LMW - kapitola 338

Kapitola 338 – Polapený mladý pán

Za pár hodin Ling Xiao a You XiaoMo dorazili na území sekty TianXin. O něco dál bylo velké náměstí, ale v té chvíli Ling Xiao zpomalil svůj let.

You XiaoMo si tuto abnormálnost uvědomil a překvapeně vzhlédl a zeptal se: „Co se děje?”

Ling Xiao nepatrně přimhouřil oči. „Copak nevidíš, že se atmosféra kolem sekty TianXin změnila?”

Jak to You XiaoMo zaslechl, zhluboka se nadechl a zrovna když chtěl užuž promluvit, bum, do hlavy jej jemně udeřila ruka...

„To bolí...” řekl You XiaoMo, zatímco mu po tváři tekly slzy jako nudle. Rukama si zakryl hlavu.

„Hlupáku, myslíš, že atmosféru vyčicháš?” zakřičel Ling Xiao smíchy.

You XiaoMo se na něj žalostně podíval, byl kreativní, jasné!

Během těch dvou dnů, co byli pryč, někdo přišel do sekty TianXin dělat problémy a místem toho incidentu bylo velké náměstí. Dokonce takhle z daleka dokázali říct, že tam čelily dvě strany a jedna ta strana byla evidentně Zhou Peng a ostatní.

Jakmile You XiaoMo jasně spatřil, kdo se to s nimi začal prát, čelist mu téměř klesla až k zemi.

„To si ze mě děláš srandu, proč by tu ti lidi byli?” vykřikl You XiaoMo, když si uvědomil, že ti, co měli být ve městě Yan, byli vlastně tady v sektě TianXin. Nemohl přece za bílého dne vidět duchy, no ne?

Ling Xiao pozvedl obočí a řekl: „Vypadá to, že nás sem následovali.”

You XiaoMo v nevíře odpověděl: „Pokud nás následovali, jak to, že jsi o tom nevěděl?”

Jak to Ling Xiao zaslechl, vysvětlil: „Transportační kruhy mají různé načasování. Bez ohledu na to, jak daleký mám dosah, nedokázal bych zjistit, že byli v jiném transportačním kruhu.”

Jakmile dorazili na Jih, nenašli nikoho, kdo by je pronásledoval, takže toto bylo jediné vysvětlení.

Ten muž ve středním věku byl zhruba stejně silný jako Dong Shen. Nebylo možné, že by je minul.

You XiaoMo toto vysvětlení zdráhavě přijal. Ale pokud to tak vážně bylo, mohli si být celkem jistí, že i posledně přišli dělat sektě TianXin problémy oni.

Dorazili ani příliš brzy, ani příliš pozdě. Boj na náměstí dosahoval svého vrcholu. I když měla sekta TianXin pomoc Ptáka pýchy, stejně byli v nevýhodě. A to jenom proto, že ten mladý muž měl životem provázané démonické zvíře 9. řádu a také na své straně měli kultivátora Královského řádu. Jejich tým byl velmi silný.

Ačkoli byl LanQiu v 10. řádu, stejně byl na nižší úrovni než ten muž ve středním věku. Mohl s ním soupeřit jen díky tomu, že byl démonické zvíře. Ale jak se boj protahoval, rozdíl mezi nimi byl víc a víc zjevnější.

Jak to mladý muž spatřil, vítězoslavně se usmál. „Když jste se postavili tomuto mladému pánu, už bylo o vašem osudu rozhodnuto. I kdybyste teď padli na kolena a žadonili, stejně to nebude mít smysl.”

„Vážně?” Najednou se mu hned vedle ucha ozval lehký smích.

Tvář toho mladého muže se změnila. Užuž se tomu chtěl vyhnout, ale ke kůži na útlém krku se mu přitiskla ostrá čepel. Ta chladná, a přesto ostrá hrana mu přišla, jako že mu pročísne maso.

Znovu se ozval ten smích. „Ech? Mladý pane, proč neutíkáš?”

Mladý pán měl tvář sinalou vzteky.

You XiaoMo přišel k tomu mladému pánovi a věnoval mu zářivý úsměv. „Když ses postavil tomuto mladému pánu, už bylo o tvém osudu rozhodnuto. I kdybys teď padl na kolena a žadonil, nenechám ti to projít jen tak.”

V reakci na to na něj ten mladý muž nemilosrdně zíral.

You XiaoMo se usmál. Zbožňoval, když proti nim použil jejich vlastní slova, takhle se prostě nemohli nenaštvat.

Když domluvil, zakřičel k ostatním, co stále ještě litě bojovali: „Hej ty strýčku, přestaň bojovat, jinak udělám chybu a zanechám na krku tvého mladého pána zranění.”

Když muž ve středním věku spatřil, že je mladý pán v rukou nepřítele, nepatrně pochybil a LanQiu využil té příležitosti k útoku, takže muž ve středním věku vyzvrátil krev. Když chtěl LanQiu pokračovat, muž ve středním věku už nechtěl bojovat.

„Nech mladého pána na pokoji!” zakřičel na You XiaoMoa, co držel mladého muže jako rukojmí, jeden náctiletý.

You XiaoMo se na něj opovržlivě podíval. Jenom hlupák by ho pustil.

Najednou Ling Xiao promluvil: „Ach, omlouvám se, ruka se mi trochu zatřásla.”

Když ten náctiletý spatřil, že čepel řízla do krku mladého pána a že z něj kapala horká rudá krev, okamžitě přestal mluvit. Už si netroufal udělat nic zbrklého.

You XiaoMo se smíchem řekl: „Tak to má být. Když už si musíme promluvit, měli bychom se na to posadit. Proč všechen ten jekot, to nevíte, že nás to snadno vyleká?”

Náctiletý cítil v ústech pachuť krve. Snadno se vylekají, ale přitom drží mladého pána jako rukojmí?

„Co chcete?” Muž ve středním věku se tvářil ošklivě. Každý, kdo měl absolutní výhodu a pak o ni najednou přišel a měl navrch jeho nepřítel, by se pravděpodobně netvářil pěkně.

You XiaoMo odpověděl: „Prostě se vzdejte.”

Než mohl muž ve středním věku promluvit, mladý muž naštvaně zakřičel: „Leda tak ve snu.”

You XiaoMo se podíval po Ling Xiaovi.

Ling Xiao výhrůžně oddálil čepel od mladého muže a ten se pak zatvářil překvapeně, když mu odsekl jednu ruku. Vytryskla čerstvá, rudá krev, trochu z toho mrazilo.

Mladý muž ze sebe vydal zvuk hrůzy.

Dokonce i You XiaoMo se trochu zachvěl. Jen chtěl, aby mu Ling Xiao trochu ukázal, ale nemyslel si, že by mu rovnou usekl pravou ruku.

Mladý muž ze sebe vypravil pronikavý a krutý hlas: „Strýčku Chengu, zabij mě, už kvůli mně. Chci je mrtvé!”

Když domluvil, Ling Xiao mu usekl druhou ruku. Tentokrát to dělal pomaleji, neboť mu odsekával prst za prstem a pak až celou ruku. Takhle byla ta bolest o stokrát intenzivnější.

Muž ve středním věku měl za úkol mladého muže chránit, takže nemohl jen tak sledovat, jak mu ubližovali. Nakonec se stejně vzdal, ale až poté, co jej LanQiu propleskl.

Mladý muž ještě stále ječel, a tak You XiaoMo zvedl ruku a klepl ho do hlavy. A všude bylo zase ticho.

Ling Xiao zapečetil duchovní moc muže ve středním věku a dalších dvou kultivátorů v Královském řádu a pak je hodil do podzemní cely.

A přesně takhle ta velkolepá bitva ustala.

Zhou Peng si původně myslel, že to bude tuhý boj, nečekal, že jeho První senior dorazí včas. Kdyby nebylo těch dvou, sekta TianXin mohla závažně utrpět. Ale ti, co sektě TianXin vyhrožovali, byli konečně vymýceni, takže to napětí z posledních pár dní vyprchalo. Zhou Peng a Ye Han si konečně mohli oddechnout.

Když se You XiaoMo a Ling Xiao dali zase dohromady, usoudili, že skupinu mladého muže vezmou s sebou. Stejně neměli v plánu zůstat dlouho. Měli volno jenom měsíc.

Než druhého dne odešli, You XiaoMo strčil Zhao DaZhouovi nádobu s magickými pilulkami. Byly to pilulky, co mu mohly pomoct při tréninku, při levelování a také nějaké pro roztomilého tygříka.

A tak když se rozloučili, odešli ze sekty TianXin. Ale s návratem nijak nespěchali.

Po cestě do města NanYe spolu Ling Xiao a You XiaoMo zašli do dimenze. A tam byli čtyři vězni, co měli zapečetěnou duchovní moc.

Ještě se z toho šoku nevzpamatovali.

Muž ve středním věku se na Ling Xiaa díval se strachem. Vlastně ho špatně posoudil. Tento maskovaný muž byl vlastně v kultivaci nad ním. To dokázal říct právě díky této dimenzi.

„Tehdy na plošině LeiTian, to tys nám zhatil plány?” Jak si muž ve středním věku vzpomněl na jejich vztah se Zhao DaZhouem, konečně si vzpomněl i na ten incident.

„Máš pravdu, byl jsem to já,” přiznal Ling Xiao velkoryse.

Mladý muž litoval svého rozhodnutí. Kdyby věděl, že sekta TianXin měla někoho takto silného, nepronásledoval by je tak nemilosrdně. Vždycky si myslel, že síla strýčka Chena byla na vrcholu této říše.

Muž ve středním věku věděl, že neměli žádnou výhodu, a tak se zeptal: „Co ve skutečnosti chcete?”

Ling Xiao se zasmál.

You XiaoMo řekl s malým úsměškem: „Skoro jsem zapomněl, já se jmenuju You XiaoMo.”

Ta skupina čtyř: „...”

You XiaoMo pokračoval, jako kdyby nic neviděl: „Slyšel jsem, že mě hledáte, takže co po mě chcete?”

Muži ve středním věku se nepatrně změnil výraz, jako kdyby si na něco vzpomněl.

You XiaoMo věděl, že nebudou mluvit tak snadno, ale on nikam nespěchal. Měli spoustu času.

Ling Xiao šel rovnou k věci: „Já se budu ptát a vy mi odpovíte. Pokud ne nebo zalžete, jedna otázka jedna ruka. Až nám ruce dojdou, přijdou na řadu nohy.”

Když si mladý muž vzpomněl, jak mu tento muž beze změny výrazu uťal ruku, zachvěl se a přisunul se blíž k ostatním. Ačkoli si mohl ruku nechat dorůst s pomocí Kostirostné pilulky, stejně to bude nesmírně bolet. Jelikož za celý svůj život vyrůstal bez starostí, nebude moct takovou bolest tolerovat.

Než mohl Ling Xiao znovu promluvit, You XiaoMovi se rozsvítilo v hlavě a zastavil ho. „Mám dobrý nápad, co jim dokáže zabránit ve lhaní!”

Ling Xiao na oplátku pozvedl obočí. „Jaký nápad?”

You XiaoMo odpověděl: „Každého vyslechneme a pokud se jejich odpovědi budou lišit, lžou.” Zdálo se, že jenom mladý muž a muž ve středním věku něco věděli, takže se mohli prostě zaměřit na ty dva.

Ling Xiao se trochu zasmál a ušklíbl a řekl: „To není špatný nápad.”

Pak muže ve středním věku zavedl na jiné místo a vyslechl ho.

You XiaoMo pak přistoupil k mladému muži, co byl kvůli ztrátě krve celý bledý, a řekl: „Odkud jste přišli?”

Mladý muž zavřel oči. Myslel si, že se ho You XiaoMo zeptá na to, proč ho pronásledovali. Odpověděl: „Z vyšší říše.”

Stejně dobře nemusel vůbec odpovídat, protože ta odpověď byla úplně k ničemu.

A tak se You XiaoMo zeptal znovu: „Proč mě chcete polapit?”

Mladý muž: „...”

You XiaoMo nevěděl, co si ten mladý muž myslel, a tak předpokládal, že nechtěl odpovědět, a tak pokračoval: „Ještě nikdy jsem nikomu neřezal prsty u nohou, takže možná budu trochu nešikovný, ale měj se mnou strpení, dobře?”

Mladý muž okamžitě odpověděl: „Protože máš u sebe poklad.”

--------------------------------------------

~ A už to z nich leze... Co z toho nakonec vznikne, se dozvíme příště. ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>