FOD - kapitola 8

Kapitola 8

Pohřeb otce Zhou byl velmi velkolepý a velmi uspěchaný a po třech dnech ho rychle pohřbili. Den po pohřbu právník přečetl jeho závěť a její obsah všechny šokoval. Otec Zhou nechal veškerý majetek pod svým jménem, včetně 30% podílu v Zhou Group, nejmladšímu synovi Zhou WenAngovi. Nejstarší syn a druhý syn nic nedostali.

Druhý syn Zhou WenJing byl nemanželské dítě, otec ho nikdy neuznal. Že nic nezdědil, nebylo nic divného. Ale ani nestarší syn nic nedostal. I matka Zhou dala své dědictví nejmladšímu synovi. Svět si musel povzdechnout— tento pár Zhou byl vážně excentrický, když svému nejmladšímu dítěti tak nadržovali. Co měl Zhou YunSheng v budoucnu dělat? To o tomhle problému nepřemýšleli?

„Pane Zhou, prosím, podepište to.” Právníci položili před Zhou WenAnga vysoký štos dokumentů a požádali ho, aby to podepsal. Zbytek lidí mohl jen suše zírat.

„Tohle není možné, Zhou Hao nemohl Zhou YunShengovi nic nenechat. Předtím řekl, že Zhou Group dá YunShengovi,” křičela stará paní Yang, nemohla uvěřit, co se dělo. Pan Yang také s podezřením zíral na nejmladšího vnuka. Jako tchán a tchyně byli pozvaní ke čtení závěti.

Zhou YunSheng se usmál a poplácal svou babičku po zádech. Ačkoli se odcizili, ti dva staří lidé nepřišli o veškerou lásku k němu.

„Jak by mu mohl něco nechat? Na šest nebo sedm let odjel do zahraničí a domů ani nevolal. To já jsem otce doprovázel jako syn. Také jsem mu pomohl starat se o firmu. Tak proč otec nemůže nechat dědictví mě?” Zhou WenAng se už k těm dvěma starým lidem nechoval tak uctivě jako dřív.

„Ale dostal jsi i Xiino dědictví, tvůj bratr nic nemá— jak může v budoucnu žít...” Stará paní Yang měla pořád pocit, že to bylo nefér.

„Ach, ano, od zítra jsem nový předseda Zhou Group a rozhodl jsem se stáhnout z Yang Group. Žádám vás, abyste se na to připravili.” Zhou WenAng se srdečně zasmál.

„Víš, jaké jsou důsledky stažení investic? To chceš Yang Group přinutit k bankrotu?!” zeptal se starý pan Yang. Ve vrásčitém obočí se mu skrýval čerstvý hněv. Nečekal, že se z jeho malého vnuka vyklube tak bezohledný člověk. To ta jeho předchozí uvážlivá oddanost byla falešná? Co mu Yangové kdy udělali, že vlastně naplánoval smrt rodiny Yang?

Vždy bezvýrazný Zhou WenJing se konečně usmál. Věděl, že mu otec v závěti nic nenechal. Dneska přišel jen kvůli dramatu. Rodina Yang se na něj nikdy ani nepodívala a Zhou WenAng, do kterého vlili dvacet let lásky, na ně teď útočil. To byla vážně zápletka jako pes, co kousl ruku, co ho krmí.

Zhou YunSheng byl od začátku až do konce velmi klidný, poplácal dědečka po rameni a zlehka se zasmál. „Chce se stáhnout, tak ho nech stáhnout. Dědečku, babičko, odcházíme.”

„Ale...” Jak by mohl být pan Yang ochotný odejít? Pokud se Zhou Group stáhne, Yangův projekt podmořského tunelu bude mít obrovský nedostatek prostředků, takže ho nedokončí včas. A v horším případě by to mohli zrušit. Nejenom že by pak Yangova brzká investice 100 milionů byla fuč, ale také by musel zaplatit kompenzaci za obrovské škody a půjčky. Museli by prodat veškeré odvětví Yang, aby tuto díru zaplnili.

Zhou WenAngu, tohle prostě Yangy pošle rovnou na smrt!

„I když ho požádáš, stejně názor nezmění. Chce, aby rodina Yangů zemřela. Dědečku, babičko, pojďte se mnou, mám řešení.” Zhou YunSheng se bál, že všechna ta šokující slova ty dva staré lidi vybudí, a tak je silou odvedl.

Máš řešení? Co zmůžeš? Pomysleli si ze zvyku a výsměšně Zhou WenAng a Zhou WenJing.




Otec Zhou zemřel a spolupráce Zhou a Yang zkrachovala. Nový předseda Zhou, Zhou WenAng, ohlásil, že se z neznámých důvodů stáhne z Yangova projektu podmořského tunelu. Yang momentálně čelil největší krizi. Pokud tu úmluvu nenapraví, stihne je bankrot, likvidace a zoufalství.

Ale v této chvíli jim nikdo nebyl ochoten podat pomocnou ruku. Čekali, až majetek Yang klesne na nejnižší cenu, aby mohli z neúspěchu toho projektu tunelu vydělat desítky miliard. Svět podnikání byl vždycky takový, kvůli výhodám se dali prodat nejenom přátelé, ale také milovaní.

Ale překvapivé bylo, že pan Yang byl velmi vyrovnaný. Šel se domů najíst, vyspat a nehledal pomoc z vnějšího světa. Yangovy děti byly také ledabylé; nynější Yangovu manželku Yang Zhenhai dokonce viděli v nákupním centru, jak kupuje šperky za desítky milionů. Nevypadala, jako kdyby jí chyběly peníze.

„Ach, můj synovec je předseda Noah Universal, kvůli čemu se musím trápit? Znáte Noah Universal, že? Na prvním místě v žebříčku 500 nejlepších firem?” Paní Yang zírala na obrovský diamantový prsten na svém ukazováku, její smích byl obzvláště veselý.

Prodavač jenom přikývl, ale v duchu se ušklíbl: Ti tvoji dva synovci, jeden zdědil Zhou a druhý není nic než chudák, kde jsi vzala toho nejbohatšího synovce na světě? To sníš?

Zhou WenAng neměl na výběr a musel reakci Yangů, ať byla divná, ignorovat. Měl příliš mnoho práce vypořádat se se Zhou WenJingem. Nečekal, že ten mizera, s kterým si do teď zahrával, byl nyní předseda milionové společnosti a že s ním soupeřil o Zhou.

Zhou WenJing nejdříve zveřejnil zprávu, že Zhou WenAng není synem Yang Xi, a také naznačil, že Zhou Hao paní Yang Xi zavraždil, aby se dostal k jejímu dědictví. Na Internetu zveřejnil srovnání DNA Yang Xi a Zhou WenAnga, takže policie rychle začala s vyšetřováním. Po těchto dvou skandálech za sebou svět povykoval. Po smrti otce Zhou cena akcií Zhou Group každý den klesala.

A Zhou WenJing využil této příležitosti, aby je skoupil, až se stal hlavním akcionářem Zhou Group.

Zhou YunSheng byl spokojený, chtěl, aby ti dva lidé bojovali k smrti. Nikdy ho ani nenapadlo, že by on bojoval se Zhou WenAngem o rodinný majetek. Od začátku se rozhodl, že ostatním nic nenechá. A Zhou WenJingovi, co si myslel, že je největším vítězem, chtěl dát jasnou životní lekci. Chtěl ho naučit, co to znamenalo, když „se kudlanka plížila za cikádou a nebyla si vědoma vrabce, co číhal za ní”, co to znamenalo „nabírat vodu sítem”.

Původní Zhou YunSheng zakusil zoufalství a bídu, nenechá ho to zakusit podruhé.

Několik měsíců spolu ti dva Zhou bratři intenzivně soupeřili. Ti dva měli momentálně v rukách 30% akcií Zhou, aby přetáhli akcionáře do svého týmu, potřebovali získat 15% akcií, co měl v rukách Du XuLang.

Byl akcionářem Zhou už od doby před sedmi lety, ale nikdo si toho nevšiml. Zhou WenAng váhal, snažil se přemýšlet o tom, co znamenal tento tah asistenta Du. Věděl akorát to, že bude konečným vítězem, pokud se mu podaří ho přesvědčit, aby mu prodal svůj podíl anebo aby ho podpořil na setkání akcionářů.

Zhou WenJing měl bohužel stejný nápad jako on. Zrovna vyšel z výtahu, když se ti dva potkali na chodbě.

„Pojďte dál, chcete kávu nebo zelený čaj?” Inoue Xiushan promluvil plynnou mandarínštinou a zavedl ty dva do kanceláře předsedy.

„Kávu/zelený čaj.” Ti dva odpověděli naprosto opačně.

Kožené křeslo se otočilo a v něm seděl vysoký a temperamentní muž s doutníkem, vlasy mě sčesané dozadu, takže odhalovaly jeho pohlednou tvář zlosyna. Z tenkých rtů vyfoukl obláček dýmu, ale ten nedokázal zakrýt ostré světlo v jeho tmavých očích.

Zhou WenJing se ze zvyku posadil příměji, Zhou WenAng byl tak vyděšený, že rozlil svou horkou kávu. Ale nepanikařil kvůli totožnosti Du XuLanga, ale kvůli tomu, jak ho Zhou WenJing s úctou pozdravil. Nazval ho strýčkem!

„No, už jste se proti mně spojili, co?” Zhou WenAng věděl, že kdyby zůstával déle, akorát by to vedlo k jeho vlastní hanbě, a tak zaťal ruce a naštvaně odešel.

To jeho „spojili” bylo myšleno na Zhou WenJinga, Zhou YunShenga a Du XuLanga. Přece jenom věděl, že Du XuLang byl Zhou YunShengovým přítelem. Druhá strana měla Du XuLanga, tak silnou podporu, nebylo divu, že Yang rychle získala 2 miliardy, aby zaplnila díru po chybějících financích.

Ale Zhou WenJing o této historce nevěděl, myslel si, že mluvil o svém strýčkovi a o něm. Nevšímal si toho a řekl: „Strýčku, prodej mi prosím těch 15% akcií, co máš. Nemusí to být za levno.”

Du XuLang neodpověděl, ale podivně se zeptal: „WenJingu, nenapadlo tě, že Zhou by mělo patřit YunShengovi?”

Zhou WenJing jen stěží potlačil žárlivost ve svém srdci. Předstíral, že to vzal zlehka a zasmál se. „Strýčku, naučil jsi mě dobře. Podnikání je bojiště, musíš se spolehnout sám na sebe, abys vyhrál. Tohle je soupeření. Pokud chce Zhou, může se spolehnout na vlastní schopnosti a bojovat se mnou.”

Kvůli Du XuLangově nevysvětlitelné péči o Zhou YunShenga pocítil krizi.

Du XuLang byl chvíli zticha, pak přikývl. „Máš pravdu, přirozený výběr respektuje silné, co mají schopnost přežít. Zhou bude patřit tomu nejsilnějšímu.”

„To znamená... strýčku, zůstaneš stranou a nebudeš do toho zasahovat?” zeptal se Zhou WenJing s úlevou.

„Nebudu zasahovat.”

„Takže ty akcie...” tlačil Zhou WenJing. Bál se, že jeho strýček pošle svůj podíl Zhou YunShengovi. On sám řekl, že na Zhou YunShenga nezaútočí, ale to neznamenalo, že by mu pomohl. Už dávno si přísahal, že ostatním nic nenechá.

„Prodám ti je, 35 yuanů za akcii.” Du XuLang mu dal tu nejrozumnější cenu.

Zhou WenJing byl spokojený, okamžitě vytáhl šek a vyplnil ho. Inoue Xiushan ho doprovodil ke dveřím výtahu. Díval se na jeho samolibou tvář, jak zmizel ve dveřích, a v duchu si povzdechl: „Hlupáčku, šéf tě oklamal. Myslel sis, že je spravedlivý, ale ve skutečnosti jen zakrýval své špatné skutky. Dle jeho stylu pokud nezaútočí přímo, jeho skrytý útok by měl být smrtelný.”

Zhou YunSheng o Zhou nesoupeřil. Ne proto, že by neměl schopnosti, ale proto, že měl v plánu Zhou zničit. Až skončí, tento 15% podíl bude jen papír na vyhazov.

Šéf evidentně znal pravdu, ale nejenom že se o tom nezmínil, dokonce svému synovci prodal štos papíru na vyhození. To bylo vážně nelidské, ha!

----------------------------------------

~ Muhehe, ještě stále si všichni sedí vysoko v oblacích a neuvědomují si, že si pomalu řežou větvičku, na které dřepí... ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>