Kapitola 318 – Podivný muž
Po chvíli dotazování ti dva měli ponětí o tom, kdo Zhou Lin byl a proč tu byli.
Byli to lidé ze sekty Létající Ryba, co nepatřila k žádné z hlavních sil ve městě Yan. Nebo spíš pocházeli ze síly na okraji Nekonečného moře.
Nekonečné moře bylo na druhém konci hor, byl to oceán, co byl zhruba 5 tisíc kilometrů odtud. Bylo to moře bez konce, o kterém nikdo nevěděl, jak je velké. Na jeho břehu bylo město a sekta Létající Ryby tam byla hlavní silou.
To město mělo s městem Yan velmi málo do činění, ale často přicházeli do hor polapit démonická zvířata. Takže nebylo nečekané, že na sebe narazili.
You XiaoMo a Ling Xiao přišli na Sever teprve nedávno, takže místní situaci moc nechápali. Bylo přirozené, že o tom nevěděli.
You XiaoMo konečně pochopil, proč se Ling Xiao rozhodl je zachránit.
Pokud byla sekta Létající Ryba v horách „jako doma”, pak možná budou vědět, kde by se dal najít jejich cíl.
Zhou Lin chvíli váhal a pak se zeptal: „Vy dva jste studenti z akademie DaoXin?”
You XiaoMo ho nemohl nijak vinit z toho, jak o nich pochyboval, protože Ling Xiao byl nesmírně mocný. Akademie DaoXin měla spoustu mocných lidí, ale You XiaoMo neviděl studenta, co by byl tak mocný jako Ling Xiao.
„To tedy jsme. Vy to tady v horách znáte, že?” tlačil na ně You XiaoMo.
Horské zkoušky akademie DaoXin nebyly žádným tajemstvím. A když se Zhou Lin zamyslel, co bylo za období, rychle odhadl, proč tu byli. Když viděl, že se na to ptal You XiaoMo, na chvíli se překvapeně zarazil a pak řekl: „Často do hor posíláme své lidi, takže i když nemůžeme říct, že naprosto známe celé hory, z větší částí jsme obeznámení. Ať máš jakékoli dotazy, jen do toho.”
You XiaoMo se usmál. Vždycky bylo pěkné mluvit s chytrými lidmi.
Zeptal se: „Víte, kde je na severu hor oblast jménem Nerovný sráz?”
Zhou Lina to omráčilo. Samozřejmě že to věděl. Nerovný sráz bylo velmi nebezpečné místo hluboko v horách, bylo to na úpatí Démonické lesní hory. Každý, kdo chtěl jít na Démonickou lesní horu, musel projít Nerovným srázem. Ale bylo jen velmi málo lidí, kdo mohlo v bezpečí vstoupit i odejít.
To proto, že Nerovný sráz obývalo mnoho démonických zvířat. A i nejmenší rozruch upoutal jejich pozornost. A pokud člověka obklíčili, pak ho čekala jenom smrt.
„Nebudu vám lhát. Vlastně vím, kde je Nerovný sráz, ale je to nesmírně nebezpečná oblast. Pokud tam vy dva chcete jít, bude nejlepší si to ještě pečlivě promyslet,” varoval je Zhou Lin.
Věděl, že jejich zachránce byl mocný, ale pořád měl pocit, že to bylo příliš nebezpečné. Nerovný sráz nebyl jako většina míst, kde byla démonická zvířata středního řádu a občas nějaké to vysokého řádu. Místo toho byla většina zvířat tam vysokého řádu a občas nějaké to zvíře středního řádu.
Ling Xiao řekl: „Tohle vůbec není vaše věc. Jen mi řekni, kde ten Nerovný sráz je.”
Kvůli takovému hrubému tónu by ho Zhou Lin a ostatní obvykle ignorovali. Ale Ling Xiao byl jejich zachráncem, a tak jim to nevadilo.
Zhou Lin okamžitě vytáhl list vydělané volské kůže, předal mu ho a řekl: „Tohle je mapa, co jsme my, sekta Létající Ryby, sami nakreslili. Nikde jinde něco takového nezískáš. Ačkoli není úplná, je tam Démonická lesní hora i Nerovný sráz. Pokud se této mapy budete držet, rozhodně to najdete.”
You XiaoMo si tu volskou kůži vesele vzal. To, že neměli mapu, bylo přesně to, co ho trápilo.
Ačkoli to byla ručně kreslená mapa, místa na ní byla velmi jasná.
You XiaoMo okamžitě našel Nerovný sráz. Odtud tam to byla celkem dálka. Při jeho rychlosti budou pravděpodobně potřebovat dva dny, než se tam dostanou.
Ale to bylo s mapou. Kdyby mapu neměli, pravděpodobně by jim to trvalo mnohem déle.
Když měli mapu, už je nepotřebovali.
Ale než odešli, You XiaoMo z nich dostal nějaké informace o Nerovném srázu.
Když věděli všechno, co chtěli, Ling Xiao okamžitě zavolal na You XiaoMoa, aby vyrazili.
Zhou Lin je spěšně zavolal zpět: „Jste si vy dva jistí, že chcete jít do Nerovného srázu?”
You XiaoMo otočil hlavu a usmál se na ně. „Proč bychom se vás na to ptali, kdybychom tam nešli? Dobrá, mějte se!”
Zhou Lin měl z toho mladíkova úsměvu pocit, že prohlédl jeho úmysly, a začervenal se. Ta slova, co chtěl říct, se mu zasekla v puse a on mohl akorát bezmocně sledovat, jak odcházeli. Teprve když jejich postavy zmizely v lese, objevila se mu na tváři frustrace.
Ostatní členové se na sebe také podívali. Dokázali odhadnout, na co zástupce vůdce sekty myslel. A všichni měli stejnou naději. Ale ten muž byl jejich zachránce. Využít toho ke směně mapy bylo pro ně nevýhodné. Kdyby je požádali o další laskavost, bylo by to až příliš hanebné. A možná by druhá strana dokonce zareagovala negativně, takže by se to celé zhoršilo.
Teprve když You XiaoMo už neviděl tu skupinu lidí, předběhl Ling Xiaa a pak kráčel pozadu. Usmál se. „Ling Xiao, myslíš si, že nás chtěli následovat?”
Ling Xiao se na něj lenivě podíval a řekl: „Nejenom to. Dávej si pozor.”
„Neboj se!” You XiaoMo pak řekl: „Ten chlap měl dobrý nápad. Myslím, že se snažili pozdržet naše putování do Nerovného srázu, abychom je mohli chvíli chránit.”
„Jaká hamižnost!” řekl Ling Xiao s výsměšným uchechtnutím.
Kdyby nebylo toho, že těch sedm mělo nějaké to využití, už dávno by se přidali ke svým přátelům. Ačkoli vážně nebylo nic špatného na jejich touze žít. You XiaoMo držel mapu, zhluboka se nadechl a řekl Ling Xiaovi: „Co kdybychom si dali závod o to, kdo jako první dorazí na Nerovný sráz?”
Ling Xiao mu věnoval významný pohled. „Jsi si jistý, že se mnou chceš soupeřit?”
„Samozřejmě.” You XiaoMo přikývl a pokračoval: „Ale nemůžeš do toho jít plnou silou. Můžeš použít jen 1% své plné síly.”
„1%?” Ling Xiaoův úsměv ani v nejmenším nezakolísal, místo toho teď byl plný očekávání. „To můžu, ale bez sázky je to celkem nudné. Co třeba tohle. Pokud prohraješ, příště tě...”
Zbytek té věty mu Ling Xiao potichu zašeptal do ucha.
You XiaoMo zrudl a vykoktal: „Ještě nevíš, kdo vyhraje!”
Ling Xiao se ušklíbl a olízl si rty. „Ach, nemůžu se dočkat!”
Když domluvil, You XiaoMo se rozběhl. Přece jenom se nedomluvili, že by museli začít stejně. Takže tím pravidla neporušil.
Ling Xiao se usmál, oči se mu přimhouřily. Věděl, že You XiaoMo půjde napřed.
Ve stejné době v jiném koutu hlubokých hor.
Dva účastníci Zkoušek momentálně mířili ke svému cíli a brzy v temné, mokré jeskyni našli, co chtěli.
Ten úkol, co si vybrali, byl přece jenom nejsnadnější úkol na seznamu, takže na to nevynaložili příliš mnoho úsilí.
„Je náš cíl vážně v této jeskyni?” zeptal se mág tiše, ale vzrušeně.
Nemyslel si, že svůj úkol splní tak hladce. Od zahájení Zkoušek uplynul jenom jeden den. Pokud se jim podaří úkol splnit během jednoho dne, budou nejrychlejší tým, co kdy Zkoušky splní. Rozhodně se proslaví.
„Jsem si tím jistý. Už nějakou dobu se na tohle připravuju. Sněžní hadi mají rádi vlhké jeskyně a v jeskyních, kde jsou Sněžní hadi, bude vždycky růst bílý lišejník. Většina jich je na severovýchodě, takže si jsem víc než na 90% jistý, že tu žije Sněžný had,” řekl jeho partner sebevědomě.
„Tak kdy ho půjdeme chytit?”
„Až se setmí. Sněžní hadi v noci rádi vylézají na lov, takže my akorát budeme muset jednoho najít o samotě.”
Mág otevřel pusu k odpovědi, ale zezadu najednou zadul mrazivý vítr spolu s chladnou, hrozivou aurou. Tělo se mu napjalo.
Jeho společník si toho také všiml a ti dva ztuhle otočili hlavou. Šokem se jim rozšířily oči.
Za nimi se v tichosti objevili tři temní muži v pláštích. Nevěděli, kdy dorazili nebo kolik toho slyšeli.
Ale ve skutečnosti je vyděsil ten intenzivní nátlak, co z těch tří sálal. Byl to druh absolutního útlaku, kvůli kterému nebyli schopní bojovat. Obzvláště to platilo o tom muži vpředu. Vznášel se kolem něj pach smrti.
Ti dva nedokázali promluvit, jako kdyby najednou zhloupli.
Muž vpředu měl odhalenou dolní polovinu tváře a teď se mu zkroutila zlým úsměvem. Pak horečnatě řekl: „Jste studenti z akademie DaoXin? Na něco se vás zeptám a pokud mě vaše odpověď uspokojí, nechám vám mrtvolu v jednom kuse. Zapsali se za poslední dva roky na akademii DaoXin nějací celkem zvláštní studenti?”
Těm dvěma se oči rozšířily šokem. Ti lidé věděli, že byli studenti na akademii DaoXin, a stejně si je troufli zabít?
„Slyšeli jste, co jsem řekl?” Hlas toho muže byl velmi vlídný, mrazivě vlídný.
„Zv-zvláštní jakým způsobem?” Mág nasucho polkl, hlas měl rozechvělý. Plně věřil, že pokud je chtěl tento muž zabít, tak neměli šanci přežít.
„Na tom nezáleží. Mágové, kultivátoři, kdokoli.” Muž na něj upřel svůj hadí pohled.
Mág se trochu stáhl, rty se mu chvěly. „Vzpomínám si, že tu je pár celkem zvláštních. Všichni mají velký potenciál...” Mág se rozhodl vyzvonit všechno, co věděl, ve snaze zachránit si vlastní život.
„A mezi těmi lidmi jsou nějací, co se chovají mimo normu?”
„J-je tu... ten Teng ZiYe. Je to dědic jedné ze Čtyř velkých rodin města Yan, klanu Teng, ale podivné je, že na akademii rád pobývá sám...”
Muž nečekal, až domluví, a přerušil ho: „Tenhle ne.”
„Vím o dalším...” řekl partner mága najednou.
„Mluv!” Muž ten svůj nemilosrdný pohled okamžitě přesunul na něj.
„Ten chlápek se jmenuje Ling Xiao, je to kultivátor. Na Akademii se zapsal teprve loni. Je velmi mocný, ale než se zapsal na akademii a než si tam udělal jméno, nikdo o něm neslyšel. Nedávno dokonce vyzval na souboj studenta na 15. místě, i když byl sám na 51. místě, a snadno vyhrál. Obvykle se stará sám o sebe a jen stěží s někým mluví. Tedy až na jednoho člověka. Ten se zapsal spolu s ním. Jmenuje se You XiaoMo; je to mág a je nesmírně nadaný, stoupá řády kultivace, jako kdyby to nic nebylo. Ani jeden z nich není z města Yan,” mluvil partner mága páté přes deváté.
„Správně, vzpomínám si. Ten You XiaoMo je vážně celkem zvláštní. Vždycky s tím Ling Xiaoem chodí prodávat magické pilulky a sem tam prodává nějakou tu pilulky vysoké jakosti. Mnoho lidí by zajímalo, kde na to bere byliny, ale má za mistra mága 10. řádu,” dodal mág. Aby přežil, mohl mu akorát dát co možná nejvíc informací a doufat, že ten muž bude spokojený a nechá je jít.
„Ling Xiao? You XiaoMo? Pilulky vysoké jakosti?” mumlal ten muž. „I tihle dva jsou hluboko v horách? Mají nějaké význačné rysy?”
Ti dva hned přikývli a partner mága bojácně řekl: „Ano, přijali úkol na severní straně hor. Ten Ling Xiao vždycky nosí vážně ošklivou masku, takže ho od pohledu poznáš. Řekli jsme ti všechno, co víme, necháš nás teď jít?”
Protože to byl úkol, co byl na seznamu úkolů první, velmi jasně si na to vzpomínali.
Muž na ně shlédl a najednou se zlovolně usmál. „Hm, teď můžete zemřít...”
Ti dva měli čas tak akorát na to, aby se jim rozšířily oči, a pak se jim na hrdlech objevila krvavá linka.
Ten muž dodržel svůj slib, nechal jim mrtvolu netknutou. Ale pokud přijde nějaké démonické zvíře a sní je, no... to už nebyla jeho věc.
Nikdo nevěděl, že někdo už zabil dva studenty. A to Zkoušky teprve začaly.
--------------------------------------------
~ Tak tentokrát nebude masakr Ling Xiaovým dílem? Že by tentokrát zachraňoval? A teď jde ještě o to, jestli ten chlápek vážně hledá LX a YXM, nebo jestli to je jen nešťastná shoda náhod... ~
Mnohokrát děkuji za další kapitolu.
OdpovědětVymazatPáni, ... A já jsem si nedávno stěžovala na nedostatek akce.
Ten závěr byl celkem krutý, vážně mě zajímá, kdo byl ten mocný muž ...
Hmm, že by něco z minulosti? Třeba to jak se YXM zbavil svého bývalého mistra? Nebo démoni? Už se těším na rozuzlení. A na to, jak jim LX nakope pr... zadek 😈😏
OdpovědětVymazatDalší masakr. A budou další. Takže některého dohnala minulost. Nechám se překvapit. Teď He důležitý úkol. 😜Děkuji moc za kapitolku a další zítra.. Už se těším jak malá.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za kapitolu. Tak se nám to krásně zamotává.👍
OdpovědětVymazat