdo jiný kromě mě by ti pomohl utajit tvou dimenzi s duchovní vodou?”

You XiaoMo si nemohl pomoct a cítil se provinile. Vážně přemýšlel jenom o téhle záležitosti.

Ling Xiao měl pravdu. Měl na hrudi takové obrovské tajemství. Kdyby na něj někdo přišel, pravděpodobně by to znamenalo konec jeho života. Takže neměl na výběr a musel zůstat s Ling Xiaem.

Když Ling Xiao viděl jeho sklíčenou tvář, jako kdyby přijal svůj osud, škodolibě mu položil ruku kolem ramen. Celý zářil, když říkal: „Pojďme, juniore. Ukážu ti Lin Xiaův pokoj. Víš, že jsi první, kdo má takové štěstí? Žádný z jeho juniorů ještě neměl to potěšení.”

You XiaoMo trucoval. On sám si nepřál mít tohle štěstí.
--------------------------------------------

~ Jen kdyby byl někdo zmatený: Lin Xiao = původní první senior, ten chudák, kterého Ling Xiao zabil a zabral jeho místo. Liší se jenom o písmenko a v originále se to vyslovuje skoro stejně, takže na to stále nikdo nepřišel... ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>