Jablko Pokušení: LMW - kapitola 157

Kapitola 157 – Místo vylučování

Ta krvavá událost před deseti tisíci lety a posílení démonických zvířat odradila kultivátory od opětovného, svévolného zahájení masakru.

Tohle byl také důvod, proč kultivátoři nesmírně prahli po moci démonických zvířat. Ale velmi málo kultivátorů se bylo schopnost provázat se silnými démonickými zvířaty. Čím byl řád démonického zvířete vyšší, tím bylo jejich obecné pouto se svým vlastním druhem silnější. Už to nebyl terč, který mohli kultivátoři bezstarostně lovit a zabít.

Ale zjev Pána démonických zvířat neovlivnil proces přirozeného výběru. Tento svět vždycky fungoval tak, že slabí byli maso, zatímco silní jedli.

Pán démonických zvířat jim dal akorát schopnost zesílit, ale to nezměnilo nepřátelský postoj mezi kultivátory a démonickými zvířaty, takže zabíjení pokračovalo. Ale už to nebyla jednostranná záležitost jako před deseti tisíci lety.

Ale od té chvíle Pán démonických zvířat zmizel. Znovu se objevil před pěti tisíci lety a od té doby se už nikdy neobjevil. Někteří lidé říkali, že Pán démonických zvířat odešel z kontinentu LongXiang. Někteří říkali, že byl v hlubokém spánku. Někteří říkali, že byl v nějakém koutu kontinentu LongXiang...

Ale ať to bylo jakkoli, pro démonická zvířata byl Pán démonických zvířat jejich zachránce, jejich pán a prostě legenda mezi populací démonických zvířat.

You XiaoMoa omráčilo, když se dozvěděl, že mezi démonickými zvířaty a kultivátory byla před deseti tisíci lety taková historie.

Nebylo divu, že provázaná démonická zvířata v sektě TianXin neviděl. Pokud to byla obyčejná démonická zvířata, ani kultivátoři, a ani mágové kvůli nim nebyli ochotní mrhat svým vzácným místem. A co se týče démonických zvířat vysokého řádu, nebylo snadné na ně natrefit. Jelikož si každý vybíral, bylo jen velmi málo lidí, kteří se mohli provázat s démonickým zvířetem.

Co se týkalo Démonické planiny deseti tisíc krajt, nepochybně tu stále byla cítit hrozba Pána démonických zvířat. Ale už se pár tisíc let neobjevil. Kdo mohl vědět, jestli už z kontinentu LongXiang odešel. Takže ta hrozba byla mnohem menší než dřív.

Ale byly další důvody, proč se ty sekty nevrhly proti Démonické planině deseti tisíc krajt.

Démonická planina byla celý rok obklopená vrstvou šedého jedovatého plynu. Tuto vrstvu vylučovalo něco přes deset tisíc Zlých nebeských krajt. Mohla se snadno proříznout obranou kultivátorů v Nebeském řádu a níže.

Takže pokud ty sekty nebyly ochotné obětovat velké množství svých učedníků, nezačaly by jednat proti Démonické pláni deseti tisíc krajt. Navíc suverén Démonické planiny už byla Zlá nebeská krajta 9. řádu, co se dokázala proměnit do lidské podoby, s osmi staršími generály pod svým velením. Taková úroveň moci jim umožňovala stát na stejné úrovni jako sekta TianXin.

Kromě toho tu byl výhodný terén Démonické planiny. Než by vůbec Zlou nebeskou krajtu našli, mnoho kultivátorů by bylo pravděpodobně zraněno nebo zabito.

You XiaoMo potají pokynul Ling Xiaovi. Využil chvíle, kdy spolu dva seniorové mluvili, a zašeptal Ling Xiaovi: „Seniore Lingu, jelikož byl Pán démonických zvířat tak úžasný, myslíš si, že by mohl být majitelem Rajské říše? Pokud tam takhle půjdeme, rozzuříme ho?”

Ling Xiao, co se na scenérii kolem díval se spokojeným výrazem, nepatrně přesunul pohled k netrpělivému You XiaoMovi. Z koutků úst mu unikl záhadný úsměv. „Pravděpodobně ne.”

„Proč ne?” zeptal se You XiaoMo na oplátku.

Ling Xiaovi zářily oči, jak se na něj díval. A celý zářil, jak řekl: „Ten Pán démonických zvířat vlastně vyděsil všechny kultivátory na kontinentu LongXiang. Jasně se mu nikdo nemůže rovnat. Přirozeně není kultivátora, co by jej dokázal zranit, takže by měl být stále naživu. Co se týče majitele Rajské říše, je to mocná osoba z doby před deseti tisíci lety nebo ještě dříve. Teď je už dlouho mrtvý, že už tu nejsou ani zbytky jeho duše. Jak by to mohl být on?”

You XiaoMo o tom chvíli přemýšlel a měl pocit, že Ling Xiao měl pravdu. Ať se na to člověk díval, jak chtěl, ten Pán démonických zvířat se najednou objevil a pravděpodobně to nebyl někdo z kontinentu LongXiang. A proto se ta časová linie neshodovala.

„Juniore, existence Démonické pláně deseti tisíc krajt je vlastně komplikovanější, než si myslíš.” Ling Xiao se najednou sehnul a řekl mu u ucha tuhle větu.

You XiaoMo zvedl hlavu a zahlédl úsměv, co měl stále na tváři. Ale už to nebyl ten ledabylý úsměv z dřívějška. Jasně to byl úsměv plný opovržení a pohrdání a pohled v jeho očích byl takový, jako kdyby se díval na blechy. You XiaoMo byl najednou zmatený.

Ve skutečnosti tři síly nijak nejednaly kvůli rovnováze moci. Sekty TianXin, QingCheng a XingLuo utvořily v jižní části kontinentu LongXiang rovnováhu moci. Kdyby moc kohokoli z nich poklesla, ty druhé dvě síly by jej zhltly.

Řekněme, že by sekty TianXin a QingCheng měly silný zájem o Démonickou planinu deseti tisíc krajt. Mohly spojit síly proti té Zlé nebeské krajtě. Ale jak každý věděl, obrana Zlé nebeské krajty vysokého řádu byla výjimečná. Pokud ji člověk chtěl zabít, musel za to zaplatit nezměrnou cenu. Takhle by určitě došli zranění. Bez hrozby bojovníka v Královském řádu by se rovnováha sil zlomila a sekta XingLuo by proti nim velmi pravděpodobně vyrazila.

Takže pokud se jedna ze tří sil zdráhala udělat svůj tah, pak ani ty ostatní dvě rozhodně nic neudělaly. Mohli na ten tučný kousek masa, Démonickou planinu, akorát koukat s očima dokořán, jak tučněl a tučněl, zatímco oni nebyli schopní jednat.

„Seniore Lingu, takže si myslíš, že Pán démonických zvířat je stále někde tady?” Vztahy mezi těmi silami byly nesmírně komplikované a You XiaoMo neměl zájem to rozplétat. Jeho zajímal Pán démonických zvířat.

Ling Xiao sklonil hlavu a podíval se na něj. S lehkým smíchem řekl: „Samozřejmě že tu pořád je.”

You XiaoMovi se bulvy protáčely kolem dokola, jak se potěšeně zeptal: „Tak víš, kde teď je?”

„On...” Ling Xiao si promnul bradu a podíval se na jeho zářící oči. Najednou se zeptal: „Proč se ptáš?”

„Já... jen se ptám.” You XiaoMo se bezhlesně zasmál, jako kdyby to bylo vážně tak, jak řekl. Že se akorát ptal.

Normální lidé by se dál nevyptávali, ale Ling Xiao nebyl obyčejný. Navíc ta osoba byla před ním, takže bylo nemožné, aby se dál nevyptával. Pleskl ho po hlavě a s úsměvem se zeptal: „Řekni mi pravdu.”

You XiaoMovi zacukalo v ústech. Tenhle chlápek byl vážně nepříjemný, pokaždé a vždycky ho chtěl odhalit.

You XiaoMo uspořádal svá slova a řekl: „Po pravdě řečeno jsem přemýšlel, že když je tato osoba tak úžasná, že musí střežit nějaký výjimečný poklad. Takže pokud bychom znali místa, na kterých byl, možná bychom našli rostlinku magické byliny 10. řádu a výše. Co na to říkáš?”

Ling Xiao měl pocit, že vážně podcenil tohoto malého mága. Vlastně si troufl prahnout po jeho věcech. Ale... když si ho prohlédl od hlavy až k patě, měl pocit, že vážně existoval jeden poklad. Ano, v tomto bodě s ním velmi souhlasil.

„Seniore Lingu, co si o mém nápadu myslíš?” zeptal se You XiaoMo vzrušeně, když viděl, že Ling Xiao nic neříkal. Vážně se nemohl dočkat, až si vyslechne jeho odpověď.

„Samozřejmě že to je dobrý nápad.” Ling Xiao se rozzářil a přikývl.

Kde vlastně byly magické byliny vysokého řádu, určitě budou démonická zvířata. Ale kde byla démonická zvířata, nezbytně neznamenalo, že tam budou i magické byliny. You XiaoMo na tento bod jasně zapomněl. Když You XiaoMo slyšel, že Ling Xiao odsouhlasil jeho rozmýšlení, potěšilo ho to a potají si pomyslel, že byl vážně chytrý.

Když Ling Xiao viděl, že byl radostí bez sebe, v očích mu problýskl hravý pohled a dodal: „Juniore. Když jsem o tom popřemýšlel, mám pocit, že i když je tvůj nápad dobrý, je to trochu nepravděpodobné.”

You XiaoMo ovládl svou radost a s pochybami se zeptal: „Kde to je nepravděpodobné?”

Ling Xiao ve vší vážnosti řekl: „Přemýšlej o tom. Chceš najít místa, která Pán démonických zvířat předtím strážil. Ale rozhodně to je spoustu míst. Pokud je příliš mnoho míst, neříkej mi, že musíme zajít na každé jednotlivé místo a prohledat ho?”

„Ach, to je pravda!” You XiaoMo měl také pocit, že na tom něco bylo. „Tak co kdybych se podívali jen na místa, kde je hutná duchovní energie. U těch míst s řídkou duchovní energií je nepravděpodobné, že by tam rostly magické byliny vysokého řádu. Co myslíš?”

„Pokud to je takhle, vlastně vím o místě, kam by Pán démonických zvířat rozhodně zašel. Duchovní energie tam je rozhodně hutná.” Ling Xiaův úsměv byl celkem zrádný, jak mu dobrovolně dal nápovědu.

„Vážně, takže víš, kde to je?” You XiaoMovi se okamžitě rozzářily oči.

„Je to...” začal Ling Xiao.

Ta následující slova řekl celkem tiše. You XiaoMo k němu okamžitě přiblížil ucho.

Ling Xiao sklonil hlavu a spatřil jeho celkem rudé uši. V duchu se zasmál a pak dokončil: „Je to... tam, kam si chodí ulevit.”

You XiaoMo: „...”

Ten blažený výraz na jeho pěkné tváři se okamžitě změnil na výraz zácpy.

Co to k čertu, taková kravina. Kde si ulevoval, bylo místo s nejsilnější duchovní energií?

You XiaoMo měl vážně pocit, že ho obelhal. Věděl akorát to, že tahle latrína byla to nejšpinavější místo na světě.

Konečně si uvědomil, že Ling Xiao jeho nápadu nikdy nedůvěřoval. Od začátku až do konce si s ním jenom hrál a on mu na to vlastně skočil...

„Ha ha ha!!!” Ling Xiao viděl, jak jeho tvář neustále měnila barvy, z rudé na oranžovou, na amarantovou, k zelené, modré a fialové. A nakonec si nedokázal pomoct a zasmál se nahlas. Jeho smích nebyl ani v nejmenší umírněný. Jakmile ho člověk zaslechl, bylo jasné, že to byl srdečný smích od srdce.

You XiaoMo zrudl a odstrčil ho. A pak vykopl k jeho pravé noze.

Ling Xiao nebyl masochista, takže prostě zvedl pravou nohu a udělal krok vzad.

You XiaoMo ho pronásledoval, zatímco na něj naštvaně ukazoval a říkal: „Pokud máš odvahu, stůj tam a neutíkej.”

Ling Xiao by tam samozřejmě poslušně nestál. Ačkoli se jím nechat kopnout vážně nic nebylo, nechtěl dopustit, aby bylo po jeho. Takže zatímco jeden pronásledoval a druhý utíkal, točili se kolem Fang ChenYuea a ostatních.

Kdy se Ling Xiao tak volně smál před ostatními? Všichni znali jen „Lin Xiaa”, co byl uhlazený a zdvořilý, elegantní kavalír. Ještě nikdo ho nikdy neviděl smát se tak vesele.

Ale všem vylezli oči z důlků právě kvůli tomu, že i když „Lin Xiaa” proháněl a káral titěrný mág, on se vlastně tvářil potěšeně, jako kdyby si to užíval.

Tato scéna vážně šokovala spoustu lidí. Vypadalo to, že „Lin Xiao” byl v soukromí vlastně takovýto člověk, ale muselo se zmínit, že nejvíce šokovaní byli asi učedníci a starší ze sekty TianXin. Byli ještě víc šokovaní než lidé ze sekty QingCheng a ostatní, protože byli jeho kolegové učedníci ze stejné sekty. A proto jim bylo celkem jasné, jaký člověk „Lin Xiao” byl. Mluvil, jak si přál, ale nikdy se s žádným kolegou učedníkem nechoval tak důvěrně. Ačkoli byl na You XiaoMoa obzvláště hodný a přednostně jej bránil, nikdy nevěděli, že když byl s You XiaoMoem v soukromí, že se choval takhle.

Ani nemluvě o skupině staršího Xiao Longa z Válečnické divize, dokonce i Fang ChenYue, kolem kterého kroužili, se pozapomněl a pusu měl mírně otevřenou. Vidět znamenalo věřit. Konečně si uvědomil, že vztah mezi juniorem a „Lin Xiaem” byl ještě lepší, než co si představoval.

Tang YunQi nedaleko na ně rozzuřeně zahlížela, jako kdyby je chtěla roztrhat na kousky. Oči měla naprosto upřené na ty dva.

Kolegové učedníci po jejím boku se na ni neodvažovali podívat, ale cítili, jak jí z těla sálala zuřivost a nenávist. Vypadalo to, že ta scéna měla největší vliv na ni.

Ale nikdo k ní nepřišel a neutěšil ji, protože nikdo nechtěl v této situaci pokoušet štěstí.

„To stačí. Tak přede všemi hlučet!” Kong Wen to nakonec nedokázal déle vydržet a zakřičel na ně. Tvářil se celkem přísně, jak po You XiaoMovi vrhl varovný pohled.

You XiaoMoa ten jeho pohled vyděsil. Ve rtech mu trapně cukalo a pak narazil Ling Xiaovi do boku jako pštros, neodvažoval se dál hlučet. Ling Xiao už také neuhýbal a škádlivě se na něj díval.

You XiaoMo se poplácal po tvářích a zatímco se všichni dívali k Démonické pláni, zvedl nohu a dupl Ling Xiaovi na nohu. Jednou to nestačilo, a tak to udělal znovu. Všechno to byla chyba tohohle chlápka, že ho znovu přiměl dělat něco trapného.

Ling Xiaova usmívající se tvář se nezměnila, jako kdyby to nebyl on, komu někdo dupal na nohu. Následoval ve stopách všech a díval se k bariéře se spokojeným výrazem.

You XiaoMo dupal celkem dlouho, ale když viděl, že nejevil ani náznak bolesti, stáhl nohu a s hněvem lapal po dechu. Ale když spatřil, že ta vytříbená bílá bota na Ling Xiaově pravé noze teď byla šedá, okamžitě se spokojeně zahihňal.

Ling Xiao slyšel jeho hihňání a následoval jeho pohled ke svým vlastním botám, co teď byly špinavé od jeho dupání. Pozvedl koutek úst v úsměvu a řekl: „Juniore, jsi teď šťastný?”

You XiaoMo nafoukl tváře a spokojeně kývl.

Ling Xiao prostě natáhl ruku a pinkl ho do čela. Zrovna když chtěl You XiaoMo znovu vyletět jako čertík z krabičky, rychle ukázal na dva muže, co k nim šli, na Tang Fana a Luo ChengYuana. A řekl: „Rychle, podívej se. Bariéra je otevřená.”

You XiaoMo tomu nevěřil, myslel si, že ho Ling Xiao zase klame. Za sekundu zaslechl, jak všichni jásají.
--------------------------------------------

~ A pokud jste pozorně četli, určitě jste zaznamenali, že se Ling Xiao v duchu podřekl... ~

Hlavní stránka
Postavy a pojmy