FOD - kapitola 16

Kapitola 16

Ning WangShu už nemohl slyšet Ning SiNianovu omluvu, jen se na svého otce v tichosti díval svýma tmavýma očima.

Ning SiNian ho pevně držel, líbal ho na čele a ve vlasech. Trvalo mu pár minut, než své emoce zklidnil, a pak se tiše zeptal: „Synku, řekni mi, kdo tě uhodil, byla to Wang Ma?”

Ning WangShu se zachvěl, ale zůstal zticha.

Ning SiNian ho honem pohladil po zádech. Několikrát se opakovaně zeptal, ale Ning WangShu zůstal zticha. Konejšil ho: „Synku, neboj se. Ochráním tě.” Odmlčel se, zápasil s provinilostí, jak pokračoval: „Pokud mi to řekneš, pomůžu ti ty špatné lidi potrestat. Ale pokud se příliš bojíš promluvit, budu muset nechat strýčka Xiyana odejít...”

„Ne!” vykřikl Ning WangShu, co byl celých deset dní po sobě zticha, v panice.

Ning SiNianovi se zachvělo srdce. Přinutil se zeptat: „Co ne? Nenechat strýčka Xiyana odejít? Můžeš mi potom říct, kdo tě bil? Pokud mi to neřekneš, jak tě můžu ochránit. Jsi moje jediné dítě, můj synek. Mám tě rád. To nevíš?”

Snažil se zpomalit svá slova, aby svého syna povzbudil a ten aby polevil ve své obraně.

Ning WangShu dlouhou dobu zápolil, než zašeptal: „Nenuť strýčka odejít. Bila mě Wang Ma, ne strýček.” Konečně vzhlédl, svýma uslzenýma očima se díval přímo na svého otce.

Ning SiNian měl vlhké oči. Jak ho držel za hlavičku, znovu a znovu ho políbil a pak ho vtáhl do náručí. Jeho obezřetné chování bylo, jako kdyby našel dlouho ztracený poklad.

Kdyby nenainstaloval ty skryté kameny, pravděpodobně by stále tápal v temnotě. Kdo by si pomyslel, že skutečným viníkem byla Wang Ma, co ho vychovala? Kdyby vyhnal Wei Xiyana, jeho syn by se dostal do ještě tragičtější situace. Jeho symptomy autismu by se ještě víc zhoršily. Všechnu svou nechuť, nenávist a hněv ventiloval na nevinném chlapci, zatímco Wang Ma se pravděpodobně potají vysmívala jeho hlouposti.

Jak o tom Ning SiNian přemýšlel, zrudla mu tvář, jako kdyby ho někdo několikrát silně pleskl přes tváře. Styděl se za své pochybení.

Zhou YunSheng viděl na AI na svém zápěstí Ning SiNianův zahanbený výraz. Sklonil hlavu, aby se vyhnul skryté kameře a vesele se usmál. Vstal a protáhl se, jak šel ke koupelně, sundal si oblečení. Ale zatímco stál ve sprše, měl mírně ztuhlé svaly.

Zdálo se, že Zhao nainstaloval skrytou kameru i do koupelny a více než jednu. Jeho práce byla až příliš pozorná. Zhou YunSheng vytáhl koutky úst a pokračoval ve sprchování. Ning SiNian byl normální muž, neměl by mít v zálibě šmírovat muže. I když ho nechá se podívat, jak mu to ublíží?

Zhou YunSheng hrál nespočet zlosynů, jeho hanba a bezúhonnost se už před stovkami let vypařila.




Ning SiNian vytáhl pravdu z úst svého syna, pomohl se mu vykoupat a převlékl ho. A opakovaně jej ujistil, že Wang Ma vyžene. Ning WangShu byl velmi šťastný, ale kvůli opakovanému trápení dokonce zapomněl, jak se smát. Jenom koutky úst se mu mírně vyklenuly. To Ning SiNianovi zlomilo srdce.

Ning SiNian byl znám jako „mazaný lišák”, nebylo těžké zjistit, že týrání jeho syna mělo mnohem hlubší skrytý význam. Wang Ma pro rodinu Ning pracovala celý život, také pilně dřela, aby vychovala jeho, proč se její temperament najednou změnil? Wang Ma nebyla zvrhlík, týrání dětí nebyl jediný způsob, jak ukojit své touhy, co ji motivovalo?

Ning SiNian věřil, že zisk byl zdrojem lidské aktivity. Wang Ma týrala jeho syna, protože z toho mohla těžit. Tak kdo by měl zisk z týrání jeho syna a vykázání Wei Xiyana?

Ning SiNian pomyslel na jednu osobu a obočí se mu litě nakrčilo. Pokud to byla ona, možná to bylo komplikovanější, než si myslel.

Otec a syn dlouho zůstali v pokoji a konečně získali zpět trochu vřelosti a harmonie. V této chvíli se dveře do ložnice otevřely. Dovnitř vešla Zhao XinFang, nesla si tašku a unaveným tónem řekla: „SiNiane, Wang Ma tě volá k jídlu. Já se nejdřív převleču, nemusíš na mě čekat.”

Ning SiNian přisvědčil, se svým synem v náručí šel dolů do jídelny a spatřil v koutku sedět chlapce s vlhkými vlasy. Tiše řekl: „Jak to, že sis nevysušil vlasy, než jsi přišel jíst?”

Není tvůj zájem příliš pozdě? Zhou YunSheng se mu v duchu zlehka vysmíval. Ale tváře mu mírně zčervenaly, předstíral, že ho to vyděsilo, a sklonil hlavu.

Ning SiNian ze sebe vydal bezmocný povzdech, ale už ho znovu nekáral. Bál se, že by ho vyděsil. Wei Xiyan se dřív vždycky vyhýbal jeho pohledu. Myslel si, že měl prostě jen černé svědomí, ale teď věděl, že to bylo kvůli plachosti. Kvůli tragédii ve svém dětství se uzavřel do sebe... podobně jako jeho syn.

Jak na to Ning SiNian pomyslel, srdce mu zjihlo. Potají přísahal, že se v budoucnu o toho mladého chlapce dobře postará a že nikdy nedopustí, aby ho něco ani v nejmenším trápilo.

Wang Ma překvapila Ning SiNianova náhlá změna v přístupu, skoro upustila talíře. Zhao XinFang také přišla v této chvíli, ty dvě ženy se po sobě podívaly.

Atmosféra při večeři byla velmi delikátní. WangShu poslušně seděl v náručí svého otce, pusu měl plnou jídla, svýma zářivýma očima se občas podíval po svém strýčkovi. A pak se mu viditelně ulevilo a byl šťastný. Zhou YunSheng jedl pomalu. Když dojedl, zamířil do svého pokoje. Vyhýbal se pohledu na ostatní.

„Máš dost? Pojď s tátou do pracovny, budeme si číst.” Ning SiNian viděl, že se jeho syn odmítal dotknout lžíce, a tak mu pomalu otřel pusinku.

Ning WangShu přikývl, oči mu zářily. Vlastně se bál, že ho jeho otec předá Wang Ma.

Ning SiNian políbil svého syna a vzal ho do patra.

Ning WangShu byl vždycky velmi dobře vychovaný a tichý, několik hodin si vesele hrál se stavebnicí. Ning SiNian si ho posadil na klín, rozložil stavebnici na obrovském stole a nechal ho si hrát, zatímco on zíral na monitor.

V místnosti přes chodbu Zhou YunSheng ležel na posteli. Na sobě měl velkou bílou košili bez kalhot. Jak třásl svýma bílýma dlouhýma nohama, v klidu se díval na AI. Rád sledoval Ning SiNianovu tvář, ale také se těšil na Zhao XinFangino a Wang Maino úžasné představení.

Když se Zhao XinFang ujistila, že Ning SiNian odešel, odložila hůlky. „Wang Ma, co jsi dneska dělala?”

„Dneska jsem hrála karty se svými kamarádkami a zapomněla jsem na čas. Zítra, udělám to pro tebe zítra,” zašeptala Wang Ma.

„Udělej to rychleji! Jen co Wei Xiyana vidím, je mi nepříjemně. A taky buď krutější, udělej z toho malého mizery většího hlupáka, stejně můžeš vinu svalit na Wei Xiyana, čeho se bojíš?” Zdálo se, že Zhao XinFang měla pocit, že je její věta velmi zajímavá, dokonce se zachechtala.

Wang Ma znovu a znovu přikyvovala. „Ano, já vím. ...Ty peníze, na kterých jsme se předem domluvily...”

„Jakmile Wei Xiyan odejde, okamžitě ti zavolám. Pokud se z toho malého mizery stane idiot, dám ti 500 tisíc,” slíbila Zhao XinFang vděčně.

Wang Ma opakovaně slíbila, že zítra udělá všechno nezbytné.

Nebyly si vědomy, že na stole ve váze byla skrytá kamera. Jejich výrazy, počínání a dialog se všechno převádělo na data a přenášelo se to na obrazovku počítače.

Jak Ning SiNian seděl před počítačem, tvář se mu naprosto zkroutila, oči mu planuly hněvem. Ačkoli hádal, že to byly ty dvě ženy, když to přímo slyšel, nemohl se dočkat, až je rozseká na tisíc kousků!

Ning WangShu si byl velmi dobře vědom změny v jeho emocích a začal se chvět.

Ning SiNian vynaložil veškeré úsilí, aby potlačil svou zuřivost. Políbil svého syna do vlasů, jeho povislá víčka skryla jeho tíseň. Zhao XinFang se rozhodla ublížit jeho synovi, aby se zbavila překážek pro své budoucí děti. Tolik z toho vyrozuměl, ale také chtěla zoufale vykopnout Wei Xiyana... proč? Jeho rodiče mu nechali obrovské dědictví, o průmysl Ningů se nezajímal.

Pohled i srdce měl upřené jenom na malování, neměl žádné špatné sklony. Jak mohl Zhao XinFang urazit?

Ning SiNian odhadl, že v tom byl možná nějaký hlubší důvod.

Čas bezděky plynul, zatímco byl pohroužený do svých myšlenek. A tak když znovu procitl, Ning WangShu ležel na stole a spal. Ning SiNian ho vzal zpět do jeho pokoje, něžně ho přikryl, políbil ho na čelo a tiše tam dlouho seděl. Nakonec odešel.

V této chvíli Zhao Jun čekal v pracovně s Wang Ma.

„Wang Ma, stárneš, co kdybys odešla do důchodu,” řekl Ning SiNian přímo, jen co se posadil do koženého křesla.

„Paže mám možná staré, ale nohy mi ještě pár let vydrží. A navíc dítěti se ubližuje, není bezpečné, abych teď odešla. SiNiane, vím, že se cítíš špatně, ale já jsem ještě nešťastnější než ty. Vychovala jsem tě od mala, ty a tvůj syn jste pro mě jako vlastní dítě a vnouče,” řekla Wang Ma v slzách, ale ve skutečnosti jí srdce divoce bušilo.

Ning SiNian se ušklíbl. „Pokud tě 500 tisíc přesvědčí, abys zabila vlastní vnoučata, vážně to privilegium nechci.”

Wang Ma byla v šoku. Váhala, jestli se má dohadovat, ale překvapilo ji, když viděla, že Ning SiNian zapnul počítač—na obrazovce byla ona a Zhao XinFang, jak si šeptaly.

Wang Ma přichycená při činu přiznala, že Wei Xiyan viděl Zhao XinFanginu aférku. Také přiznala, jak se s ní spolčila pro peníze. Pak začala vzpomínat na minulost, snažila se použít nostalgii, aby Ning SiNiana obměkčila.

Zhao XinFang a Qian Yu... Ning SiNian přežvykoval ta dvě jména. Jeho hluboké oči pomalu zrudly hněvem.

„Wang Ma v noci vstala, aby si došla pro sklenici vody, zakopla na schodech a zlomila si nohy. Bylo mi jí líto a nechal jsem ji v nemocnici několik měsíců zotavit. Tohle, víš, co máš dělat, že?” Podíval se přímo na Zhao Juna.

Dokonce ani bývalý žoldák Zhao Jun si nemohl pomoct a šokoval jej jeho zlověstný pohled. Urovnal si náladu a okamžitě vytáhl injekci a bodl ji Wang Ma do krku.

Wang Ma protočila očima a spadla na zem.

Zhao Jun obešel Wan Ma a pomalu jí zlomil levou nohu. Kvůli tomu břitkému křupnutí běhal mráz po zádech. Ning SiNian měl pocit, že to nestačilo, a tak řekl: „Pravou nohu taky.”

Zhao Jun udělal, jak řekl, a zlomil Wang Ma obě nohy. Pak ji vzal na rameno, podíval se, že na chodbě nikdo není, a odešel.

Ning SiNian vstal, přešel k francouzskému oknu a zapálil si cigaretu. Letmo se podíval na monitor, co pořád běžel. Wei Xiyan nic nevěděl, ležel na posteli a spal jenom ve velké bílé košili. Hladké bílé nohy měl bezděky stočené a prsty na nohou svinuté— jasně mu byla zima z větru klimatizace.

Tohle dítě se o sebe nedokázalo ani postarat.

Ning SiNian si povzdechl, zamáčkl cigaretu a zlehka vešel do chlapcova pokoje. Na posteli měl rozhozené album s fotkami. Když ho založil do police, natáhl se, aby ho něžně přesunul do lepší pozice. Pak jeho útlé tělo zakryl přikrývkou a mírně upravil klimatizaci.

Náctiletý zamumlal, svou delikátní tvář zabořil do měkkého polštáře a otřel se o něj tváří— byl to nesmírně roztomilý počin.

Ning SiNiana to trochu omráčilo. Pak se nahnul k jeho uchu a zašeptal: „Wei Xiyane, dobrou noc a... promiň.”

Když odešel, v místnosti zazněl tichý smích.

----------------------------------------

~ Tak ZYS se teď sice tváří, že on nic, ale vlastně to celé spískal on, ne? Kdyby Ning SiNianovi neposlal na počítač tu reklamu na kamery, sám by se toho těžko dopátral. Tak, Wang Ma z toho vyvázla se zlomenýma nohama, jak dopadne ...ta druhá mrcha (nepamatuju si jméno). ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>