LMW - kapitola 125

Kapitola 125 – Stížnost a zaujatost

You XiaoMo se nevěřícně díval na Li Juna, co se vlastně připravoval k úderu. V duchu se obával, že se z toho všeho dneska nebude moct dostat. Nečekaně se mu u ucha najednou ozval chraplavý hlas plný hněvu. Když se otočil, spatřil, že to byl starý muž, co strážil knihovnu.

Ten starý muž vypadal mrzutě. Když přišel k nim, přesunul pohled na člověka, co zrovna řekl, že chce You XiaoMovi dát lekci, na Li Juna. Tvářil se velmi vážně, jeho výraz byl prodchnutý hněvem, takže byli ostatní nervózní. Pak chladně promluvil: „Pokud mému starému já nedáte dobrý důvod, ať vás ani nenapadne celý rok páchnout do knihovny.”

Po těch slovech nebyl nervózní jenom You XiaoMo, ale i Li Jun.

Li Jun spěšně vysvětlil: „Starší Sune, není to moje chyba. Je to You XiaoMova chyba. Mluvil ke mně drze. Proto jsem mu chtěl dát lekci.”

Pak zopakoval ta drzá slova, co mu You XiaoMo řekl. Samozřejmě si z toho vybral jen to, co se mu hodilo. Ani slovem se nezmínil o tom, co se stalo předtím. Zkrátka cokoli mohl strčit na You XiaoMoa, to na něj hodil. Nakonec do toho zatáhl i člověka, co to drama sledoval ze strany, Jiang Liua.

„Starší Sune, každé slovo, co jsem řekl, je pravda. Můžeš se na to zeptat i juniora Jianga. Celou dobu tu byl.”

You XiaoMo vypoulil oči. Tenhle člověk vážně neznal, co to je hanba. Dělal z černé bílou a stejně necítil žádnou hanbu.

Jiang Liu se naschvál podíval na You XiaoMoa. Pak se zatvářil utrápeně a váhal, než řekl: „Co senior řekl, je pravda. Ale senior You to tak neřekl naschvál. Starší Sune, prosím, neobviňuj seniora Youa. Věřím, že to tak nemyslel.”

Jak to You XiaoMo zaslechl, nemohl si pomoct a zamračil se. Zdálo se, že těmi slovy prosil o mírnost. Ale on neudělal nic špatně, tak proč prosil o mírnost? Takhle v podstatě poskytoval nevyvratitelný důkaz.

Kdyby před nimi zrovna teď nestál starší Sun, ale někdo jiný, a vyslechl si slova těch dvou, s největší pravděpodobností by veškerou vinu hodil na You XiaoMoa.

A pak jak Li Jun, co se radoval z neštěstí druhých, zatímco čekal, až You XiaoMoa zatratí, starší Sun s vážnou tváří neodhalil nic ze svých myšlenek a najednou promluvil k You XiaoMovi: „Řekni mi, co se ve skutečnosti stalo.”

Ta slova všechny omráčila.

Ti, co do knihovny chodili často, věděli, že starší Sun se dal považovat za nejvážnějšího člověka v sektě TianXin. Nikdy se nepřidával na stranu ostatních, nestaral se, který učedník byl velmistrův učedník. Jeho přemýšlení se dalo popsat jako pedantské, protože pravidlům přikládal obrovskou důležitost.

Proto se Li Junův výraz změnil, když ho viděl přijít do knihovny, protože porušil pravidla knihovny.

Bylo to také kvůli tomuto, že se snažil být první, kdo začne s obviňováním. Protože věděl, že když hodí vinu na You XiaoMoa, nebude se muset trápit tím, že by ho potrestali.

Ale nikdy ho ani nenapadlo, že by se starší Sun z vlastního popudu zeptal You XiaoMoa. Když Li Jun pomyslel na to, jak mohl You XiaoMo odhalit všechno, co neřekl, okamžitě začal panikařit.

Ani You XiaoMo nečekal, že by se ho starší Sun vlastně zeptal. Zaradoval se a řekl: „Starší, stalo se tohle...”

Neměl srdce panenky Marie a Li Jun se vlastně odvážil ho falešně obvinit, a tak ho nikdo nemohl vinit z toho, že řekl pravdu. Navíc to byl člověk, co byl k němu nepřátelský, a tak to samozřejmě nenechá jen tak. A tak pár slovy jasně vysvětlil sekvenci událostí.

Li Jun vedle něj smrtelně zbledl...

Jak se dalo čekat, poté, co si starší Sun vyslechl You XiaoMova slova, jeho pronikavý pohled se výhružně podíval na Li Juna. Řekl s celkem chladným výrazem: „Tohle jsem už řekl předtím. Uvnitř knihovny si můžeš vzít jenom jednu knihu naráz. Nejenom že jsi jako senior nebyl vzorem pro ostatní, ale také jsi svému juniorovi způsobil těžkosti a porušil jsi pravidla knihovny. Rád bych věděl, kdy se knihy z knihovny staly tvoje?” Jak to řekl, silně máchl svým rukávem. Hněv na jeho tváři byl extrémně strašlivý.

Li Jun cítil, jak se mu podlamovala kolena, zatímco celý zbledl. Rozechvělými rty řekl: „Tento učedník... ví, že pochybil. Starší, prosím, vyřkni trest.”

Starší Sun si chladně odfrkl. „Li Jun nedbal pravidel knihovny a porušil řád knihovny. Trestem je, že ti jeden rok není dovoleno vstoupit do knihovny. Pokud máš nějaké námitky, požádej svého mistra, aby to se mnou přišel prodiskutovat.”

Jak by Li Jun mohl mít odvahu o tomhle říct svému mistrovi? Slabě řekl: „Tento učedník... nemá žádné námitky.”

Knihovna sekty TianXin byla velmi ucelená, zdánlivě obsahovala knihy všech možných druhů. Vyhledávat si informace, číst si pro odpočinek, všechno to byly výhody při tréninku. Takže celý rok nebýt schopen vejít do knihovny bylo horší než mučení.

Když starší Sun potrestal Li Juna, podíval se na You XiaoMoa. Ten se tvářil podobně, jako kdyby se s klidem díval smrti do tváře. Starší Sunovi na tváři problýskl úsměv a pak lhostejně řekl: „Co se tebe týče, hlučel jsi v knihovně, a tak ti za trest není tři dny dovoleno vstoupit do knihovny.”

You XiaoMoa to omráčilo. Tohle bylo příliš... mírné. Tohle ho v podstatě ani nezabolelo, ani nijak neobtěžovalo. Rychle se vzpamatoval, sbalil ruce do pěstí a s úctou promluvil: „Ano, starší.”

Všechny to omráčilo. Kdyby nedokázali říct, že starší Sun You XiaoMovi nadržoval, obě uši jim narostly nadarmo. Starší Sun, co byl známý svou přísností, vlastně nadržoval You XiaoMovi. Tohle byl vážně šok!

You XiaoMo se už v sektě TianXin považoval za menší celebritu. Zdálo se, že všichni ve Válečnické i Magické divizi znali jeho jméno. I kdyby předtím Li Jun neřekl jeho jméno, všichni by ho stejně poznali.

Ale starší Sun měl vlastně tohoto člověka, kterého všichni v duchu považovali za nicku, v oblibě. To byla neuvěřitelná novina!

V Jiang Liuových očích problýskla temnota. Počkal, až starší Sun odejde, a pak s lítostivým výrazem řekl You XiaoMovi: „Seniore You, promiň. Nevěděl jsem, že senior Li je vlastně takový. Kdybych dřív věděl, že je takový, rozhodně bych mu nedovolil, aby tě falešně obvinil.”

You XiaoMo mu věnoval celkem očividný nucený úsměv. „To nic. Dá se jenom čekat, že jsi to nevěděl.”

„Seniore You, ty mě neobviňuješ?” Jak Jiang Liu promluvil, obezřetně se mu podíval do tváře.

„Nikdy jsem tě nevinil. Vím, že jsi nevěděl, co se stalo. Proto jsi řekl, co jsi řekl. Naštěstí je teď pravda venku!” You XiaoMo potřásl hlavou.

„To je dobře.” Jiang Liuovi si okamžitě vydechl úlevou. Pak mu vtíravě předal ten otravný svitek o démonických zvířatech vysokého řádu. „Seniore You. Nechám tě na tento svitek se podívat jako první. Ber to jako moji omluvu za to pochybení. Musíš to za každou cenu přijmout. Jinak to budu brát tak, že mi neodpustíš.”

„D-dobře, bylo by nezdvořilé, abych odmítl.” Když You XiaoMo viděl, že mluvil tak vážně, nemohl si pomoct a přijal to.

Vlastně se vážně nemusel dívat na tento konkrétní svitek. Pořád tu bylo pár svitků o démonických zvířatech středního řádu, na které se ještě nepodíval. Chtěl si nejdřív přečíst ty a počkat, jestli ostatní učedníci dočtou ty svoje. Nečekaně narazil na Jiang Liua a výsledek bylo to, co následovalo.

Poté Jiang Liu odešel brzy, když si nedokázal najít svitek pro sebe.

You XiaoMo si vzal svitek, co mu dal. Řekl, že mu to vlastně nevadilo, ale ve skutečnosti to tak nebylo.

Ačkoli jeho vztah s Jiang Liuem nebyl nijak blízký, pocházeli přece jenom ze stejného místa. Navíc to nebylo tak, že nenadnesl to, že Li Jun pochybil. Nejenom že mu Jiang Liu nepomohl, vlastně se s ním spojil, aby ho obvinil, a chtěl po něm, aby se omluvil.

A také ta slova, kterými zdánlivě žádal o mírnost. Když o tom teď přemýšlel, měl pocit, že to nebylo úplně správně. Jasně to bylo, jako kdyby ho stahoval do jámy s plameny. V té chvíli se mu v srdci vlastně okamžitě vytvořil obrovský knedlík.

Co se týkalo té pozdější omluvy, ačkoli ji přijal, některé věci bylo velmi těžké odstranit, jakmile se objevily. A tak se You XiaoMo potají rozhodl. Pokud ho znovu uvidí, absolutně se od něj musí držet dál.

Jiang Liu neměl při odchodu ponětí, že jeho falešné vtíravé chování nemělo nejmenšího účinku.

You XiaoMo se vrátil na Pozemskou horu a byl v menší depresi, že tři dny nemohl jít do knihovny. Od té chvíle, co mu první senior řekl o Rajské říši, se nemohl dočkat, až se na pár dní zahrabe v knihovně. Urgentně potřeboval získat pár informací.

Ale když pomyslel na Li Junův trest, kdy celý rok nemohl vstoupit do knihovny, už se necítil deprimovaně a naopak se cítil mnohem lépe.

Té noci You XiaoMo strávil čtyři hodiny trávením informací, co si v rychlosti zaznamenal v knihovně. Druhého rána, když si nesl vodu na umytí, aby dodržoval zdání normálnosti, zjistil, že ta novina o tom incidentu se už roznesla.

Mnoho lidí mluvilo o tom, jak starší Sun naštvaně potrestal Li Juna, a také o tom, jak nadržoval You XiaoMovi. Ačkoli se většina neodvážila to otevřeně říct, stejně si o tom mezi sebou šeptali. Většina z nich říkala, jaké měl You XiaoMo štěstí.

Ale i když tresty staršího Suna byly vůči You XiaoMovi zaujaté, stejně byly rozumné. Ten Li Jun vážně porušil několik pravidel knihovny, takže by ho měli potrestat na celý rok.

You XiaoMo nečekal, že všetečkové ze sekty TianXin budou tak úžasní. Kdykoli se mu něco stalo, rozneslo se to za nejkratší možnou dobu, takže z toho byl nesmírně deprimovaný.

Ale You XiaoMo trochu doufal, že když se o tom doslechne Ling Xiao, že za ním přijde. Ale když čekal jeden den a po Ling Xiaovi pořád nebylo ani vidu, ani slechu, lhal by, kdyby řekl, že nebyl zklamaný.

Ale rozhodně nevěděl, že Ling Xiao za ním nepřišel proto, že mu Tang Fan rozkázal, aby pořád neběhal na Pozemskou horu. Aby Ling Xiao sehrál svou úlohu Lin Xiaa, poslušně se těchto posledních pár dní choval jako hodný 'učedník'.

Za dva dny, když You XiaoMo vyrobil obrovskou hromadu magických pilulek 2. řádu, se konečně rozhodl zkusit vyrobit magické pilulky 3. řádu. A vyrazit tak k tomu, aby se stal mágem 3. řádu.
--------------------------------------------


~ Měla jsem za to, že "knihovník" byl příjmením Tang... ale možná se pletu. A hlavně jsem líná to dohledávat. Takže od teď to je Sun něco. Myslím, že křestní jméno se už stejně nedozvíme. ~

~ Že by další průlom? To by znamenalo, že by YXM mohl vyrazit do Rajské říše... ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>