LMW - kapitola 319

Kapitola 319 – Zisk z pohromy

Za dva dny se You XiaoMo a Ling Xiao konečně dostali do svého cíle – na Nerovný sráz.

Kolosální Nerovný sráz připomínal širou prérii. Před očima se jim rozkládala svažující se prérie, u které nikdo nevěděl, jaká nebezpečí se v tom hustém lese skrývala. Ale Nerovný sráz byl vskutku takový, jak ho Zhou Lin popisoval. Uvnitř se skrývalo nespočet démonických zvířat vysokého řádu. Pokud by dovnitř vtrhl naprosto nevědomý člověk, ta cesta pro něj byla akorát smrtí.

You XiaoMo stál na stromě a díval se do dálky na Nerovný sráz.

Potřebovali dva dny, aby se sem dostali. Kdyby běžel Ling Xiao, nepotřebovali by tolik času. Ale You XiaoMo se od začátku spoléhal na svou vlastní sílu, a to kvůli tréninku.

V půli cesty narazili na ostatní studenty z akademie, ale You XiaoMo se rozhodl se jim vyhnout.

„Tohle místo je prostě příliš velké!” vykřikl You XiaoMo údivem.

Myslel si, že to nanejvýš bude stometrový kopec. Kdo by si pomyslel, že Nerovný sráz byl tucty krát větší, než co si představoval. Hledat tu magickou bylinu 9. řádu v tak velké oblasti by bylo téměř nemožné.

Ling Xiao zvedl hlavu. „Pokud chytíme to démonické zvíře a zeptáme se ho, budeme vědět, kde ta bylina je.”

You XiaoMo naklonil hlavu ke straně a podíval se na Ling Xiaa. „Dobrý nápad! Takže kdy bychom ho měli chytit?”

Ling Xiao odpověděl: „Ty zůstaň v dimenzi a já ho chytím?”

„Ne, chci jít s tebou,” odmítl ho You XiaoMo otevřeně. Tohle byla dobrá příležitost nabýt znalosti a zkušenosti.

Ling Xiao tu jeho odpověď čekal a souhlasil s jeho žádostí. Ale u další části jejich cesty nemohl You XiaoMovi dovolit cestovat o vlastní síle. Na Nerovném srázu bylo nespočet démonických zvířat 9. a 10. řádu. Bylo by velmi otravné, kdyby je to sem všechny přilákalo.

You XiaoMo si rozpačitě vylezl Ling Xiaovi na záda.

Ať je ten incident s nesením v náručí jako princeznu loňská voda. Ačkoli Ling Xiaa nedokázal topnout v posteli, tato nynější situace mu nevadila. Když trochu překroutil to své přemýšlení, „nést se někomu na zádech” by se také dalo považovat za druh topnutí.

Když se dal Ling Xiao do pohybu, You XiaoMo byl v duchu radostí bez sebe a najednou ucítil značný pocit dosažení.

Fičící vítr ho šlehal do tváří jako čepele. You XiaoMo svižně zabořil tvář do Ling Xiaových zad. Ve zlomku vteřiny jej obklopila uklidňující a nepatrná vůně.

Byl to nezvyklý pocit bezpečí. I kdyby měla spadnout samotná nebesa, nepanikařil by, protože věděl, že má po svém boku někoho, kdo mu to pomůže vykrýt.

Ale neulejval se jen proto, že se měl na koho spolehnout. Jeho vůle bojovat naopak vzrostla, neboť chtěl být osobou, co byla Ling Xiaa hodna. A proto letos tak tvrdě trénoval.

Ačkoli rychlost jeho pokroku byla prakticky nejrychlejší na akademii DaoXin, pořád nebyl spokojený, protože to jeho nynější já bylo jen mágem 7. řádu. Jeho cílem bylo dohnat a dokonce překonat staříka. Kdykoli na to pomyslel, přál si, aby měl nějaký předmět na urychlení času.

A ostatní studenti mezitím spěchali k vlastním úkolům.

Neměli takové štěstí jako You XiaoMo a Ling Xiao, co na lidi ze sekty Létající ryby narazili hned na samém začátku. Bez mapy se mohli akorát spolehnout na informace, co nasbírali, a pomalu pátrat po svém cíli.

BaiLi TianYi a Zhan YuXuan měli o něco větší štěstí.

Byl tu jenom jeden Karmínový ohnivý azurový drak a ti dva často chodili do hor, aby získali nějaké ty zkušenosti, takže velmi dobře věděli, kde se toto démonické zvíře nachází. Jakmile Zkoušky začaly, byl to závod o čas, neboť ty dva týmy spěchali k Černé oblačné jeskyni. To byl brloh Karmínového ohnivého azurového draka.

Mág, co spolupracoval s BaiLi TianYiem, nebyl Tang YuLin.

Ačkoli se Tang YuLin dostal do Oddělení A, už nebyl posedlý kultivací a nedokázal se vmáčknout do První stovky. BaiLi TianYi si ho nemohl vzít s sebou, ale ani si nepřál, aby Tang YuLin tak riskoval. A navíc si tento úkol vzal kvůli Tang YuLinovi.

Životní krystal se dal použít na zvýšení řádu o dvě nebo tři hvězdy v závislosti na úrovni kompatibility. Ale čím měl člověk nižší řád, tím byl nárůst větší. BaiLi TianYia napadlo, že by životní krystal použil, aby Tang YuLinova kultivace nezaostala. Nevěděl, kolik mozkových buněk si denně spálil kvůli malé manželce své vlastní rodiny. Kdyby Tang YuLina neposkvrnil, nedokázal by to jen tak bez řečí snést.

„BaiLi TianYi, nenechám tě si ten životní krystal vzít,” řekl Zhan YuXuan přímočaře a podíval se na BaiLi TianYia, co byl tak čtyři až pět metrů napřed. Možná měl nižší řád než BaiLi TianYi, ale bojová síla nezávisela zcela na úrovni kultivace.

BaiLi TianYi se ohlédl a široce se usmál. „Jaká náhoda! Také nejsem připravený ti ho nechat!”

Zhan YuXuan se uchechtl. „Tak se každý z nás bude muset spolehnout na vlastní schopnosti.”

S tím ti čtyři zvýšili rychlost.

Bylo by lepší, kdyby svůj úkol dokončili dřív, neboť bylo běžné, že došlo na nějaké nepředvídatelné události. Jelikož ti dva byli seniorové, věděli o tom. A navíc postarat se o Karmínového ohnivého azurového draka nebylo snadné. Jen proto, že se blížili svému cíli, neznamenalo, že svůj úkol brzy dokončí. Pokud by se vážně dostali do šarvátky s Karmínovým drakem, pravděpodobně se to potáhne dlouho.

Yin Ge a Zhan YuXuan se rozdělili už na začátku, protože jejich cíl ležel jinými směry. Na cestě spolu cestovali akorát Yin Ge a Feng ChiYun.

Ačkoli byl Feng ChiYun na akademii neznámým mágem, byl celkem silný. Kdyby ten turnaj vzal vážně, možná by se v záři reflektorů neocitli Chai Zheng a Qing Qiu.

Yin Geův dojem z Feng ChiYuna se pomalu měnil.

Feng ChiYun byl jen mág 7. řádu. To nic moc nebylo, neboť v Oddělení A bylo mágů 7. řádu jako máku. Yin Ge si myslel, že Feng ChiYun je celkem křehký a že bude třeba, aby se o něj postaral, ale teď změnil názor.

Feng ChiYun nikdy, od začátku až do konce, neřekl ani slovo o tom, že je unavený. A nejenom to, dokonce s ním udržoval krok. Mělo by se říct, že dokonce ani kultivátor by s ním možná nedokázal udržet krok.

„Yin Ge, jak dlouho, než se dostaneme do cíle?” Feng ChiYun to nakonec nedokázal vydržet a takhle se zeptal.

„Co se stalo?” Yin Ge se ohlédl. Jeho výraz byl stále chladný a tón mu nijak nezakolísal.

„Vážně si myslíš, že jsem z oceli? Po třech dnech neustálého běhu se už cítím trochu znavený,” odsekl Feng ChiYun. Vážně měl podezření, že kdyby nenavrhl, aby si udělali přestávku, že by Yin Ge vážně prostě šel dál až do cíle. Ach, prostě věděl, že to nebyla zisková transakce.

Yin Ge se zastavil, když spatřil, že se mu na tváři zračil náznak vyčerpanosti. „Tak si dáme přestávku.”

Feng ChiYun nijak nenamítal, našel si strom, o který se opřel, a pak zavřel oči.

Ta únava, co cítil, vlastně nebyla fyzická, ale psychická. Cítil se trochu unaveně, když tři dny v kuse používal svou duchovní moc. Za půl hodiny sebou Feng ChiYun nečekaně trhl. V další sekundě mu duchovní energie kolem celého těla začala ostře kolísat.

Yin Ge tento fenomén okamžitě odhalil a překvapeně zvedl obočí, a přesto rychle zaujal úlohu Feng ChiYunova ochránce.

Dalo by se říct, že Feng ChiYun tentokrát „vytěžil z pohromy”. Jelikož opakovaně cirkuloval duševní sílu až na limit a jelikož dlouhou dobu zůstal v 7. nízkém řádu, hned se mu naskytla příležitost pokročit.

Ale rychlost pokroku se mohla lišit. Pokud měl člověk štěstí, dokázal pokročit za pár hodin. A pokud měl smůlu, možná bude potřebovat pár dní.

Feng ChiYun měl celkem štěstí. Zrovna vyčerpal svou zásobu duševní síly, takže rychlost cirkulace v jeho moři vědomí byla mnohem vyšší než obvykle. Což vedlo k tomu, že se rychlost jeho pokroku zvedla. Po dvou hodinách se kolísání duchovní energie v oblasti konečně uklidnilo a Feng ChiYun otevřel oči.

Co spatřil, byla země naprosto pokrytá mrtvolami démonických zvířat a štíhlá silueta. Stříbrné dlouhé vlasy odrážely chladné a zářivé paprsky. Ta scéna byla tak nějak krvavá a měla na něj velký dopad. Yin Ge se na něj ohlédl.

Feng ChiYun cítil, jako kdyby viděl rozmazaně. Přišlo mu, jako kdyby měl Yin Ge zorničky jen jako škvírky. Měli lidé takové oči? Když se vzpamatoval, Yin Ge se na něj díval s pozdviženým obočím a oči měl zase černé.

„Všechny jsi je zabil ty?” zeptal se Feng ChiYun po chvíli váhání.

Yin Ge nepatrně kývl.

Když Feng ChiYun spatřil ty mrtvoly, měl své pochybnosti. „Proč tu bylo tolik démonických zvířat?” Tato oblast byla mírně odlehlá. Bylo logické, že bylo nemožné, aby tu bylo tolik démonických zvířat.

Yin Ge odpověděl: „Když jsi prodělával pokrok, spustil jsi pozdvižení v duchovní energii nebe a země.”

Feng ChiYunovi bylo tak nějak trapně. Nemyslel si, že k tomu dojde. Kdyby nebylo Yin Gea, už by byl v břiše nějakého démonického zvířete. Ta zášť vůči Yin Geovi, že ho násilím přivedl do hor, se konečně rozpustila.

„Děkuju!”

„Díků není třeba, jen jsem udělal, co bylo třeba.” Jelikož sem Feng ChiYuna přivedl, přirozeně přijme zodpovědnost a zajistí mu bezpečí. Bylo nemyslitelné, aby vůči němu Yin Ge choval zášť kvůli tomu, že mu dělal ochránce.

„Tak pojďme dál.” Duševní síla se mu po pokroku obnovila a i mysl měl plnou energie. Nebyl by problém, ani kdyby znovu běželi další tři dny.

„Jo.”

S tím ti dva znovu vyrazili.

Ale zanedlouho poté, co odešli, se na to místo dostali An XinRui a Chen Zhao, neboť byli o něco pomalejší. Nesmírně je šokovalo, když spatřili zemi plnou mrtvých démonických zvířat.

An XinRui zbledla, přece jenom byla stále dívka. „Tohle je rozhodně Yin Geovo dílo.”

Chen Zhao se znovu pečlivě podíval na tu scénu. Mezi mrtvolami těch démonických zvířat objevil mrtvolu démonického zvířete 8. řádu a zbledl ještě víc než An XinRui. Bezděky se zachvěl. Aby se vlastně sám vypořádal s tolika démonickými zvířaty, jak jen byl Yin Ge silný?!

Chen Zhao najednou pocítil neblahou předtuchu.

--------------------------------------------

~ V kultivačním světě jsou neblahé předtuchy na denním pořádku a z každých tří se pět vyplní. ~

~ Tak jako mám za to, že Yin Ge jede v podobném stylu jako Ling Xiao, že by jen náhoda, nebo je v tom něco víc? ~ 

Hlavní stránka

Postavy a pojmy

<Předchozí>...<Následující>