Jablko Pokušení: LMW - kapitola 300

Kapitola 300 – Slib @

You XiaoMo se ztuhle usmál. Chtěl se od Ling Xiaa dostat, ale Ling Xiaova paže se mu kolem pasu ovíjela jako ocelová svorka a lapila ho tam. Druhou rukou mu tančil po těle a rozpaloval mu nervy. Nešťastně si uvědomil, že jeho touha tam dole už začala vzrůstat.

You XiaoMo neměl ponětí, že měl tak citlivé tělo. Ling Xiao ho jen trochu poškádlil a on už na to reagoval.

Nepohodlně se ošil, ale všiml si, že se zdálo, že ten tvrdý předmět přitlačený k jeho zádům byl naprosto vzpřímený. Skrz látku sálalo horko, až se kvůli tomu žáru střásl.

You XiaoMo zčervenal. „O j-jakém slibu t-to mluvíš?”

Ling Xiao pozvedl obočí. „Och? Nevzpomínáš si?”

You XiaoMo přísahal, že kdyby si troufl říct, že si nevzpomínal, Ling Xiao by „to” dělal, dokud by si nevzpomněl. A tak řekl: „Vzpomínám, ale slíbil jsi, že mě necháš, že mě necháš...”

Jeho řeč skončila zakoktáním a už z něj nic nevyšlo.

Ling Xiao ho poplácal po zádech a vesele se zeptal: „Nechám co?”

You XiaoMo se ještě víc uzarděl.

Ling Xiao řekl: „Pokud budeš dál váhat, promarníš svou šanci.” A pak je užuž chtěl přetočit a přimáčknout ho pod sebou.

You XiaoMo ho honem přitiskl zpět. „Počkej, já... já to zvládnu, já to udělám.” Ačkoli nevěděl, jestli to zvládne, chtěl to zkusit. Kdyby to vážně nedokázal, nebude toho nijak litovat.

Ling Xiao na něj tlačil: „Tak si pospěš.”

You XiaoMo rozechvěle přesunul ruce až k jeho límci. Obvykle dokázal Ling Xiaa snadno svléknout, ale teď se chvěl. Nedokázal z něj sundat ani cíp oděvu.

Ling Xiao ho popadl za ruce. „Pokud se budeš dál takhle třást, slunce co nevidět vyjde.”

You XiaoMo žalostně odpověděl: „J-jen jsem trochu nervózní, dej mi chvilku, abych si na to zvykl.”

Ve svém minulém životě byl velmi, velmi obyčejným člověkem. Najednou se z něj stal homosexuál a teď měl být nahoře nad velmi mužným Ling Xiaoem, neměl v to žádnou důvěru. Realita se přece jenom velmi lišila od představ.

Ling Xiao se usmál a řekl: „Zdá se, že i když jsem ti dal šanci, tam dole se nedokážeš postavit.”

You XiaoMo: „...”

Nebylo to trochu moc urážlivé?

Co tím myslel, že se tam dole nedokázal postavit? Když ho jako muže podezíral z něčeho takového, velmi to bolelo. Ačkoli pod Ling Xiaoem vždycky povolně ležel, neznamenalo to, že byl jako žena. Tam dole něco měl.

You XiaoMoa to naštvalo a hned už nebyl nervózní. Přímo z Ling Xiaa strhl oblečení a odhalil tak jeho pevnou, sexy hruď. Pleť měl bílou a hedvábnou jako voda, ale zbarvenou do odstínu medu nebo trochu světlejší. Bylo to velmi svůdné.

You XiaoMo nasucho polkl.

Tohle nebylo dobré. Kdykoli spatřil Ling Xiaovo tělo, byl tváří v tvář své touze po takové kráse bezbranný.

You XiaoMo hluboce cítil, že se naprosto a docela proměnil na homosexuála. Ženy už nedokázaly udržet jeho pozornost. Místo toho měl pocit, že při pohledu na Ling Xiaovo tělo vždycky slintal.

Ling Xiao ohnul nohu a šťouchl do té věci mezi You XiaoMovýma nohama kolenem.

You XiaoMoa to polekalo, honem se zvedl, ale Ling Xiao ho znovu přitlačil dolů. Ta tvrdá hůl ho šťouchala do... Skoro kvůli tomu vyskočil do vzduchu.

Věděl, že ho Ling Xiao popoháněl, ale You XiaoMo si nemohl pomoct a třásl se. Přece jenom to bylo poprvé, co dělal něco takového.

You XiaoMo sklonil hlavu a po chvilce váhání s rudou tváří vystrčil špičku jazyka a olízl Ling Xiaovy rty. Odpusť mu, že měl tak slabé nervy, ale jako první zahájit polibek bylo až příliš trapné!

Ling Xiaovi to přišlo akorát směšné a hlavu mu přitáhl blíž k intenzivnímu polibku. Jazykem snadno vklouzl mezi You XiaoMovými zuby a lapil jeho ustupující jazyk. Bylo to, jako kdyby ho chtěl Ling Xiao pozřít. Líbal ho, až do otupění, až dokud nelapal po dechu a pak mu olízl sliny z koutku rtů. Temně, kouzelně se usmál a pak řekl: „Měl bys být člověk a ne pes, ne?”

You XiaoMo znovu zrudl, vzdorovitě na něj zahlížel a vykoktal: „C-co to říkáš? Jistěže jsem člověk. J-jen jsem se pro to snažil získat cit, to je celé.”

Ling Xiao najednou přimhouřil oči. „Tím chceš říct, že ještě nic necítíš.”

Jak to řekl, Ling Xiao zlovolně pošťouchl You XiaoMoa. Tentokrát to bylo naschvál a ta opuchlá hůl mu vklouzla přímo mezi půlky. You XiaoMo na místě ztuhl; ten pocit se jen těžko dal popsat slovy.

You XiaoMo se v duchu celý opotil. Duševně se připravil a pak se přinutil sklonit hlavu a napodobit to, jak ho Ling Xiao líbal. Chtěl ho drsně přimět, aby otevřel ústa, ale... Neměl na to odvahu a tak místo toho jen nejistě přejel jazykem po jeho rtech...

Kvůli tomuto se Ling Xiao téměř zasmál. Lapil ten zkoumající jazyk v ústech. You XiaoMo ze sebe vydal překvapený zvuk, ale nedokázal nic říct, neboť ho takhle naprosto umlčel.

Byl tak slabý!

Po tom polibku You XiaoMo ležel Ling Xiaovi na hrudi a lapal po dechu.

Nemělo to smysl; byl příliš slabý. Ling Xiao ho pozře.

Ling Xiao ho vysvlékl z oděvu a odhalil tak jeho štíhlou postavu. Kůže a postava se mu nezměnily; byl štíhlý a drobný, kůži měl jemnou a bílou, zdála se obzvláště jemná a hladká. Když byl vzrušený, nabyla růžového nádechu jako zralá broskev.

You XiaoMo přicházel o veškerý svůj rozum, tvářil se svůdně a oči měl zamlžené mlhou touhy. Nakonec to byl Ling Xiao, co musel začít jednat. Hodil zbytek jejich oděvu na zem a dovolil tak, aby jejich těla přišla do přímého kontaktu.

You XiaoMo si se zrudlou tváří uvědomil, že obkročmo seděl Ling Xiaovi na tříslech.

Bez té zakrývající látky se zdálo, že mu ten proud spalujícího žáru ještě víc zbarvoval kůži do ruda.

Zrovna když začínal panikařit, se Ling Xiao najednou chopil té věci, co měl mezi nohama. To místo už bylo oživlé vzrušením a jen po pár lehkých promnutích to ještě víc ztvrdlo.

You XiaoMo se bezděky zostra nadechl. Tenhle pocit byl až příliš, nedokázal to snést.

Ling Xiao se mu vysmíval: „Jen se na sebe podívej. A tos chtěl být nahoře.”

You XiaoMo ztuhl, začalo se mu vracet vědomí, ale netrvalo dlouho a zase mu proklouzlo mezi prsty. Celé tělo měl kvůli té prokleté ruce, co mu tam dole mnula špičku, ochablé a opřené o Ling Xiaa. To bylo místo, kde byl nejcitlivější.

Jak Ling Xiao cítil, jak se to měkké místo pevně tisklo k symbolu jeho touhy, pomalu vydechl. A pak popustil uzdu své kontroly a začal přirážet, aniž by změnil polohu.

You XiaoMoa trýznilo to intenzivní blaho, co mu kolovalo žilami, a nedokázal zdusit ty zvuky, co se mu linuly z úst.

V této poloze bylo jejich důvěrné spojení ještě hlubší než předtím. Naráželo to do jeho citlivého místa a blaženost se v něm vzdouvala jako záplava, až se mu kroutily i prsty na nohou.

Ale nedokázal se vypořádat s tou dravou touhou. Kdyby nebylo toho, že ho Ling Xiao držel kolem pasu, už dávno by se nedokázal udržet vzpřímeně.

Vážně to bylo příliš, pomyslel si You XiaoMo mlhavě.

Ačkoli už dávno očekával, že to skončí takhle, kvůli této zkušenosti měl jasno, že nikdy nebude mít šanci být nahoře.

Neměl jak překonat svůj původní náhled na tuto záležitost.

Než se poddal spánku, najednou si uvědomil, že na něco zdánlivě zapomněl.

Druhého rána You XiaoMo zápolil, aby vůbec vstal, celé tělo ho bolelo. Vzpomněl si, k čemu včera v noci došlo, a tvář mu znovu zrudla. Nakonec ho Ling Xiao zpracoval až do zhloupnutí a on mu dovolil, aby to udělal v několika různých pozicích. You XiaoMo složil hlavu do dlaní a vrátil se zpět do postele; jak se to tak vyhrotilo?

You XiaoMo o tom zamyšleně hloubal a pak se mu mozek na okamžik zastavil. Hlavou trhl nahoru a pronikavě zaječel: „Moje polovina jezera duchovní vody, ne, kde je to zvířecí vejce?”

Všude to prohledal, ale po tom vejci neviděl ani stopu.

Když Ling Xiao zaslechl ten jeho jekot, vešel dovnitř.

Jen co ho You XiaoMo spatřil, nervózně se ho vyptal: „Kde je moje vejce?”

Ling Xiaovi se vyklenuly rty: „Včera v noci jsi snesl vejce?”

You XiaoMovi zacukalo v koutcích úst. „Kde je to vejce démonického zvířete?”

Ling Xiao obrátil hlavu a podíval se za přepážku. V klidu řekl: „Pojď ven, hledá tě tvůj majitel.”

You XiaoMo se tam zvědavě podíval.

Po chvilce s bouchnutím vyskočilo kulaté démonické vejce. Pohybovalo se pomalu, jako kdyby se velmi zdráhalo.

You XiaoMo trochu otevřel pusu. Dokonce i toto nevylíhnuté démonické vejce se Ling Xiaa bálo. Zdálo se, že síla tady byla vážně zákonem, ale když pomyslel na to, co to vejce udělalo v jeho soukromé dimenzi, zuby ho od hněvu zabolely.

Jak na to pomyslel, zaskřípal zuby a řekl Ling Xiaovi: „Hoď ho do své dimenze.”

Ling Xiao se zeptal: „Jsi si jistý?”

Ačkoli byla jeho dimenze velká, nic tam nebylo.

You XiaoMo protočil očima a řekl: „Jsem si velmi jistý. Kdybych ho dal do své dimenze, možná by vstřebal i zbytek duchovní vody v jezeře.”

Ling Xiao nijak nenamítal, ale zdálo se, že vejce ano. Ale Ling Xiao mu nedal žádnou šanci a když vyskočilo, vtáhl ho do své dimenze. Tam nebyla žádná duchovní voda, ale bylo tam spoustu démonických zvířat z Rajské říše, takže pravděpodobně bylo nejlepší nechat ho pobíhat tam.

You XiaoMo zbytek té své nespokojenosti vypudil jedním povzdechem. Sejde z očí, sejde z mysli; nálada se mu konečně rozjasnila.

Po zhruba hodině odpočinku vyšli You XiaoMo a Ling Xiao společně ven.

Oddělení A podporovalo nezávislá studia, a tak tu nebyli žádní mentoři, co by jim dávali nápovědu. Cokoli chtěli vědět, museli nabýt vlastními prostředky.

--------------------------------------------

~ Chudinka YXM, potřeboval by ještě tak pár let, než by sebral odvahu LX topnout. ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy