LMW - kapitola 138

Kapitola 138 – Zemní ovce tisíci duchů

Všechny jeho slova omráčila.

You XiaoMo nepotřeboval, aby něco říkali, hned cítil nutkání, aby si dal přes pusu jeden políček.

To akorát, že měl pocit, že ta nynější atmosféra se k tomu až moc hodila. Navíc zhruba dokázal odhadnout Ling Xiaovy úmysly. A proto ta slova vyhrkl.

Jako první se vzpamatoval Ling Xiao. Nemohl si pomoct a vybuchl smíchy. Ačkoli už byl zvyklý, že You XiaoMo sem tam vyhrkl něco podivného, stejně ho to pokaždé pobavilo.

Dostat se z otroctví a zpívat píseň svobody, tahle fráze byla opravdu velmi jedinečná. Vcelku to neslo stejný význam jako to, co chtěl říct.

„Dám vám všem trochu času si to promyslet. Až skončíte, dejte mi vědět svou odpověď.” Ling Xiao si přitáhl You XiaoMoa zpět k sobě, jak mluvil, urovnával si rukávy. Nedal jim žádné další vysvětlení, ale věděl, že těch pět pochopilo, co tím myslel. Pokud to nechápali, nepotřeboval je.

„Jsem ochotný být navždy loajální velkému pánu.” Po chvilce omráčení vedoucí nasadil radostný výraz. Udělal své rozhodnutí bez nejmenšího zaváhání. Jenom blázen by nepřijal koláč, co mu spadl z nebe do klína.

„Také jsme ochotní přísahat naše životy velkému pánu.” Tři černě odění muži i ten další se připlazili ze země a vložili se do toho. I ti čtyři byli radostí bez sebe jako jejich vedoucí. Tento masový koláč nebyl obyčejných rozměrů.

Pak těch pět začalo skládat přísahu, ale Ling Xiao je zastavil.

Měl pocit, že hračky jako přísahy nebyly dost silné. Měl větší víru v sám sebe. Takže tím myslel to, že pokud ho těch pět lidí vážně chtělo následovat, dovolí mu udělat něco s jejich dušemi. Pokud mu navěky zůstanou věrní, nic se jim nestane.

Těch pět lidí se po sobě podívalo, ale zanedlouho s tím souhlasili, protože kdyby ne, zůstala by jim jedině smrt.

Ale to byl jenom jeden z důvodů. V jejich očích byl Tang Hun kultivátor Duchovního řádu. V žádném případě se nedal srovnávat s bojovníkem Královského řádu. V jejich očích se bojovník Královského řádu rovnal sektě TianXin nebo sektě QingCheng. Ty prvotřídní mocnosti byly tak velké a mocné, protože měly v čele bojovníka Královského řádu.

Takže než aby následovali Tang Huna, co se k nim choval jako k podřízeným, bylo by lepší následovat tohoto muže. Možná si společně s ním mohli urvat kus území. Ta myšlenka, že pán, kterého následovali, mohl stejně dobře založit sílu jako sekta TianXin nebo sekta QingCheng, těch pět mužů okamžitě vzrušila.

Ovšem nevěděli, že Ling Xiao prostě neměl v úmyslu založit silnou moc jako sekta TianXin. Někdo tak lhostejný jako on prostě nemohl mít žádný smysl pro zodpovědnost. Tang Huna ve městě HunJi je nechal nahradit vlastně kvůli něčemu jinému.

Když skončili s diskuzí, Ling Xiao nechal těch pět odejít.

Když se You XiaoMo vrátil do skutečného světa, nejistě se podíval po Ling Xiaovi: „Seniore Lingu, půjdeš znovu do města HunJi?”

Ling Xiao se na něj podíval, You XiaoMo sice domluvil, ale vypadal, jako kdyby toho chtěl říct víc. Nemohl si pomoct a natáhl ruku a štípl ho do tváře. Tiše řekl: „Co se děje? Mohlo by to být tak, že můj junior nedokáže snést pohled na to, jak odcházím?”

„Kdo nemůže snést pohled na to, jak odcházíš!” You XiaoMo protočil očima, jak tiše zamumlal.

Ling Xiao ho samozřejmě slyšel, ale protože neříkal, co skutečně myslel, jenom se odmlčel a pak řekl: „Nemám zájem o to založit nějakou mocnost, ale bylo by dobré získat pár konexí. Takhle bude jakékoli diskrétní šetření, co budeme potřebovat, praktičtější. A až se staneš mágem středního nebo vysokého řádu, můžou ti pomoct najít, kde se nacházejí magické byliny nebo jejich semínka. Takhle to bude mnohem snadnější, než kdybys pobíhal sem a tam.”

You XiaoMoa to omráčilo. Nemyslel si, že by to Ling Xiao vlastně zahrnul do svých úvah. Najednou se cítil velmi dojatý, ale Ling Xiao najednou dořekl, co říkal. Pokračoval: „Až na to přijde, můžeš pro mě vyrobit magické pilulky.”

You XiaoMo: „...”

Rozhodl se, že chce svůj pocit dojatosti zpět.

„Seniore Lingu, kdy máš v plánu vyrazit? Copak ti velmistr nezakázal chodit ven, jak se ti zlíbí?” zeptal se You XiaoMo po chvilce ticha.

Ačkoli jeho pochopení Ling Xiaa nebylo tak hluboké, jak si představoval, dokázal na základě Ling Xiaovy svobodné, snadné povahy bez principů odhadnout, že takový člověk by nesnášel žádné bolesti založení mocnosti. Tento pocit byl podobný pocitu z lidí 21. století, co žili jen pro zábavu. S největší pravděpodobností to byl jen pomíjivý zájem.

Ling Xiao řekl: „Už chytili zrádce Pu Chana. Tang Fan už moji svobodu nijak neomezuje. Můžu ze sekty TianXin kdykoli odejít.”

You XiaoMo vykřikl „ach”, a přesto očima plaval ze strany na stranu.

Ling Xiaovi stačil jeden pohled na jeho výraz a pochopil, o čem přemýšlel. Usmál se a řekl: „Juniore, přemýšlíš o tom, že chceš jít se mnou?”

You XiaoMovi nebylo trapně, že na to přišel. „Vlastně nemusím chodit. To jen kdybys měl chvilku volného času a kdyby to pro tebe bylo příhodné, můžeš mi koupit trochu králičího, skopového nebo podobného masa a přinést mi ho sem.”

Věděl, že byl břímě. Kdyby šel, akorát by Ling Xiaovi dělal víc problémů.

„Malý PiQiu?” Ling Xiaovi zacukalo v koutcích, jak se mu v očích pobaveně zablýsklo, jako kdyby přemýšlel o něčem legračním.

You XiaoMo nečekal, že to odhadne tak snadno. A tak to déle neskrýval, se smíchem řekl: „Malý PiQiu je masožravec. Za těch pár dní mi snědl veškeré maso, co jsem měl v dimenzi. A tak jsem přemýšlel, že bych šel z hory, abych koupil nějaké další.”

V dimenzi bylo možné zachovat čerstvost jídla. A tak když šel You XiaoMo posledně z hory, nakoupil celkem dost. Ale jelikož preferoval vegetariánské jídlo, nejedl moc masa. A tak ho ani moc nekoupil.

„Juniore...” Ling Xiao se po něm žertovně podíval, nedokázal udržet vážnou tvář.

„Copak?” You XiaoMo se stáhl do sebe. Měl pocit, že tento úsměv byl tak nějak nezvyklý. A také se zdálo, že se jen zřídka takhle usmíval.

„Víš, co démonická zvířata obvykle ráda jí?” zeptal se Ling Xiao se širokým úsměvem.

„Nemůže to být tak, že nejí maso?” zeptal se You XiaoMo a cítil se trapně.

Ling Xiao svoje slova protahoval. „Samozřejmě že jí maso. Ale není to to samé, co jsi řekl...”

Králičí a skopové, tenhle druh jídla byl pro normální lidi a nedalo se to považovat za jídlo pro démonická zvířata. Největším rozdílem mezi prasaty, psy, krávami, ovcemi a démonickými zvířaty bylo to, že ta první skupina neměla schopnosti kultivace. Když se snědli, akorát zasytili. Takže démonická zvířata středního řádu jako Aristokratický vlk 8. řádu nejedla normální maso.

Démonická zvířata měla také přirozené nepřátele a jejich nepřátelé byli také zdrojem jejich jídla. Přirozeným nepřítelem Aristokratického vlka byla Zemní ovce tisíci duchů.

Zemní ovce byla také démonické zvíře 8. řádu, stejně jako Aristokratický vlk. Ale byl mezi nimi jeden hlavní rozdíl. A to, že Zemní ovce byla býložravec a jedly akorát magické byliny. Takže se daly najít tam, kde byly magické byliny. Tohle věděli všichni mágové!

„Takže... tím myslíš, že musíme chytit pár Zemních ovcí tisíci duchů, aby je Malý PiQiu snědl?” Jak You XiaoMo s těžkostmi mluvil, nasucho polkl.

O Zemní ovci četl ve svitcích a věděl, že to bylo zvíře, co se sdružovalo do stád. Měly mírnou povahu, ale to bylo jen za předpokladu, že je nikdo nevyprovokoval. Když je někdo vyprovokoval, oči se jim zbarvily na jasně rudou a i rohy na hlavě jim rudě zářily. Pak začaly šílet a útočit na vetřelce bez ohledu na to, jestli to byli mágové nebo démonická zvířata.

Výjimkou byl Aristokratický vlk, neboť jak bylo zrovna popsáno, démonická zvířata byla velmi citlivá na své vlastní přirozené nepřátele. Ani Zemní ovce nebyla výjimkou. Jakmile narazily na Aristokratické vlky, automaticky se dostaly do svého rozzuřeného módu a zahájily na ně útok.

Ale takový druh počínání měl obrovskou nevýhodu. A to, že nerozlišovali mezi přáteli a nepřáteli.

Hněv zamlžil jejich povědomí, takže nevybíravě útočily jak na přátele, tak nepřátele. A proto si je za smluvené démonické zvíře vybralo jen velmi málo mágů. A tak je většina považovala za něco jedlého a za zvláštní jídlo, co jim mohlo zvýšit moc.

„Maso Zemní ovce není pro Malého PiQiua jenom velmi výživné, ale může také urychlit jeho růst k dospělosti. Obzvláště dospělá Zemní ovce. Jelikož rostou pojídáním magických bylin, mají velmi lahodné maso a také je plné duchovní energie. Takže ho milují i kultivátoři,” řekl Ling Xiao a najednou vypadal, jako kdyby si tu chuť vychutnával. Tohle byl vlastně jeho skutečný motiv.

You XiaoMo našpulil rty. Stačil mu jeden pohled na jeho výraz a věděl, že už to maso dřív měl. Ale vážně bylo tak lahodné? Věděl, že Ling Xiao byl v mnoha ohledech velmi vybíravý, takže něco, co pochválil, by mělo být velmi dobré.

Jako moderní člověk, co jedl jehněčí horký kotlík, se nijak nerozpakoval jíst ovce. Ale kdyby mu někdo řekl, aby snědl vlčí maso, bylo by to naprosto nemožné.

„Seniore Lingu, slyšel jsem, že se Zemní ovce nachází jenom v lese MoRi. Ale zdá se, že tento les MoRi je od sekty TianXin velmi daleko. Znamená to, že budeme muset cestovat celou cestu až tam?” zeptal se You XiaoMo, když o tom popřemýšlel.

„To není třeba. Až na to přijde, můžeme těm pěti říct, aby zjistili, na které aukci se prodává maso Zemní ovce,” řekl Ling Xiao.

Protože celé tělo Zemní ovce bylo vzácné, shlukovalo se mnoho kultivátorů, aby spolu šli do lesa MoRi a ulovili Zemní ovci. Stačilo se jenom trochu pozeptat a zjistí, kde se dá najít.

Ling Xiao byl muž svého slova a za pět dní se vydal na cestu z hory.

Ale protože teď každý jejich počin byl pod dohledem ostatních, nevzal s sebou You XiaoMoa, aby neupoutával pozornost.

Za pár dní mu poslal dobré zprávy.
--------------------------------------------


~ Další aukce, ha! ~


Hlavní stránka
Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>