Jen trochu nezdravý (JAB3)

 

Just a Bit Unhealthy / Jen trochu nezdravý (JAB3)

žánr: yaoi, sport, romantika
(tvrdé)
1 kniha (součást série)
připravuje se

Gabriel DuVal - nadějná fotbalová hvězda. A Jared Sheldon - lékař fotbalového týmu. Pro ostatní jsou jen dobří přátelé. Ale pravdou je, že Gabriel si není úplně jistý, co vlastně jsou. 

Někteří jejich vztah považují za nezdravý. Pro Gabriela je to matoucí. Ví, že ho Jared chce, a víc než jen kamaráda. On nechce Jareda. Je normální, má svoji přítelkyni a miluje ji. Ale Jared... Jared je víc. Jared je jeho. A Gabriel ho potřebuje - jeho dotyk a jeho sílu. 

Ale bude to Jaredovi stačit? 

JAB2 - kapitola 21

Kapitola 21

Alexander se zastavil před známými dveřmi a zvedl ruku, aby zaklepal, ale zarazil se.

Ježíši, tohle bylo šílené. Co to v tuhle hodinu dělal? Racionální by bylo počkat do zítra a ne se objevit v jednu ráno jako závislák, co potřebuje svoji dávku— což nebylo daleko od pravdy. Christian a jeho babička určitě spali a Christian byl na něj pravděpodobně naštvaný, že ho nejdřív políbil a pak ho prakticky vyhodil z auta. Ani nemluvě o tom, že Christian nedal nijak najevo, že by chtěl být něco víc než jen kamarádi. Christian vztahy nenavazoval. A Christian řekl, že chtěl Jareda.

JAB2 - kapitola 20

Kapitola 20

Jak Alexander odešel z domu svého bratrance a nasedl do svého auta, pořád mu v hlavě zněla Jaredova slova.

Sjel po sedadle pro řidiče a přejel si rukou po tváři.

'Láska někdy není pěkná. Není ohlazená a není dokonalá jako z učebnice. Na lásku neexistuje žádná šablona. Někdy je špinavá. Někdy je trochu strašidelná. A někdo bolí.'

Pomyslel na Jaredův skleslý postoj a napjatý úsměv. Pomyslel na to, jak se Jared díval na toho francouzského kluka. Pak pomyslel na Milu a jeho další bývalé přítelkyně. Všechny byly nádherné a hodné, ale pokud by byl Alexander sám k sobě upřímný, necítil s nimi ani střípek toho, co cítil s Christianem— a nemyslel tím jenom sex.

JAB2 - kapitola 19

Kapitola 19

Když Jared otevřel dveře, tentokrát nedošlo na žádná objetí a úsměvy.

Alexander se podíval na tvář svého bratrance a nedokázal sebrat ani špetku náklonnosti. Jediné, co viděl, byl muž, co měl jazyk v Christianově ústech.

'Jo, chci ho.' Když si vzpomněl na Christianova slova, cítil, jak se mu ruce po stranách boků zaťaly do pěstí, dýchal přerývaně a dokonce i jemu to znělo hlasitě. Ve vnitřnostech mu bublal vztek smísený s dávkou strachu a nenávisti. Miloval svého bratrance. Tohle by neměl cítit. Neměl by cítit to téměř nepřekonatelné nutkání praštit Jaredem o zeď a tvrdě a pořád dokola do něj bušit pěstí, dokud z jeho tváře nezbude krvavá břečka.

JAB2 - kapitola 18

Kapitola 18

Když se Alexander dostal domů, Mila ho pozdravila s úsměvem a polibkem na tvář.

Trhl sebou, ale ona si toho nevšimla.

„Jdeš pozdě,” řekla. „Myslela jsem si, že budeš doma dřív než já.”

Alexander si stáhl kabát a hodil ho na věšák. Sklouzl z něj na zem. Zastavil se u pohovky, ale neposadil se, místo toho přešel k oknu.

Venku byla tma. Zase sněžilo, k zemi padaly měkké, jemné vločky v nádherných kaskádách třpytivého světla.

JAB2 - kapitola 17

Kapitola 17

Alexanderův bratranec vypadal hodně jako Alexander.

To bylo to první, co si Christian pomyslel, když sledoval, jak se ti dva muži objali a poplácali se po zádech.

Byli abnormálně podobní: stejná výška, stejné tmavé vlasy a tmavě modré oči. Jared Sheldon byl trochu podsaditější než Alexander a trochu se lišili rysy ve tváři— Alexander měl tvář trochu hranatější— ale když se člověk dostatečně dobře nedíval, mohl si je splést.

Jared si všiml, že zírá, a usmál se. „Ne, nejsme dvojčata. Je o tři roky mladší než já.” Potřásl si s Christianem rukou. „Jared Sheldon.”

JAB2 - kapitola 16

Kapitola 16

Na konci týdne měl Christian případ „modrých koulí”.

Na konci týdne poté byl také po čertech naštvaný a hloupě, absurdně zamilovaný.

Alexander byl velmi pozorný „kamarád”. Chodil ke Christianovi každý den, obvykle hned poté, co se Christian vrátil ze školy. Nějak znal Christianův rozvrh, ale to ho vlastně moc nepřekvapovalo: Alexander měl strašlivě dobrou paměť a všeho si všiml.

No, všeho kromě toho, že jejich „přátelství” bylo po čertech divné. Neustále se Christiana dotýkal. Dotyk na krku nebo na rameni, paži kolem pasu, otírat se nosem ze strany jeho tváře. Ani nemluvě o tom 'zírání'. Christiana to dohánělo k šílenství.

JAB2 - kapitola 15

Kapitola 15

Christian zrovna vyšel ze sprchy a natáhl si kraťasy, když jeho babička zaťukala na dveře.

„Jsi oblečený? Máš návštěvu.”

Přemýšlel, kdo by to mohl být, a otevřel dveře.

Za jeho babičkou stál Alexander.

Christian mrkl, cítil se ztraceně. Co tady Alexander dělal?

„Hej,” řekl a střetl se s Alexanderem očima.

JAB2 - kapitola 14

Kapitola 14

„Přestaň na ně zírat, chlape. Jsi až příliš nápadný.”

Christian se rychle odvrátil a podíval se na Shawna. „Nezíral jsem.”

Nebyl jsi jistý, co bylo horší: ta očividná, špatně skrytá lítost v Shawnových očích nebo to, jak se mu zrychlil tep, jen co Alexandera zahlédl.

Už to byly dva týdny.

JAB2 - kapitola 13

Kapitola 13

Alexander se cítil roztěkaně. Podrážděně.

Nedokázal si vybavit, kdy naposledy se cítil tak roztěkaně. Mila se k němu ze strany tulila a sledovala televizi, ale on byl napůl v pokušení ji odstrčit a— a dělat něco jiného.

Venku v ulicích vál nárazový vítr, přehlušoval vzdálený řev dopravy.

Alexander si protáhl paži přes opěradlo pohovky a prsty bubnoval na polstrování.

„Co to s tebou je?” řekla Mila a otočila k němu hlavu.

JAB2 - kapitola 12

Kapitola 12

Christian už dřív viděl pár nepravděpodobných párů, ale nic se ještě nepřiblížilo aféře mezi jeho nejlepším kamarádem a profesorem Rutledgeem. Až na to, že už to ani nebyla aféra: Shawn se vlastně nastěhoval k Rutledgeovi, což bylo ohromující tolika způsoby, že Christian měl potíže tomu uvěřit.

„Ashforde,” pozdravil ho Rutledge, jak otevřel dveře.

„Profesore,” řekl Christian rozpačitě a vešel dovnitř. Ten muž byl možná milenec jeho nejlepšího kamaráda, ale ani za nic nedokázal Rutledgea oslovit jeho křestním jménem.

JAB2 - kapitola 11

Kapitola 11

Christian se pomalu oblékl, vlasy měl stále vlhké ze sprchy, svaly ho po sexu příjemně bolely.

Alexander a Mila už nebyli v ložnici.

Podíval se na svůj telefon na čas. Nebylo pozdě; nebylo divu, že ještě nešli do postele. Když teď bylo po závěrečných zkouškách, Mila mohla zůstat vzhůru, jak dlouho chtěla, a Alexander měl stejně nepravidelnou pracovní dobu.

Christian si strčil telefon zpět do kapsy, obul si boty a vyšel z ložnice. Z obýváku slyšel vycházet hlasy.

JAB2 - kapitola 10

Kapitola 10

Mila Bursellová nebyla hloupá. A ani nebyla nevědomá. Lidi si často mysleli, že byla jen typická hloupoučká pěkná holka a jen vzácně ji brali vážně, ale jí to nevadilo: bylo to dokonce zábavné.

Neušlo jí, jak se Alexander díval na Christiana – jako kdyby byl ta nejlahodnější věc na světě a jako kdyby ho chtěl zlíbat od hlavy až k patě – ale Mila svého přítele vážně nemohla obviňovat. To byla celkem běžná reakce na Christiana Ashforda a ona se v tomto ohledu nijak nelišila. Bylo by od ní strašně pokrytecké, kdyby byla naštvaná kvůli tomu, že Christian Alexandera přitahoval.

JAB2 - kapitola 9 @

Kapitola 9

Christian zívl a promnul si oči.

Bylo celkem pozdě; měl by jít. Zítra ráno měl zkoušku u Rutledgea, takže si vážně nemohl dovolit marnit čas. Dokonce i Mila odešla před hodinou z postele a vrátila se k učení na zkoušku. Christian si byl celkem jistý, že každý jiný student v Rutledgeově třídě se zrovna teď učil jako šílený a neválel se v posteli po hodinách sexu. Dokonce i Shawn se zdál k čertu vystresovaný, když mu dřív Christian volal – vypadalo to, že mu Rutledge nijak neslevoval jen proto, že spolu byli ve vztahu.

„Pokud zítra pohořím na Rutledgeově zkoušce, bude to tvoje vina,” řekl Christian.

Alexander otevřel oči.

JAB2 - kapitola 8 @

Kapitola 8

Christian si otřel své zpocené ruce o džíny a polkl, zíral na dveře Alexanderova bytu.

Měl to odmítnout.

Měl odmítnout, když mu to Mila navrhla. Nejdřív byl popletený a rozpačitý, když mu Mila řekla, že o tom polibku věděla. Evidentně jí Alexander vždycky říkal všechno. Jako dokonalý přítel, kterým byl.

Christian si nebyl jistý, proč ho to tak trápilo – aspoň se rozhodl to moc detailně nezkoumat. Až do té konverzace s Milou se snažil o tom polibku nemyslet a Milin návrh pro něj byl šok.

JAB2 - kapitola 7

Kapitola 7

Klub byl plný stínů a problikávajících světel. Vzduch páchl chemikáliemi, alkoholem a potem. Lidé se cpali na tanečním parketě, nerozeznatelní, neidentifikovatelní. Občas náhodný reflektor vybral jednoho nebo dva a dal jim okamžik slávy a pak ho znovu pohltila vzdouvající se masa.

Tohle nebylo Alexanderovo prostředí. Každou ubíhající minutou litoval, že se k tomu nechal Milou přemluvit. Ale ze všeho toho učení byla unavená a vystresovaná a on chtěl, aby na ty blížící se zkoušky přestala myslet, a podvolil se.

Na baru měli aspoň Yuengling, což byla úleva, a Alexander dloubal do etikety, až byla horní půlka pryč. Byl tu takový hluk a ta světla byla jak tlumená, tak pulzující, kvůli čemuž ho bolela hlava.

JAB2 - kapitola 6

Kapitola 6

Když bylo Christianovi čtyři, učitelka ze školky ho poslala domů s poznámkou, kde bylo psáno:

„Christian je velmi chytrý, aktivní chlapec, ale má problém: příliš se váže na hračky ostatních dětí a nakonec se rozbrečí, když si majitel vezme hračku zpět.”

O šestnáct let později jak Christian kráčel ze školy domů, si žalostně pomyslel, že se od té doby evidentně změnilo jen málo.

Až na to, že se na Alexandera Sheldona nevázal. Jen se s ním chtěl svléct a zpotit— bez přítomnosti jeho přítelkyně.

JAB2 - kapitola 5

Kapitola 5

Alexander nebyl v dobré náladě, když přijel vyzvednout Milu a ani její nedochvilnost mu náladu nezlepšila.

„Moc se omlouvám,” řekla Mila, když jí zavolal. „Ale tenhle úkol vážně musím předat dneska. Pokud ho nepředám, profesor Rutledge mě vyleje. Bude to trvat maximálně půl hodiny. Počkej na mě?”

„Fajn.”

Zavěsil, dal si mobil do kapsy a opřel se o zeď, připravený na dlouhé čekání.

Prohlížel si studenty, co chodili kolem. Jelikož brzy byly závěrečné zkoušky, více méně všichni vypadali vystresovaně.

JAB2 - kapitola 4

Kapitola 4

Alexander natažený na posteli sledoval, jak si Mila před spaním pročesávala vlasy. Měla na sobě jenom kalhotky, takže uznale sledoval její křivky.

„Miláčku,” řekla najednou. „Dneska odpoledne jsem se setkala s Christianem a znovu ho pozvala.”

Alexander trhl očima k její tváři. „Cože?”

Mila se ošila, přešlápla z jedné nohy na druhou a věnovala mu obezřetný pohled. „No, došlo mi, že ti to nebude vadit. Ten experiment se vydařil, ne? A je to hodný kluk.”

Alexander musel vynaložit vědomé úsilí, aby uvolnil čelist, než mohl promluvit.

JAB2 - kapitola 3

Kapitola 3

„Tvoje láska je zase tady,” řekl Christianovi jeho nejlepší kamarád, Shawn Wyatt.

Christian se uchechtl a řekl: „Není to moje láska.”

„Jasně. Tak jak vůbec víš, o kom mluvím?”

Christian se letmo podíval Alexanderovým směrem, co se opíral o zeď a ignoroval všechny studenty kolem sebe. Jako vždycky vypadal bezvadně, nepřístupně, absurdně nádherně a příliš zatraceně dobře pro pouhé smrtelníky kolem něj. Pravděpodobně znovu čekal na Milu— to byl přece jenom důvod, proč chodil na jejich univerzitu.