TS2 - kapitola 38 (2)

Ivanova slova Tang Fengovi něco připomněla. Charles a Albert patřili ke stejné sortě lidí, ale kvůli tomu, jak se před ním Charles choval, na to často zapomínal.

„Pokud chcete vědět, kde je, můžu říct akorát to, že nevím,” řekl Tang Feng upřímně. Od posledního telefonátu ho Charles nevyhledal.

Před měsícem se Charlesovi pokusil zavolat, ale to číslo, ze kterého Charles předtím volal, bylo nefunkční.

Během tohoto období měl Tang Feng na pilno s propagací svého filmu, takže ho nezajímalo, kam se Charles poděl. Stejně mu nikdo nemohl zabránit v tom, kam chtěl jít. Až se Charles bude chtít vrátit, vrátí se. A pokud se nebude chtít vrátit, Tang Feng se kvůli tomu nebude cítit nepříjemně.

Tang Feng měl k lidem kolem sebe vždycky mdlý přístup. Někteří s ním zůstanou a někteří pominou. A ti, co s ním zůstanou proti své vůli, do toho nedávali své srdce. Jaký potom mělo smysl, aby zůstali?

„Opravdu ho hledáme.” Když to Ivan řekl, vypadal trochu pochmurně. Zdálo se, že tito britští policisté Charlese nenašli.

„Co já vím, chodil jste s ním.”

„Charles chodil i s jinými lidmi.”

Ivan to nevzdal a dál se vyptával: „Ale vy jste s ním byl nejdéle. Co já vím, byli jste spolu půl roku a nikdo kolem Charlese nevydržel déle než měsíc.”

„Už je pryč skoro dva měsíce.” Tang Feng se stále zdál klidný, akorát uváděl fakta.

„I tak jste člověk, co s ním byl nejdéle,” trval si na svém Ivan.

Tang Feng se bezmocně usmál. „Pane Ivane, vážně si myslíte, že někdo jako já ví, kde Charles je? Pokud ho znáte dost dobře, měl byste vědět, že takový člověk jako on si nenechá zdroj možných problémů. Vlastně jsem s ním nic zvláštního neměl. Jelikož jste si mě už prověřili, musíte vědět, že jsme s Charlesem nebyli sami.”

Pomyslel na Lu Tianchena. Nevěděl, jestli Ivan věděl i o něm.

„Tak mi dovolte se zeptat na pár otázek.” Ivanův tón byl teď trochu mírnější, možná to bylo kvůli Tang Fengově upřímnému chování. „Řekl jste, že Charles odešel před dvěma měsíci. Řekl vám něco, než odešel?”

Tang Feng zakroutil hlavou. „Odešel najednou a nic mi neřekl.”

Ivan na Tang Fenga chvíli zíral a pak se zeptal: „Co dělal, když byl s vámi?”

Kvůli této otázce Tang Feng váhal.

Když si to Ivan uvědomil, rychle to trochu pozměnil: „Tím myslím, jestli se choval nějak podezřele.”

To dávalo smysl, ale Tang Feng stejně nevěděl, jak odpovědět.

„Ne. Ale vždycky odcházel najednou a pak se vrátil. Neříkal mi, co hodlá dělat, a já jsem se na to neptal.”

Po téhle otázce se zdálo, že byli ve slepé uličce.

Ivan si podepřel bradu rukou a zamračil se. Bylo těžké odhadnout, o čem přemýšlel. Občas zvedl hlavu a podíval se po Tang Fengovi. Z jeho pohledu bylo vidět, že se zdráhal pominout Tang Fenga z Charlesova případu.

I když se Ivan na nic neptal, stejně měl pocit, že tento muž jménem Tang Feng byl klíčová osoba.

„Pane Ivane, pokud už nemáte další otázky, můžu jít?” Tang Feng se podíval na hodinky, už bylo skoro jedenáct večer.

„Poslední otázka...”

Jakmile Ivan domluvil, dveře do místnosti se zvenku otevřely. Stranou stál zaměstnanec hotelu s náhradním klíčem. Dovnitř vešel mírně chladný Číňan. Lu Tianchen přišel k Tang Fengovi a vytáhl ho ze židle.

„Seržante Ivane, dlouho jsme se neviděli.”

Tang Feng se podíval na Lu Tianchena vedle sebe. Ach, takže to byli staří známí?

„Pane Lu.” Ivanovi padl pohled na spojené ruce Tang Fenga a Lu Tianchena. Vypadal zdánlivě zahloubaně.

V té chvíli dovnitř přichvátal právník v dobře padnoucím obleku. Podle toho, jak mírně oddechoval, sem musel celou cestu běžet. Ačkoli mu bylo trochu trapně, upravil si sako a šel k Ivanovi.

„Jsem Tang Fengův právník. Pokud máte nějaké otázky, kontaktujte mě.”

„Nech to tady na panu právníkovi, pojďme.” Lu Tianchen se otočil a Tang Fenga bez okolků táhl pryč. Zdálo se, že policisté jim chtěli zastoupit cestu, ale Ivan je zastavil.

Mohli akorát sledovat, jak Lu Tianchen a Tang Feng odcházejí.

„Šéfe, tenhle herec nevypadá jako snadný cíl,” zašeptal jeden policista Ivanovi.

„Možná že tento herec akorát doprovází velká zvířata. Něco takového je běžné.” Druhého policistu to nepřekvapilo.

Ivan se zamračil a promnul si bradu. „Není nezvyklé, aby vlivní muži podporovali hvězdy. Každopádně nejdřív někoho pošlete, aby Tang Fenga monitoroval. Dávejte si pozor, aby na to nepřišel Lu Tianchen. A bez mého rozkazu nesmíte jednat.”
------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>