TS - kapitola 31-32

~ Protože dneska to bude dlouhá noc... ~

Kapitola 31 - Kdo by s vámi chtěl jet (2)

Za oknem se proplétaly hromy s blesky. Do studeného čelního okna jedna po druhé narážely kapky velké jako fazole. Bylo teprve odpoledne, ale obloha vypadala tak tmavě, že to vypadalo, že se blíží apokalypsa.

Tang Feng se s hlavou opřenou o ruce díval z okna na deštěm smáčené město. Do tváře mu spadly uvolněné pramínky černých vlasů, co vypadaly obzvláště hebce. Kvůli elegantnímu oblouku jeho brady a krku působil jako hrdá, černá labuť.

TS - kapitola 28-30

Kapitola 28 – Zkouška v líbání

Kvůli té Tang Fengově nečekané odpovědi Ge Chen, co stál stranou, zamrzl šokem. Úkosem se po něm podíval, v jeho očích byla vidět výtka, ale také radost, jako kdyby říkal: „Jsi hanba všech Číňanů.”

Ale Tang Feng si to nemyslel. V každém případě řekl pravdu. Prostě neměl rád lidi jako Ge Chen, co se před cizími celebritami klaněli až k zemi. Neměl rád ani Gina, takže ta slova z něj vyšla přirozeně. Jelikož ho Gino rád slovně zesměšňoval, Tang Feng neváhal zesměšňovat ho na oplátku a často to vedlo k tomu, že Gino neměl slov.

TS - kapitola 26-27

Kapitola 26 – Konkurs (2)

Ve výtahu byli další hoteloví hosté. To zabránilo tomu, aby ti dva zůstali o samotě a také aby cítili potřebu mluvit a začít trapnou konverzaci.

První patro... druhé patro... třetí patro... výtah pomalu stoupal.

Tang Feng si v duchu opakoval informace o Ge Chenovi: 24 let, debutoval ve stejné idolové skupině jako on, o tři roky později debutoval sólo, zahrál si hlavní roli ve svém prvním filmu, toho samého roku vyhrál ocenění Nejlepšího začínajícího herce, a později vyhrál mnoho ocenění typu Nováček s nejslibnější budoucností a Nejoblíbenější herec.

TS - kapitola 24-25

Kapitola 24 – Vylož své karty

Výsledek té jedné věty Tang Feng rychle olitoval. Ge Chen a Lu Tianchen se jasně scházeli potají a pravděpodobně nebylo moc lidí, co by vědělo, že spolu měli aférku. Ačkoli teď při tom jediném přeřeknutí, kdy se Ge Chena snažil odpálkovat, mu to vyklouzlo. Pokud to Ge Chen řekne Lu Tianchenovi, zapíše si ho předseda Lu na černou listinu nebo se ho zbaví, aby to ututlal?

Když se vrátil do společnosti, Ge Chen a Su Qicheng se zrovna připravovali k odchodu. Oblíbená hvězda se už převlékla, ale proč to pořád byla bílá? Jak se Su Qicheng podíval po Tang Fengovi, v jeho pohledu bylo znát pokárání. Ti dva odešli, aniž by se s Tang Fengem rozloučili.

TS - kapitola 22-23

Kapitola 22

Charles poletoval po banketu jako motýl. Jeho kouzlo a humor přitahovaly početný dav mužů a žen, z nichž mnoho bylo ve společnosti význačnými osobnostmi. Mnozí z nich také přirozeně vychovávali hvězdy na zábavní scéně. Pro případ, že by se Tang Feng v tom davu udusil, od Charlesa pomalu ustoupil.

Se sklenkou šampaňského v ruce zamířil k balkónu. Noční vánek mu vál kolem tváře jako neviditelný šifón a přidával večeru nádech záhadnosti.

TS - kapitola 20-21

Kapitola 20

Ať Tang Feng chtěl nebo ne, Charles ho vzal za ruku a táhl ho k Lu Tianchenovi a Su Qichengovi. Dobrá, možná to bylo kvůli tomu, že tenhle džentlmenský mafián spatřil režiséra Li Weie a jeho manželku, jak stojí s nimi, ale nebylo to tak, že by se s nimi vybavovali napořád. Přispěchat tam teď jim nevynese žádnou výhodu.

Tang Feng na usmívajícího Charlese chviličku zahlížel. Tenhle chlápek... na tenhle banket ho nepřivedl jen kvůli tomu, aby měl šanci setkat se s režisérem Li Weiem. Přišel také proto, aby si dopřál dobrou šou. Takový příšerný charakter. Lidi jako on jsou všichni na nic.

TS - kapitola 18-19

Kapitola 18

Tang Feng dokonce ani ve svém předchozím životě nikdy nepracoval v čínském zábavním průmyslu, ale naštěstí znal pár přátel, co pracovali. Když se sešli, příležitostně poslouchal, jak mluvili o posledních pomluvách a zprávách. V porovnání s americkým mnohem komerčním podnikáním bylo v Číně mnohem obtížnější vyniknout, pokud člověk nevystudoval elitní uměleckou školu jako Beiying, Zhongxi nebo Shangxi.

Důvodem v podstatě byl postoj ostatních lidí. Prostě pro ně bylo snadnější přijmout umělce, co si prošli podobnými uměleckými školami jako oni. Dva zaměstnanci, co vystudovali stejnou školu, budou mít k sobě přirozeně blíž prostě proto, že pocházejí ze stejné školy. Už jenom tím se vzdálenost mezi nimi zmenší. Nejenom že průmysl o takových elitních umělcích pěkně smýšlel, ale umělci měli přístup k prostředkům, ke kterým se ostatní nedostali, jako třeba informace z těch řečených slavných škol.