LMW - kapitola 217

Kapitola 217 – Pravda ohledně manuálu na trénink duše

Oddávat se tělesným tužbám nikomu nijak neprospívalo.

You XiaoMo to konečně pochopil, neboť ta věta jasně pocházela od lidí, co utrpěli stejné utrpení jako on.

Co se týkalo jídla a pití, všechno to obstarával Ling Xiao, co vypadal svěže a co mu v jejich pokoji dělal společnost celé dopoledne, zatímco You XiaoMo na něj zíral nevraživým pohledem. Ten ho nonšalantně masíroval a pak mu naservíroval čaj.

V poledne se You XiaoMo konečně dokázal pohnout z postele, jeho schopnost zotavení byla jasně mnohem rychlejší než posledně. Kromě zad, co ho pořád trochu pobolívala, už necítil žádnou bolest.

Při pohledu na čilého You XiaoMoa si Ling Xiao povzdechl: „Zdá se, že pokud to provedeme ještě párkrát, zvykneš si na to.”

You XiaoMo pánovitě vyplivl tato tři slova: „Táhni do hajzlu!”

Ling Xiao to slovo od h samozřejmě neslyšel. Podal mu čistý oděv, co visel za shora na přepážce. Nejdříve hodlal You XiaoMovi pomoct s převlékáním, ale ten ho bohužel bez milosti odmítl.

Když si umyli tvář a vypláchli ústa, převlékli se a pak šli dolů. V taverně bylo mnoho hostů. Když vyšli ze svého pokoje, mísilo se kolem spoustu hlasů a do uší jim pronikal nesmírný hluk. Mnoho lidí nahlas mluvilo a zároveň s tím prskali všemi směry.

Ačkoli si už Ling Xiao nasadil masku, jelikož byli oba v bílém, byli celkem nápadní. Někteří lidé po nich dokonce potají pokukovali.

Číšnice v této taverně byly velmi pozorné; i když bylo uvnitř tolik lidí, jakmile se oba posadili, už k nim mířila číšnice, co je včera obsluhovala. Na tváři měla přilepený profesionální úsměv. Když You XiaoMo zaslechl její pozdrav, nonšalantně si vybral pár levných chodů. Zatímco v duchu tu číšnici naštvaně označil za kšeftařku. I když to bylo jen pár obyčejných chodů, stálo to tři zlaté. Dokonce ani zloděj by nedokázal vydělávat peníze tak rychle jako tato taverna.

Hluboko ve svém nitru si You XiaoMo pomyslel, že musí vymyslet plán, jak vydělat víc peněz.

Než sem dorazil, nepomyslel na to, že by náklady na život ve městě Yan byly ty vysoké, několikanásobně vyšší než na Jihu. Když spočítal dosavadní výdaje, věřil, že těch pět milionů zlatých, co měl v měšci, bude brzy pryč.

You XiaoMo si dal do úst trochu zeleniny, zatímco se díval na Ling Xiaa, co své jídlo jedl elegantně a bylo na něj radost pohledět. „Kam půjdeme?”

Ling Xiao řekl: „Podle informací stále zbývá půl měsíce, než Akademie DaoXin přijde do města Yan verbovat studenty. Protože stále neznáme přesné místo a čas, měli bychom si tu informaci vyhledat co možná nejdřív, abychom se vyhnuli shonům na poslední chvilku.”

„Kde ty informace budeme hledat?” zeptal se You XiaoMo. Než mu mohl Ling Xiao odpovědět, číšník jim přinesl čajovou konvici a zaslechl You XiaoMovu otázku, a tak se zeptal: „Vy dva pánové hledáte nějaké informace?”

Když ho You XiaoMo zaslechl promluvit, prostě se zeptal: „Víš nějaké informace o registraci studentů na Akademii DaoXin?”

Číšník se zasmál. „Tohle je poprvé, co jste přišli do města Yan?”

You XiaoMo pozvedl obočí, dalo se to poznat jen z toho?

Číšník řekl: „Pane, možná to nevíš, ale místo pro registraci studentů na Akademii DaoXin není pevně dané. Někdy to je město Yan a někdy to je jiná oblast na Severu. Ale vy dva máte vážně štěstí, letos bude Akademie Yan pořádat registraci studentů ve městě Yan. Ačkoli stále ještě neoznámili, kde tu registraci budou pořádat, za deset dní všechny informují. Pokud to chcete vědět co možná nejdřív, můžete zajít do XianJiLou.”

You XiaoMoa to omráčilo. „Co je za místo to XianJiLou?”

Číšník si teď byl ještě jistější, že byli ve městě Yan poprvé. „XianJiLou je místo, co se specializuje na prodej informací. Mají jedno konkrétní oddělení, co se specializuje na vyhledávání informací dle požadavku klienta. Co se týče hlavních událostí jako registrace studentů na Akademii DaoXin, jsem si jistý, že XianJiLou takovou informaci bude mít.”

To znělo jako dobrý plán, ale You XiaoMo měl stále jednu otázku. Zeptal se: „Pokud se registrace ohlásí za deset dní, neznamená to, že vážně nemusím utrácet zlaťáky na to, abych si tu informaci koupil?”

Číšník to vysvětlil: „Pane, tohle nevíš, ale i když tu novinu za deset dní oznámí, registrace na Akademii DaoXin je časově omezená. Pokud se tam nedostaneš včas, neznamenalo by to, že tuto příležitost propásneš?”

You XiaoMo měl pořád jednu otázku, na kterou nedokázal vymyslet odpověď. „Copak se o této Akademii DaoXin nepovídá, že nezáleží na původu studenta? Že pokud splní jejich požadavky, že ho přijmou? Proč lokaci neoznámí dříve?”

Číšník trpělivě odpověděl: „Protože je Akademie DaoXin velmi slavná, pokaždé se na registraci dostaví nespočet lidí. Ale lidí, co skutečně projdou, je méně než jedno procento. A tak to tak dělají proto, že nechtějí zvyšovat břímě učitelů, kteří si stále musí vybrat studenty, co mají skutečný potenciál. Už to jsou tři léta, co Akademie DaoXin začala plánovat tento systém. Letos je to druhý rok, co to tak provádí.”

A tak měli smůlu, protože nepřišli předem.

Protože You XiaoMo získal informace, co chtěl, dal číšníkovi jeden zlaťák jako dýško.

Když číšník odkráčel, You XiaoMo se najednou zamračil. Jeho včerejší předtucha byla vskutku správná. Nebyl to ani den a už musel utrácet peníze.

Ling Xiao mu promnul vrásky mezi obočím. „Moc o tom nepřemýšlej. Když utratíme peníze, akorát je musíme prostě zase vydělat. Prostě se najez, poté se půjdeme podívat do XianJiLou. Ta registrace není přísně tajná, takže by neměla být drahá.”

You XiaoMo se trochu uvolnil, co řekl, byla pravda!

Když dojedli, oba se vyptali na směr do XianJiLou a vydali se tam. XianJiLou se nacházel v jihovýchodní části města Yan. Od místa, kde se momentálně nacházeli, to bylo trochu daleko; kdyby se tam vydali na Obrovském ohnivém ptákovi, trvalo by to tři dny, zatímco transportačním kruhem by to zabralo jenom chvilku. Ačkoli město Yan nedovolovalo létat nad městem, mohli využívat Obrovské ohnivé ptáky.

Když to prodiskutovali, You XiaoMo nakonec svolil k použití transpotačního kruhu. Ačkoli už tušil, že ho toto rozhodnutí bude chvilku bolet – když ho vážně oškubali, srdce ho nicméně bolet nepřestávalo.

Jelikož byly duchovní kameny, co se používaly na transportační kruh, velmi vzácné a jelikož ty duchovní kameny, co se používaly tady, byly lepší než ty ve městě Naye, cena byla vysoká. Ale vskutku to bylo velmi rychlé, v mžiku se lidé dívali na neznámé místo. Nemuseli se lidí ani ptát, kde bylo XianJiLou, protože už to viděli.

Jak se dívali na střed toho, odkud lidé proudili, stála tam obrovská, velkolepá kopule, jako kdyby vyrostla přímo ze země. Tato budova nebylo nic jiného než XianJiLou, co zabíralo obrovskou oblast. Kdyby se to srovnalo s pozemským Zakázaným městem, pravděpodobně by nedosáhlo ani na jednu desetinu XianJiLou.

Ling Xiao sekl hranou ruky You XiaoMoa do hlavy, neboť tam stále omráčeně stál. „Vypadáš hloupě. Pojďme se dovnitř porozhlédnout.”

Když se You XiaoMo jen stěží zotavil ze svého překvapení, Ling Xiao už ho odtáhl vstupem do XianJiLou; byly tam dvě obrovské obrazovky, co byly velmi nápadné. Na jedné z nich už bylo spoustu informací, co už bylo uveřejněných, takže by to měli všichni vědět. Pokud už ta novina byla na horní části obrazovky, znamenalo to, že už se nedala koupit. Další zvláštností tohoto místa bylo, že nebylo běžné, aby se prodavač dal se zákazníkem do řeči, aniž by ho o to ten předtím nepožádal.

V horní části obrazovky byla sekce odměn za hlavy uspořádaná podle sumy odměny od nejvyšší po nejnižší. Když se na to You XiaoMo letmo podíval, udivilo ho to. Ling Xiao, co byl vedle něj, si všiml jeho nezvyklého chování a následoval jeho pohled. Náhodou spatřil odměnu s nejvyšší hodnotou, a tak si nemohl pomoct a nevlídně se usmál.

Dvě magické pilulky 9. řádu. Nebylo divu, že tato odměna byla na prvním místě. Ten mág Qiu Ran evidentně vážně šel až tak daleko, že se kvůli Písmu nebeské duše vzdal svého pokladu.

You XiaoMo se díval přesně na tu samou informaci, ale jeho pozornost neupoutaly ty dvě magické pilulky 9. řádu, ale položka, kterou musel zájemce získat zpět. Jasně se tam psala ta tři slova „Písmo nebeské duše”.

Věřil, že na kontinentu LongXiang nebude další manuál na trénink duše, co se jmenoval Písmo nebeské duše. Nebylo divu, že mu tehdy Ling Xiao dal manuál na trénink duše tak snadno. Bylo to „kradené”.

You XiaoMo okamžitě popadl Ling Xiaa za oděv a zíral na něj pohledem jako laser. „Ty, ty, ty... prosím, upřímně se přiznej, to... neříkej mi...?”

Koutky Ling Xiaových úst se najednou vyklenuly nahoru a začal celý zářit. A snadno mu odpověděl: „Přesně!”

You XiaoMo se na něj dlouho v tichosti díval a najednou řekl: „Řekl jsi, že jsi to neukradl!”

Ling Xiao na to zavzpomínal. „Řekl jsem něco takového?”

You XiaoMo s jistotou přikývl. „Ano.”

A i kdyby to neřekl, You XiaoMo by stejně řekl, že ano.

Ling Xiao rozzářeně řekl: „No, i když jsem řekl něco takového, vážně jsem to neřekl špatně.”

You XiaoMo na něj zíral doširoka rozevřenýma očima. „Už je to venku a ty to stejně zapíráš?”

„Samozřejmě.” Ling Xiao se vesele zasmál. „Protože jsem to neukradl, jen jsem si to vzal.”

You XiaoMo: „...” Byl v tom nějaký rozdíl?

Ling Xiao se ho dotkl na zádech a pak mu příjemně řekl: „I když tomu teď budeš vzdorovat, je to k ničemu. Už je to dlouho a nikdo neví, že jsem to udělal já. Můžeš ten manuál v klidu používat a učit se z něj.”

You XiaoMo to samozřejmě chápal, ale vzpomněl si, že před pár měsíci to Písmo nebeské duše bláhově dal svým třem seniorům. Kdyby dřív věděl, že je kradené, ach, ne, vzaté, prostě by jim to jen tak nedal. Ovšem díky jedné věci mohl být rád, a to, že jeho senioři věděli, že ten manuál na trénink duše byl velmi vzácný, a tak to rozhodně udrží v tajnosti.
--------------------------------------------

~ Po x kapitolách konečně vyplavala na povrch taková pravda... A tohle je jeden z důvodů, proč mám tuhle autorku tak ráda. Nenechá si nic otevřeného!  ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>