LMW - kapitola 337

Kapitola 337 – Více než dvě skupiny

You XiaoMovi se z nich snadno podařilo vymámit informace, co chtěl.

Před nějakou dobou do vesnice Broskvový Květ rozhodně přišli nějací lidé a vyzvídali. Tehdy se s nimi setkal druhý syn Jiang TaoErina strýce. Také to byl ten muž ve středním věku, co You XiaoMoa poznal, Jiang Tao.

Ačkoli Jiang Taovi bylo už přes čtyřicet, jen zřídka vycházel z vesnice a nebyl zkušený ve způsobech světa. Jakmile se ti lidé začali vyptávat, všechno jim řekl. Ale i kdyby jim to neřekl, ta aférka s Jiang TaoEr nebyla ve vesnici žádným tajemstvím. Kdyby se ti lidé nahodile zeptali někoho ze starší generace, také by se k těm informacím dostali.

Jak se obávali, ti lidé sem přišli pátrat po You XiaoMovi a dokonce se ptali, jestli You XiaoMoův otec svému synovi něco nechal.

Ale tohle Jiang Tao nevěděl, neboť vlastně nežili pod stejnou střechou. Ale stejně jim nějaké ty informace vyzradil. Například že You XiaoMoa odvedli lidé ze sekty TianXin. A to byl také důvod, proč ti lidé přišli zaklepat na dveře sekty TianXin.

Jiang Tao nevěděl, že You XiaoMoův pradědeček o této záležitosti věděl.

Ale i když o tom pradědeček věděl, pravděpodobně by o tom nemluvil, neboť se to stalo už dávno. Navíc to byla věc, co se týkala jejich vlastní rodiny, a neměli důvod o tom říkat cizím lidem.

You XiaoMo si netroufal ve vesnici příliš dlouho prodlévat. Bál se, že by je do toho ještě víc zapletl. Také jen co získal informace, co chtěl, spolu s Ling Xiaoem odešel.

Než odešel, nechal rodině jeho strýce pár magických pilulek nízkého řádu, neboť nebyli schopní použít pilulky středního a vysokého řádu. Ty magické pilulky byly tělu prospěšné a některé dokonce dokázali člověku prodloužit život, takže by se vážně dožili sta let.

Starý muž se zdráhal se s You XiaoMoem rozloučit, ale stejně mu dovolil odejít.

V den jejich odchodu je ten starý muž obzvláště doprovodil až k bráně vesnice.

You XiaoMo se na každém kroku opakovaně ohlížel. Za těch pár krátkých hodin už tohoto starého muže považoval za svého pradědečka. A jelikož se zdráhal rozloučit, nakonec ho Ling Xiao odnesl.

„Dej mě na zem, umím chodit,” protestoval You XiaoMo.

Ling Xiao ho neposlouchal. Teprve když už byli tak daleko, že vesnici Broskvový Květ nebylo vidět, ho Ling Xiao pustil.

You XiaoMova sedinka narazila do země a on ze sebe vypustil „au”.

Ling Xiao ignoroval jeho plačtivý pohled a zahloubaně řekl: „Zdá se, že to je, jak Ye Han řekl. Rozhodně nás hledají dvě nebo více skupin.”

You XiaoMo spolkl otázky, co měl užuž na jazyku, a místo toho se dotázal: „Proč říkáš něco takového?”

Ling Xiao odpověděl: „Ty hlupáku. Kdyby ten Dong Shen byl člověk, co zašel do vesnice Broskvový Květ, měl by vědět, jak se jmenuješ. Ale z těch tehdejších okolností je jasné, že to nevěděl. A proto z tvého strýce vytáhl informace někdo z jiné skupiny.”

To bylo logické!

You XiaoMo přikývl. „Takže by měli hledat moji dimenzi.”

To nejcennější, co na sobě původní You XiaoMo měl, ještě než se přidal k sektě TianXin, byla ta modrá slzička dimenze. Kromě toho nic jiného nenašel.

A proto si byl jistý, že měli spadeno na jeho dimenzi. A že ta dimenze byla pravděpodobně jediná památka, co mu ten jeho takzvaný otec zanechal.

„Promluvme si o tom, až se vrátíme,” řekl Ling Xiao. „A když už jsme u toho, mám jednu otázku.”

„Jakou otázku?” zeptal se You XiaoMo, neboť to nechápal.

Ling Xiao se podíval na You XiaoMoa a celý zářil. „Vypadá to, že jsi s vesnicí Broskvový Květ celkem neobeznámený. Copak to není tvoje rodiště, kde jsi žil přes deset let?”

You XiaoMo se ze všech sil snažil nasadit neutrální výraz a lhostejným tónem řekl: „Och, to proto, že jsem se v minulosti omylem udeřil do hlavy. Poté, co jsem se probral, jsem byl nějakou dobu jako ve snách a na některé věci si moc jasně nepamatuju. Dokonce jsem zapomněl i na to, jak jsem se dostal do sekty TianXin, a později mi o tom řekl Jiang Liu.”

Říct něco takového nebyla lež. Když se tenkrát probral, jako prvního spatřil svého kolegu vesničana Jiang Liua. A některé své vědomosti získal od něj.

Ling Xiao přimhouřil oči. „Jak ses uhodil do hlavy?”

You XiaoMo se poškrábal ve vlasech. „Moc jasně si na to nevzpomínám, ale myslím, že jsem omylem zakopl o kámen.”

Ling Xiao ho naráz přerušil: „Zakopnout dokonce i za chůze je vážně tvůj styl.”

You XiaoMo: „...”

Prostě tomu jen tak uvěřil?

Vzhledem k tomu, že se You XiaoMo dostal přes tuto překážku, usoudil, že Ling Xiaa omluví za to, že naznačoval, že byl hloupý.

Ti dva zrychlili tempo. Ling Xiao měl v plánu se přímo vrátit na akademii DaoXin, ale You XiaoMo se chtěl osobně rozloučit se Zhao DaZhouem a ostatními. A tak se ti dva znovu vrátili do sekty TianXin.

Ve stejné době šla ta skupina, co You XiaoMoa následovala na Jih, znovu vyhledat sektu TianXin. Nezdolná síla toho muže ve středním věku okamžitě polekala všechny odborníky ze sekty TianXin.

Zhou Peng okamžitě vedl své lidi a pospíšil si na náměstí. Bylo to to samé náměstí, kde se odehrála válka, kdy sekta QingCheng přišla zaútočit na sektu TianXin. Také to bylo místo, kde zemřel Tang Fan. Když Zhou Peng na náměstí spatřil čtyři známé tváře, poklesl na duchu. „To jste zase vy? Můj mistr Ye už vám řekl, kde se junior You nachází. Co dalšího ještě chcete?”

Mladík se po něm pohrdlivě podíval a brzy chladně prohlásil: „Přivolej sem Zhao DaZhoua a You XiaoMoa.” Už jim došlo, že jedna z osob, s kterou se Zhao DaZhou vrátil, byl ten člověk, kterého hledali.

Správně. Tahle skupina byla ta, co předtím přišla sektě TianXin zaklepat na dveře!

Ale tentokrát se dalo říct, že se na tuto situaci vážně hodilo rčení: člověk převrátí všechno vzhůru nohama, jen aby to našel, kdy to nejméně čeká. Dělali si starosti, jak proniknou do akademie DaoXin. Kdo by si ovšem pomyslel, že jejich cíl vlastně jen tak vyjde ven?

„Radši byste nás neměli tak moc šikanovat.”

Jakmile si Zhou Peng vyslechl, co řekli, měl svou teorii, že už věděli, že se You XiaoMo a ostatní vrátili. Ačkoli nevěděl, jak se k té informaci dostali, ať si nemyslí, že tentokrát budou znovu dělat kompromisy. Posledně jim to řekli, protože neměli na výběr.

Jen co muž ve středním věku zaslechl, co Zhou Peng řekl, v klidu poznamenal: „Tato nevýznamná sekta TianXin si troufá být před tímto starým pánem tak drzá. Vypadá to, že si odmítáte připít, jen abych vás přinutil vypít celý džbán.”

Zhou Peng na toho muže ve středním věku najednou se strachem zíral.

Posledně by se nepoddali, kdyby tento muž ve středním věku nebyl příliš silný.

Ačkoli po tom setkání zoufale trénovali, v sektě TianXin se stále neobjevil odborník, co by se mu mohl rovnat. Jejich nejsilnější kultivátor byl jenom v Královském řádu na vrcholu sedmi hvězd, ale tento muž ve středním věku byl odborník Císařského řádu. Byl to až příliš velký rozdíl.

Zhou Peng promluvil s neměnným výrazem: „Pane, uznávám, že jsi vážně silný. Sekta TianXin se ti možná jeví jako zrnko prachu, ale není to kost, která by se dala nějak zvlášť okusovat. Pokud ti má maličkost může něco poradit, pořád máš čas odejít. Jinak sklidíš, co sis zasel, a na téhle kosti si vylámeš zuby.”

Muž ve středním věku zvedl ruku, ale zarazil se a těma svýma zdrženlivýma očima se s náznakem překvapení díval na Zhou Penga.

Zdálo se, že tento člověk byl od posledně trochu jiný. Měl větší sebevědomí a byl v něm náznak nátlaku. Proč se tak moc změnil? Mohlo by to být proto, že se vrátil ten mág You XiaoMo, takže se mu teď ulevilo?

Muž ve středním věku měl pocit, že tento nápad byl až příliš absurdní. Zahlížel na Zhou Penga a chladně si odfrkl. „To je ale bluf. Jelikož si přeješ zemřít, tento starý pán ti to přání splní.”

„Co chceš splnit, ty starý nevědomče? Pokud se chceš vypořádat se sektou TianXin, nejprve se budeš muset dostat přes mě.” V té chvíli se ve vzduchu ozval zvuk podobný hromu.

Všechny to omráčilo. V mžiku přes obzor proletěl rudý stín, co vypadal jako meteor, a přede všechny přiletěl. Byl to nový člen týmu Qiu, Lan Qiu, Pták pýchy oděný v rudé brokátové róbě, vážně to byl absurdní styl oblékání.

Všichni kromě Zhou Penga na něj zírali.

Muži ve středním věku se mírně zkroutila tvář. Při svém úsudku dokázal přirozeně prohlédnout LanQiuovu původní podobu a sílu. Předtím tohoto Ptáka pýchy neviděli a najednou měl neblahé tušení. Ten muž ve středním věku měl vždycky pocit, že se situace nevyvine tak prostě. A zdálo se, že teď už to přesáhlo jeho očekávání.

Lidé ze sekty TianXin už začali živě diskutovat o původu Lan Qiua.

„Ty ošklivče, nezasahuj do téhle záležitosti, to se týká jenom sekty TianXin a nás. Jelikož jsi Zvíře sedmi hříchů, určitě už jsi slyšel o Údolí YinYang. Pokud nechceš, aby tě Údolí YinYang zabilo, zmizni tomuto mladému pánu z očí.”

Mladíka mírně polekalo, když se od muže ve středním věku doslechl, že ta osoba, co dorazila, byl Pták pýchy. Ale brzy si opovržlivě odfrkl. A co, že to bylo Zvíře sedmí hříchů? Dokonce i Císařské zvíře muselo Údolí YinYang prokázat trochu té zdvořilosti.

Údolí YinYang? LanQiuův výraz se nepatrně změnil.

Sestoupil z Vyšší říše a přirozeně o Údolí YinYang slyšel. Ale ve skutečnosti ho nepolekala ta dvě slova, ale ta velká moc za Údolím YinYang.

Pokud byli z Údolí YinYang, mohlo by to být otravné.

„Pokud jsi vyděšený, měl bys nám toho člověka vydat. Tento mladý pán možná dokonce popřemýšlí o tom, že sektu TianXin nechá na pokoji.” Mladík zpozoroval změnu ve výrazu Ptáka pýchy a bezděky se pohrdavě usmál. Jak se dalo čekat, byla to jen skupina podřadných stvoření.

LanQiuovi se v očích vražedně problýsklo. Ze všeho nejvíc nenáviděl, když mu ostatní nadávali do ošklivců. A co že to byli lidé z Údolí YinYang?! Tady byli ve Střední říši! Holobrádek s mlíkem za ušima si vlastně troufl tady ukazovat svou moc před tímto seniorem?!

„Pozor!” vykřikl muž ve středním věku najednou a hned se objevil před mladíkem, aby vykryl LanQiův pokoutný útok.

Ten útok v sobě nesl korodující podstatu, sálala z něj popelavě šedá zář, co bylo těžké zpozorovat. V obranném štítu, co muž ve středním věku vytvořil svou duchovní mocí, se okamžitě propálila díra.

--------------------------------------------

~ Ling Xiao samozřejmě došel ke správnému závěru. Jestli to ovšem opravdu svedl na YXMovu hloupost, to se ještě uvidí... ~

~ Se divím, že jsou v kultivačním světě i lidé, co se dožijí pokročilého věku. Protože ti mladí jsou jeden jako druhý zbrklí a namyšlení... ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>