FOD - kapitola 42

Kapitola 42 

Tentokrát Zhou YunSheng a Cao MoKun upadli do spánku téměř zároveň. Když se probral v dimenzi Xinghai, intenzivní energie světa vytvořila obrovský vír a ten pak vplynul do Zhou YunShenga jako moře znalostí. Ale část energie chyběla.

Zhou YunSheng po tom silně zapátral svým vnímáním, ale stejně nedokázal zjistit, kde se ta energie nacházela.

Copak měl také svou dimenzi jako on, co nezávisela na světě Pána Boha? To bylo jediné vysvětlení, co Zhou YunShenga napadalo.

Aby určil, jestli ho jeho milenec bude vážně následovat v každém časovém období, nešel spát a okamžitě skočil do dalšího světa.

Teď ležel na starodávné vytahovací posteli. Vedle něj na stoličce ležela ospalá dívka, v místnosti stál stojánek s vonnými tyčinkami a prosycoval ji sladkou vůní.

Zhou YunSheng vstal z postele, aniž by tu dívku probudil. Zhasil vonné tyčinky, zatímco se probíral informacemi v AI.

Tento svět byl velmi podivný, byli tu muži, ženy a Ger. Ti takzvaní Ger byli muži, co mohli mít děti, vzhledově byli stejní jako muži, ale někde na těle měli Zhusha Zhi. Čím jasnější barvu měla tato Zhusha Zhi, tím byl Ger plodnější.

Tato země se jmenovala Chu Yunguo. Nebylo známo proč, ale plodnost žen se neustále snižovala. Zažívali dekády nebo dokonce celý život neplodnosti a z těhotenství se rodili muži a žádné ženy. Když dvořané viděli nebezpečně nízkou populaci země, byli z toho nervózní a připisovali tu epidemii císařovu milenci. Říkali, že svou existencí nahněval Boha, a silně císaře nabádali, aby ho nechal zabít.

Císař toho muže miloval, a tak to přirozeně odmítal, ale vybudoval na střeše obětní oltář a nabídl Bohu upřímnou modlitbu. Boha jeho upřímnost dojala a snesl na břicho toho chlapce paprsek světla – ten muž se pak stal prvním Ger z Chu Yungua.

Většina žen mohla zplodit jen muže, ale Ger mohl mít holčičky i Ger a jejich děti byly obecně krásnější a zdravější. A proto byli Ger v Chu Yunguu velmi oblíbení. Aby císař Chu Yungua zajistil růst populace, stanovil zákon, co nutil všechny Ger, aby se do dvaceti let provdali. Ti, co tak neudělali, se nahlásili u místního úřadu, který měl pravomoc jim určit manžela.

Zhou YunShengovo tělo bylo Ger jménem Zhu Ziyu. Uprostřed obočí měl světle růžovou Zhusha Zhi, takže měl velmi nízkou plodnost. Jen o něco lepší než žena. Protože si Zhou YunSheng obvykle upravil data původního těla na nejlepší možný stav, Zhusha Zhi mu změnila barvu na tmavě krvavě rudou.

Zhou YunSheng se podíval do zrcadla a sám sobě se vysmál. Vždycky si vylepšil schopnosti, aby byl silnější. Nechtěl mít děti, ale teď se dostal na svět, kde platilo, že čím byl člověk silnější, tím lepší děti mohl porodit.

Ale ani tak se nechtěl vrátit k původním datům. Zaprvé se spoléhal hlavně na zdraví a sílu. A zadruhé byl Ger v utajení. Jenom ta dívka a jeho chůva Lushi znaly jeho tajemství.

Zhu Ziyuův otec měl za celý život jen jedno dítě. Ale jelikož mělo to dítě nízkou plodnost, neměl by moc nápadníků a Ger bez manžela si nemohl ponechat rodinný majetek a podnikání. Vyřešil to tak, že Zhu Ziyua vychovával jako muže. Ale před třemi roky se otec Zhu vydal na návštěvu příbuzných. Po cestě natrefil v horách na loupežníky a ti ho zabili. A Zhu Ziyu zdědil rodinný podnik.

Rodina Zhu se nacházela v kraji Qing Min, což bylo velmi blízko hlavnímu městu. Půda tu byla úrodná, takže to byl velmi vlivný kraj. A rodina Zhu vlastnila velký díl této úrodné půdy.

Zhu Ziyua vychovávali jako muže, schopnosti i prostředky měl prvotřídní, nikdo nepochyboval o jeho totožnosti. Kdyby se na tento svět nedostal protagonista, žil by velmi pohodlným životem. Ale nebylo to tak příhodné. Když protagonista dorazil, Zhu Ziyua okamžitě degradovali na zákeřného mužského rivala a nakonec na kanónenfutr.

Ano, toto byl svět se znovuzrozením na jiném světě. Protagonistou byl muž jménem Zhang ShuLin, byl to Ger. Na zápěstí měl leskle rudou Zhusha Zhi, takže byl v okolí velmi oblíbený. Ale jeho rodina byla chudá a on se musel starat o spoustu sourozenců, a tak si v 17 letech ještě nenašel manžela. Aby ochránil své rodiče a mladší sourozence, opatrně vytrval a nakonec se stal bohatým kupcem.

A Zhu Ziyu měl tu smůlu, že byl překážkou na jeho cestě k rozkvětu. Věrný agresivní pes protagonisty ho skopl na zem a on pak shořel na popel jako meteor.

Když se Zhou YunSheng probudil, Zhu Ziyu už urazil Zhang Shulina, okradl ho o prostředek, co používal k zaobstarání své rodiny, a také mu pohrozil, že zhatí povýšení jeho bratra u císařských zkoušek. A teď už Zhang Shulin potkal svého zraněného budoucího milence, co trpěl amnézií, který byl ve skutečnosti synem šlechtice a netvorně mocným vojenským velitelem. Tohoto věrného psa vzal k sobě domů, aby ho ošetřil, a dalo se předpokládat, že už k sobě vzplanuli pocity.

Až se věrnému psu vrátí paměť, nadutě pojede na svém koni v čele osmi velkých vozů, aby se oženil s protagonistou. A z mladšího bratra protagonisty se také stane učenec, proslaví se a zbohatne.

Co se týkalo Zhu Ziyua, ten zažije akorát bídu. Protagonista ho nenáviděl a věrný pes ho skopl do bláta. Protagonista nakonec naschvál odhalil jeho totožnost Ger a také podplatil dohazovače, aby ho provdali notoricky známému karbaníkovi. Nejenom že přišel o bohatství své rodiny, ale manžel ho také týral a půjčoval ho komukoli.

Nynější Zhu Ziyu měl zkrátka nádherný výhled, ale budoucnost měl žalostnou. A proto bylo jediným Zhou YunShengovým úkolem udržet majetek rodiny Zhu v bezpečí.

Úředník kraje, ministr Gu Ming, vládl těžkou rukou a rychle vykořenil jakékoli strany opozice, zrovna teď se s ním vypořádat nemohl. Zhou YunSheng přemýšlel, zatímco si zakrýval Zhusha Zhi.

„Och, mladý pane, proč jsi mě nezavolal, když ses vzbudil?” Dívka, co ležela na stoličce, se pomalu probudila. Rychle přišla k bronzovému zrcadlu, aby ho pozdravila. Ale stála tam jako opařená. „Cožeee? Mladý pane, jak to, že tvoje Zhusha Zhi změnila barvu?”

Ta mladá dívka ještě nikdy na žádném Ger neviděla tak jasnou, krvavě rudou. Kdyby měl mladý pán tuto barvu už od narození, proč by se strachoval, že si nenajde dobrého manžela? Proč by se starý pán obtěžoval skrývat jeho totožnost?

„Nevím, jak jsem k tomu přišel. Když jsem se vzbudil, už to tak bylo. Pomoz mi zahustit pudr, teď je na zakrytí moc řídký.” Zhou YunSheng jí předal pouzdro s pudrem.

Mladá dívka se vzpamatovala ze svého šoku. Zatímco do pudru sypala něco na zahuštění, váhavě nadhodila: „Mladý pane, barva tvé Zhusha Zhi se pravděpodobně změnila poté, co jsi překonal tu horečku. Pane, nejenom že vypadáš lépe, ale i tvoje Zhusha Zhi teď vypadá jasnější. Teď by ses mohl provdat za nějakého hodnostáře a pak se uvidí, kdo by si troufl prahnout po majetku rodiny Zhu.”

„Tweety, přemýšlíš až příliš prostě.” Zhou YunSheng se usmál a mávl rukou. „Jak můžeš vědět, že hodnostáři nebudou brát náš rodinný podnik na lehkou váhu? Hodnostáři nejsou zrovna proslavení šlechetnými povahami. Rodině Zhu bude lépe pod mou ochranou.”

„Ale mladý pane, to znamená, že celý život zůstaneš sám, to je tak smutné!”

„Nebudu sám, někdo na mě čeká,” ujistil ji Zhou YunSheng. Ačkoli nevěděl, kde se ten chlápek momentálně nacházel, měl pocit, že se znovu setkají, že se budou milovat a že spolu stráví celý život. Úplně jako v minulosti.

Tweety se po těch slovech sladce usmála a pak mu na čelo nanesla zahuštěný pudr, až jeho Zhusha Zhi nebyla vidět.

Zhou YunSheng se nasnídal a pak šel do studovny, aby si pročetl účetní knihy. Jeho mozek se dal srovnávat se superpočítačem. Stačilo mu jen pár pohledů a všechno si to uložil do paměti.

Zhruba za čtvrt hodiny dokonale zvládl veškeré okolnosti rodiny Zhu. Zrovna chtěl Tweety poslat s rozkazy k úpravě výroby, když zaslechl zaklepání. Venku čekal vrchní komorník rodiny Zhu, Zhu LaoSi.

Zhu Ziya byl kvůli svému otci rozmazlený, charakter měl velmi svévolný a sobecký, a tak často vykořisťoval vesničany. A Zhu LaoSi byl jeho nejvýkonnějším nohsledem.

Dřívější Zhu Ziya mu rozkázal, aby Zhang ShuLinovi zabavil recept na nakládaná vejce. Zhang ShuLin si prodejem nakládaných vajec vydělával na živobytí, našetřil dost peněz, aby svého bratra poslal studovat mimo kraj. A dokonce vydělal dost na to, aby si opravil dům. Ta vejce byla evidentně zisková, což vedlo k tomu, že se Zhu Ziyu dožadoval toho receptu. A také mu zakázal jejich prodej, aby si mohl trh monopolizovat.

Zhang ShuLin se nesporně zdráhal, ale jeho bratr Zhang JiaRui se měl co nevidět účastnit zkoušek. A kdyby Zhu Ziyu odstrašil všechny ručitele, jeho bratr by přišel o své právo se zkoušek účastnit.

Pro dobro budoucnosti svého mladšího bratra musel Zhang ShuLin ten recept vydat.

V této chvíli Zhu LaoSi předával tento tajný recept Zhu Ziyuovi a očekával chválu. Ale místo toho slyšel, jak se jeho šéf zeptal: „Co to je?”

„T-to je recept na nakládaná vejce, mladý pane. Copak jsi mi nerozkázal, abych ho vzal?”

„Hmm, vážně jsem něco takového rozkázal?”

„Mladý pane, jsi tak zaneprázdněný, že jsi možná zapomněl?”

„Vážně... no nic, je to jen malicherný zisk, nechci se tím obtěžovat. Odnes to zpět.” Zhou YunSheng ho odmávl.

Zhu LaoSi se už na nic nevyptával. Ačkoli mu to slíbil, ten recept nevrátil. Místo toho otevřel obchod jménem svého pána a nechal svou ženu prodávat nakládaná vejce, aby z toho měl zisk.

Zhou YunSheng měl Zhu Ziyuovy vzpomínky, samozřejmě chápal, že Zhu LaoSi byl od přírody hamižný. Přesně věděl, co s tím receptem udělá. Všechno to zahrnul do svých plánů.

Teď byl jen malý lenní pán, nemohl si dovolit urazit úředníky, takže bylo nezbytné, aby si nastřádal trochu té dobré vůle. Ale nemohl prostě jen provést pár dobrých skutků. To stálo příliš málo úsilí a nemělo by to dost dobrý účinek. Musel to rozjet ve velkém. A navíc chtěl, aby protagonista zaútočil jako první. Tak jako tak nespěchal.

Díky datům z 007 věděl, že v dalších pár měsících dojde k rozsáhlému suchu. Protagonista uměl dobře předvídat počasí, a tak nabádal vesničany, aby se zásobili jídlem, a zachránil tak spoustu životů. Zhu Ziyu se také držel jeho rady a zásobil se spoustou jídla, ale využil zoufalé situace a prodával obilí za draho. Byl to kšeftař. Jelikož se choval tak nemorálně, poté, co lidé, co přišli o domov, a loupežníci vyrabovali jeho vilu, armáda ho odmítla zachránit a on téměř zemřel.

Tohle byl začátek pádu Zhu Ziyua.

Teď se to samozřejmě stalo počátečním bodem Zhou YunShengovy svépomoci.

Měsíc pohodlně žil. Když se sucho blížilo, Zhou YunSheng se konečně oblékl do pohodlného oděvu a šel dohlédnout na sklizeň na polích.

„Dobrý pane.”

„Jsi tu?”

„Kde máš v plánu provést inspekci, chceš, abych tě vedl?”

Pracující poddaní ho spatřili a uklonili se až k zemi.

„Pokračujte v práci, jen se porozhlédnu.” Udělal dva kroky a pak spatřil vysokého, pohledného, svalnatého muže, co stál v rýžovém políčku rodiny Zhang. Nemohl si pomoct a zíral na něj. Toto by měl být ten mocný Shen Wei Hou Shizi, Qin Ce. 

----------------------------------------

~ Milenec Zhang ShuLina, ten jeho věrný pes, se jmenuje Qin Ce. To strašně dlouhé předtím je jen titul, co volně znamená: všemocný dědic rodu Hou. ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>