Kapitola 140 – Pavilon deseti tisíc pokladů ve městě Qing
Když odešli z města HePing, Ling Xiao uvěznil You XiaoMoa a potrestal ho. Že prostě věřil cizím. Co kdyby ten člověk měl nějaký jiný motiv? A kdyby ho prodali, hodlal by pomoct s počítáním peněz?
A tak Ling Xiao využil této příležitosti, aby dal You XiaoMovi lekci. Obsahem této lekce bylo, že nemá věřit nikomu, kdo k němu byl bezdůvodně hodný. A to proto, že určitě měli nějaké postranní úmysly.
You XiaoMo byl stále trochu nepřesvědčený, ale věděl, že to pravděpodobně bylo tím, že tyto dva světy byly jiné. Nechápal, proč se měl mít na pozoru, když k němu lidé byli hodní. V duchu si říkal, že ne všichni byli nezbytně špatní, a tak tuto otázku hodil na Ling Xiaa.
„Juniore, kultivátoři mohou mít moc jednou rukou smést oblohu a mají výjimečné schopnosti, protože se staví proti zákonům nebes. Protože protivit se zákonům nebes je velmi nebezpečná cesta, nejlepší metodou je neustále zvyšovat svou moc. Moc není něco, co by se dalo zvýšit jen proto, že ji chceš zvýšit. Schopnost každého kultivátora je trochu jiná. Lidé s chabým talentem nebo v chabém stavu se mohou spolehnout jen na to, že budou neustále plenit různé prostředky. Chápeš to?”
Ling Xiao se nerad uchyloval ke kázání, protože dle jeho názoru byla pěst jasnější. Ale pokud přiměje You XiaoMoa to pochopit, nevadilo mu to jednou říct.
Po těchto slovech to You XiaoMo více méně pochopil. Krátce řečeno, když se prostředky k přežití lišily, lišila se i pravidla světa.
Svět, ve kterém předtím žil, byl velmi obyčejný. Lidstvo se dožadovalo jen toho, aby se teple obléklo a dosyta se najedlo. Pravděpodobně tam byli tací, co si cenili moci a peněz, ale kvůli omezení toho světa se ti lidé mohli vyšplhat akorát na nejvyšší bod lidské pyramidy a nic víc.
Například, kdyby pyramida na Zemi byla jen metr vysoká, pyramida na kontinentu LongXiang byla tisíc nebo 10 tisíc metrů vysoká. Ty dvě pyramidy byly ze zásady jiné.
Takže ani touhy lidí nebyly na stejném měřítku. Svět byl také komplikovanější, což způsobilo úpadek lidskosti.
Ale...
„Seniore Lingu. Je jedna věc, že o tom mluvíš, ale mohl bys mi nestrkat ruce pod oblečení?” promluvil You XiaoMo a zaskřípal přitom zuby.
Jasně diskutovali o velkých pravdách světa. Byla to tak vážná atmosféra a tento chlápek byl vlastně tak opovážlivý, že natáhl ruce a hnětl mu hruď. V této chvíli chtěl vlastně vážně tesknit, že se mu změnil náhled na svět, ale Ling Xiao mu prostě nedal šanci. Evidentně to byl ten nejlepší okamžik na to, aby ho přemohl žal.
„To nepůjde.” Ling Xiao sklonil hlavu a podíval se na něj, na rtech mu hrál úsměv. Bez ohledu na to, jak You XiaoMo zápolil a jak do něj strkal, ta ruka pod jeho oblečením se odmítala stáhnout. Místo toho ho párkrát hříšně pohladila, a těm dvěma malým vystupujícím rudým fazolkám se dostalo pár štípnutí.
You XiaoMo se z hněvu zhluboka nadechl a nenávistně na něj zahlížel. Měl pocit, že to nestačilo na to, aby si ulevil od hněvu, a tak zvedl nohu a kopl ho do nohy. Jako další došlo k ubohému skřeku. You XiaoMo si objal vlastní nohu, tvář měl pokroucenou bolestí. Ještě trošku a z očí by mu vytryskly dvě krokodýlí slzy.
„Ty, ty, ty... z čeho tu nohu máš?” Vlastně měl pocit, jako kdyby kopl do měděné nebo železné zdi. Tenhle mizera, nejenom že ho šikanoval rty a rukama, dokonce i jeho noha ho šikanovala.
Ling Xiaa to tak pobavilo, že měl skoro těžkosti se nadechnout, jak se tak moc smál. Jak ho objímal, s nespoutanou radostí řekl: „Vlastně ji mám z masa.”
You XiaoMo na něj zahlížel, jako kdyby říkal: „To ti nevěřím.”
„Tak prvnímu seniorovi dovol, aby ti to pofoukal.” Jak Ling Xiao mluvil, šklíbil se.
„Ty mizero. Jasně mě bolí noha. Tak proč mi hněteš hruď? Hruď mě nebolí.”
Ling Xiao se okamžitě choval, jako kdyby došel k náhlému osvícení. Upřímně se omluvil: „Promiň, zapomněl jsem. Příště to určitě neudělám.”
Bude nějaké příště? Nedám ti šanci! Jak se You XiaoMo díval na jeho hříšný úsměv, ať se na to díval, jak chtěl, bylo to hodné nenávisti. Rozhodl se, že už nikdy neuvěří ničemu, co řekne.
V doprovodu návalu šeptaných kleteb se kočár živě řítil k městu Qing. You XiaoMo si vůbec neuvědomil, že tentokrát už netrpěl cestovní nevolností.
Město Qing bylo velké město, co rozvinul velmistr sekty QingCheng. V jižním regionu se mohlo umístit na prvních třech místech.
Kočár sebou půl dne házel, než už to You XiaoMo nedokázal dál vydržet. Ani Ling Xiao neměl v plánu vzít s sebou Koně běsnícího ohně až na místo určení. V půli cesty ho poslal pryč a povolal Okřídleného ptáka, aby je zanesl do města Qing.
Okřídlený pták byl mnohem rychlejší než Kůň běsnícího ohně, a tak se ani ne za půl dne dostali do města Qing. Z dálky byla oblast města Qing větší než u města HunJi. Impozantní a velkolepá linie města byla nesmírně šokující a když se člověk díval z výšky, pořád nedohlédl na konec. Nebylo divu, že sekta QingCheng mohla stát sektě TianXin po boku. Tato ukázka síly byla vlastně velmi impresivní.
Jelikož neměli moc času, nemohli se ani projít po městě. Ling Xiao přiměl Okřídleného ptáka, aby je snesl na zem v lese před městem. Pak belhajícího se You XiaoMoa donesl do města, ale než do něj vstoupili, změnil jim oběma tváře.
Když šli do města HunJi, nebylo nezbytné měnit si tváře, protože to od sekty TianXin bylo vážně daleko. Informace se tam nemusely nezbytně dostat, ale o městě Qing to neplatilo.
Město Qing bylo území sekty QingCheng a bránilo ho mnoho učedníků ze sekty QingCheng. Každý den tam hlídkovali stráže a bezpečnost se nedala popsat jako nedbalá, ale bylo to místo, kam lidé přicházeli a odkud odcházeli. Kdyby se ta zpráva roznesla, snadno by se to doneslo k uším sekty TianXin. A tak neměli na výběr a museli být opatrní, když něco dělali.
Město Qing bylo nejvíce proslavené svým Pavilonem deseti tisíc pokladů, v kterém se každý měsíc pořádaly aukce. Ale prémiové předměty se obvykle dražily jednou za tři měsíce.
Aukce tento měsíc byla náhodou právě aukce těchto prémiových předmětů. Ale nebylo to úplně jako Aukční dům Sedm hvězd, co byl obyčejný aukční dům a co byl obvykle otevřený veřejnosti. Pavilon deseti tisíc pokladů byl soukromý aukční dům a vstup nebyl možný bez zvláštní pozvánky ze sekty QingCheng.
„Seniore Lingu, jak se dostaneme dovnitř bez pozvánky?” zeptal se You XiaoMo spěšně, když se doslechl o tom, že bylo třeba pozvánky. Ovšem zapomněl na jedno: proč by ho sem Ling Xiao vedl, kdyby neměl pozvánku? A i kdyby žádnou neměl, jednu by si prostě obstaral.
Ling Xiao řekl: „Ačkoli se Tang Hunova frakce nedá považovat za prvotřídní, pořád se dá považovat za frakci druhé třídy. Také má široký záběr podnikání a má značný vliv. A důležitější je, že má peníze. A tak mu sekta QingCheng rozhodně poslala pozvánku.”
Když se vedoucí Qi dozvěděl, že se Ling Xiao chce účastnit aukce v Pavilonu deseti tisíc pokladů, hned vyhledal informace a předal mu pozvánku. Ling Xiaa velmi potěšilo jeho přímé a efektivní chování.
Ačkoli si změnili vzhled, stejně byli celkem nápadní. To proto, že Ling Xiao nesl You XiaoMoa. Kdyby nesl ženu, možná by to neupoutalo tolik pozornosti, ale on nesl muže.
You XiaoMo neměl takovou hroší kůži a když na něj lidé neustále zírali, už to nemohl vydržet a začal zápolit, aby ho dal na zem. Vlastně už ho noha tolik nebolela.
Ling Xiao věděl, že se nechal snadno zahanbit, a tak netrval na tom, že ho bude dál nést. Když ho dal na zem, chtěl ho odtáhnout k Pavilonu deseti tisíc pokladů, ale You XiaoMo na místě zkameněl. Ling Xiao se otočil a viděl, jak se vzrušeně díval na obchod s magickými pilulkami.
„Seniore Lingu, chci jít dovnitř prodat další magické pilulky. Co kdybys tady na mě počkal?” promluvil You XiaoMo, když se obrátil na Ling Xiaa.
Když nezahlédl tento obchod s magickými pilulkami, zapomněl by na tu další věc, co musel udělat. Jinak by to byl zbytečný výlet, kdyby aukce začala a on neměl dost peněz.
Ling Xiao pozvedl obočí, zhruba odhadl, co měl na mysli. Prostě ho odtáhl pryč a řekl: „Není třeba prodávat magické pilulky. Mám zlaťáky.”
You XiaoMoa to omráčilo, zeptal se: „Jak ses k nim dostal?”
Dle jeho názoru byl Ling Xiao chudý žebrák, co byl ještě chudší než on. Takže když narazili na místo, kde museli utratit zlaťáky, nikdy nepočítal s tím, že by Ling Xiao účet zaplatil. Takže si byl velmi vědom, kolik měl v kapse.
„Tang Hun.” Ling Xiao se ani neotočil, jak po něm ta slova neuctivě vrhl.
Jak to jméno You XiaoMo zaslechl, hluboce žárlil. Někteří lidé museli jednat jenom jednou a měli takový obrovský zlatý důl (Tang Hunův majetek). Co se jeho týkalo, když prodal magické pilulky, bylo to jenom pár desítek zlatých mincí. Najednou vydělal nanejvýš 2 miliony a i poté utratil téměř milion. Jak to tak srovnával, vážně ho to k smrti naštvalo!
Ale nakonec You XiaoMo směnil magické pilulky, co měl v plánu prodat, za Ling Xiaovy zlaťáky. Byly v magické brašně, co nebyla příliš velká, ale byla plná až po okraj. Zhruba to přepočítal a bylo to o celkem dostkrát víc než jeho zásoba...
Jak se You XiaoMo díval na tu hromadu zlaťáků, na mysli mu zůstala jenom tři slova: závist, žárlivost, nenávist!
Za hodinu se konečně dostali ke dveřím Pavilonu deseti tisíc pokladů.
Na rozdíl od jeho očekávání nebyl Pavilon tak nápadný jako Aukční dům Sedm Hvězd, neboť jeho vchod byl celkem zatajený. Lidé, co to tady neznali, by s největší pravděpodobností prošli kolem, aniž by si ho všimli. Ale na druhou stranu tady v této oblasti nechodilo tolik lidí.
U vchodu do Pavilonu deseti tisíc pokladů nebyli žádné stráže a ze dveří akorát bez pohybu visel černý závěs. Ling Xiao neváhal, jak prošel dovnitř, vzal You XiaoMoa s sebou.
Uvnitř nebyla taková tma, jak si You XiaoMo představoval. Místo toho tam bylo velmi jasně. Také konečně spatřili stráže, co strážili ústí chodby. Když k nim přišli, jeden ze stráží je požádal o pozvánku.
Ling Xiao vytáhl pozvánku a předal mu ji.
Stráž se na ni podíval a pak ji předal zpět Ling Xiaovi. Pak se jich zeptal, jestli chtějí pláště.
Ling Xiao ho požádal o dva černé pláště. Pak jeden vzal a ovinul ho kolem You XiaoMoa, protože všichni, co se účastnili aukce v Pavilonu deseti tisíc pokladů se shromáždí ve velké síni. Takže se zdálo, že všichni budou moct vidět, co se ve velké síni dělo. Pokud člověk nechtěl, aby ostatní spatřili jeho skutečnou tvář, plášť byla nezbytnost.
Poté, co si oblékli pláště, Ling Xiao vedl You XiaoMoa do aukční síně.
Jelikož dorazili celkem pozdě, velká síň už byla v té době plná lidí. Ale jelikož za Pavilonem deseti tisíc pokladů stála sekta QingCheng, nikdo se neodvažoval jednat přehnaně. Atmosféra byla méně chaotická než v aukčním domě Sedm Hvězd. Většina lidí vyrovnaně seděla na svých místech a vykreslovala scénu srdečné konverzace.
Když vstoupili dovnitř, Ling Xiao okamžitě pocítil pár zkoumavých mentálních tahů. To mentální zkoumání pocházelo z několika směrů. Tyto směry se shodovaly s pozicemi stráží a pak tam bylo ještě jedno zkoumání vycházející zpoza aukčního stupínku. Toto mentální zkoumání bylo trochu silnější než zbytek.
Ale Ling Xiao ani nenakrčil obočí. V jeho očích by byl dokonce i silnější člověk jen blecha. Bylo nemožné proniknout bariérou, co vztyčil kolem sebe a You XiaoMoa.
Silnější lidé se obvykle rozhodli sedět vpředu, ale Ling Xiao si tam nesedl. Vybral si prázdné místo vzadu a posadil se s You XiaoMoem vedle sebe.
Jelikož už se You XiaoMo jednou aukce zúčastnil, tentokrát se nechoval jako posledně, tedy jako naprostý nováček. Vlastně neměl na výběr, protože se zdálo, že mu plášť zakrýval celou hlavu a dokonce i chodit bylo trochu obtížné.
Zdálo se, že ti dva přišli právě včas. Zanedlouho poté, co se posadili, aukce začala.
Hlavní síň, co už tak byla celkem tichá, se ještě víc ztišila a všichni obrátili zrak k aukčnímu stupínku.
Zpoza aukčního stupínku vykráčel starý muž v zelené róbě. Aniž by říkal nějak moc zbytečných slov, velmi rychle se dostal k hlavní události. První předmět v aukci bylo přesně maso Zemní ovce tisíci duchů, na které všichni čekali. Ale nebylo to tak, jak tvrdily Ling Xiaovy informace, neboť se zdálo, že to bylo maso jen z jedné ovce.
Nebylo třeba, aby všichni znervózněli. Pozměněné informace se určitě později napraví.
--------------------------------------------
Hlavní stránka
Postavy a pojmy
Žádné komentáře:
Okomentovat