sobota 15. ledna 2022

OSA - kapitola 21


Kapitola 6


„Přestaň se strachovat, Rourke!” řekl Thomas druhého dne, když ho přichytil znovu zírat na telefon. „Stephanie bude v pohoooodě. Naše malá expedice jí pomůže! Už jsem ti řekl— milenci se mají vykrádat a porušovat pravidla. Ukaž Omega Society, že jsi opravdu oddaný. Bláhově zamilovaný. A její vina se zmírní.”

„Máš pravdu,” řekl Rourke a založil si mobil. Vlastně kontroloval, jestli už mu Cory odpověděl na zprávu. Jestli Rourkea vážně ignoroval, což by byla ta očividná možnost, nebo jestli má jenom hodně práce jako vždycky? Měl v úmyslu mu napsat a zapomněl na to? Jelikož byl Rourke tolik měsíců mimo, mohlo by to tak být.

Možná si Cory nikdy neuvědomil, že má na mobilu novou zprávu. Možná by mu Rourke měl poslat další.

„Jsi po čertech vyděšený, co?”

A pak tu bylo tohle. Rourke předpokládal, že bez Stephanie neměl odcházet z bytu nebo cokoli dalšího. Přinejmenším ne hned. Ale Thomas trval na tom, že to bylo v pohodě. Omegy si dělali, co se jim zachtělo. Alfové je možná pokárají nebo kdyby toho bylo třeba, zkorigují, ale už nebyli vězni.

„Tvůj chlap by měl mít strach. Ha! Ani neví, co se na něj chystá.”

„Cor—” K čertu. „Thomasi... Co když dojde na nějaký další incident jako posledně? Co když někomu ublíží?”

Jejich vagón metra jel hladce, na mapě se ukazoval jejich cíl, co byl prostě označený jako Univerzita, kde Zachri učil jako profesor. Thomas Rourkeovi řekl, aby mu ukázal tu profilovou složku a pak Zachriho našel na nějakém online vyhledávači. Ta webovka byla Alpha.Society.moon.gov.

„Co když mě ani nechce vidět?”

Thomas se zasmál a potřásl hlavou. „Rourke,” řekl sladce. „Znovu mi připomeň, kolik za tebe ten muž zaplatil?”

V tom měl pravdu.

„Dobrá, no, možná mě nechce vidět uprostřed svého dne. Během práce. Naše poslední setkání bylo celkem krátké. Řekl, že potřebuje víc tlumících léků kvůli tomu, že jsem... však víš.”

„K sežrání. To je to slovo. A o to tu jde. Alfové jsou tu nakonec králové, Rourke. Když na to přijde,  Omega Society si může naprdnout. Navzdory té jejich 'misi' pracovat s alfami či co, udělají všechno, co můžou, aby ti zabránili se spářit se svým mužem.”

„To nedává žádný smysl.”

„Jo, je to dvojsečné. Na jedné straně založili Society, aby zabránili únosům a znásilněním pozemských mužů. A na druhou stranu... Jsou hlasem Země. Země nechce, aby alfové dostali omegy, protože tak budou mít malá alfa mimča, co budou dál úplně mocná a všechno poserou. Celé to je o moci a my to musíme obejít tím, že tě necháme zbouchnout.”

„Ale co když ti ublíží jako Stephanii? Co když se na mě naštve?” Rourke mu už o tom pověděl.

„To neudělá.” Thomas přimhouřil oči. Ta záře v jeho očích byla jasnější a jasnější, až vypadal spíš jako alfa než člověk. „To já s ním vyjebu.”

A pak se jeho výraz znovu rozjasnil jako sluníčko a to světlo pomalu ustupovalo. „Nikdy se nezačínej s těhotnou Omegou, Rourke. Ne že by sis někdy začal. Ale věř mi, když jsi v očekávání, jsi král. Hodně chlapů se rádo nechá zbouchnout jen kvůli tomu. Kvůli tomu a kvůli veškeré té pozornosti. Já mám rád tu pozornost. Doslova bych kteréhokoli z těch chlapů na nástupišti mohl přimět, aby byl celý den mým sluhou. To budeš milovat.”

O tom pochybuju. Ale možná to nebude tak zlé...?

Rourke se dotkl vlastního břicha přesně tak, jak to Thomas udělal už mnohokrát. Mapa cinkla. Ačkoli nikdy nepocítil žádnou sílu, co by ho tlačila do sedačky, vagón zastavil a dveře se pomalu otevřely na nové nástupiště. Alfové i Bety ustoupili, aby jim udělali místo.

„Neuvědomil jsem si, že zpomalujeme,” řekl a vstal.

„To bude kvůli mně. Senzory detekovaly, že jsem těhotný, a tak jsme jeli hladkou rychlostí.”

Pomoct Thomasovi vstát z místa nebylo tak špatné, ale celé to šlo proti všem mužským instinktům. Rourke nikdy nepřemýšlel o tom, jak moc se muži navzájem nedotýkají. Dokonce ani on a Cory, i když spolu vyrůstali jako bratři. Ruce nechal více méně pasivní a akorát Thomasovi dovolil, aby se mu přitáhl za paži, až stál vzpřímeně a vyrovnaně.

A během toho všeho je z dálky sledovalo několik párů očí. Alfové nesklápěli zrak jako obyčejní lidé.

„Bude chvíli trvat, než si zvyknu, že mě neustále někdo sleduje,” řekl Rourke tiše. Pomyslel na tohle a na kamery.

„Následují nás svojí energií. Pokud chceš, můžeš to otestovat tím, že zakopneš.”

Eskalátor z nástupiště je vyvezl na povrch. Kopule nad jejich hlavami filtrovala světlo tak, aby bylo pro lidské oči bezpečné, ale Rourke nedokázal zahlédnout povrch kopule. Země byla jasná a obrovská a vířily na ní mraky. Rourke si nebyl jistý, jaký kontinent teď zrovna viděl. Myslel si, že to bylo Rusko.

„V porovnání s nimi jsme celkem zatraceně malí,” řekl Thomas a vedl ho na ulici. „Ten park, kam jsi šel, je tudy, zhruba deset minut chůze. Udělali ho na dosah vysokoškolákům, aby pilně studovali. Pohled na rodiny jim dává něco, o co můžou usilovat. A tohle...” pokynul k budovám vpředu. „...je Univerzita.”

Všechny budovy měly ten samý kroucený, třpytivý vzhled jako omega věž. Nebyly vyšší, ale bylo jich hodně a bylo úžasné se na ně dívat. Vstup na univerzitu se nijak nelišil od vstupu do jiných budov. Jelikož místní ulice nebyly určené pro auta, budovy na Měsíci nemusely být srovnané v řadách.

Thomas si zesynchronizoval telefon s mapou univerzity a probíral se seznamem.

„Tohle je aplikace Moon Walk,” řekl rozptýleně. „Později ti to nainstaluju na mobil...”

„Tohle jsou všechno Alfy,” řekl Rourke a rozhlížel se kolem. Univerzita se zdála stejně velká jako ta v jeho městě. Tohle bylo to nejrušnější místo, co na Měsíci viděl, davy lidí se tísnily u jistých budov. Ale všechno to byli mimozemšťani s jasně barevnými vlasy. A všichni se mu dívali do očí, pokud se jejich směrem díval příliš dlouho.

„No, tohle je alfa Univerzita...”

„Thomasi. Tohle místo je našlapané. Je tu třikrát víc Alf než kdekoli jinde.”

„A?” Ustaraně vzhlédl od svého mobilu. „Jsme tu v bezpečí, Rourke, nemusíš se bát.”

„Ale ten vesmírný toustovač přivezl na Měsíc jenom pět lidí! Kolik raketoplánů by mohli mít? Ne dost pro všechny ty chlápky...”

„No, mají několik raketoplánů, po celém světě. Ale jo. Máš pravdu. Ne každý z těch chlápků v aukci vyhraje. Nebo aby měl k tomu vůbec šanci. To je cena, co platí za své minulé počínání, Rourke. Jejich otcové byli špatní muži, a tak teď mají problém jít na rande. Karma.” Poplácal Rourkea po zádech. „No tak. Tvůj velmi speciální Alfa je tudy.”

Moon Walk jim ukázal 3D obrázek budov před nimi a malé stopy, kam by měli jít. Thomas shodil aplikaci na lištu a znovu si vytáhl Zachriho profil. Nepůsobil přátelsky, oči měl přísně upřené dopředu a tvářil se bezvýrazně.

Ale nedalo se popřít, že byl atraktivní. Dlouhé pomněnkově modré vlasy podtrhávaly jeho vysoké lícní kosti a plné rty. Rourkea zašimralo v žaludku a nemělo to co dělat s jeho mírnou nevolností. Všiml si, jak se mu vlastní oděv otíral o kůži, a to nebylo dobré.

Vyhonit se bylo včera v noci úplně nová smyslová zkušenost, když se svíjel v posteli. A to se stalo před hodinami.

„Tady se píše, že je doktor studia lidské kultury,” přečetl Thomas nahlas. „To vysvětluje, proč má jeho profil největší návštěvnost. Vyučuje lidskou historii, lidskou základní kulturu a něco, co se nazývá studium svobodné vůle. Hm. Pokud chceš znát můj názor, nepůsobí jako ten typ Alfy, co se na tebe prostě vrhne.”

Rourkeovi se rozpalovaly tváře. Sledovalo je tolik, tolik Alfů.

Možná nic necítí, protože tu není žádný vítr. Říje je o pachu, ne?
----------------------------------------

~ No já nevím, když je jen vlásek od říje, možná nebyl zrovna nejlepší nápad vydat se na místo, co je našlapané single Alfami...? ~


1 komentář:

  1. To vypadá že se něco semele. Uvidíme. Děkuji za skvělý překlad. 😁

    OdpovědětVymazat