TS - kapitola 114-116

Kapitola 114 – Nevyhnutelná volba

A co Charles?

Pokud se Tang Feng účastnil randícího pořadu, i když už měl milence, bylo to fér vůči Lu Tianchenovi nebo Charlesovi? Rozhořčení netizeni se rychle přeskupili a vhodili do ringu další otázku.

Informátor napsal tajemné vysvětlení: Jejich vztah je mnohem komplikovanější, než si myslíte. Jděte se podívat na články ve finančních časopisech a novinách. Tam najdete odpověď na otázku, jaký vztah je mezi Lu Tianchenem a Charlesem.


Mnoho netizenů – s pár komplici mezi nimi – brzy z jedněch cizích finančních novin vytáhli jeden článek. K jejich naprostému a úplnému překvapení byli Charles a Lu Tianchen přátelé z univerzity, co si udržovali důvěrné přátelství i po vystudování.

Byl to důvod, proč si Charles v Milenci snů pořád vybíral Tang Fenga? Aby Lu Tianchenovi pomohl?

Tuhle teorii okamžitě vyvrátili, když někdo přišel s tím, že podnikatel jako Charles nemá dost volného času na to, aby pomáhal prohlubovat kariéru milence svého kamaráda z univerzity.

Tak jaký k tomu měl důvod?

No ano, jaký k tomu měl důvod? Sám Tang Feng na to chtěl znát odpověď. Titulky, co dneska zdobily noviny, byly trochu jiné, než o čem s Lu Tianchenem diskutoval. Ať se na to díval, jak chtěl, noviny to s popisem jeho nespoutané obliby trochu přeháněly. Na jedné straně ho miloval CEO velké společnosti. A na druhé straně se kamarád CEO snažil do toho vztahu vměstnat. Melodrama celé té situace stačilo na to, aby se rozesmál.

To se snažili napsat příběh o lásce a nenávisti mezi třemi muži? Bylo to ještě víc vzrušující než romantická komedie, co vysílali v hlavním vysílacím čase. Lidé okamžitě přestali sledovat celý ten skandál s Chen Mingxuem. Copak si milostný trojúhelník mezi celebritou a dvěma multimilionáři nezasluhoval jejich pozornost?

Kdyby to všechno bylo od začátku film, pak by Tang Fengovo hraní bylo pravděpodobně podřadné. Uprostřed mu mnohokrát pošpinili jméno, ale na samotném konci se mu konečně podařilo vrátit na scénu.

Co se týkalo těch věcí, kterými mu předtím pošpinili jméno, teď mu nezpůsobovaly žádnou újmu a jenom přitahovaly zájem veřejnosti a nadnášely témata k diskuzi.

Pokud byl někdo trochu význačnější než vy, pak jste k němu možná mohli cítit žárlivost a nepřátelství.

Ale pokud byl někdo o hodně význačnější než vy, pak jste ho možná nakonec obdivovali a pronásledovali jej.

Pro veřejnost byli celebrity přesně takovou existencí.





„Přinesly ti některé ty články nějaké problémy?” Tang Feng obzvláště zavolal Chen Mingxuovi. Poté, co Lu Tianchen nechal, aby jeho „informátoři” zakouzlili, Chen Mingxu Tang Fenga ani jednou nezkontaktoval.

„Ne. Stejně je to všechno jen hromada nesmyslů. Na to už jsem zvyklý. Neboj se, jsem naprosto v pořádku.” Chen Mingxuův hlas na druhém konci drátu nezněl nijak moc jinak než normálně.

Tang Feng věděl, že ho Chen Mingxu měl rád. Také se mu ten roztomilý mladík celkem zamlouval, ale to bylo celé. To bylo všechno, co na tom mohlo být.

Zrovna teď jej obklopovalo příliš mnoho nepříjemných věcí. Byl tam Lu Tianchen, Charles a Albert se svými neznámými motivy. V budoucnu se možná bude muset vypořádat ještě s mnohem více protivníky. Chen Mingxu mohl být jenom jeho kamarád, naprosto normální kamarád.

On nebyl ten Tang Feng, kterého Chen Mingxu skutečně miloval. Navíc kdo přesně byl ten Tang Feng, kterého Chen Mingxu miloval?

Na tu otázku neměl ani jeden odpověď. Nakonec by to nebylo spravedlivé ani k jednomu z nich.

Když Tang Feng řekl Lu Tianchenovi, aby rozšířil zkazky o jejich vztahu, měl tím v úmyslu, aby se ty zkazky staly nástrojem, jak mezi ním a Chen Mingxuem vytyčit hranici. Kdyby byl mladý, možná by se pokusil začít vztah s někým, koho měl rád. Ale už nebyl mladý.

Navíc zábavní průmysl nebylo místo, kde by mohl každý vystoupit na veřejnost, aniž by to nejprve řádně rozvážil.

Když člověk v životě zakusil mnoho těžkostí, přirozeně to dopadne tak, že začne o věcech víc přemýšlet. Kdyby se rozhodl oddat se vlastním pocitům a nechal jejich vztahu volný průběh, možná by se z nich stal velmi dobrý pár. A pak co?

Život nebyl jenom o lásce. Také musel přemýšlet o rodině, přátelích, svém společenském životě a kariéře.

Bylo to od něj kruté?

Možná byl trochu krutý. Než pocity mezi nimi mohly zakořenit a vyrašit v jemný výhonek, v samotném začátku je rozdrtil.

Chen Mingxu si možná nevšiml těch pocitů, co vůči Tang Fengovi choval, ale herec si toho všiml. To on si toho všiml a on se rozhodl všechno ukončit, než to vůbec začalo. Takhle ani jeden z nich nepocítí příliš bolesti, možná jen trochu lítosti.

Člověk svůj život nemohl žít příliš sobecky. Tang Feng možná žil dle svých vlastních umíněných přáních, ale nikdy by nenutil svou polovičku, aby dělala to samé. Mohl být ke všemu lhostejný, ale nemohl po svém milém vyžadovat tu samou lhostejnost.

Kvůli tomu byla pro něj ta nynější situace dobrá. Bylo lepší, aby si na něj Chen Mingxu vzpomínal s dobrým dojmem. Jako vztah, který zdánlivě existoval.

Když Tang Feng ten hovor ukončil, bezmocně se usmál. Čas vyhladí všechny jizvy, které jim jejich pocity způsobily.

Oba dva měli své vlastní životy a budoucnost. Dál budou kráčet svými oddělenými cestami, co si vybrali. Nakonec oba dva potkají někoho vhodného a budou s ním tou cestou kráčet navěky.

Kapitola 115 – Únos (1)

V důsledku „úniků informací”, co Lu Tianchen tak přepečlivě naplánoval, se začalo čím dál tím více pozornosti zaměřovat na Tang Fenga. Ale Lu Tianchenovi ty novinové články, co jen stěží škrábly do povrchu věcí a z větší části obsahovaly jen plané pomluvy, nestačily. Pro celebritu bylo riskantní mít v tak krátkém časovém úseku tolik veřejné pozornosti. Veřejnost by mohla snadno dojít k názoru, že to všechno jen zbytečně zveličovali.

Před závěrečnou zkouškou Výcviku skutečné hvězdy oddělení pro styk s veřejností z Tian Chen Group záměrně oslovilo vybraná média a odhalilo jim mlhavou informaci: Tang Feng bude hrát v hollywoodském filmu. Ne jako vedlejší herec, ale jako hlavní hrdina.

Když se k tomu připočetlo to láskyplné chování, co vůči Tang Fengovi projevila velká hollywoodská hvězda Michael Gino, zdála se ta informace o to autentičtější.

Tang Feng musel poděkovat Lu Tianchenově mocnému oddělení pro styk s veřejností – i když by bylo přesnější jej nazývat oddělením na vymývání mozků – že umožnili jeho popularitě vzlétnout navzdory tomu, že na ukázku neměl žádná význačná díla.

Tang Feng se při vší té pozornosti najednou cítil trochu pod nátlakem. Kdyby se mu v jeho díle nevedlo, nebylo by fér, kolik toho pro něj Lu Tianchen udělal.




V tiché kavárně, kde byla jedna stěna vyzdobená fotkami význačných herců každé dekády, co způsobili ve filmovém světě převrat, sedělo mezi bohatou vůní kávy pár hostů. Někteří z nich surfovali po internetu, někteří si četli a někteří seděli na dřevěných židlích v rožku a tiše si povídali.

„Vzpomínám si, že jsi předtím neměl rád kávu,” řekl Chen Mingxu s pohledem na šálek černé kávy s mlékem, co stál před Tang Fengem.

Ti dva náhodou seděli před portrétem uznávaného herce Fiennese Tanga. Tang Feng s tím obrázkem cítil důvěrné spojení. Bylo to, jako kdyby se díval na svou smuteční fotku a kvůli tomu uvědomění se trochu uskromnil.

„Jakmile začnou lidé stárnout, začnou si cenit hořkých nápojů,” řekl Tang Feng napůl vážně a téma tak ukončil. Zvedl svůj šálek a zakroužil tmavou tekutinou uvnitř. „Příští měsíc poletím do Spojených států.”

„Takže ty zkazky jsou pravdivé?” zeptal se Chen Mingxu s rozšířenýma očima. Nečekal, že se Tang Feng přizná a přímo mu potvrdí jeho podezření.

Herec přikývl a odpověděl: „Ten film je už několik měsíců v přípravné fázi. Příští měsíc se přidám k ostatním na natáčení. Pravděpodobně se vrátím tak za tři měsíce.”

Jelikož Tang Feng byl velmi obeznámený s pracovním tempem v Hollywoodu, podařilo se mu zhruba vypočítat rozvrh filmování. Natočit film vlastně netrvalo tak dlouho, zvláště ve Spojených Státech. Každý den měli určený pevně daný počet hodin na filmování a o víkendu měli všichni volno. Vážně to nebyla únavná práce. Doba natáčení průměrného filmu vážně nebyla tak dlouho nebo by se náklady příliš zvýšily a sponzoři by protestovali.

To byl důvod, proč by herci, co byli zvyknutí na točení filmů, nikdy netočili televizní seriály. Prvotřídní malá hvězda si mohla za jednu epizodu v seriálu vydělat kolem čtyř až pět set tisíc dolarů.

Dokonce i nízkonákladová idolová dramata, co se vysílala na CW Network, mohla herci nabídnout kolem deseti tisíc za epizodu. Pokud byla televizní série dostatečně populární, mohla dostat zelenou na četné další série, které by trvaly několik let. V důsledku čehož si mohla televizní hvězda nakonec vydělat značnou sumu peněz výměnou za svou každoroční snahu.

Naopak prvotřídní filmová hvězda si za účast ve vysokonákladovém komerčním filmu mohla vydělat kolem třiceti milionů dolarů. Pokud by se účastnila na produkci filmu, pak mohl její výdělek stoupnout na stovky milionů. Navíc pracovní období se nenatáhlo na více než tři nebo čtyři měsíce. V porovnání s tím to měli televizní hvězdy mnohem obtížnější. Navíc kvůli produkčnímu formátu televizní série mohl mít herec pod svým jménem i po letech hraní jen jednu sérii.

Herec v populární sérii nebude mít čas hrát v něčem jiném. I kdyby měl příležitost hrát ve filmu, bylo by pro něj těžké dostat hlavní roli.

Největší přání člověka, co miloval hraní, bylo spolupracovat s co možná nejvíce uznávanými režiséry a hrát v co možná nejvíce různých filmů. Ukázat své schopnosti bylo ve filmu mnohem jednodušší než v televizním seriálu.

Ach, a taky tu byla ocenění.

Na Forbesově seznamu celebrit s nejvyšším výdělkem zaujali prvních pár míst hudebníci. Ale to byla únavná práce. Jen pár zpěváků se v dnešní době spoléhalo na prodej CD. Hudebníci ve skutečnosti vydělávali na koncertech.

Ale pro Tang Fenga byl jejich způsob života příliš náročný.

Na natáčení filmu musel strávit jen tři až čtyři měsíce. Někdy to bylo i jenom jeden měsíc. Zbytek roku mohl cestovat kolem světa spolu se štábem a pořádat promoční události. V různých zemích se mohl procházet po červeném koberci a poznat se se zahraničními celebritami. A ze všeho nejvíc mohl ten zbylý čas použít na věci, co měl rád.

To byl důvod, proč se herci z filmů jen málokdy obrátili ke zpěvu nebo hraní v televizních seriálech.

„To nevadí,” přikývl Chen Mingxu, jak si držel šálek kávy mezi dlaněmi. Usmál se a řekl: „Až se z tebe stane mezinárodní hvězda, nezapomeň na svoje staré přátele jako já.”

Tang Feng okamžitě nasadil hrdý dojem slavné celebrity. „Neboj se. Až se proslavím, udělím ti tu čest udělat se mnou exkluzivní rozhovor.”

„Vejtaho!”

~ A ještě jedna část, aby byl konec řádně napínavý... ~

Kapitola 116 – Únos (2)

„Takže co se děje mezi tebou a Lu Tianchenem? Vážně jste teďkom spolu?” Chen Mingxu nezapomněl udělat jednu ze svých bystrých poznámek. „To, co zmínili v těch novinových článcích, bylo celkem senzační. Předtím jsi to byl ty, co toho ledovce proháněl. Hádám, že jsi konečně čekal dost dlouho, aby se temná oblaka rozehnala a zasvitlo slunce. Lu Tianchen musel vynaložit spoustu úsilí, když to pro tebe všechno udělal. Zdá se, že všechny ty minulé ztráty nebyly jen tak pro nic za nic. Konečně ses stal jeho oficiálním milencem.”

Tang Feng potřásl hlavou. „Mám před sebou dobrou budoucnost. To je to, co vidí, a moji obchodní hodnotu. Je přirozené, že chce pečovat o slibnou sazeničku,” vyhnul se Chen Mingxuově otázce tím, že na ni dal nepřímou odpověď. Kdyby odpověděl přímočarým ano nebo ne, tak by lhal. Jejich vztah byl prostě příliš komplikovaný na to, aby jej vysvětlil.

„Od kdy Lu Tianchen osobně podporuje herce ve své vlastní firmě? Nemyslím si, že je ten typ, co by poslouchal někoho jiného a dělal, co se mu řekne. Ať se děje cokoli, musíš si dál hrát na chytrého jako teď. Pokud... pokud to začne být příliš těžké, můžeš se vrátit zpět do mého pořadu.” Chen Mingxu tu poslední větu zamumlal. Zvedl svůj šálek a upil trochu kávy. Ta hořká chuť stačila na to, aby se mírně zamračil.

Tang Feng sebral kostku cukru a upustil mu ji do šálku. „Nenuť se do toho, pokud to je příliš hořké. O mě se nemusíš bát. Už jsem zažil to nejhorší, co mi může život nabídnout. Teď už není nic, co by mě mohlo trápit. A navíc není pro nonšalantního člověka jako já mnohem snazší popasovat se světem?”

„Ty hanebo. Až budeš ve Spojených státech, neztrapni nás. Tohle je mimo mísu, ale nebude se Ge Chen vztekat, až si v novinách přečte o tobě a o Lu Tianchenovi?” Chen Mingxuovi se do očí vkradl náznak veselí. Spokojeně zvedl bradu a řekl: „Nikdy jsem ho neměl rád. Pořád se chová jako zranitelný a nevinný, i když takový není. Kdykoli se něco stane, najde si obětního beránka, co padne místo něj.”

Jelikož Tang Feng neměl žádné vzpomínky z minulosti, nebyl si vědom, že se Chen Mingxu a Ge Chen znali. Ale když o tom popřemýšlel, došel k názoru, že to není nic divného. Zábavní kroužek byl malý, takže bylo přirozené, že lidé měli nějaký druh spojení. I když se dva lidé osobně nikdy nesetkali, byla velká šance, že se alespoň znali podle jména.

„Když se jeho film neprodává, je to vina režiséra. Když mu během koncertu ujede falešná nota, pak to musí být kvůli vadné akustice. Když se na veřejnost dostane nějaký skandál ohledně jeho osoby, pak to je určitě kvůli tomu, že ho chce falešně obvinit jeho rival. Nakonec bez Su Qichenga není nic.” Chen Mingxu se potají podíval po Tang Fengovi a pak potichu dodal: „Tak mě tak napadá, že jsem nedávno slyšel od jednoho mého kolegy, že mezi Ge Chenem a Lu Tianchenem nic nebylo. Všechny ty zkazky byly jen lži, co šířila média.”

Bylo tohle... Snažil se Chen Mingxu zastávat Lu Tianchena? Nebo se ho televizní uvaděč snažil utěšit?

Tang Feng na něj překvapeně zíral, ale pak s úsměvem přikývl. „Dobře, rozumím.”

Když člověk někoho miloval, prozrazovaly jej malé laskavosti. Co se týkalo Lu Tianchena, Tang Feng si na tom ledovci nikdy nevšiml ničeho, co by mluvilo o jeho údajné „lásce” ke Ge Chenovi.

Ale v zábavním průmyslu to bylo komplikované. Lu Tianchen a Ge Chen. Ge Chen a Su Qicheng. Su Qicheng a Lu Tianchen. Bylo těžké ty vztahy, co ti tři mezi sebou měli, rozškatulkovat.

„Musím jít na záchod,” řekl Chen Mingxu, jak vstal.

„Dobře.”

Tang Feng seděl u jejich stolu sám a vytáhl si telefon, aby se z nudy podíval na zprávy. Když prošel několik nudných článků, zavřel zpravodajskou aplikaci a vytáhl si sluchátka. Poklepal na svou hudební knihovnu a začal přehrávat píseň, co potřeboval k vystoupení ve výcvikové lekci za několik dní.

Chci lásku, ale je to nemožné.

Muž jako já, tak nezodpovědný.

Muž jako já s mrtvými místy

Ostatní muži osvobození.

Stěží jen po pár slovech písně před sebou Tang Feng cítil něčí přítomnost. Sundal sluchátka a vzhlédl.





Když se Chen Mingxu vrátil na své místo, Tang Feng už byl pryč. Ale zůstal tam hercův telefon, na kterém pořád hrála píseň. Na stole ležela zapomenutá sluchátka.

„Tang Fengu?” Chen Mingxu s podivným výrazem na tváři zvedl telefon a rozhlédl se po kavárně. Ale Tang Fenga nebylo nikde vidět.

---------------------------------------------

~ Guhehe, konečně ten předem zmíněný únos. Můžete hádat, kdo TF unesl ;-) ~

<Předchozí>...<Následující>