FOD - kapitola 30

Kapitola 30

Sedmý princ byl smrtelně nemocný, ale díky své vlastní síle přežil. Jak by ho malá miska léčiva mohla tak snadno vyléčit? Shen YiBin jim jen lichotil. Sedmý princ v duchu rozehnal své pochyby a přitáhl si Xie YuRou, aby ji utěšil.

Yie YuRou seděla v jeho náručí, tvář bledou a zuby jí cvakaly.

Zanedlouho dorazil císařův vrchní eunuch se skupinou stráží. Pochmurně začal: „Vaše císařská výsosti, je třeba, aby šla císařská konkubína se mnou, musí zodpovědět pár otázek.”

Císař Tian Chen byl starý, tělo mu postupně ochabovalo, takže přirozeně pátral po léku na dlouhověkost. Sluhové, co jej následovali, také chtěli věčné mládí a bohatství, takže po tom také dychtili. A tak korunní princ ani nemusel vydat rozkaz a někdo už přišel Xie YuRou chytit.

Xie YuRou věděla, že její dimenze a duchovní pramen byly až příliš zázračné. Nemohla o tom říct ostatním, jinak by to vedlo k fatálnímu důsledku. A ta dimenze byla provázaná s její duší s nefritovým náramkem jako prostředníkem. I když ten náramek měla na zápěstí, nikdo ho neviděl, pokud nechtěla.

Tento náramek jí nemohli ukradnout. Dokud měla tuto dimenzi a pramen, vždycky měla způsob, jak tuto katastrofu přežít.

Kvůli této své nové sebedůvěře nezáleželo na tom, jak moc ji vrchní eunuch vyslýchal. Xie YuRou nebyla ochotná se přiznat. Nechtěla císaři říct ani slovo. Císařská konkubína Xie nezareagovala na žádnou metodu, takže vrchní eunuch byl bezradný a musel ji zanechat se strážemi.

Brzy nato, co odešli, Xie YuRou rychle spolkla kapku z pramene, aby si obnovila sílu. Seděla v koutě a lapala po dechu. Mohla vstoupit do své dimenze, ale stejně by stále trčela v cele, k čemu by to bylo? Její rodina byla navíc stále v Pekingu, její bratr byl nadaný. Kdyby na ně nebrala ohledy a zmizela, císař by si svůj hněv vybil na rodu Xie.

A tak její jedinou možností bylo nabídnout císaři lék dlouhověkosti, pomoct mu upevnit zdraví, aby jí byl navěky zavázán. Tohle byla zkratka k trůnu, i sedmý princ by z toho hodně vytěžil.

Xie YuRou byla se svým novým plánem spokojená. Usmála se a její paniku a bezmoc to odvanulo.

Pokud to napadlo ji, jak by na to nemohl pomyslet Zhou YunSheng? Té noci zhypnotizoval stráže a otevřeně nakráčel do cely.

„Císařská konkubíno, jak se cítíte?”

Usmál se, v očích se mu zračila dobrá nálada. Pak do sebe potáhl vzduch a povzdechl si: „Císařská konkubína má vždycky spoustu nevšedních léčiv. A toto léčivo je ze všech nejpodivnější. Obávám se, že některé tyto byliny bych v celé zemi Zhou nedokázal najít. Pokud toto dáte císaři a dopřejete mu to dlouhověkost, dočkáte se velkého štěstí.”

Xie YuRou se ušklíbla a dál mlčela. Teď se toho učence bála, myslela si, že nebyl smrtelník. Jak se smrtelník mohl prolomit její dimenzí a spatřit její duchovní pramen?

Zhou YunShengovi to nevadilo. Přešel ke dveřím od vězení, ze země zvedl stéblo trávy a vložil ho do bronzového zámku. Chvíli s ním pohyboval a velký zámek se otevřel. Jako zlosyn se nijak zvlášť nestresoval. Na světě nebylo nic, co by nedokázal. Tedy až na plození dětí.

Xie YuRou na něj zírala. Když se konečně vzpamatovala, schoulila se do koutku a pak v panice zakřičela: „Co chceš dělat?”

„Neboj se, nezabiju tě.” Zhou YunSheng přešel k ní a sehnul se, aby se na ni podíval. Kdyby zabil hlavního hrdinu nebo hrdinku světa, svět by se okamžitě zhroutil. Protože byl cizí síla, měl svá omezení. Ale pokud hlavního hrdinu nebo hlavní hrdinku zabili lidé z tohoto světa, svět by to vychýlilo z původního směru, ale jinak by to nemělo žádné jiné účinky.

Takže se nechopí iniciativy a nezabije hlavní hrdinku. On měl spadeno na dimenzi a duchovní pramen. Pro člověka jako on, co sbíral energii, byla dimenze a duchovní pramen jako výživné jídlo.

Jak to Xie YuRou zaslechla, ještě víc ji to poplašilo. Ovinula si ruce kolem ramen a užuž chtěla křičet, ale zjistila, že ze sebe nedokázala vydat ani hlásku. Co se to dělo? S hrůzou se podívala na Zhou YunShenga.

„Jen trochu té hypnózy.” Zhou YunSheng se vlídně zasmál, ukázal na její štíhlé zápěstí a povzdechl si: „Náramek z císařského zeleného nefritu, to je vážně vzácnost.”

„Ty, ty to vidíš?” vykoktala Xie YuRou. Byla dost vyděšená na to, že téměř vypustila duši. Neustále hádala jeho totožnost. Ten náramek byl dar od nesmrtelného. Pokud ho Zhou YunSheng viděl, nebyl potom také nesmrtelný?

Zhou YunSheng neodpověděl. Položil ruku na náramek, sundal jí ho a převracel ho v dlani.

Xie YuRou s hrůzou sledovala, jak se náramek proměnil na malá fluoreskující světýlka, co se vstřebala do Zhou YunShengova těla.

„Ačkoli to v porovnání se vstřebáním celého světa nic není, maso z komára je pořád maso, takže děkuji, císařská konkubíno.” Zhou YunSheng mávl rukou a vyšel z cely. Nezapomněl znovu zamknout ten měděný zámek. Pak si přiložil prst ke rtům a zašeptal: „Je zakázáno se zmiňovat o duchovním prameni a dimenzi. Zešílíš, než se k tomu vůbec dostaneš.”

Ta poslední věta byla hypnóza.

Xie YuRou zachovala svůj zhrozený výraz, ale poslušně přikývla. Protože byl ten náramek provázaný s její duší, násilné uzmutí jí také zranilo ducha. Brzy poté, co Zhou YunSheng odešel, v hlavě pocítila bolest a v bolestech se svalila na zem.

„Kam jsi šel?” Když se Zhou YunSheng vrátil do komnaty, princ seděl na posteli a zíral na něj.

„Na záchod.”

„Copak uvnitř není nočník?”

„Příliš to páchne a ani ten zvuk není elegantní.”

Princ se usmál, rozevřel přikrývku a řekl: „Zítra máš další práci, pojď do postele.”

Zhou YunSheng pár sekund váhal, než si sundal róbu. Když byl princ nemocný, každý den spal v jeho posteli. Odmítnout poté, co se vyléčil, bylo tak nějak pokrytecké.

Princ ho objal. Mít na to sílu mu přišlo divné a s úlevou usnul.




Xie YuRou na výslech stále nereagovala, vrchní eunuch ji doprovodil zpět do Pekingu, aby ji mohl osobně vyslechnout císař Tian Chen. Boží lék, co mohl téměř okamžitě vyléčit epidemii. Císař Tian Chen chtěl na tento případ přirozeně osobně dohlédnout.

Xie YuRou mučili, dokud nevykřičela tu bláznivou pravdu. Ječela, že by korunního prince měli opustit, že by na trůn měl nastoupit sedmý princ, že by královnou měla být ona a tak dále. Její ambice byly jasné.

Císaře Tian Chena to překvapilo. Pomyslel si, že pokud tato malá konkubína byla tak ambiciózní, co měl na mysli sedmý princ? Chtěl, aby on a korunní princ zemřeli, aby mu dali trůn? Proč by jinak věděl, že Xie měla boží lék, ale přitom odmítal pomoci korunnímu princi?

A tak sedmého prince předběžně potrestali. Císař Tian Chen ho vykázal z přijímání jakéhokoli úkolu u dvora. V domě rodu Xie také zadul vítr. Stráže císaře Tian Chena to tam převrátili vzhůru nohama a také je obvinili z podvrhu a dalších těžkých zločinů. Brzy do vězení zavřeli celou její rodinu.

Xie YuRou nebyla nijak opatrná, na poličky si uložila recepty na léčiva a další předměty ze své dimenze. To byl pro císaře Tian Chena poklad. Ale mnoho těch bylin se dalo vypěstovat jen v dimenzi, kde je mohli najít? Císař Tian Chen předal ty recepty dvoru, aby provedli lékařský výzkum. Také je předal několika potulným taoistickým kněžím. Za nějakou dobu celou zemi fascinovala alchymie a hlavním tématem se stalo hledání dlouhověkosti.

Vliv korunního prince víc a víc rostl, až pomalu převzal vládu.

Když císař Tian Chen dosáhl věku sedmdesáti šesti let, zhroutil se. Celá země oplakávala jeho skon. Princ usedl na nejvyšší trůn s téměř univerzální podporou.

Po velkolepé korunovací ceremonii si nově jmenovaný císař nadšeně předvolal nově jmenovaného dvorního učence.

„Copak dneska nejsem Nebeský císař?” Císař se důvěrně chopil rukou mladého muže.

„Nebeský císaři.” Zhou YunSheng se pokusil ruku stáhnout, ale císař ho akorát sevřel pevněji, až měl Zhou YunSheng téměř pocit, že mu rozdrtí kosti. A tak to vzdal.

„Už mi nejsi loajální?”

„Jsem loajální.” Zhou YunShengovi zacukalo v ústech.

„Popřemýšlel jsi o tom?”

Zhou YunSheng mlčel. Když spatřil, jak v temných očích císaře vřela bouře, chvíli to zvažoval a pak řekl: „Teď jsi císař a já jsem tvůj dvořan. Pokud ty a já budeme mít vztah, co se vymyká hranicím monarchy a vazala, ostatní si toho možná všimnou. Vznikne tím mnoho podezření a rozporů a naše láska na dlouho přijde o úctu ostatních.”

Císař automaticky ignoroval těch prvních pár slov. Blahem celý bez sebe se zeptal: „Láska? Také ke mně něco cítíš, věděl jsem to.”

Vtáhl mladého muže do náručí a objal ho. Hlas měl tichý a nebezpečný. „Proč mi nedáš šanci? Možná že naše pocity nebudou jenom ničit, ale zrodí se z nich i něco nového? Pokud se mnou dneska nebudeš souhlasit, těch 100 let rozkvětu rodu Shenů, co jsem slíbil, neplatí.”

Zhou YunSheng ignoroval bolest v ramenou, vzhlédl a vyprskl: „Císař musí své slovo dodržet. To jsi o tomhle rčení neslyšel?”

„Císař je nepředvídatelný, to jsi neslyšel o tomhle?” namítl císař.

Zhou YunSheng: „...”

„Ach, jsi naštvaný.” Spatřil jeho ošklivý výraz a rychle ho tiše přemlouval: „Pokud se mnou poslušně zůstaneš a nezmizíš, nebudu rod Shenů obtěžovat. YunShengu, YunShengu, přijmi to, prosím, prosím...”

Jako prosící dítě zabořil hlavu mladému muži do krku a snažil se mu nabídnout celý svět. Zhou YunSheng nesouhlasil s jeho nevysvětlitelným počínáním, ale když ho viděl tak křehkého a v takové panice, dlouho o tom přemýšlel. A pak mu to objetí nakonec oplatil. Udělá kompromis.

Císař byl radostí bez sebe a pak mu rychle ukradl rty... …




Císař Tian Chen odsoudil Xie YuRou k trestu smrti a sedmý princ přišel o svůj titul a byl degradován téměř až na nicku. Když teď na trůn nastoupil nový císař, nevrátila se ani jeho prosperita. Obrovský palác sedmého prince byl opuštěný, musel se spolehnout na Shen QiaoDan, aby jej spravovala.

„Můj bratr zrovna veřejně přísahal svou loajalitu, dneska pořádá banket. Půjdeš se mnou?” Shen QiaoDan už před sedmým princem nebyla tak pokorná jako dřív.

„Přirozeně půjdu s princeznou.” Sedmý princ se něžně usmál.

„Když jsi teď přišel o šanci stát se císařem, neříkej mi princezna. Lidé by z toho mohli vyvodit špatné závěry,” řekla Shen QiaoDan přirozeně. Odešla, než mohla spatřit drastickou změnu ve výrazu sedmého prince.

Ti dva lidé se vydali do domu rodu Shenů. Do vily vcházeli a vycházeli z ní hosté, ta scéna byla velmi velkolepá. Svět si byl vědom, že úředník Shen měl přízeň císaře, a ostatní u dvora jej neustále chválili. A tak si ho lidé přirozeně chtěli předcházet.

Shen QiaoDan odešla z oslavy, zanechala tam i sedmého prince. Prošla zadním dvorem a pak spatřila řadu císařských stráží. Kdykoli se k nim někdo přiblížil, hrozivě ho odehnali.

Shen QiaoDan to polekalo, ale také byla zvědavá. Po špičkách přišla blíž a nakoukla tam. A spatřila svého bratra a vznešeného císaře, jak spolu pijí u lotosového jezírka. Neslyšela, co její bratr řekl, ale císař se začal smát. Za smíchu se rukou prohrábl rozcuchanými vlasy jejího bratra. Ten počin působil velmi něžně.

Ti dva spolu byli téměř deset let, ale zdálo se, že se jejich pocity nikdy nezměnily.

Shen QiaoDan se ulevilo, usmála se a odkráčela.

----------------------------------------

~
❀◝(⁰▿⁰)◜❀
❀◝(⁰▿⁰)◜❀
❀◝(⁰▿⁰)◜❀  ~

~ A to byl konec 3. světa. Příště jen takový dovětek a pak se podíváme do světa čtvrtého, tentokrát moderního. A bude to o šoubyznysu a mafiánech! ~ 

~ Konečně jsem si stáhla všechny díly 3. série MDZS a jdu koukat. Tentokrát to čekání ani nebylo tak úporné, protože jsem úplně zapomněla, že to má vycházet ^_^ ~

<Předchozí>...<Hlavní stránka>...<Následující>