LMW - kapitola 321

Kapitola 321 – Hluboká nenávist

„Co si to pro sebe mumlá?” zeptal se You XiaoMo.

Nezřetelně slyšel slovo „císař”, ale nepovedlo se mu zaslechnout podrobnosti.

Ling Xiao řekl: „Řekl, že se připravuje se vzdát.”

You XiaoMo otočil hlavou a podíval se na něj. Vážně si Ling Xiao myslel, že byl tříleté dítě? Bez ohledu na to, jak byl neschopný, věděl, že bylo nemožné, aby to Pták pýchy řekl. Nemohl si pomoct a podezíravě na Ling Xiaa přimhouřil oči. „Co to pro všechno na světě povídal?”

Ling Xiao otevřel pusu.

Zrovna v té chvíli Pták pýchy zuřivě zařval: „Rozhodně nejsi Císařské zvíře!”

You XiaoMo: „... ...”

Ling Xiao: „... ...”

Po dlouhé chvíli Ling Xiao bezmocně uznal: „Vlastně mu šplouchá na maják.”

You XiaoMo neměl slov. „Pokud je šílený, budeme ho muset vyléčit. Jak by jinak mohl být mým smluveným zvířetem? Ne, počkat, nechci uzavřít úmluvu s démonickým zvířetem, co je šílené.”

Ling Xiao ho přemlouval: „Co kdybys nejdřív zašel do své dimenze a za dvě minuty se vrátil?”

You XiaoMo na něj zíral. „Proč musím jít do své dimenze? Prostě mě dej na zem, počkám tam na tebe.”

Ling Xiao chvíli váhal. „Dobrá, ale zavolej SheQiua.”

Kdyby si You XiaoMo trval na svém, odhalil by problém.

Poté, co Ling Xiao v bezpečí postavil You XiaoMoa na zatravněný plácek, okamžitě si vyhrnul rukávy k bitvě, zatímco se připravoval zbavit se Ptáka pýchy. Kdo ti dovolil pouštět si pusu na špacír?

Poté, co Pták pýchy odhalil Ling Xiaovu totožnost, využil toho času, kdy ti dva sestoupili na zem, a spěšně unikl. Nedokázal porazit ani Císařské zvíře, o tom, co bylo nad Císařským zvířetem ani nemluvě. Ačkoli byl Pták pýchy hrdý, věděl, kdy ustoupit. Pokud někoho nedokázal porazit, měl by utéct – tohle byla charakteristika Zvířat sedmi hříchů.

Ale Ling Xiao by nikdy nenechal snadno odejít někoho, kdo téměř odhalil jeho totožnost.

Ti dva rychle zmizeli za horizontem, jeden vpředu a druhý vzadu.

You XiaoMo se skryl v podrostu, zatímco občas vystrčil hlavu ven a rozhlížel se kolem. Neměl v plánu zavolat SheQiua. Ale Nerovný sráz byl velmi nebezpečný a on nechtěl, aby se Ling Xiao bál, a tak SheQiua vytáhl z dimenze.

SheQiuova úroveň byla ještě sofistikovanější. Okamžitě si všiml, jen co na to You XiaoMo vůbec pomyslel.

Když se dostal ven, absolutně bez překvapení zhodnotil okolní situaci.

„Kde je Šéf?” zeptal se SheQiu.

You XiaoMo si netečně podepřel bradu. „Šel pronásledovat Ptáka pýchy. Velmi brzy by se měl vrátit.”

SheQiua to udivilo. „Pták pýchy, jeden ze Zvířat sedmi hříchů? Kdo by si pomyslel, že na světě LongXiang bude Zvíře sedmi hříchů?”

Když to You XiaoMo zaslechl, najednou měl spoustu energie. „Co to znamená? To říkáš, že Zvířata sedmi hříchů nejsou místní specialitou světa LongXiang?”

Místní specialitou? SheQiuovi zacukalo v koutcích úst.

Dobrá, tento termín nebyl úplně nepřesný.

„Svět Long Xiang je jenom Říše střední úrovně. Zvířata sedmi hříchů, co jsou druzí nejsilnější hned po Císařských zvířatech, původně žila v Říši vyšší úrovně. Ale nic není absolutní.”

You XiaoMo o Císařských zvířatech věděl. Upřímně řečeno, v podstatě to bylo to samé jako vrcholná aristokracie lidské rasy. Akorát že Císařská zvířata měla pokrevní linii, z které sálal nátlak, a aristokrati tohle neměli.

„To je Říše vyšší úrovně tak úžasná?”

„Samozřejmě, mezi Říší střední úrovně a vyšší úrovně jsou dva rozdíly. První tkví v duchovní energii. U říší vyšších rovin existence je duchovní energie hustší, takže se kultivuje rychleji. A druhá věc má spojitost se silou. Říše střední úrovně má své omezení kvůli své lokaci, takže lidé tady se nikdy nebudou moct prolomit do vyšší říše. To poznáš, až do Říše vyšší úrovně zajdeš.”

„Jsi si tak jistý, že půjdu do Říše vyšší úrovně?” You XiaoMo viděl, že se SheQiu zdál vážně přesvědčený, že tam v budoucnu rozhodně půjde. A tak si nemohl pomoct a byl zvědavý.

„Ty jsi nevěděl, že Šéf je z Říše vyšší úrovně?” zeptal se SheQiu udiveně.

„Ne, nevěděl... ...” odpověděl You XiaoMo. Ale vždycky měl vzadu v mysli takovou nepatrnou potuchu, a tak nebyl zase až tak překvapený, když mu to SheQiu řekl. You XiaoMo nikdy nevěřil, že by se na světě LongXiang mohl zrodit někdo jako Ling Xiao.

SheQiu neměl pocit, že by řekl něco výjimečného, a lhostejně prohlásil: „Tak teď to víš.”

You XiaoMo nad tím rozmýšlel a pak se znovu zeptal: „Zrovna teď když se Pták pýchy podíval na Ling Xiaa, řekl: Rozhodně nejsi Císařské zvíře. Víš, co ta slova znamenají?”

SheQiua to omráčilo, ale předstíral lhostejnost, aby You XiaoMo neodhalil žádné skulinky. „Pravděpodobně to znamená to, že nevěřil, že by lidský kultivátor vlastně mohl být silnější než on. Myslel si, že by ho mohlo překonat jen Císařské zvíře, a tak měl pocit, že to je nemožné.”

„To dává smysl.” You XiaoMo toto vysvětlení přijal, zvlášť když to bylo v kombinaci s tím, že Zvířata sedmi hříchů byla druhá nejsilnější hned po Císařských zvířatech.

SheQiu si v duchu otřel ten studený pot, to byl ale šťastný únik!

Konverzace těch dvou trvala dvě minuty. Zrovna když domluvili, najednou bylo slyšet, jak k nim z dálky fičel vítr. Zdálo se, že ta masa se měla co nevidět dostat do vzduchu nad Nerovným srázem.

You XiaoMo si myslel, že se Ling Xiao vrátil, a byl radostí bez sebe. Vstal a užuž chtěl vyjít ven, ale SheQiu ho náhle popadl za rameno. Výraz se mu mírně změnil. „Ne, počkej chvilku!”

„Co... ...Hmmph... ...” You XiaoMo se chtěl užuž zeptat, když mu SheQiu zakryl pusu.

„To se neblíží Šéf,” zašeptal mu SheQiu, zatímco vypadal naprosto impozantně. Vypadalo to, že ten dotyčný, co se blížil, měl zlé úmysly. SheQiu byl silný. Ale podle toho, jak se SheQiu druhé strany obával, bylo vidět, že ten dotyčný byl silnější než SheQiu.

You XiaoMo okamžitě zmlkl.

Jako jeho pán ze všech nejlépe věděl, jak silný SheQiu byl. SheQiu byl démonické zvíře 9. vrcholného řádu sedmi hvězd, kterému stačila jen trochu víc času a prolomí se na další řád. Ačkoli se nemohl rovnat Ptáku pýchy, neměl se svou silou problém cestovat světem LongXiang.

„Pojď se mnou do... ...” You XiaoMo se bál nechat tam SheQiua samotného.

„Vy dva, co se tam skrýváte! Až do kdy se chcete schovávat?”

You XiaoMo ještě ani nedomluvil, když ho náhle přerušil zlovolný hlas. Ti dva zvedli hlavu a spatřili ve vzduchu tři postavy, co už je objevily. Muž v černé róbě se na ně díval s náznakem pobavení v očích, sálal z něj nesmírný pocit znechucení.

Když už je objevili, neměli žádnou jinou možnost.

SheQiu se neodvažoval nechat You XiaoMoa v této chvíli vstoupit do dimenze, neboť dimenze byla tajemství jeho pána. Kdyby se o něm tito tři lidé dozvěděli, nemohl zaručit, že by je nenapadlo je zabít a poklad jim ukrást.

„Ech? Mág a démonické zvíře? Tak by to neměli být tihle dva,” začal si muž v černé róbě mumlat, aniž by čekal, až ti dva promluví. Pak zvedl hlavu a spatřil SheQiuův ostražitý výraz. Zvedl koutek úst. „Ty malý mágu vzadu, jsi student z akademie DaoXin, že? Odpověz mi na otázku a já zvážím, že obě vaše těla nechám netknutá.”

SheQiu umlkl.

Ani You XiaoMo nevěděl, co na to říct.

Tenhle muž byl vážně arogantní. Aby navrhl, že on dostane odpovědi a že uspokojivá odpověď od osloveného povede k tomu, že jeho tělo nechá netknuté. Předpokládal, že lidé tyto podmínky přijmou? To se mu v hlavě přehodily drátky?

Ale slabí byli kořistí pro silné. Bylo pravdou, že tento muž byl velmi silný, dokonce silnější než SheQiu. Tak arogantní mohl být jen na základě své síly. Ale You XiaoMo měl pocit, že kdyby to řekl Ling Xiao, vůbec by mu to nebylo proti srsti. Nanejvýš by na Ling Xiaa trochu shlížel. Když to řekl tento člověk, nevěděl proč, ale vážně ho to znechutilo.

Zdálo se, že ten muž nepotřeboval, aby s tímto jeho „návrhem” souhlasili, neboť se rovnou zeptal: „Znáš tyhle dva lidi jménem Ling Xiao a You XiaoMo? Kde teď jsou?”

SheQiua i You XiaoMoa to naráz omráčilo.

„Kvůli čemu je hledáte?” Ta mužova slova byla mimo SheQiuova očekávání. Akorát byl teď ještě poplašenější, neboť jeden z těch dvou hlavních aktérů byl momentálně hned za ním.

Ten muž se na něj zlovolně podíval. „Řekni mi, kde jsou? Víš to, že?”

SheQiu odpověděl: „Správně, vím, kde jsou. Ale obávám se, že když ti to řeknu, hned nás zabiješ, ne?”

Ten muž se na něj temně podíval a uchechtl se. Pak nenávistně řekl: „Zdá se, že jsi velmi hovorný. To se snažíš získat čas k pokusu o útěk? Nebo na někoho čekáš? Ha, no ano, jsi podřadné démonické zvíře. Určitě tě rozsekám na kusy, jelikož už jsi o svou poslední šanci přišel.”

S tím přesunul pohled k You XiaoMovi za ním. „Malý mágu, dám ti šanci. Kde jsou? Nepokoušej se mi odpovědět jen tak polovičatě. Mám mnoho způsobů, jak tě přimět žadonit o smrt.”

You XiaoMo si zarmouceně povzdechl. „Můžu ti to říct, ale mám jednu malou žádost. Ani nemusíš hnout prstem, abys ji splnil.”

Tato odpověď byla mimo mužova očekávání. „Och? Řekni mi o té své malé žádosti.”

You XiaoMo vycenil zuby a řekl s hlubokou nenávistí: „Vlastně mám s You XiaoMoem a Ling Xiaoem malou osobní zášť. Jednou mě na akademii přede všemi ztrapnili. Tak moc je nenávidím, že se nemůžu dočkat, až zemřou, takže doufám, že bys nás mohl zabít později. Chci osobně sledovat, jak zemřou přede mnou; jinak nedojdu klidu.”

SheQiu: „... ...”

Jak to ten muž zaslechl, vzbudilo to v něm trochu zájmu. „Vypadáš tak spravedlivě a jasně, a přesto kdo by si pomyslel, že máš tak černé nitro. To není zlé, vážně se mi zamlouváš.”

You XiaoMo pokračoval ve svém klamu: „Tohle je Nerovný sráz, což je místo, kde se nachází cíl jejich úkolu. Při jejich rychlosti cestování by se sem měli brzy dostat. Musíš akorát tak půl hodiny počkat, než se ti doručí na zlatém podnose.”

„Dobře, nechám vás žít o půl hodinu déle,” prohlásil ten muž milosrdně.

SheQiu měl najednou nutkání pokleknout.

Tohle bylo poprvé, kdy zjistil, že je jeho pán tak úžasný.

--------------------------------------------

~ Tak skoro velké odhalení, ono kdyby nad tím YXM trochu popřemýšlel, tak by se k tomu dobral, no... ~ 

~ Kdy se nám YXM naučil tak lhát, jako když tiskne, až se mu od huby práší a že ani nehne brvou... a to všechno naráz. Dokonce oklamal i toho vrahouna! ~

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>