TS - kapitola 12-13

Kapitola 12 – Ge Chen

Pokud byly v budově dvě podlaží vyhrazená pro jídlo, pak tam přirozeně bylo i místo k zábavě a volnému času. Jelikož kulečník byl koníček oblíbený mezi mnoha muži, bylo jisté, že tam budou stoly na kulečník.

Ačkoli Tang Feng chtěl Lu Tianchenovi uštědřit lekci, první zápas byl bohužel mezi Charlesem a Lu Tianchenem. Samozřejmě! Jako přežitý idol bez moci nebo postavení, co jiného mohl čekat než roli diváka? Ačkoli ve vší upřímnosti ani jeden z těch dvou mužů nebyl odborník, jen Charles se zdál trochu víc navyklý tomuto sportu, neboť vyrostl v zahraničí.

Tang Feng začal mít po chvilce sledování žízeň, podíval se po dvou předsedech ponořených do hry a vyšel na chodbu, aby si obstaral něco k pití. Před kulečníkovou místností byl automat na kávu. Položil hrníček pod trysku a počkal, až káva překape. Přitom jeho směrem zamířil další muž s hrníčkem. Ze zvyku a dobrého vychování toho muže s úsměvem uctivě pozdravil.

„To jsi ty?” Ten muž se na něj díval s mírným údivem, v jeho zmateném výrazu byla podivná směsice nechuti a lítosti.

Tang Feng očekával, že se lidé, co znali původního majitele jeho nynějšího těla, budou neustále objevovat. Tang Feng si vzal svoji kávu a usrkl, přišla mu trochu hořká, a tak si do ní přidal ještě jednu lžičku smetany. Pak se pomalu otočil a mírně se na muže usmál. „Prosím, omluvte mě. Měl jsem otřes mozku a zapomněl jsem hodně věcí o své minulosti. Zdá se, že jsme se dříve znali. Nevadí, když se představíme podruhé?”

Tang Feng si člověka před sebou prohlédl, na první pohled rozpoznal, že pochází z prvotřídního zázemí. Nebyl pohledný, ale sálalo z něj kavalírské kouzlo. Charles se také zdál jako kavalír, ale bylo očividné, že pod povrchem číhá gangster.

„Ztratil jsi paměť?” Ten muž, mírně v šoku, na Tang Fenga nějakou dobu zíral, než s úsměvem utrousil: „Není divu. Od posledně ses celkem dost změnil.”

„Tang Feng.” Natáhl k němu ruku. Tang Feng nebyl posedlý děláním si nových kamarádů, ale takhle se aspoň vyhne tomu, aby si udělal nového nepřítele.

„Su Qicheng.” Ten muž si s ním štědře potřásl. „Jak jsi na tom?”

„Jsem naprosto zdravý. Moje paměť takhle pravděpodobně zůstane napořád, ale pořád je to lepší, než kdybych skončil s demencí,” řekl Tang Feng s náznakem sebevýsměchu. Stáhl svou ruku a jal se k odchodu.

Su Qicheng se zašklebil nad Tang Fengovým smyslem pro humor. Následoval jej a zeptal se: „Jsi tu sám?”

„Ne, Lu Tianchen a Charles hrají uvnitř kulečník.”

„Ach.” Su Qicheng přikývl. „To je ale náhoda. Já také někoho doprovázím ze stejného důvodu.”

A koho doprovázel? Tang Feng na to brzy přišel. Z toalety vyšel mladý muž oblečený celý v bílém a zamířil k nim. Když viděl, jak spolu Tang Feng a Su Qicheng mluví, po tváři mu přelétl téměř nepostřehnutelný stín, ale udržel si na tváři roztomilý úsměv.

„Qichengu.”

Tang Feng se podíval na mladíka v bílém, jenž se dal považovat za celkem pěkného navzdory tomu, že vypadal trochu vyhuble a křehce. Oblečený v těch volných bílých šatech vypadal obzvláště delikátně. Tang Feng osobně preferoval silné, zdravé muže, ale byli tací, kteří měli v oblibě roztomilé typy, co vynášely do popředí jejich ochranitelský instinkt.

„Ge Chene.” Su Qichengova tichá odpověď Tang Fenga překvapila.

Takže ten ledovec měl taky rád ty slabé, ubohé typy, a to si myslel, že Lu Tianchen bude preferovat typy, co jsou větší výzvou k dobití.

Tang Feng byl mírně zklamaný Lu Tianchenovým vkusem, ne že by to bylo ze žárlivosti.

„Tianchen a Charles jsou také uvnitř. Proč si spolu všichni nezahrajeme?” Su Qichengovy oči při pohledu na Ge Chena zářily a přišel k němu, aby objal mladíkův pas.

Tang Feng tiše a stranou upíjel svou kávu. Su Qicheng je pravděpodobně konkurentský předseda jiné zábavní společnosti. Jak se všichni znají?

Kapitola 13 – Sázka

Ve vyšší třídě moderní společnosti ve skutečnosti nebylo mnoho lidí. A ještě méně jich bylo v zábavním průmyslu. A proto nebylo vzácností, aby se dva předsedové dvou zábavních společností znali. Možná dokonce pracují pro vzájemný užitek. Přece jenom neexistovalo nic jako trvalé přátelství, jen profit.

Ale i tak bylo vzácné, aby si dva předsedové byli tak blízcí jako Lu Tianchen a Su Qicheng. Co Tang Fenga skutečně fascinovalo, bylo: nebyl Lu Tianchen zamilovaný do Ge Chena? I když Lu Tianchen a Su Qicheng byli spolužáci na vysoké, teď jsou rivalové v lásce. Jak mohli spolu tak nenuceně hrát a povídat si?

Tang Feng se opíral o kulečníkový stůl, jednu ruku v bok a v druhé držel šálek kávy a sledoval ostatní čtyři zpovzdálí. Tang Feng věděl, že v životě bylo často víc drama než v televizních seriálech, ale nemohl se vyhnout pocitu bezmocnosti, když tak brzy ve svém novém životě narazil na tak lacinou zápletku.

Charles soupeřil se Su Qichengem. V porovnání s Lu Tianchenem, jehož úroveň se dala s tou Charlesovou srovnávat, Su Qicheng byl prostě roznesen na kopytech. Ti dva velcí muži postávali kolem kulečníkového stolu, zatímco ti druzí dva stáli na opačné straně u zdi, flirtovali spolu pohledy a občasným zasmáním.

Tang Feng neměl slov. Byl Su Qicheng slepý nebo měl Tang Feng halucinace?

„Ha, vypadá to, že jsem vyhrál.” Charles Su Qichenga porazil s obdivuhodným skóre 137. Charles se pak protočil v několika tanečních pohybech, než ve složité otočce ukázal na Lu Tianchena a Su Qichenga. Zašklebil se. „Podle pravidel, na kterých jsme se dohodli, mám teď právo vás dva o něco požádat.”

„Pokud po mě nebudeš chtít, abych políbil Tianchena, pak cokoli.” Su Qicheng se přinutil k úsměvu.

Charles, jenž rád hrál kulečník ve stylu O'Sullivana, se tajemně usmál. A pak přikráčel přímo k Tang Fengovi, jenž byl v tuto chvíli osamocený v rohu a nikdo si jej nevšímal. Charles ovinul paži kolem pasu druhého muže a silou jej vtáhl do svého náručí.

„Miláčku, stýskalo se mi po tvé vůni.” Charles si opřel hlavu o Tang Fengův krk a zhluboka se nadechl.

„Mýdlo, co jsem včera použil, bylo z tvojí koupelny.” Což znamená, že moje tělo voní úplně stejně jako to tvoje.

Po těhle slovech se Charles srdečně zasmál. Zdálo se, že Tang Feng pochopil osobnost tohoto muže, byl trochu divoký a egocentrický. Možná většinu času udržuje klidné a kavalírské chování, ale jen člověk odhlédne a bude z něj rošťák s černým humorem. Ale dokud jste nepřekročili určitou mez, Charles zůstával celkem štědrý. Nerozčílí se na vás jen proto, že mu čas od času budete odmlouvat.

Právě naopak, příležitostná rozepře mu přijde zábavná.

Tang Feng se Charlesovi velmi rád postavil. Dovolovat ostatním, aby jej zastrašovali, aniž by se bránil, prostě nebyl jeho způsob chování.

„Co myslíte? Můj drahý Tang je tak okouzlující, že?” Charles dál Tang Fenga objímal, zatímco se podíval po Su Qichengovi a Lu Tianchenovi. Jeden měl na tváři chabý úsměv a druhý se na něj chladně díval. Významně řekl: „Přidejte do výcvikové lekce Skutečné Hvězdy příští týden další jméno. Můj milovaný Tang se zúčastní.”
-------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>