Kapitola 4
Alexander natažený na posteli sledoval, jak si Mila před spaním pročesávala vlasy. Měla na sobě jenom kalhotky, takže uznale sledoval její křivky.
„Miláčku,” řekla najednou. „Dneska odpoledne jsem se setkala s Christianem a znovu ho pozvala.”
Alexander trhl očima k její tváři. „Cože?”
Mila se ošila, přešlápla z jedné nohy na druhou a věnovala mu obezřetný pohled. „No, došlo mi, že ti to nebude vadit. Ten experiment se vydařil, ne? A je to hodný kluk.”
Alexander musel vynaložit vědomé úsilí, aby uvolnil čelist, než mohl promluvit.
„To jsme si nedohodli,” řekl. „Myslel jsem, že jsme se shodli, že to byla jednorázovka.”
Mila zčervenala a sklopila zrak k nohám. „Promiň.”
„Promiň? Byl jsem velmi jasný. Neměla jsi to udělat, aniž by ses mě nejdřív zeptala.”
Miliny oči se naplnily slzami a Alexander zaskřípal zuby, otrávila ho. Nenáviděl slzy a nenáviděl scény.
Povzdechl si. „Kdy přijde?”
Zazvonil zvonek.
Mila mu věnovala rozpačitý úsměv. „Teď?”
Skvělé. Prostě fantastické.
Alexander se opřel zpět o polštář, zatímco Mila šla otevřít dveře. Shlédl na sebe – měl na sobě jenom boxerky – a zvážil, že by si na sebe něco oblékl, ale jaký to mělo smysl?
Založil si ruce za hlavou a zíral na dveře, svaly měl napjaté a ostražité.
Mila nakonec vcouvala do místnosti, rty měla přitisknuté k těm Christianovým, jak ho svlékala.
V hloubi žaludku se Alexanderovi svíjelo něco nepříjemného, jak Milu sledoval stáhnout Christianovi kraťasy z jeho úzkých boků a zmáčknout jeho pevné, kulaté pozadí.
Christian stále líbal Milu. Otevřel oči a podíval se na Alexandera.
Alexander na něj zíral.
Christian ji navedl k posteli. Mila neelegantně spadla na matraci, trochu bez dechu, a Christian se natáhl po její druhé straně. Sklonil se dolů a olízl jí chvějící se spodní ret, stále se díval na Alexandera, jako kdyby říkal: Vidíš, jak se chvěje?
Alexander sledoval, jak Christian přejel svým růžovým jazykem po Miliných rtech a cítil, jak se ten ošklivý pocit šířil z žaludku k hrudi.
Jak se Christian sklonil, aby ji znovu políbil, Alexander se svižně pohnul a zakryl Miliny rty svými.
Christianovy mokré rty se mu otřely o tvář. „Neřekl jsi ahoj,” řekl stěží slyšitelným šepotem, jen pro jeho uši. „Jsi tak hrubý.”
Alexander ji přestal líbat a podíval se na Christiana. Christian vystrčil špičku jazyka, jak si olízl rty. Tvář měl jen pár centimetrů od něj.
„Jsem na řadě.” Christian se sehnul a znovu Milu políbil. Alexander nebyl ochotný být třetím kolem u vozu, a tak ji začal líbat ze strany tváře. Zavřel oči a sál a okusoval, přesouval se dolů po tváři k bradě, k—
Alexander sál plné rty a jazykem se zanořil hluboko dovnitř. Ozval se sten a pak—
Alexander otevřel oči a zjistil, že líbá Christiana.
Ucukl pryč.
Zírali na sebe, ztěžka dýchali.
„Ach, já vím, že to byla nehoda, ale to bylo tak sexy!” řekla Mila. Bylo to, jako kdyby její hlas přicházel z velké dálky. „No tak, kluci, udělejte to znovu! Pro mě?”
„Mě to nevadí, srdíčko, ale myslím, že tvému příteli ano,” řekl Christian se šibalským úšklebkem. Oči se mu leskly, jak s Alexanderem udržoval oční kontakt. „Myslím, že je vyděšený.”
Christian měl rty plné a lesklé. Alexander odvrátil pohled. „Nejsem vyděšený. Prostě to nechci udělat.” Hřbetem ruky si otřel rty, přitáhl si Milu blíž a políbil ji.
Cítil, jak se Christian nahnul blíž k jeho uchu a zašeptal: „Lháři.”
To slovo jím trhlo a neustále se mu ozývalo vzadu v mysli, jak se Mily dotýkal, aby ji udělal. Pořád to měl na mysli, když ji píchal, a obezřetně nesledoval Christiana, zatímco ho ona kouřila.
V době, kdy už Christian odešel a Mila usnula, o tom Alexander pořád přemýšlel. Lháři.
Lháři.
Vylezl z postele, hodil si přes ramena přikrývku a vyšel na balkón. Do holé kůže jej udeřil chladný listopadový vítr, štípal ho na holé tváři a rukou a vysílal mu do zad mrazení.
Lháři.
Vzpomínka, stará, ale ne zapomenutá.
Lháři. Zlomený, hysterický hlas jeho matky. Pak výmluvy jeho otce a sliby, že to bylo naposledy, že se to už nikdy nestane. Jeho otec samozřejmě lhal. Pokaždé.
Alexanderovi bylo pět, když se to stalo poprvé. Vzbudil se kvůli ječení a vzlykání, co vycházelo z ložnice jeho rodičů. Zmatený a vyděšený se vyplížil z postele, šel temnou chodbou a co možná nejtišeji na škvírku otevřel dveře.
„Promiň— promiň,” říkal pořád Edward Sheldon. „Prostě se to stalo! Nevím, proč— byl jsem opilý a nevěděl jsem, co dělám—”
„Byl jsi dost střízlivý, aby ses postavil a strčil mu ho do zadku!” ječela jeho matka, její rozkošná tvář byla rudá a hlas ochraptělý z pláče. „Teplouš!” Hodila po jeho otci vázu a minula. Roztříštila se o zeď, Alexander sebou kvůli tomu trhl a zíral na rozbité střepy na podlaze. „Homouši! Buzerante!”
V té době nevěděl, co ta slova znamenala, ale jak se to stalo znovu a znovu a jejich hádky začaly být hlasitější a ošklivější a rozbíjelo se víc věcí, naučil se význam těch slov.
Začal zůstávat u Jareda doma, až si ho Jaredovi rodiče ve čtrnácti vzali k sobě. Alexanderovy rodiče to nezajímalo: jeho otec byl příliš zaneprázdněný šukáním někoho bokem a říkáním Tanye, jak ji miloval, a jeho matka byla zlomená žena— zlomená lžemi a vlastní neschopností pustit toho muže, co si její lásku nezasloužil.
Až na to, že Alexander si nemyslel, že to byla láska. Láska byla tichá, náklonnost a zalíbení, co cítil k Mile. Nebyl Milou posedlý. Nehnala ho k šílenství. Pokud by ho Mila podvedla, byl by... rozumně rozzlobený, ale řekl by jí, aby odešla a nikdy se nevrátila. Dostal by se přes to. Nikdy by se o svou partnerku nedělil, ale nikdy by nebyl ta závislá, hysterická troska, kterou se stala jeho matka. Tanya byla tím mužem posedlá, neschopná se ho zříct a setkat se s někým jiným.
Někdy si nebyl jistý, kterého z nich nenáviděl víc.
Lháři. Znovu se mu v mysli ozval Christianův hlas.
Alexander zavřel oči a nadechl se chladného vzduchu.
--------------------------------------------
~ Zjistila jsem, že mužský úd dokážu popsat minimálně stovkou opisů, ale nadávky na účet homosexuálů umím jenom dvě: homouš a teplouš. Takže prosím, koho by napadla nějaká česká verze "cocksucker", hoďte to do komentáře OTZ ~
~ Alexander je dobrý, že nevypěnil, mě takhle udělat čáru přes rozpočet, rozhodně by to neskončilo tak klidně a tiše. A pak se mu ještě stane taková zmatečná nehoda... ~
Hlavní stránka
taky mě to udivilo , myslela jsem že někdo půjde z kola ven zatím z jednorázovky se stala dvourázovka , moc děkuji
OdpovědětVymazatCocksucker se dá přeložit jako Hulibrk. Jinak příběh vypadá božsky, moc díky za překlad a určitě pokračuj.
OdpovědětVymazatTa holka si vážně usilovně kope vlastní hrob.😯 Děkuji.👍👍👍
OdpovědětVymazatDěkuji za skvělou kapitolu. Popravdě mě ještě pouze napadá buzna, ale nic víc. 🤔😁
OdpovědětVymazatĎakujem 🧡🧡🧡 veru Mila si vážne kope hrob...
OdpovědětVymazatProto se Alex bojí. Moc děkuji za další super kapitolu.
OdpovědětVymazat