Kapitola 36 – Velký a Malý princ
I když se ten večer Lin Yuan vrátil na koleje, měl problém utišit své vzrušení. Kvůli boji s tou záhadnou postavou mu krev stále vřela. Mysl měl stále plnou obdivu k přesnému a zručnému pilotování toho mistra. Lin Yuan ležel v posteli bez náznaku ospalosti, a tak se prostě rozhodl nasadit si helmu a přihlásit se do holografického síťového systému.
Aréna určená k boji mech v herní síni byla stále velmi rušná. I když bylo momentálně pozdě v noci, pořád bylo spoustu uživatelů online a na hlavní veřejné obrazovce pořád rolovaly zprávy chatu.
Podíval se do seznamu svých přátel a opravdu, Malý Princ byl momentálně online. Lin Yuan mu honem poslal pozdrav a dal mu předem vědět: „Mistře, jdu za tebou!”
Malý Princ rychle odpověděl: „Pojď do Místnosti 11, heslo 1111.”
Lin Yuan zadal heslo ke vstupu do Místnosti 11 a spatřil Malého Prince, co pilotoval bílého ptáka.
Na rozdíl od té poslední noci, kdy bylo v publiku spoustu přihlížejících, co se při té velkolepé podívané sráželi hlavami, dneska byli v místnosti jenom Koule a Malý Princ. To kvůli tomu, že místnost byla zaheslovaná. Bez všech tě přihlížejících se Lin Yuanova nálada zmírnila.
Pod vedením toho záhadného mistra se toho spoustu naučil. A aby se Lin Yuan mohl učit od tohoto onlinového mistra, okamžitě povolal své vlastní humanoidní mecha a chtěl ho vyzvat na souboj. Nečekal, že Malý Princ řekne: „Dneska budeš používat vlčí typ.”
Lin Yuan rozpačitě řekl: „Nikdy jsem nepilotoval vlčí mecha, nejsem v něm moc zručný.”
Malý Princ řekl: „Na tom nezáleží, pilotovací instrukce mech jsou podobné, jsou to jen různé modely. Hodnoty mecha jsou trochu jiné. Mecha vlčího typu má trochu větší rychlost sprintu a lepší schopnost skoku než ostatní pozemní mecha. Když to zkusíš, sám to zažiješ.”
„Ach!” Lin Yuan odvolal humanoidní mecha a povolal mecha, co si koupil teprve včera, šedé mecha vlčího typu. A začal bojovat proti svému mistrovi.
Mecha vlčího typu bylo vskutku rychlé, běželo jako vítr. Světelné dělo skryté v jeho tlamě mělo nesmírně silnou palebnou sílu. Tento druh mecha se evidentně nejvíc hodil do útočné jednotky Legie. Dalo se předpokládat, že kdyby se v pozemní válce spojilo deset tisíc těchto vlčích mech, aby po nepříteli vyrazili, dokázali by nepřátelskou sílu přemoci mnohem snadněji, než když projede horký nůž máslem.
Lin Yuan pilotoval vlčí mecha a běžel po herní ploše. A také ho to víc a víc vybouzelo.
Vlčí mecha mělo opravdu velmi silnou schopnost běhu a skoku. Při stejném operačním rozkazu mohlo humanoidní mecha vyskočit jen maximálně dva metry, zatímco vlčí mecha mohlo na jeden odraz téměř přeskočit přes zeď.
I když nakonec v této hře se svým mistrem prohrál, stejně to nemělo vliv na Lin Yuanovu dobrou náladu. V porovnání s posledním zápasem, kdy nedokázal vůbec provést odvetný úder, si dneska všiml nějakého toho zlepšení. Navíc se obeznámil s novým mecha. Všechno se to dalo považovat za celkem velký zisk.
Lin Yuan vzrušeně vystoupil z kokpitu mecha a než mohl promluvit, najednou před ním vyskočilo okno se zprávou: „Druhá strana převedla na tvůj účet jeden milion bodů.”
Lin Yuan: „...”
Ačkoli to byl velmi dobrý pocit nechat se takhle mistrem rozmazlovat, teprve utratil ten jeden milion bodů, co dostal předtím, a dneska dostal další milion. Kvůli čemuž se akorát nakonec cítil ohromen tou neustálou laskavostí, co se mu dostávalo.
Lin Yuan rozpačitě řekl: „Mistře, už jsi mi předtím dal body.”
Malý Princ řekl: „To nic, mám 20 milionů.”
...d-dvacet milionů?
Lin Yuana to okamžitě omráčilo!
Malý Princ znepokojivě řekl: „Už jsem v bojové aréně hrál více než deset let a nastřádal jsem spoustu bodů. Už jsem si koupil všechny druhy mecha a těch zbývajících 20 milionů bodů nemám jak utratit. Měl by sis je prostě vzít a koupit si další mecha na hraní.”
Poté mu přímo a rozhodně předal 20 milionů bodů.
„...” Lin Yuanovi to tak zalichotilo, že se mu z toho třásly ruce.
Upřímně řečeno, když toho dne přijal Malého Prince ze svého mistra, vždycky si myslel, že je na mnohem lepší úrovni než on. Rád by ho uctíval jako svého mistra, aby se naučil něco z jeho schopností. Nečekané bylo, že i druhá strana brala ten vztah mistra a učedníka vážně. Byl několikrát schopnější, než si vůbec představoval.
—Nepilotuje jenom ptáky, vlastně má všechny druhy mecha!
—Tohle je nečekané překvapení!
Lin Yuan od svého mistra přijal 20 milionů bodů a byl tak šťastný, že neměl slov.
Malý Princ mu upřímně řekl: „Koule, jelikož jsem tě přijal za svého učedníka, nechci učit začátečníka.”
Lin Yuan ve vší vážnosti řekl: „Mistře, neboj se! Budu se dobře učit!”
Malý Princ mu poslal usmívajícího se smajlíka.
Lin Yuan rychle zareagoval virtuálním objetím, aby svému mistrovi vyjádřil loajalitu.
Malý Princ byl díky tomu objetí v dobré náladě a trpělivě napsal: „Pokud chceš být mistrem mecha, musíš být znalý všech druhů mecha a vědět, jaké jsou jejich silné a slabé stránky. Takže nebudeš v nevýhodě bez ohledu na to, na jaké mecha v budoucnu narazíš. Použij tyhle body, co jsem ti dal, na koupi všech vojenských druhů mecha a několikrát s nimi trénuj.”
Lin Yuan přikývl: „Dobře, rozumím.”
Malý Princ řekl: „Ukážu ti charakteristiky různých mecha. Pojď sem a podívej se na ně...”
Vážený mistr začal trpělivě učit a zatímco učil, neustále povolával různá mecha, aby je Lin Yuanovi předvedl. Lin Yuan vypadal velmi vážně a později se dokonce trochu víc přiblížil, aby lépe viděl – tento mistr byl vážně dobrý, očividně opatrně předával své zkušenosti a znalosti svému učedníkovi. Tak dobrý mistr se v bojové aréně v této hře vídal jen velmi vzácně.
Lin Yuanovo srdce úplně kypělo obdivem vůči tomuto mistrovi a poslušně stál vedle svého mistra a svědomitě visel na každém jeho slově.
Caesar byl velmi spokojený, že Koule poslouchal tak pozorně. Nemohl si pomoct a rty se mu vyklenuly v úsměvu.
Zrovna v té chvíli do místnosti najednou vstoupil člověk pilotující černé mecha ptačího typu a automaticky si sedl do publika.
Lin Yuan byl příliš pohroužený do poslouchání a vůbec si toho nevšiml. Caesar mu to předváděl a místnost byla zaheslovaná. Nečekal, že by někdo najednou uhádl heslo, vešel dovnitř a stál stranou.
Ten „nezvaný host” to chvíli sledoval z publika. A když už ho ti dva protagonisté tak dlouho ignorovali, nemohl si pomoct a ohlásil svou existenci hláškou—
Velký Princ: „Co se to tady děje? Učíš v soukromí?”
Na chatové obrazovce v místnosti se najednou objevila řádka velkých znaků. Lin Yuan na to prázdně zíral, do očí ho uhodilo to ID „Velký Princ”. V duchu si pomyslel, že tento člověk byl nějak spřízněný s jeho mistrem, ale ten byl zticha a nepromluvil.
A opravdu, Malý Princ rychle odpověděl: „...jak ses dostal dovnitř?”
Velký Princ se zatvářil pohrdlivě. „Heslo je vždycky 1111, nikdy nic kreativního, vůbec to není těžké odhadnout.”
Malý Princ: „...”
Velký Princ: „Co děláš takhle pozdě? Kdo je tenhle člověk Koule?”
Malý Princ: „...můj učedník.”
Velký Princ: „Učedník? Ty máš vlastně to srdce přijímat online učedníky?”
Kdyby jejich královský otec a matka věděli, že se jejich dva synové potají registrovali v online bojové aréně s mírou zabití 100% a pod ID „Velký Princ” a „Malý Princ” a že teď Malý Princ vlastně přijal učedníka... rozhodně by z toho zešíleli!
Bylo nevyhnutelné, že by nejstarší princ dál vyjevoval jeho tajemství. Caesar si s ním okamžitě promluvil v soukromí: „Tenhle Koule je můj spolubydlící. Nemluv před ním!”
Sylvan mu poslal zmateného smajlíka. „Spolubydlící? Co tady děláš se svým spolubydlícím jako svým učedníkem?”
Caesar: „...”
Sylvan hluboce promluvil: „Jsou v tom špatné úmysly, co?”
Caesar byl chvíli zticha a řekl: „...Zamiloval jsem se do něj.”
Jak o tom teď a tady mluvil, nemohl si pomoct a ucítil, jak se mu rozpálila tvář.
Sylvan byl o celých šest let starší než Caesar. Jejich královský otec byl zaneprázdněný vládními aférami a jejich královská matka na tom nebyla fyzicky dobře. Když byl Caesar malý, vyrůstal v těsné blízkosti svého bratra. A ačkoli byl Sylvan celkem násilná Omega, Caesar jej v duchu stále viděl jako svého nejváženějšího staršího bratra.
Před svým starším bratrem prohlásil, že se do někoho zamiloval. Ten Caesar, jehož tužby byly vždycky tak nějak nedostatečné.
Sylvan přemýšlel: „Spolubydlící na koleji? Je to chlapec, hm?”
Caesar řekl: „Jo, je to Beta.”
Sylvana to překvapilo. „Beta? Tradice královské rodiny má celkem přísná pravidla. Každá velká a vlivná vojenská rodina má nějakou tu Omegu, co jen čeká, aby se za tebe provdala. A náš královský otec rozhodně nebude souhlasit, aby ses oženil s Betou a ta se pak stala královskou konkubínou.”
Caesar řekl: „Já vím.”
Odmlčel se a vážně řekl: „Budu se snažit ze všech sil za to bojovat.”
Sylvan byl chvíli zticha a pak řekl jenom: „No, každopádně jsi pořád mladý, ani jsi nedostudoval. Náš královský otec by tě ještě neměl tlačit do sňatku, nemusíš se bát, takové komplikace se mohou pomalu vyřešit.”
Caesar přikývl. „Hm, rozumím.”
Místnost najednou ztichla. Zdálo se, že Velký Princ a Malý Princ spolu mluvili v soukromí? Koule vycítil atmosféru a dál upřímně studoval svá vlastní mecha, ale v duchu byl tak nějak zvědavý—
Jaký měli ti dva lidé vztah? Měli tak podobná jména, měli by to být blízcí přátelé, ne?
Zrovna uprostřed tohoto jeho zmatku se v jeho zorném poli začala vznášet slova od Malého Prince: „Koule, dovol mi ti někoho představit. Tohle je můj starší bratr.”
—Starší bratr se jmenuje Velký Princ, mladší bratr se jmenuje Malý Princ. Ti dva bratři si vážně vybrali velmi podivná jména!
Lin Yuan odolal nutkání se zasmát a zdvořile řekl: „Ahoj.”
Velký Princ řekl: „Hm, hm, princezna hodící se k Malému Princi.”
Lin Yuan: „.......??”
Velký Princ: „To jsem se upsal, učedník hodící se k Malému Princi.”
Když domluvil, přímo mu na účet převedl 20 milionů. Usmál se a řekl: „Tohle je pro tebe, rád tě poznávám.”
Lin Yuan: „...”
Jak se díval na tu hromadu nul, najednou se mu začala točit hlava.
Jeho mistr mu zrovna dal 20 milionů a teď mu starší bratr tohoto mistra dal dalších 20 milionů. Lin Yuan strávil nespočet hodin online v bojové aréně, aby získal body, co potřeboval na maximální upgrade humanoidního mecha, co systém poskytoval. Ti dva mistři prostě předávají desítky milionů bodů, jako kdyby to byl vzduch!
Lin Yuan se podíval na těch 20 milionů bodů a velmi jej přemohlo, že mu prokázali takovou laskavost. Nevěděl, jak na to správně zareagovat. V té chvíli se objevil řetězec slov od Malého Prince: „Dal ti to, prostě to přijmi. Ty body, co má, jsou k ničemu, měl by sis je vzít a změnit si vlastní mecha.”
Jelikož to tak řekl jeho mistr, Lin Yuan musel odhodit své rozpaky a přijmout a říct vesele: „Děkuju!”
Velký Princ poslal smajlíka. „Není zač.”
V duchu si myslel: Tahle Koule je vážně dobrý úlovek. Caesare, takový dobrý úlovek rozhodně budeš chtít jako imperiální konkubínu...
Poté, co Lin Yuan přijal ty body, okamžitě otevřel obchod s mecha. Za 40 milionů bodů se dala koupit různá mecha. Jak se díval na všechna ta mecha, co se najednou ukázala v okně, Lin Yuan vzrušeně vyskočil z postele.
A v důsledku přílišného vzrušení Lin Yuan omylem strhl svou helmu...
Takže...
Ti druzí dva lidé v místnosti akorát viděli, jak Malá Koule najednou přímo před nimi zmizela.
Velký Princ přemýšlel: „Koule, co? To se sebral a odešel?”
Caesar to trpělivě vysvětlil: „Pravděpodobně byl příliš vzrušený a upustil helmu.”
A opravdu, po pár sekundách si Lin Yuan nasadil helmu a znovu se připojil do Místnosti 11. Ostýchavě napsal: „Mistře, omylem jsem upustil helmu...”
Caesar si nemohl pomoct a pozvedl koutky úst v úsměvu. Tenhle kluk byl vážně příliš vzrušený a strhl si helmu, co jej připojovala k síti. Vážně chtěl jít do ložnice vedle a pořádně ho pošťouchnout.
Velký Princ se také usmál a řekl: „No, vy dva můžete pokračovat, já si půjdu najít někoho, s kým bych si párkrát zahrál. Někoho, s kým jsem si už dlouho nehrál.”
Caesar řekl: „Nebylo by lepší, abychom si my párkrát zahráli, aby se Koule mohl podívat?”
Sylvan si pomyslel, že jeho bratr chtěl pravděpodobně využít příležitosti a nechat svého milého sledovat, jak bojují, když se tak rád učil. Přímočaře souhlasil a přesunul se do arény, pohotově navedl své mecha – černého ptáka – aby se střetl s Caesarovým bílým ptákem.
Lin Yuan vstoupil do hlediště a vzrušeně začal sledovat souboj mezi dvěma mistry.
O tomto zápasu se dozajista dalo říct, že byl úžasný, a bylo to mnohem lepší než bojová videa těch mnoha mistrů na internetu!
Ti dva také pilotovali létající mecha, černý a bílý pták se míhali vzduchem a každý útok a úhybný manévr byl proveden tak akorát. Ti dva zůstali vyrovnaní, i když hráli 20 minut. Obě strany byly stále ve hře, ale za to krátké údobí 20 minut použili mnoho technik a každá byla úžasně přesná bez nejmenší možné tolerance i toho nejmenšího pochybení v úsudku nebo kontrole situace. Lin Yuan měl pocit, že by se jim v obdivu měl složit k nohám!
Za těch pouhých 20 minut Lin Yuan viděl o nic méně než padesát obtížných pohybů 3. úrovně a přechody mezi těmi obtížnými pohyby byly také velmi hladké a souvislé. Sledovat ty mistry, jak pilotují mecha, byl dar z nebes!
Zatímco se Lin Yuan díval, nemohl si pomoct a v duchu se pohroužil do myšlenek. Jak by se ty pohyby měly propojit? Zatímco se díval a přemýšlel, jak ubíhal zápas za zápasem, Lin Yuan cítil, jako kdyby se ta mlha, co mu zakrývala oči, zvedla a odhalila širokou louku. Vyvalil se na něj zástup nápadů.
Ti dva bratři odehráli šest zápasů po sobě a po více než hodině byl konečný výsledek tři vítězství a tři porážky.
Když Caesar viděl, že už se připozdívalo, navrhl: „Myslím, že jsme pro dnešek měli dost, bratře, měl bys jít brzy spát nebo ti otec vyčiní.”
Sylvan řekl: „Dobře, tak já půjdu. Takže až budu mít příště čas, znovu si s vámi přijdu hrát.” Velký Princ odvolal své mecha. Šel za Lin Yuanem a mávl mu. „Zatím, Koule.”
Lin Yuan honem řekl: „Ahoj!”
Sylvan se svižně odhlásil a v místnosti zůstala jenom ta dvojice mistra a učedníka.
Bylo příliš pozdě, aby si dál hráli. Čas vážně letěl rychle, zítra bude muset vstávat v sedm kvůli vojenskému tréninku. Lin Yuan musel jít do postele, ale když se s mistrem rozloučil, z nějakého důvodu se zdráhal.
Lin Yuan se prodral svými rozpaky a zeptal se: „Mistře, můžeš přijít zítra večer?”
Malý Princ řekl: „Co se děje?”
Lin Yuan řekl: „Hodně z těch mecha, co jsem si zrovna koupil, jsem nepoužíval. V porovnání se mnou jsi v téhle oblasti mnohem zručnější. Kdykoli budeš mít chvilku, můžeš mě trochu učit.”
Malý Princ řekl: „Žádný problém, zítra večer se můžu přihlásit.”
Lin Yuan vzrušeně řekl: „Skvělé, zítra večer připravím místnost a počkám tam na tebe!”
Když domluvil, poslal také objímajícího smajlíka, aby vyjádřil svému mistrovi vděk.
Caesar se díval na tu rozkošnou Kouli před sebou a natáhl paže, aby naznačil objetí. Nemohl si pomoct a mírně pozvedl rty.
Dokonce si dokázal představit nynějšího Lin Yuana, oči mu určitě zářily vzrušením.
Lin Yuan evidentně rád pilotoval mecha. I když si hrál tak pozdě, překvapivě nebyl vůbec unavený. I když se rozloučili, stejně chce zítra večer pokračovat... Využít takového učení mezi mistrem a učedníkem, aby si vyměnili bojové taktiky a aby si pomalu zvýšil úroveň. Vážně to bylo řádné, že?
I kdyby to bylo jen na to, aby ho potěšil, prostě jen tak koupil obyčejné mecha a bez rozmyslu mu ho dal, nebyl důvod, aby to bylo problematické, ne? Ale Caesar nechtěl, aby to tím skončilo. Jak maršál řekl, aby se Lin Yuan stal pánem Suzaka, musel být zručný. Caesar chtěl ve skutečnosti vidět, jak se Lin Yuan s jeho vlastní pomocí stane opravdickým mistrem v pilotování mecha.
Teprve pak bude mít Lin Yuan kvalifikaci vlastnit prvotřídní mecha řádu S Impéria, Suzaka. A jeho schopnosti s největší jistotou dostojí toho, že ho Suzaku uznal. A později když ho bude doprovázet a chránit takové vrcholné inteligentní mecha jako Suzaku, Caesar se bude cítit mnohem lépe.
Vojenský trénink druhého dne brzy skončil a Lin Yuanovo očekávání, jak bude večer znovu soupeřit proti tomu záhadnému mistru, rychle sílilo.
Když Lin Yuan dokončil trénink, co nejrychleji šel do jídelny na večeři. Vrátil se na koleje a převlékl se ze své propocené vojenské uniformy. Po rychlé sprše nabádal Caesara, aby si pospíšil do tréninkové místnosti.
Záhadný mistr v černém mecha trpělivě čekal na místě, na kterém se včera dohodli.
Lin Yuan se usmál a zdvořile ho pozdravil, než ho začal otevřeně vyzývat k souboji.
Ze včerejších lekcí se poučil. Dneska Lin Yuan nespěchal, aby udělal první tah. Místo toho zaujal obranný postoj a soustředil se na obrazovku před sebou. Chtěl počkat, až zaútočí protivník, a pak najít jeho slabiny a oplatit protiútokem.
Když Rosen viděl, že Lin Yuan měl v úmyslu bojovat v obraně, přímo přešel do útoku.
Útoky černého mecha byly nelítostné a mocné a byly rychlé jako blesk. Bylo to skvostné jako duha. Lin Yuan neměl čas to vykrýt a následně byl poražen a prohrál. Už jen v prvním zápase prohrál pětkrát!
Ale Lin Yuana to neodradilo, pečlivě pozoroval a ukládal si do paměti každý z počinů protivníka. A intervaly mezi jednotlivými bitvami využíval k tomu, aby to v duchu neustále analyzoval.
Nakonec když druhá strana najednou vytasila zbraň a máchla jí k Lin Yuanovi, zvedl svůj štít a přesně tu protivníkovu čepel vykryl!
Po tak dlouhém bojování se záhadným mistrem to bylo poprvé, kdy Lin Yuan úspěšně vykryl protivníkův útok!
Rosen se na chvilku zarazil a nemohl si pomoct, ale cítil se trochu potěšeně. Počínání chlapce se zakládalo na tom, co on použil včera. Nečekal, že se bude učit tak rychle. Ten chlapec měl vážně silnou schopnost se učit a chápat.
Rosen měl zájem ho učit, a tak naschvál zpomalil své útoky.
Lin Yuan okamžitě zareagoval a pečlivě jeho pohyby studoval a analyzoval.
Večer rychle minul během blažených soubojů. Když bylo jedenáct večer, druhá strana řekla, že je příliš pozdě. Lin Yuan zdráhavě vyšel z kokpitu a s úsměvem řekl: „Seniore, máš dneska čas? Zvu tě na půlnoční svačinku!”
Lin Yuan měl za to, že Caesar řekl, že tento záhadný mistr byl senior ze třetího ročníku s vysokou schopností v pilotování mecha, a tak ho přirozeně oslovil jako seniora.
Caesar si nemohl pomoct a na čele mu vyrašil studený pot.
Jediný člověk v celém Impériu, co by se odvážil usmát a oslovit maršála jako seniora, mohl být jenom Lin Yuan.
...a podivné bylo, že se maršál nezdál vůbec naštvaný?
Byla to pravda, Rosen nebyl vůbec naštvaný. Jak ho Lin Yuan s upřímným výrazem opakovaně zval na půlnoční svačinku v tom přístupu „ty mi pomůžeš, já tě pozvu na jídlo”, přišlo mu to velmi rozkošné.
Rosen se mírně usmál a zašeptal: „To není třeba, místo toho se dostaň do národního finále. To pro mě bude nejlepší odměna.”
Lin Yuan najednou pocítil trochu stresu. „Národní finále? Mám dobrou úroveň? Nenaučil jsem se nic víc, jen abych splnil požadavky k vojenské veřejné zkoušce z pilotování mecha. A nejsem moc obeznámený s různými druhy mecha.”
Rosen řekl: „Tím se netrap, máš dvacet dní, dobře trénuj, dobře?”
Když Rosen viděl, že se chlapec tvářil trochu panicky, nemohl si pomoct a povzbudil ho: „Věř si, zvládneš to.”
Lin Yuan vzhlédl a usmál se. „No, tak to se budu snažit ze všech sil!”
Rosen požádal Černého Draka, aby mu dal kopii jeho elektronických poznámek, co už připravil, a předal je Lin Yuanovi. „Tyhle poznámky jsem si dělal, když jsem ještě studoval mecha. Dávám ti je jako učební materiál. Heslo je 0707.”
Lin Yuan si od černého mecha vzal elektronický notes. Když zadal heslo, elektronická obrazovka velikosti dlaně se vážně zapnula.
Poznámky zaznamenané v elektronickém notesu byly jako celá kniha a byly obecně pěkně uspořádané. Také tam byly rudě zvýrazněné klíčové body, co bylo třeba si zapamatovat, takže ty zaznamenané elektronické poznámky byly mnohem cennější než ty teoretické knížky o pilotování mecha!
Lin Yuan nesměle svíral poznámky v ruce a doopravdy ho to dojalo. „Ty poznámky jsou velmi pěkně psané. Děkuju!”
„...budou velmi užitečné.” Tváří v tvář chlapcově upřímnému pohledu Rosenovi zjihlo srdce. Nemohl si pomoct a ještě víc ztišil hlas. „Pořád mám ještě na práci spoustu věcí. Nemůžu s tebou každý den trénovat. Tento měsíc bys měl svůj trénink zintenzivnit. Pokud se nakonec dostaneš mezi deset nejlepších lidí, co bude školu reprezentovat v Národním finále, zajeď na hlavní planetu galaxie Cepheus. Vezmu tě na jídlo.”
Lin Yuan byl chvíli v šoku. „Hlavní planetu...?”
Hlavní planeta Impéria, Cepheid, se nacházela uprostřed souhvězdí Cepheus. Lin Yuan tam ještě nikdy nebyl.
Tento mistr očividně řekl, že ho na hlavní planetě pozve na jídlo. Určitě ho chtěl motivovat, aby trénoval a dostal se do prvních deseti.
Lin Yuan okamžitě přikývl. „Dobrá, musím v tréninku přitvrdit!”
Jak se Rosen díval na chlapcovo sebevědomí, nemohl si pomoct a usmál se. „Doufám, že tě znovu uvidím na hlavní planetě.”
Lin Yuan se usmál a řekl: „Já taky!”
Rosen se odmlčel a řekl: „Caesare, musím se o pár věcí postarat, další trénink bude na tobě.”
Caesar: „...”
Caesar pocítil ještě větší stres.
Dala se maršálova hláška brát jako vojenský rozkaz? Pokud se Lin Yuan nedostane do první desítky, neznamenalo by to, že věrně nesplnil úkol od maršála? Jak Caesar pomyslel na pohled maršálových chladných očí, cítil, jak ho zabrnělo v zátylku.
Naštěstí byl Lin Yuan velmi nadaný. Maršál ho tyto dva dny osobně vedl. Než odešel, také mu předložil cenné elektronické poznámky, co sám napsal, a k tomu se muselo připočíst jeho vlastní učení Koule online každý večer... Neměl by být problém mu za jeden měsíc zvýšit úroveň tak, aby se dostal do první desítky na škole, ne?
Caesar se podíval zpět na Lin Yuana a zjistil, že se Lin Yuan tvářil radostně a vzrušeně, jako kdyby se do první desítky dokázal dostat už zítra.
Lin Yuan si očividně velmi věřil.
...Měl bych věřit ve schopnosti tohoto malého netvora, ne?
Jak na to Caesar pomyslel, vzhlédl směrem ke kokpitu Černého Draka. Oči mu jasně zářily, jak pevně řekl: „Já vím, neboj se, vezmu ho na hlavní planetu, aby se s tebou setkal!”
Rosen spokojeně přikývl a odešel z tréninkové místnosti.
Když silueta černého mecha zmizela za rohem, Lin Yuan se pochybovačně zeptal: „Caesare, je ten záhadný mistr vážně senior z třetího ročníku? Proč se se mnou nechce oficiálně setkat? Chtěl jsem ho vzít na jídlo a řádně si s ním popovídat, ale zdá se, že se se mnou nechce setkat tváří v tvář.”
Caesar: „...”
Protože jakmile se objeví, vyděsí tě to.
Protože je to maršál a v myslích mnoha lidí Impéria to je idol. Když se setkáte, nikdy se neusměješ a nepozveš ho na jídlo. Místo toho budeš ve vší vážnosti stát v pozoru a zasalutuješ mu.
Jelikož ho maršál požádal o důvěrnost, Caesar jeho totožnost nevyjevil.
Když Caesar viděl Lin Yuanův zvědavý pohled, nemohl si pomoct a usmál se. Řekl: „Nechce, aby ses dozvěděl, kdo je. Prozatím by sis měl myslet, že chce z rozmaru předat své učení nové generaci. Copak to v televizních seriálech není vždycky takhle? Protagonista vždycky musí obdržet vedení několika záhadných a schopných mistrů a pak se jejich úroveň nezvykle zvýší.”
Lin Yuan tiše řekl: „Nikdy jsem takové seriály nesledoval.”
Caesar: „...”
Lin Yuan se na Caesara podíval a přemýšlel: „Ty a Brian se velmi rádi díváte na takové seriály?”
Caesar: „...”
Nikdy se na ty dětinské televizní seriály pod psa nepodíval víc jak očkem. Bez přemýšlení akorát pomyslel na zápletku seriálu, co měl Brian velmi rád. Poslouchal Brianovo tlachání dost na to, aby si to zapamatoval. Tohle byla Brianova chyba...
Brian, co zrovna od svého táty ve Starcraft centru obdržel velké množství mecha dílů, najednou nahlas kýchl.
„Ach, hepčí!” Brian se zmateně dotkl svého nosu. „Kdo mě to proklíná?”
--------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat