Kapitola 40
V autě si Zhou YunSheng zakryl tvář a vybuchl tichým smíchem. Musel říct, že ať už si člověk myslel, že je tři sta tisíc hodně nebo jen pár drobných, vytáhnout štos bankovek a otřískat ho někomu o tvář byl vážně skvělý pocit. Zvláště pak ten Ji HanYuův žalostný a lítostivý výraz, to bylo to nejlepší pobavení.
Udělal z Lin ChengZea děvku, a tak mu Zhou YunSheng pomohl vyhnout se nástrahám a zároveň s tím pozvedl jeho postavení do cudných výšek. Nejenom že teď Ji HanYu nemohl v pokoji zůstat s Fang YouRanem, dokonce na Lin ChengZea po celý život nezapomene. Když bude nevyhnutelně čelit nejtemnějším stránkám světa, vzpomene si na minulost a bude mít pocit, že jenom Lin ChengZeova láska a oddanost byla ta nejvíce nezištná a nejvzácnější láska, které se mu kdy dostalo.
Od teď bude Lin ChengZe jeho čistě bílým měsíčním světlem, sladkostí jeho srdce. Kdykoli pomyslí na to, co pro něj Lin ChengZe udělal, zabolí ho u srdce. Co byl zvrat? Tohle byl ten nejdůkladnější zvrat vůbec.
Cao MoKun viděl, jak si zakrýval tvář, jak se mu třásla ramena, a myslel si, že brečí. Bezmocně ho vtáhl do náručí a pomalu řekl: „Baby, nebreč, takový člověk není tvých slz hoden.”
Zhou YunSheng ztuhl, ale nic neřekl.
Cao MoKun pokračoval: „Baby, nejsi můj mazlík a já vážně nejsem starý chlap, ještě mi není ani třicet.”
Zhou YunSheng k němu vzhlédl, na řasách mu viselo pár slz, co zrovna vymáčkl.
Cao MoKun byl trochu nervózní kvůli tomu, co hodlal říct dál. Chtěl si vytáhnout cigaretu, ale věděl, že Lin ChengZe ten pach nenáviděl, a tak se toho zdržel. Pokračoval v řeči: „Baby, ta transakce... se ruší, můžeme začít znovu a vybudovat si zdravý, rovnocenný a šťastný vztah, co myslíš?”
Zhou YunSheng na něj dlouho zíral, pak zabořil tvář do paže a zamumlal: „Nemyslím si, že to bude fungovat. Všichni ví, že si lidi vydržuješ jenom tři měsíce. Dokonce ani tvůj vlastní synovec nevydržel, jak bych si mohl věřit, že s tebou budu? Zrovna teď chci jen pilně studovat, dostat se na dobrou univerzitu a najít si bezpečnou a stabilní práci.”
Cao MoKun věděl, že mu Ji HanYu zlomil srdce. Že v tuto chvíli nedokázal nikomu věřit. Bezmocně si shrnul vlasy dozadu a povzdechl si. „Co kdybychom začali jako přátelé? Abys viděl, jak dlouho vydržím. Neměli jsme dobrý začátek, ale můžeme mít dobrou budoucnost.”
Zhou YunSheng byl chvíli zticha a nakonec kývl a pak rychle dodal: „Tak mi nejdřív musíš vrátit můj šek.” Jeho finanční situace byla stále chabá, v podstatě neměl ani vindru.
Cao MoKunovi se ulevilo. Bezděky se zasmál a slíbil mu to. A pak ho políbil do jemných vlasů.
Ji HanYu dřepěl před Caovými dveřmi více než měsíc. Neodešel dokonce ani na Nový rok a konečně na Zhou YunShenga narazil, když se s Cao MoKunem vrátil z dovolené.
„Baby, jdi napřed, já si s ním promluvím.” Cao MoKunovi se nelíbilo, jak se Ji HanYu na jeho milence díval tak horoucím pohledem.
Zhou YunSheng přikývl a jak prošel kolem, jen se po Ji HanYuovi letmo podíval.
Ji HanYu ho chtěl následovat, ale studený pohled jeho strýčka ho zmrazil.
„Sedni si, jak se ti poslední dobou vede s tím tvým malým přítelem?”
„Nejsem s ním.”
„Proč ne? Copak jsi neřekl, že ho miluješ?” vysmíval se mu Cao MoKun, byl v tom náznak šoku.
Jak by mu mohlo být s Fang YouRanem příjemně po tom, co se stalo? Jen se na něj podíval, okamžitě pomyslel na ty čisté, rozházené rudé bankovky. Pomyslel na Lin ChengZeovy rudé oči, na ten jeho zoufalý, smutný pohled. Ta scéna ho opakovaně týrala a nemohl kvůli tomu v noci spát.
Byl celý skleslý. Z kapsy vytáhl šek. „Strýčku, tady je milion. Prosím, nech Lin ChengZea jít.”
Cao MoKun se usmál a pak si povzdechl. „HanYu, jsi tak naivní. Myslel sis, že by sis ho mohl koupit zpět? Kromě toho já tyhle peníze nepotřebuju. Po pravdě řečeno koupit si lásku za 300 tisíc byla ta nejúspěšnější investice, co jsem v životě udělal. Kdykoli na to pomyslím, chci si otevřít láhev šampaňského a oslavovat.”
Tvář toho muže, plná štěstí a potěšení, Ji HanYua hluboce bodala, ale byl bezmocný. Dlouho tam bez pohybu stál, pak šek sklidil a odešel od Caových dveří.
Začal nový semestr a spolu s ním přišel obrovský senzační skandál. Skupinu dětí z bohatých rodin zachytili v nemorálních pozicích a ty fotky někdo nahrál na fórum. Bylo to obrovské, ta scéna byla excentrická, na podlaze byly rozházené kondomy, lahve od alkoholu a drogy.
V té době byly volby v kritickém stavu, Ministerstvo spravedlnosti věnovalo těm fotografiím velkou pozornost a rychle to prošetřilo. Zhou YunSheng už se naboural do monitorovacího systému toho klubu a vymazal sebe a Cao MoKuna, takže to na ně nemělo vliv.
Wang Jieho si zavolali do ředitelny. Čelil obvinění ze zneužívání drog a jejich překupnictví. Studenti měli nové téma k drbům.
Ji HanYu se na ty fotky také podíval. Pomyslel na to, jak by i Lin ChengZea strčili do těch hromad těl, kdyby se tam jeho strýček nedostal včas. Po celém těle se orosil vrstvičkou studeného potu. Teď si vážně nedokázal vzpomenout, proč se rozhodl použít tak zlovolnou metodu, jak Lin ChengZea zničit.
Byl to záchvat šílenství!
Představil si, jak se na něj Lin ChengZe díval výsměšným pohledem, a srdce mu znovu ochladlo lítostí. Konečně sebral odvahu vejít do třídy. Doufal, že se Lin ChengZeovi omluví, ale zjistil, že jeho místo bylo prázdné. Čekal pár dalších hodin, ale neobjevil se. Po vyučování se na něj vyptal a zjistil, že se přihlásil ke studiu v zahraničí. Před pár dny mu to schválili.
To měl v úmyslu se s ním už nikdy znovu nesetkat? Zíral nahoru na šedou oblohu. Ji HanYu konečně pochopil ten pocit zoufalství.
Za pět let, země C, pětihvězdičkový hotel.
Ji HanYu, z kterého se stal zbohatlý podnikatel, vešel do haly se svou sekretářkou a pozdravili se s organizátory banketu. Ve 22 letech už byl vysoký, měl 188 cm a měl tělo jako model na obálce časopisu. Dětský tuk ustoupil a odhalil mnohem vyspělejší a pohlednější tvář.
Stál tam se sklenicí šampaňského, ty jeho melancholické oči lidi okouzlovaly.
„Nemám kravatu nakřivo?” zašeptal ke své sekretářce. Často pokukoval po dveřích.
„Ne, jste velmi pohledný, mám toho nejpohlednějšího šéfa!” Sekretářka uměla velmi dobře lichotit, ale s Ji HanYuem to ani nehnulo.
Znovu se podíval ke dveřím a pak zíral. Tvář se mu pomalu zachmuřila.
„Jdu támhle.” Odložil sklenici a přikráčel k jednomu číšníkovi, co v koutku nesl podnos.
„Co tady děláš? Co chceš dělat?” procedil mezi zuby.
„J-já, slyšel jsem, že přijde Lin ChengZe, chci se s ním setkat a omluvit se mu. Chci, aby mi odpustil.” Fang YouRanovi zrudly oči, vypadal velmi uboze.
Ale to jeho smutné vzezření Ji HanYua vůbec nedojalo. Plamenně mu vyhuboval: „On tvoji omluvu nepotřebuje. Jen si kvůli tobě vzpomene na ty nesnesitelné vzpomínky. Neotravuj ho, jasné? A ani mě neotravuj, prosím tě!”
„Pokud si kvůli mně vzpomene na špatné vzpomínky, co potom ty? Jaký má z tebe dojem? To ty jsi celou tu katastrofu začal!” Fang YouRan se nechtěl jen tak vzdát.
Ji HanYu mu neodpověděl. Pomalu mu pustil límec a odešel. Tvář měl popelavou.
„Šéfe, jste v pořádku?” Sekretářka ho ustaraně vzala za paži a užuž ho chtěla přemlouvat, aby si šel odpočinout do salonku, když za sebou zaslechla hlasitý rozruch. Když někdo řekl „Ach, přišli pan Cao a Lin ChengZe”, otočila se.
Sekretářka se o pana Caa nezajímala, ale byla fanynka Lin ChengZea. Okamžitě zapomněla na problémy svého šéfa a natáhl krk, aby přes ten dav viděla. Pustila se do povzbuzování: „Ach, to je Lin ChengZe! Nejlepší model Lin ChengZe, ach můj bože!”
Organizátoři dělali v davu uličku a brzy se ukázala mladá, pohledná a výjimečná tvář. On a vyšší muž vedle něj měli stejný styl obleku a měli stejné prsteny a hodinky. Vzájemně se na sebe dívali s takovou něhou, že pro ostatní bylo těžké je oslovit.
Sekretářka se chopila za srdce a rozplývala se před svým šéfem: „Šéfe, pamatujete si na Lin ChengZeovu debutovou reklamu? Bylo to na ten parfém Extravagance! Bože, ten muž je prostě tak nefér krásný! Poté, co tu reklamu odvysílali, Extravagance byla vždycky vyprodaná. Lituju, že jsem si jednu nekoupila, když jsem měla šanci!”
Pamatovat si na to? Jak by si na to nemohl pamatovat? Tu reklamu natočil proto, aby mu pomohl. Ji HanYu se zatvářil ztraceně. Ačkoli se na domácí scéně ta reklama nemohla vysílat, na trzích v Evropě a Americe způsobila obrovské vibrace. Její oblíbenost nevyhnutelně ovlivnila i zemi C. Od té chvíle, co ji Ji HanYu viděl online, měl bezesné noci, dokud se na ni znovu nepodíval. Jako kdyby nemohl spát, pokud se na toho muže v reklamě nedíval.
Lin ChengZe nenáviděl v jídle zelené papriky. Když pil mléko, vždycky mu dělalo knírek. Když přišel domů, vždycky boty skopl do kouta. Kdykoli o něčem přemýšlel, okusoval tužku... ...Během těch posledních dvou měsíců, co spolu strávili, si myslel, že o Lin ChengZea ztratil zájem. Ale ve skutečnosti ho to k tomu chlapci hluboce přitahovalo. Každý jeho nepatrný výraz i chování měl vyryté do srdce.
Myslel si, že se o něj Lin ChengZe nestaral, a tak jen na něj pomyslel, pohrdal jím. Ale teď byly jeho pocity jasné, ale jeho lítost se nedala napravit. Když o něj přišel, konečně si uvědomil, jak rozkošný a důmyslný ten chlapec byl. Kdyby si ho vážil, když měl šanci, jak šťastní teď mohli být?
Zatímco se Ji HanYu oddával svým lítostivým vzpomínkám, další slova jeho sekretářky mu zatloukla poslední hřebíček do rakve.
„Bože, nejenom že je bezvadný navenek, dokonce i srdce má dobré. Když měl pan Cao autonehodu a doktoři si mysleli, že už nikdy nebude moct chodit, vlastně se médiím přiznal a řekl, že se o pana Caa bude po zbytek svého života starat. Jak romantické! Vzpomínám si, že když se pan Cao objevil v tom jednom pořadu, moderátor se ho zeptal, jak získal odvahu se znovu postavit. A pan Cao řekl, že omylem spatřil své telefonní číslo v mobilu svého milence. Jeho kontakt byl pod jménem 'Věčný milenec'. Řekl, že ho to tak dojalo, že se zaradoval a snažil se ze všech sil. Tak jsem u toho brečela. Ani v takové těžké situaci ho Lin ChengZe neopustil. Pan Cao má takové štěstí, že ho má. Šéfe, nemám pravdu?”
Sekretářka padala do mdlob a letmo se podívala po svém šéfovi. Ale šokovalo ji, když spatřila, že měl oči zarudlé a plné nepatrných slz.
„Potřebuju si odskočit.” Ji HanYu honem odešel z haly, aby si našel prázdnou místnost. A tam si vyplakal srdce. Konečně znal, jak upřímné a vřelé pocity odvrhl. Štěstí měl na dosah ruky, ale on se ho bez milosti zbavil. Od teď se už nikdo nebude moct vyrovnat té lásce, co mu ten chlapec dal.
Hluboce toho litoval, ale napravit minulost nešlo.
----------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat