OSA - kapitola 5

Kapitola 5

Odejít potají bylo příliš snadné. Jeho máma spala v různou dobu a poledne bylo jedna z těch chvil, kdy vytuhla. Nikdy moc nevstávala ze svého křesla. Jen stěží jedla, takže se zvedala, jen když si potřebovala odskočit. Další týden nebo tak nějak nebude potřebovat léky a Rourke už měl webové stránky a formuláře, co potřeboval, aby jí nechal věci doručit a aby jí zdravotní sestra třikrát do týdne zkontrolovala. Stačilo už jenom kliknout a podat to, jediné, co na to potřeboval, byla ta plastová karta a číslo občanky. Členům přímé rodiny omegy se dostalo zlepšení ve zdravotní péči.

Noc předtím celé hodiny sledovali staré televizní seriály. Rourke ji držel za ruku a políbil ji na čelo. Pro ně to bylo podivné množství lásky, ale ona jej napůl objala a popřála mu dobrou noc. Pravděpodobně si myslela, že byl sentimentální kvůli jejímu umírání.

Už ne.

Dostane se jí léků a péče, co potřebuje.

Rourke z toho měl radost, i když ji opouštěl bez varování. Vedle stehna jí položil dopis a odolával nutkání se jí dotknout. Rád by jí řekl, že byl vyděšený a že musel poprvé v životě odejít z domu – a nejenom z domu, ale z celé své planety.

Ale kvůli tomu by se opozdil. Nasadil si kapuci a sluneční brýle. To navrhlo sdružení, neboť lidé tyto „únosy” často fotografovali a snažili se dokázat, že alfy porušovali zákony.

Telefon mu zavibroval textovkou: BLÍŽÍME SE. A tak zamířil ven ze dveří. Řekli mu, aby na dodávku čekal na chodníku, aby se snížila doba jeho vyzvednutí.

Jeho poslední pohled na svou matku nezachytil její nejlepší stránku. Zavření předních dveří netrvalo tak dlouho, jak by mělo. Bylo to příliš krátké, s příliš málo snahy. Navždy odkráčel od svého domova.

Rourke měl v pracovním rozvrhu dlouhý víkend, takže Cory si až do úterý ani neuvědomí, že je pryč. Tedy pokud mu jeho matka nezavolá; což by mohla. Rourke v duchu stále skládal svůj email Corymu na rozloučenou. Alespoň se o svého kamaráda nemusel tolik bát. Poté, co si Cory založil rodinu, už s Rourkem netrávil víkendy a volný čas.

Před ním se zastavila bílá dodávka s emblémem Omega Society. Díky sledovacímu čipu na jeho mobilu ví, kdo je. Vystoupil policista, aby ho nechal nastoupit. Lidé už se začali zastavovat a vytahovat mobily.

„Hej! Ploditel!” někdo zavolal a ukázal mu prostředník.

Policista měl jednu ruku na pistoli a zvedl dlaň jako varování. Pozemští policisté byli v pohodě, ale vymahači alfa zákonů většinou stříleli, aby zabili. Ten muž už znovu nezakřičel, ačkoli jasně řekl něco hanlivého ženě, co byla s ním.

Jakmile byl Rourke uvnitř, policista se k němu natáhl z předního sedadla. „Máš razítko?”

„Jo, tady.”

Rourke mu předal svůj telefon. Policista naskenoval čárový kód na obrazovce. Úplně jako fyzický balíček u pošťáka, policista měl Rourkea na starosti, dokud se ten čárový kód nenaskenuje znovu u dveří do Omega Society.

Stephanie to vysvětlila, jako kdyby to byl roztomilý koncept. „Už jsi 'jejich omega', i když ještě nejsi prodaný nikomu konkrétnímu. Alfy se o vás velmi dobře starají. Jen stěží dokáží snést dát vám čas na rozloučenou s rodinou.”

„Připravený vyrazit?” zeptal se policista, ale dodávka se už dala do pohybu.

----------------------------------------

~ No, a příště to začne. ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>